19 C 331/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: T plus, spol. s r. o. IČ 49245791, sídlem U průhonu 773/12, 170 00, Praha 7 zastoupené: Mgr. Jakubem Jírovcem, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00, Praha 2 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec a číslo zastoupeného: Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o vydání osobního automobilu

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni osobní automobil značky Peugeot, identifikační číslo vozidla ([příjmení]): [anonymizováno], [registrační značka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve stejné lhůtě je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 424 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném vydání osobního automobilu, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen,,předmětné vozidlo“ nebo“ předmětný automobil“). Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní navázali v minulých letech spolupráci, žalovaný poskytoval služby v rámci své provozované živnosti. Hlavním předmětem poskytovaných služeb byla správa nemovitosti na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, žalobkyně a svědkyně]. V průběhu spolupráce předala žalobkyně žalovanému k užívání předmětný automobil, jehož vlastníkem je žalobkyně. K předání automobilu došlo na základě ústní dohody. Poté, co byla spolupráce ukončena, žalovaný předmětný automobil nevrátil, ač k tomu byl ze strany právního zástupce žalobkyně vyzván. Žalovaný proti vrácení auta argumentuje uplatněním zadržovacího práva, které mu podle názoru žalobkyně nesvědčí, a žalovaný tak jedná neoprávněně.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný tvrdil, že uzavřel pracovní smlouvu se společností INEKON GROUP, a.s., IČ 63998076 (nyní v insolvenčním řízení, povolena reorganizace), sídlem jako žalobkyně. Jedná se o spřízněnou osobu žalobkyně, propojenou mimo jiné osobou statutárního zástupce a tvořící holding. Vozidlo bylo žalovanému propůjčeno fakticky společností INEKON GROUP a.s. v červnu 2014 dle zmocnění z [datum] a následně z [datum] a žalovaným bylo využíváno k výkonu činnosti pro společnost INEKON GROUP a.s. Žalovaný se společností INEKON GROUP a.s. uzavřel pracovní smlouvu dne [datum] ve znění dodatků, na jejímž základě žalovaný pracoval na pozici vedoucí ekonomicko-správního odboru. Dne [datum] byla žalovanému doručena výpověď z pracovního poměru a pracovní poměr zanikl ke dni [datum]. Ke dni skončení pracovního poměru měl žalovaný vůči společnosti INEKON GROUP a.s. nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou, celkem ve výši 103 tisíc Kč. Tuto pohledávku žalovaný u společnosti INEKON GROUP a.s. uplatnil v rámci insolvenčního řízení přihláškou pohledávky, která je považována za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Kromě toho žalovaný zaslal výzvu k úhradě dlužné částky společnosti INEKON GROUP a.s. a na vědomí insolvenčnímu správci. K úhradě však dosud nedošlo, proto žalovaný podal proti společnosti INEKON GROUP a.s. žalobu a dne [datum] uplatnil zadržovací právo k předmětnému vozidlu pro zajištění pohledávek žalovaného za žalobkyní a společností INEKON GROUP a.s., které do dnešního dne nebyly žalovanému uhrazeny.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že předmětný automobil je vlastnictvím žalobkyně od [datum], což vyplývá z osvědčení o registraci vozidla, část II. (velký technický průkaz). Statutárním zástupcem žalobkyně je dle výpisu z obchodního rejstříku [celé jméno svědka], stejně tak jako je statutárním zástupcem společnosti INEKON GROUP a.s. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou od [datum] na dobu neurčitou (výpisy z obchodního rejstříku, výpis z veřejné části živnostenského rejstříku). Práce prováděné žalovaným pro žalobkyni na základě objednávek spočívající v úklidových službách v objektu [ulice a číslo], [obec a číslo], žalovaný žalobkyni fakturoval fakturami za období od [datum] do [datum] (faktury). Společnost INEKON GROUP, a.s. a žalovaný uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na jejímž základě žalovaný jako zaměstnanec vykonával u zaměstnavatele práci administrátora servisní podpory. Pracovní smlouva byla měněna dodatky k pracovní smlouvě, naposledy dne [datum] Tyto dodatky se týkaly jednak výše odměny za prováděnou práci a dále místa výkonu práce (pracovní smlouva, dodatky). Dle zmocnění