19 C 355/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovaným: Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalované A , Anonymizováno sídlem Adresa žalované A Anonymizováno sídlem Adresa žalované A oba zastoupeni Jméno žalované B , advokátem sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno o stanovení povinnosti uzavřít nájemní smlouvu a nahradit nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaní byli uznáni povinnými společně a nerozdílně uzavřít s žalobkyní nájemní smlouvu na dobu neurčitou, kterou jí bude pronajat městský byt – bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , případně nájemní smlouvu na jiný nájemní byt ve vlastnictví městské části , adresa, , zdravotně nezávadný, vhodný a odpovídající velikosti rodiny žalobkyně, se zamítá., jméno FO, . Žaloba s návrhem, aby žalovaní byli uznáni povinnými společně a nerozdílně nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši , částka, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši, , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných , Jméno žalované B, .

1. Návrhem podaným u soudu dne , datum, ve znění jeho upřesnění a doplnění ze dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost uzavřít s ní nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, nacházejícímu se v budově č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , katastrální území , právnická osoba, (dále jen „předmětný byt“), případně uzavřít s žalobkyní nájemní smlouvu na dobu neurčitou k jinému nájemnímu bytu ve vlastnictví druhé žalované, zdravotně nezávadnému, vhodnému a odpovídajícímu velikosti rodiny žalobkyně, a nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši , částka, . Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že byla postupem žalovaných ona a její rodina zbavena tzv. „chráněného nájmu“ a byla jim vnucována stále nevýhodnější nájemní smlouva, rodina žalobkyně byla tímto postupem připravena o chráněný nájem. Musí se neustále stěhovat a jsou jí nabízeny stále více nevyhovující byty. V tíživé sociální situaci jí nebylo umožněno prodloužení stávajícího nájmu, je vyháněna z předmětného bytu pomocí soudní žaloby ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, bez práva na bytovou náhradu. Žalobkyně své povinnosti nájemce řádně plní a vždy plnila. Žalobkyně se původně starala o svoji matku, zesnulou , jméno FO, , která měla uzavřenu nájemní smlouvu na pronájem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, od , datum, na dobu neurčitou. Z důvodu péče o matku požádala rodina o přidělení nového bytu a 2. žalovaní jí a , jméno FO, jako společným nájemcům přidělila byt č. , hodnota, o velikosti 3+1 na adrese , adresa, , na dobu 2 let pod podmínkou, že stávající byt s dobou nájmu neurčitou bude vrácen. , jméno FO, byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Po skončení doby určité nebyla nájemní smlouva prodloužena a byl jim přidělen byt o velikosti 4+1 na adrese , adresa, , na dobu určitou 1 roku. Na prodloužení tohoto nájmu 2. žalovaná nepřistoupila s odůvodněním, že žalobkyně o několik dnů promeškala lhůtu k podání žádosti o prodloužení nájemního vztahu. Stalo se tak v době, kdy žalobkyni umírala matka, která dne , datum, (správně , datum, , pozn. soudu) zemřela. Žalobkyně musela zařizovat záležitosti spojené s pohřbem a žádost o prodloužení nájemního vztahu podala až , datum, . Uvedeným postupem 2. žalované by se žalobkyně měla spolu s dětmi ocitnout na ulici. Byl jí nabídnut nevyhovující byt ve školní budově na , Anonymizováno, ulici, který v době nabídky nebyl kolaudován na byt. Žalobkyně měla vždy nájemné řádně zaplaceno. V důvěře v chování 2. žalované byla připravena o chráněné bydlení a vydána všanc libovůli 2. žalované. Podle článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) by žalobkyně měla mít právo na soudní ochranu. Shora vylíčeným postupem žalovaných byly žalobkyni způsobeny mučivé útrapy se strachy o budoucnost, bydlení celé rodiny. Žalobkyně v důsledku toho trpí poruchou přizpůsobení a má smíšené úzkostně represivní reakce a z toho důvodu požaduje také náhradu nemajetkové újmy.