Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

19 C 335/2023

č. j. 19 C 335/2023-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-09 · VYHOVENI,ZAMITNUTI

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupené Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno ., advokátem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 posl. bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupenému opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 77 523,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 580 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 45 943,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 630,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 922,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 34 875,40 Kč od , datum, do , datum, a z částky 3 295,40 Kč od , datum, do zaplacení, ohledně úroku ve výši 20,25 % z částky 34 875,40 Kč od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Opatrovníkovi žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, náleží odměna ve výši 10 938,40 Kč a bude vyplacena z účtu Obvodního soudu pro Prahu 9 po právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 77 523,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a po posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet mu poskytl úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 48 392 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč s úrokovou sazbou 20,25 % ročně, poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč. Celá částka měla být uhrazena ve 21měsíčních splátkách po 4 210 Kč a poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný splátky neplnil řádně a včas. Poslední splátka z jeho strany byla uhrazena , datum, a celkem žalovaný zaplatil 8 420 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně proti žalovanému uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 34 875,40 Kč, dlužný poplatek ve výši 42 648,04 Kč. Žalobkyně dále požadovala úroky 20,25 % ročně, které částečně za období od , datum, do , datum, kapitalizovala částkou 6 630,69 Kč, dále požadovala úroky z prodlení v zákonné výši, které za období od , datum, do , datum, kapitalizovala částkou 5 922,28 Kč.

2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, jehož pobyt na území ČR zanikl a jeho poslední známá adresa do , datum, byla na adrese , adresa, . Z důvodu neznámého pobytu ustanovil soud žalovanému opatrovníka.

4. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby, případně navrhl, aby soud přiznal žalobkyni pouze nárok na zaplacení toho, co bylo žalovanému skutečně vyplaceno a z jeho strany nebylo uhrazeno. Opatrovník žalovaného poukázal na skutečnost, že dle předložených důkazů právní předchůdce žalobkyně nedostatečně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Zároveň upozornil na výši RPSN stanovené ve smlouvě, která dle jeho názoru přesahuje trojnásobek obvyklé RPSN.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Před uzavřením smlouvy původní věřitel zjistil, že žalovaný má v ČR povolen pobyt, pracuje jako zedník na základě živnostenského oprávnění. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 19 944 Kč a další příjmy domácnosti 25 000 Kč. Výdaje domácnosti byly stanoveny na 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný předložil živnostenský list a daňové přiznání za rok , Anonymizováno, .

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pak bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 48 392 Kč, které byly tvořeny úrokem ve výši 38 564 Kč s úrokovou sazbou 86 %, poplatkem za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 8 328 Kč. Žalovaný se rovněž přihlásil k volitelnému doplňkovému pojištění. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila 88 392 Kč a byla spatná ve 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč. Dle smlouvy činila RPSN 135,71 % (zákaznická karta, smlouva o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky). Žalovaný celkem uhradil částku 8 420 Kč tak, že dne , datum, byla zaplacena částka 468 Kč a částka 3 742 Kč. Dne , datum, žalovaný uhradil 4 210 Kč (tabulka umoření). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne , datum, žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovanému byla rovněž právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k plnění (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení postoupení pohledávky, předžalobní výzva, doklad o odeslán).

7. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. I když žalobkyně v žalobě tvrdila, že při uzavření smlouvy byl mezi původním věřitelem a žalovaným sjednán úrok ve výši 20,25 % ročně a při ústním jednání právní zástupce žalobkyně uvedl, že se jedná o moderaci původně smluveného úroku, a navrhoval, aby v této výši byl smluvní úrok přiznán, ze smlouvy bylo zjištěno, že úrok byl ve skutečnosti sjednán ve výši 86 % ročně.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

13. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

14. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, podle nějž se v rozhodném období úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností v bankovní sféře pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba bankovních úvěrů pohybovala do 15% ročně a nejvyšší sazby pak okolo 20-25 % ročně. Ujednání o úroku ve výši 86 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.

15. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „(v)ada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala. Úroková sazba ve výši 86 % se ve smlouvách uzavíraných touto společností objevuje opakovaně, jak je soudu známo z rozhodovací praxe.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni na základě postoupení pohledávky právo na zaplacení toho, oč se žalovaný na úrok původního věřitele bezdůvodně obohatil. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 40 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na tuto smlouvu uhradil 8 420 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak činí částka 31 580 Kč a tato částka byla žalobkyni přiznána spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po dni, do nějž měl žalovaný dle předžalobní výzvy dluh uhradit.

18. Pokud jde o další nároky, které žalobkyně dle uzavřené úvěrové smlouvy požadovala, tedy část jistiny, sjednaný úrok a další poplatky a část úroku z prodlení, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodů nesvědčí.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.

20. Žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovníkem, kterému náleží dle § 140 odst. 2 o.s.ř. odměna dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za dva úkony (převzetí věci, účast na ústním jednání) po 4 220 Kč, náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 2 x 300 Kč, 21 % DPH ve výši 1 898,40 Kč, celkem 10 938,40 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.