vystaveného žalobkyní dne [datum] a [datum] žalobkyně jako majitelka předmětného vozidla dala zmocnění žalovanému jako zaměstnanci společnosti INEKON GROUP, a.s., aby předmětné vozidlo používal ke služebním a soukromým účelům na území ČR, popřípadě dalších evropských zemí. Žalovaný byl podle tohoto zmocnění oprávněn předmětné vozidlo z ČR vyvézt a s ním se i vrátit. Toto oprávnění nezahrnovalo možnost vozidlo prodat nebo jím jinak vlastnicky disponovat a sloužilo pouze k cestování jmenovaného. První zmocnění bylo vydáno na období od [datum] do [datum]. Další zmocnění bylo vydáno dne [datum] ve stejném znění na období od [datum] do [datum]. Žalovaný měl v rámci holdingu společností ve vlastnictví [celé jméno svědka] na starosti jednak správu nemovitostí, a to v [obec], [anonymizováno], severních a jižních [obec] a také na Slovensku, když tyto nemovitosti navštěvoval a využíval k cestám právě předmětné vozidlo. Žalovaný měl rovněž na starosti vozový park pro holding společností, když nejenom on, ale i jiní zaměstnanci využívali vozidla ve vlastnictví žalobkyně. K některým těmto vozidlům byla mezi žalobkyní a společností INEKON GROUP, a.s. uzavřena leasingová smlouva. Toto se však dělo v dřívějších dobách, kdy společnost INEKON GROUP, a.s. měla dobré hospodářské výsledky. V posledních letech již takové smlouvy uzavírány nebyly (výpověď statutárního zástupce žalobkyně [celé jméno svědka], výpověď svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). Zaměstnancům holdingu, kteří automobily využívali, nebyla v souladu s ustanovením § 6 odst. 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, účtována daň v částce 1% vstupní ceny vozidla měsíčně za poskytnutí vozidla. V rámci holdingu, pokud osoby, které automobily využívaly, tyto potřebovaly k osobním účelům, vybíraly se za to poplatky, jako by jim bylo vozidlo propůjčeno na tu konkrétní jízdu. Správu vozového parku holdingu, včetně vybírání poplatků za užívání vozidel zaměstnanci, měl na starosti žalovaný. [příjmení] sám za náklady spojené s užíváním předmětného automobilu, včetně nákladů na nákup pohonných hmot, fakturoval žalobkyni (výpovědi svědků [celé jméno svědkyně], [jméno] [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], výpověď statutárního zástupce žalobkyně [celé jméno svědka], výplatní pásky žalovaného, roční mzdový list vystavený společností INEKON GROUP, a.s. za rok 2011, 2018, 2019, tabulky o výběru poplatků za užívání vozidel předložené žalovaným). Pracovní poměr žalovaného u společnosti INEKON GROUP, a.s. skončil ke dni [datum]. Nároky z pracovního poměru žalovaného vůči společnosti INEKON GROUP, a.s. žalovaný uplatnil žalobu podanou u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 21. 7. 2021, kde se domáhá zaplacení částky 103 tisíc Kč s příslušenstvím (shodná tvrzení účastníků, kopie žaloby). Dopisy datovanými dne [datum], [datum] sepsanými na hlavičkovém papíře společnosti INEKON GROUP, a.s. uplatnila tato společnost vůči žalovanému výzvu k vydání věcí, které byly zaměstnavatelem žalovanému svěřeny k plnění pracovních povinností, včetně předmětného vozidla. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] rovněž vyzýval k vydání automobilu a to jako zástupce společnosti INEKON GROUP, a.s. Další výzva k vrácení automobilu byla datována dnem [datum] a tuto zaslal Mgr. [příjmení] žalovanému již jako právní zástupce žalobkyně. Žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobkyně dopis datovaný dnem [datum], v němž zmínil, že pokud jed o podanou žalobu, rád se zúčastní soudního jednání. Dále uvedl, že vozidlo užíval od května 2014, měl k němu přidělenou CCS kartu a vozidlo užíval pro holding společností v zaměstnaneckém poměru. Zároveň za něj pravidelně platil částku, kterou přebíraly zaměstnankyně klienta. Žalovaný žádal, aby byly řešeny jeho záležitosti týkající se ukončení pracovního poměru. V tomto dopise zároveň uvedl:„ stále platí, že vozidlo může být součástí zápočtu vůči dlužným částkám, které vůči mně Váš klient má“ a„ (n) a základě pohledávek, které Váš klient vůči mně a mojí manželce má uplatňuji na uvedené vozidlo zádržné právo“ V mailu ze dne [datum] zaslaném opět Mgr. [příjmení], žalovaný uvedl:„ Na závěr znovu připomínám, že vůči dlužným částkám Vašeho klienta jsem uplatnil zadržovací právo na vozidlo s [registrační značka]“ (korespondence právního zástupce žalobkyně s žalovaným).

