19 C 35/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a svědkyně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , anonymizována dvě slova zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že nemovité věci, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , na [list vlastnictví] pro obec Praha a k.ú. [část obce], a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] (část [územní celek]), pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž, nejsou zatíženy zástavním právem smluvním, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] ([anonymizováno] [číslo]) ve prospěch žalované.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 26 239,13 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby soud určil, že nemovité věci, označené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také "předmětné nemovitosti") nejsou zatíženy zástavním právem smluvním, které bylo zřízeno dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví a dne [datum] byla uzavřena k předmětným nemovitostem zástavní smlouva a do katastru nemovitostí zapsáno smluvní zástavní právo pro pohledávku ve výši 10, 000.000 Kč s příslušenstvím. Darovací smlouvou ohledně předmětných nemovitostí žalobkyni rodiče žalobkyně řešili majetkové uspořádání v rodině z důvodu špatného zdravotního stavu otce žalobkyně, který také rozhodl, že podmínkou darování bude zřízení zástavního práva ve prospěch matky žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která měla podle přání otce dohlížet na hospodaření s nemovitostmi. Uzavřenou smlouvou o zřízení zástavního práva žalobkyně a její matka hodlaly zajistit přístup žalobkyně k rodinnému majetku, přičemž závazek popsaný v zástavní smlouvě, tedy smlouva o zápůjčce, podle které měla Ing. [celé jméno svědkyně] přenechat žalobkyni peněžní částku ve výši 10, 000.000 Kč a žalobkyně se měla zavázat uvedenou částku vrátit do [datum] se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně, byl fiktivním závazkem, smlouva o zápůjčce fakticky nebyla mezi stranami nikdy uzavřena a částka 10, 000.000 Kč nebyla žalobkyni nikdy fakticky předána. Po smrti otce kontaktoval žalobkyni a její matku pan [příjmení] [příjmení] pod záminkou poskytnutí pomoci. Informoval žalobkyni i její matku, že existují podvodní věřitelé, kteří tvrdí, že mají vůči otci žalobkyně pohledávky, které hodlají uplatnit v dědickém řízení. Žalobkyně i její matka tomuto muži, který se dlouhá léta vydával za rodinného přítele, uvěřily a postupovaly podle jeho plánu v tom smyslu, že zástavní právo převedou na třetí osobu, která nebude rodinným příslušníkem žalobkyně. Touto osobou se stala žalovaná. Z důvodů, které [příjmení] [příjmení] žalobkyni a její matce uvedl, žalobkyně podepsala souhlasné prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky a žalovaná se tak stala na místo matky žalobkyně zástavním věřitelem. Žádní podvodní věřitelé se však následně neobjevili. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a její matkou nikdy uzavřena nebyla a zástavní právo je pouze akcesorickým právem, které nemůže vzniknout, jestliže platně nevznikla pohledávka, kterou má zástavní právo zajišťovat, tvrdila žalobkyně, že má naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva, neboť toto zástavní právo zapsané ve prospěch žalované snižuje hodnotu jejího majetku. Zároveň hrozí, že pokud by žalovaná začala podmiňovat poskytnutí součinnosti k výmazu zástavního práva zaplacením fiktivní pohledávky, hrozilo by, že se bude žalovaná domáhat zpeněžení zástavy.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná nezpochybnila, že mezi Ing. [celé jméno svědkyně] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o postoupení zástavního práva k předmětným nemovitostem, které nadále svědčí žalované. Žalovaná uvedla, že považuje za nedůvěryhodné, když žalobkyně po více než čtyřech letech od provedení vkladu zástavního práva k zajištění sporované pohledávky do katastru nemovitostí tvrdí fiktivnost zajišťované pohledávky, které je dle jejího názoru účelovým a nepravdivým tvrzením. Žalovaná přitom odkázala na znění zástavní smlouvy, kde je v čl. II. uvedeno, že žalobkyně jako dlužník i Ing. [celé jméno svědkyně] jako věřitel činí nesporným a nepochybným, že dlužná částka, včetně příslušenství, nebyla ke dni uzavření zástavní smlouvy uhrazena. V čl. VIII. smlouvy pak obě prohlásily, že je jim obsah zástavní smlouvy znám a srozumitelný. Dalším aspektem hovořícím dle názoru žalované o účelovosti žalobních tvrzení je okolnost výše zajišťované pohledávky. Bylo-li cílem zástavního práva pouze zajistit adekvátní přístup žalobkyně k rodinnému majetku, proč účastníci volili právě částku 10, 000.000 Kč, když by byla dostačovala částka řádově nižší. Potvrzení existence pohledávky pak dle názoru žalované vyplývá rovněž ze souhlasného prohlášení o změně zástavního věřitele postoupením pohledávky, když na tomto prohlášení je ověřený podpis žalobkyně i původního věřitele [celé jméno svědkyně] a zástupce žalované. Všichni účastníci zároveň podepsali návrh na vklad do katastru nemovitostí. Žalobkyně dále potvrdila existenci pohledávky ve smlouvě o zřízení věcného břemene uzavřené mezi ní a Ing. [celé jméno svědkyně] dne [datum], kde je opět konstatována existence pohledávky zajištěná předmětným zástavním právem.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že v katastru nemovitosti pro k.ú. [část obce], obec Praha, na [list vlastnictví] jsou zapsány nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, parc. [číslo]. Podle tohoto výpisu se stala žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byla sepsána smlouva o zřízení zástavního práva a v souladu se souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne [datum] byla do katastru nemovitostí jako zástavní věřitel zapsána žalovaná. Do katastru nemovitostí bylo k předmětným nemovitostem dále zapsáno věcné břemeno služebnosti doživotního a bezplatného užívání dle smlouvy ze dne [datum] ve prospěch oprávněné [příjmení] [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědkyně] jako věřitel a zástavní věřitel a [celé jméno žalobkyně] jako dlužník a zástavce uzavřely dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, v níž se v čl. I. uvádí, že dlužník i zástavní věřitel prohlašují, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce, dle níž [celé jméno svědkyně] zapůjčila [celé jméno žalobkyně] peněžní částku ve výši 10, 000.000 Kč a [celé jméno svědkyně] se zavázala v termínu do [datum] tuto částku vrátit včetně příslušenství, kterým je sjednaný úrok ve výši 0,01 % ročně. V odst. 2 tohoto článku se uvádí, že zapůjčená částka je určena k finanční kompenzaci sourozencům dlužníka a to z titulu darovací smlouvy, kterou nabyl dlužník m.j. nemovitosti, které jsou předmětem této zástavní smlouvy, a zavázal se k popsané kompenzaci. V čl. II. smlouvy dlužník i věřitel činí nesporným a nepochybným, že shora uvedená dlužná částka, včetně příslušenství, nebyla ke dni uzavření této zástavní smlouvy uhrazena. Dne [datum] bylo podepsáno souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti z důvodu postoupení pohledávky spolu se zajištěním (zástavním právem) – změna zástavního věřitele na [právnická osoba] [anonymizováno] (výpis z katastru nemovitostí, smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti). Dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako vlastník, s Ing. [celé jméno svědkyně], jako oprávněnou ze služebnosti, smlouvu o zřízení věcného břemene, kde v čl. I. je uvedeno, že žalobkyně prohlašuje, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. V odst. 4 tohoto článku smluvní strany společně prohlásily, že na shora uvedených nemovitostech vázne věcné právo k věci cizí – zástavní právo smluvní – pohledávka ve výši 10, 000.000 Kč s přísl. ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] [anonymizováno]. Dle odst. 5 tohoto čl. vlastník prohlásil a zavázal se, že obstaral a disponuje souhlasem zástavního věřitele se zatížením nemovitosti služebností dle této smlouvy ve prospěch oprávněné. Podle čl. VI. odst. 2 smlouvy smluvní strany shodně prohlásily, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, že souhlasí s jejím obsahem, že byla sepsána po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a navrhují, aby bylo zahájeno řízení o povolení vkladu práva dle této smlouvy do katastru nemovitostí (smlouva o zřízení věcného břemene). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu zástavního práva, neboť žalovaná se nikdy nestala zástavním věřitelem zajištěné pohledávky, tato pohledávka byla vytvořena fiktivně a vzhledem k těmto skutečnostem nemohlo nikdy ani platně vzniknout zástavní právo (výzva). K poskytnutí součinnosti ohledně výmazu zástavního práva vyzvala žalovanou již v roce 2017 matka žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která slyšena jako svědkyně potvrdila tvrzení žalobkyně, že předmětné nemovitosti byly žalobkyní darovány před smrtí otce žalobkyně, manžela svědkyně. Z důvodu zajištění všech tří dětí byla také uzavřena zástavní smlouva na 10, 000.000 Kč s tím, že žalobkyně měla z těchto nemovitostí své další sourozence vyplatit tak, aby každý získal stejný podíl. Žalobkyně však v té době žádné finanční prostředky neměla, stejně jako je neměla svědkyně. Uzavřely na přání manžela zástavní smlouvu bez toho, že by byla předtím uzavřena smlouva o půjčce a že by byly finanční prostředky fakticky předány. Svědkyně dále potvrdila, že po smrti jejího manžela [příjmení] [příjmení] sdělil svědkyni, že existují věřitelé, kteří by mohli nemovitosti ohrozit svými požadavky. Svědkyně mu zcela věřila, proto na něj převedla zástavní právo. Smlouva o převodu zástavního práva na žalovanou byla uzavřena bezúplatně, svědkyně žádnou náhradu za tento převod od žalované nezískala. Vzhledem k tomu, že se do podzimu 2017 žádní věřitelé neobjevili, vyzvala svědkyně [příjmení] [příjmení] k převodu zástavní smlouvy zpět na svou osobu. Svědkyně dále potvrdila, že se nikdy netajila tím, že pohledávka, vyplývající ze zástavní smlouvy, je pouze fiktivní, fakticky nikdy žádné finanční prostředky žalobkyni nedarovala.