4. Po zjištění shora popsaného skutkového stavu soud již další dokazování neprováděl, ačkoli ze strany žalovaného byly navrženy další důkazy, zejména výslechem dalších svědků. Pokud jde o výslech žalovaným navrženého svědka [celé jméno svědka], soud pro rozhodnutí v této věci nezjistil z výslechu tohoto svědka žádné skutečnosti.

5. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (déle jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

6. Podle § 1395 odst. 1 o.z. kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

7. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

8. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (zdánlivé právní jednání). Podle odst. 2 téhož ustanovení byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

9. Podle § 554 o.z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

10. Žalobkyně i INEKON GROUP, a.s jsou samostatné právnické osoby dle s § 18 o.z., vzniklé v souladu se zákonem, z nichž každá má dle § 118 o.z. právní osobnost.

11. V řízení bylo jednoznačně prokázáno vlastnictví žalobkyně k předmětnému vozidlu i to, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti INEKON GROUP, a.s. již od roku 2007 a ke své práci využíval předmětný automobil, který mu na základě zmocnění poskytla k užívání žalobkyně od [datum] a následně od [datum] Žalovaný sice poskytoval služby i žalobkyni jako OSVČ ale to až od června 2018. Je tedy zřejmé, že pokud žalovaný užíval vozidlo ke služebním účelům, jednalo se především o práci pro INEKON GROUP, a.s.

12. I když v řízení jak žalovaný tak slyšení svědci i statutární zástupce žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědka] uváděli, že žalobkyně a [právnická osoba], a.s jsou součástí holdingu firem, jejichž statutárním zástupcem je Ing. [celé jméno svědka], všechny společnosti mají sídlo na stejné adrese a jsou velmi propojené, takže vlastně nikdo neřeší, že se jedná o samostatné subjekty, je třeba dle názoru soudu každou z těchto společností posuzovat jako samostatný subjekt s právní osobností, které jednáním vznikají práva i závazky a může samostatně nabývat majetek. Proto je třeba rozlišit, že vlastníkem vozidla a osobou, která je přenechala žalovanému do užívání je žalobkyně a osobou, u níž byl žalovaný zaměstnán a která vůči němu dle jeho tvrzení má nevypořádané závazky, je [právnická osoba] V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela s INEKON GROUP jakoukoli smlouvu, kterou by jí vozidlo poskytla za účelem jeho užívání zaměstnance [právnická osoba] Vztah vyplývající ze zmocnění ze dne [datum] a [datum] je vztahem výlučně mezi žalobkyní a žalovaným.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda lze dopis žalovaného z [datum], považovat za právní jednání směřující k realizaci zadržovacího práva. I když lze patrně z obsahu listiny dovodit, že žalovaný měl na mysli pohledávky, které on a jeho manželka májí za klientem Mgr. [příjmení] (ačkoliv píše o pohledávkách klienta za ním a jeho manželkou), není možné z tohoto dopisu dovodit, které ze společností, tedy zda žalobkyni nebo [právnická osoba], a.s., je určen. V dopise nejprve uvádí, že mu nevadí podaná žaloba, čímž patrně myslí žalobu podanou žalobkyní v této právní věci, následně však se zabývá otázkou vypořádání skončeného pracovního poměru, který měl uzavřen se [právnická osoba], a.s.. Z dopisu žalovaného tak nelze zjistit nejen to, vůči komu zadržovací právo uplatňuje, ale ani to, které splatné pohledávky mají být tímto zadržovacím právem zajištěny, když pouze obecně hovoří o pohledávkách nejen svých ale i o pohledávkách manželky. Soud tak uzavřel, že je třeba posoudit žalovaným uplatněné zadržovací právo jako zdánlivé právní jednání, projev vůle žalovaného nebyl mezi stranami dodatečně vyjasněn, a proto nelze k uplatněnému zadržovacímu právu přihlížet.

14. Soud tedy neshledal žádnou překážku, pro niž by nemohlo být žalobě vyhověno. Nejen že byl ukončen pracovní poměr žalovaného u [právnická osoba], ale především uplynula doba, po kterou byl žalovaný oprávněn vozidlo užívat ([datum]). Soud proto rozhodl tak, že uznal žalovaného povinným předmětný automobil žalobkyni vydat.

15. Nad rámec uvedeného je třeba zdůraznit, že žalovaný by vůči žalobkyni jako vlastníkovi vozidla nemohl zadržovací právo uplatnit ani v případě, že by jeho jednání nevykazovalo výše popsané vady, neboť žalobkyně, která se z titulu vlastnictví domáhala vydání vozidla jež mu přenechala do užívání, není osobou, vůči níž by měl žalovaný splatný dluh a tedy právo zadržet věc k zajištění tohoto dluhu. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že ve zmocnění k užívání vozidla žalobkyně žalovaného k užívání zmocnila jako zaměstnance INEKON GROUP, a.s. a to i k užívání ke služebním účelům a žalovaný při práci pro tuto společnost vozidlo využíval.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, nákladů právního zastoupení za 8 úkonů dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci z [datum] a 4x účast na ústním jednání). Sazba odměny 1 500 Kč je dána dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 10 000 Kč Náklady dále tvoří náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 1 a advokátního tarifu 8x 300 Kč, 21% DPH ve výši 3 024 Kč, celkem 19 424 Kč.