4. Vzhledem k tomu, že soud neměl za prokázané, že by byla skutečně zápůjčka ve výši 10, 000.000 Kč svědkyní [celé jméno svědkyně] předána žalobkyni, vyzval žalovanou dle § 118a odst. l a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a zejména označení důkazů, že taková smlouva o půjčce byla uzavřena a že reálně byly finanční prostředky předány. Na tuto výzvu žalovaná reagovala podáním ze dne [datum], v němž zpochybnila výpověď svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která je matkou žalobkyně a tento vztah jistě ovlivnil výpověď svědkyně. Žalovaná poukázala na skutečnost, že jak žalobkyně, tak svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] uzavřely smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne [datum], kde prohlásily, že na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 10, 000.000 Kč ve prospěch žalované, čímž obě potvrdily a učinily nesporným, že pohledávka z titulu zápůjčky vznikla a nadále existuje. Dalším důkazem existence této pohledávky podle žalované je smlouva o přistoupení k dluhu ze dne [datum] uzavřená mezi Ing. [celé jméno svědkyně] jako přistupitelkou a žalovanou jako věřitelem, když touto smlouvou [celé jméno svědkyně] přistoupila k dluhu svého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 6, 900.000 Kč vůči žalované a zavázala se tento dluh uhradit. Zároveň se v této smlouvě zavázala převést na žalovanou svou pohledávku, kterou má zajištěnou zástavním právem. Jednalo se přitom o pohledávku ze zápůjčky, kterou v tomto řízení žalobkyně i svědkyně popírají. Jak žalobkyně, tak svědkyně [celé jméno svědkyně], tedy činily prohlášení vůči třetím osobám a subjektům veřejné správy utvrzujícím adresáty v jejich jednání a prohlášení, že pohledávka ze zápůjčky je po právu vzniklou a existující pohledávkou. K prokázání vzniku a existence pohledávky pak žalovaná navrhla výslech svědka [celé jméno svědka], který slyšen jako svědek vypověděl, že se setkal s manžely [příjmení] v době, kdy byla připravována darovací smlouva a tehdy také hovořili o tom, jakým způsobem zajistit pohledávku žalované, kterou měla za JUDr. [jméno] [příjmení]. Ze strany manželů [příjmení] byl svědek ujištěn o tom, že bude existovat pohledávka, kterou na žalovanou převedou a tím zajistí dluh. Stane se tak na základě zástavy, která potom bude převedena na žalovanou. Svědek uzavření smlouvy o zápůjčce přítomen nebyl. Byl přítomen uzavření dohody o přistoupení k dluhu, kterou uzavřela matka žalobkyně se žalovanou a dále kontroloval návrh na převod zástavního práva v katastru nemovitostí (výpověď svědka [celé jméno svědka]). Žalovaná dále předložila soudu smlouvu o přistoupení k dluhu uzavřenou dne [datum], podle níž žalovaná jako věřitel a Bc. [celé jméno svědkyně], jako přistupitel z důvodu, že žalovaná poskytla JUDr. [jméno] [příjmení] finanční prostředky ve výši 6, 900.000 Kč jako částku k úhradě nemovitostí a dlužník podepsal směnku vlastní, zavázala se závazek dlužníka splnit do [datum] a k zajištění svého závazku převést na věřitele svou pohledávku, kterou má zajištěnou zástavním právem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Tímto bude dluh zajištěn v plné výši do doby splatnosti nového závazku přistupitele (smlouva o přistoupení k dluhu).

5. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní pravomoci k rozhodnutí v této věci. Podle § 6 odst. l zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

6. Podle § 88 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je příslušným k rozhodnutí věci soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní.

7. V daném případě se řízení týká práva k nemovitým věcem, které leží v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9. Místní příslušnost zdejšího soudu i mezinárodní pravomoc je tedy dána.

8. Dále se soud zabýval otázkou, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2003, 21 Cdo 58/2003, na určení neplatnosti zástavní smlouvy, podle níž bylo vloženo do katastru nemovitostí zástavní právo, není naléhavý právní zájem. K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je, či není.

9. Z uvedeného soud dovodil, že žalobkyně má na určení neexistence zástavního práva naléhavý právní zájem, neboť bez tohoto určení by se změny zápisu v katastru nemovitostí nedomohla.

10. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Z textu tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že přenechání předmětu zápůjčky je podmínka, bez níž nemůže smlouva o zápůjčce vzniknout. Podle ustálené judikatury soudů smlouva o zápůjčce (půjčce) je považována za tzv. reálnou smlouvu, což m.j. znamená, že k uzavření této smlouvy nedochází pouze na základě dohody stran přijetím návrhu na uzavření smlouvy, ale až skutečným odevzdáním předmětu zápůjčky dlužníkovi (srovnej např. rozsudek NS 21 Cdo 2217/2003).

12. Soud se tedy zabýval otázkou, zda skutečně došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, tedy zda svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] přenechala žalobkyni částku 10, 000.000 Kč. Žalobkyně i slyšená svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] tuto skutečnost popřely. I když žalovaná namítala nevěrohodnost svědkyně a argumentovala tím, že jak svědkyně, tak žalobkyně v dalších dokumentech (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, smlouva o zřízení věcného břemene) výslovně prohlašovaly, že uzavřely smlouvu o zápůjčce, dle níž [celé jméno svědkyně] zapůjčila žalobkyni peněžní částku 10, 000.000 Kč, nepovažuje soud výpověď svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] z tohoto důvodu za nevěrohodnou. Svědkyně byla na počátku své výpovědi poučena o následcích vědomé křivé výpovědi a žalovaná nepředložila, kromě svého tvrzení, soudu jediný důkaz, kterým by tuto výpověď zpochybnila. Žalované se přes výzvu a poučení soudu nepodařilo prokázat, že by částka 10, 000.000 Kč byla fakticky ze strany svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] žalobkyni předána a tím že by byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Naopak z výpovědi svědka [celé jméno svědka], smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a smlouvy o přistoupení k dluhu spíš vyplývá, že obě tyto smlouvy sepsala žalovaná, případně osoby pro žalovanou pracující. Toto soud usuzuje ze skutečnosti, že v obou smlouvách je matka žalobkyně označena jako Bc. [celé jméno svědkyně], když její správný titul je Ing. a tímto titulem byla označena ve smlouvě o zřízení věcného břemene, kterou žalovaná či osoby pro ni pracující zjevně nepřipravovala. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud naopak dovodil, že žalovaná jako věřitelka otce žalobkyně a manžela svědkyně [celé jméno svědkyně], měla za ním pohledávku ve výši 6, 900.000 Kč, kterou se snažila po jeho smrti nějakým způsobem zajistit. Zdá se tak vysoce pravděpodobné, že smlouva o přistoupení k dluhu, zástavní smlouva a následně dohoda o převodu zástavního práva na žalovanou, sloužily právě k tomuto účelu, což v podstatě svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi potvrdil, když uvedl, že byl ze strany manželů [příjmení] ujištěn o tom, že bude existovat pohledávka, kterou na žalovanou převedou a tím dluh zajistí. Zároveň svědek nebyl schopen logicky vysvětlit otázku, proč, pokud by finanční prostředky ve výši 10, 000.000 Kč svědkyně [celé jméno svědkyně] skutečně vlastnila, neuhradila pohledávku žalované ve výši 6, 900.000 Kč, když ohledně této částky přistoupila k dluhu, a proč by uvedenou částku raději půjčila své dceři. Soud tak uzavřel, že smlouva o zápůjčce fakticky nevznikla, neboť neblo prokázáno, že došlo k předání zápůjčky svědkyní [celé jméno svědkyně] žalobkyni.

13. Podle § 1309 odst. l o.z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Domáhat se uspokojení ze zástavy přitom věřitel může pouze tehdy, pokud doloží odevzdání předmětu půjčky dlužníku, jinak nelze považovat tvrzenou zajištěnou pohledávku z půjčky ani za prokázanou (rozsudek NS 21 Cdo 3161/2006). Zástavní právo je tedy jednoznačně vázáno na existenci pohledávky, je právem akcesorickým, které nemůže existovat bez toho, že by platně vznikla pohledávka, která má být zástavním právem zajištěna.

14. Z uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, zástavní právo na základě uzavřené zástavní smlouvy vzniknout nemohlo a předmětné nemovitosti tedy nejsou zástavním právem zajištěny. Soud proto žalobě vyhověl.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l o.s.ř. Úspěšné žalobkyni přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, náklady právního zastoupení a to odměnu právního zástupce žalobkyně dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci, 2x účast na ústním jednání). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí 2 500 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. l a 4 advokátního tarifu, 5x 300 Kč, 2x cestovné k ústnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět ve výši 2 353 Kč, náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, 21 % DPH ve výši 3 686,13 Kč, celkem 26 239,13 Kč.