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Učinili nespornými tvrzení ohledně uzavírání nájemních smluv jednak s , jméno FO, a dále s , jméno FO, a žalobkyní s tím, že žalobkyně nebyla nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Žalovaní odmítli, že by vůči žalobkyni jednali diskriminačně, segregačně, či v úmyslu vyloučit ji ze společnosti nebo jednali z důvodu příslušnosti žalobkyně k určitému etniku. Rovněž popřeli, že by žalobkyni způsobili újmu. V pořadí poslední nájemní poměr žalobkyně k předmětnému bytu skončil řádně uplynutím sjednané doby, ke kterémužto závěru dospěl i soud I. stupně ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 40/2023. Žalovaní odkázali na text nájemní smlouvy, ustanovení čl. 4.3., z něhož vyplývá, že není právní nárok na uzavření další nájemní smlouvy, jakož i to, že případná žádost o prodloužení doby nájmu musí být nájemcem podána nejméně 2 kalendářní měsíce před uplynutím sjednané doby nájmu. Žalobkyně žádost včas nepodala. I když předmětný nájem prodloužen nebyl, bylo žalobkyni nabídnuto bydlení v budově základní školy, byt o velikosti 2+1, tuto nabídku žalobkyně odmítla a nesdělila žádné racionální důvody, které by objektivně bránily tuto možnost bydlení akceptovat. V daném případě se nejedná o projev segregace ze strany žalovaných, nejde o byt oddělený od běžné populace. Ve skutečnosti je budova základní školy umístěna na sídlišti , jméno FO, ., v těsné blízkosti bytových domů a jedním z dlouhodobých nájemníků sousedního bytu je i zastupitel hl. m. Prahy. Žalovaní popřeli, že by žalobkyně měla právo na chráněný nájem, neboť není zřejmé, co tento pojem má znamenat. Rovněž není zřejmé, z jakého pramene práva žalobkyně dovozuje domnělý nárok na uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Žalobkyně kromě ustanovení čl. 36 LZPS neodkazuje na žádné zákonné ustanovení, ze kterého by měla vyplývat povinnost žalovaných společně a nerozdílně příslušnou nájemní smlouvu na dobu neurčitou s žalobkyní uzavřít. U 1. žalovaného je navíc takový požadavek nemožný s ohledem na skutečnost, že příslušná bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, je vlastnictvím hl. m. Prahy a správa těchto nemovitostí byla svěřena 2. žalované. 1. , Anonymizováno, může jednat pouze jako zástupce 2. žalované a nemůže tedy rozhodovat o nájmu bytu samostatně.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, . K tomuto jednání byl předvolán právní zástupce žalobkyně zásilkou zaslanou do jeho datové schránky a předvolání mu bylo doručeno dne , datum, . Tímto předvoláním byla zároveň předvolána také žalobkyně. K nařízenému ústnímu jednání se ani žalobkyně ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne , datum, uzavřela městská část , adresa, jako pronajímatel s , jméno FO, jako nájemcem nájemní smlouvu na dobu neurčitou k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , obec , adresa, . Jednalo se o byt 0 + 1 o celkové ploše 33,34 m2. Byt kromě nájemce užívala žalobkyně. Žalobkyně požádala dne , datum, Úřad městské části , adresa, o přidělení většího bytu s odůvodněním, že žije s matkou (, jméno FO, ) v bytě 1+0. Matka má vážné psychické i mentální potíže a vyžaduje celodenní péči. K matce se nastěhovala před 4 lety a z důvodu zhoršení vlastního zdravotního stavu se k ní nastěhovala družka , Anonymizováno, , Anonymizováno, s nezletilou dcerou , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně si zároveň do své péče vzala děti vlastní sestry , jméno FO, . S ohledem na popsanou situaci, která byla v žádosti dále rozvedena, požádala žalobkyně o přidělení bytu 4+1. Druhá žalovaná uzavřela se společnými nájemci, a to žalobkyní a , jméno FO, , nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne , datum, . Předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v domě č., Anonymizováno, . , Anonymizováno, o velikosti 3+1. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 2 let od , datum, do , datum, s tím, že pokud mít nájemce zájem o prodloužení doby nájmu, zavazuje se požádat písemně pronajímatele nejméně 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby nájmu sjednané touto smlouvou. Na prodloužení nájmu není právní nárok. Obě nájemnice požádaly dopisem z , datum, o prodloužení nájmu tohoto bytu. Dopisem z , datum, sdělila žalobkyni , právnická osoba, ., že dle rozhodnutí Rady městské části , adresa, nebude nájem bytu obnoven. S oběma nájemnicemi však byla uzavřena nájemní smlouva č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne , datum, k předmětnému bytu. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od , datum, do , datum, . I v tomto případě bylo v čl. 4.3. smlouvy uvedeno, že pokud bude mít nájemce zájem o prodloužení doby nájmu, zavazuje se požádat o prodloužení písemně nejméně 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby nájmu sjednaného touto smlouvou. Na prodloužení nájmu není právní nárok. Společná nájemnice , jméno FO, zemřela dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně požádala o prodloužení nájemní smlouvy k předmětnému bytu o další 2 roky, do , datum, . Druhá žalovaná reagovala na tuto žádost dopisem , právnická osoba, . ze dne , datum, a sdělila žalobkyni ukončení nájemního vztahu, neboť 2. žalovaná jako pronajímatel nemá zájem na prodloužení sjednané doby nájmu. Žalobkyně byla zároveň vyzvána k odevzdání bytu ke dni , datum, (nájemní smlouva z , datum, , evidenční list k bytu č. , hodnota, , , adresa, ke dni , datum, , žádost o přidělení bytu, smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sdělení k žádost o obnovu nájmu z , datum, včetně usnesení Rady Městské části , adresa, /, Anonymizováno, , evidenční list k bytu č. , hodnota, , , adresa, , ke dni , datum, , úmrtní list , jméno FO, , žádost o prodloužení nájemní smlouvy z , datum, , sdělení k ukončení nájemního vztahu z , datum, ). Ke dni , datum, byli podle evidenčního listu uživateli předmětného bytu , jméno FO, a žalobkyně, , jméno FO, narozen , datum, , , jméno FO, , narozen , datum, , , jméno FO, narozen , datum, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, narozená , datum, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, narozená , datum, (evidenční list). Dopisem ze dne , datum, sdělila společnost , právnická osoba, . žalobkyni, že jí byla nabídnuta k pronájmu bytová jednotka č. , hodnota, o velikosti 2+1 nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , k.ú. , právnická osoba, , obec , adresa, . Podle projektové dokumentace se jedná o zkolaudovanou bytovou jednotku. Žalobkyně byla zároveň vyzvána, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení dopisu podala žádost na přidělení bytu na adresu , právnická osoba, . Žalobkyně dopisem z , datum, nabídku na uzavření nájemní odmítla, jednak proto, že její domácnost tvoří 2 dospělé osoby a 4 děti a je evidentní, že byt je nevyhovující svojí velikostí. Dále je dle žalobkyně byt umístěn v budově základní školy, je oddělený od bydlení běžné populace a tuto skutečnost žalobkyně vnímá jako segregaci v důsledku toho, že je příslušníci romského etnika. Na tento dopis žalobkyně reagovala , právnická osoba, . dopisem z , datum, a uvedla, že ze strany žalobkyně nebyla podána řádně a včas žádost o prodloužení doby nájmu, proto byl nájem ukončen a na základě dodatečně podané žádosti byla nabídnuta možnost pronájmu jiné bytové jednotky, kterou žalobkyně odmítla. Vzhledem k výše uvedenému nájemní poměr k předmětnému bytu skončil dne , datum, , nebyl a nebude prodloužen a žalobkyně je povinna předmětný byt vyklidit a odevzdat v den, kdy nájem skončil (korespondence žalobkyně se společností , právnická osoba, .). , adresa, , stavba občanského vybavení, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , k. ú. , právnická osoba, , je objekt základní školy, který se nachází uprostřed sídliště , právnická osoba, (informace z katastru nemovitostí, letecká mapa objektu). Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. 15 C 40/2024, soud zjistil, že dne , datum, byl ve věci vynesen rozsudek na základě žaloby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, na vyklizení předmětného bytu, kterým bylo žalované uloženo, aby předmětný byt vyklidila ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku podala , Jméno žalobkyně, odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Rozsudek tedy nenabyl právní moci. Soud dále provedl důkaz lékařskými zprávami založenými v uvedeném soudním spisu. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, – psychiatrie, soud zjistil, že dne , datum, bylo provedeno vstupní psychiatrické vyšetření žalobkyně. Ze zprávy vyplývá, že žalobkyně dosud psychiatricky léčena nebyla, psychiatrické onemocnění měla jejím matka, která byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům. Ze zprávy dále vyplývá, že žalobkyně uvedla potíže spočívající v tom, že nemůže spát, má těžkosti, cítí zlost. Ve zprávě je popsána historie nájemních vztahů, tak jak je uvedeno rovněž v žalobě. Žalobkyně byla shledána objektivně lucidní, orientovaná všemi kvalitami správně. Podle zprávy se u ní projevuje pokleslá nálada, útlum emotivity, snížení zájmu o obvyklé činnosti, omezená chuť k jídlu, porucha spánku a úzkostnost. Diagnostikována byla porucha přizpůsobení, smíšená úzkostně – depresivní reakce. Ze zprávy ze dne , datum, vyplývají stejné závěry (rozsudek č. j. 15 C 40/2024-37, lékařské zprávy).

5. Po takto provedeném dokazování soud již další důkazy neprováděl. Ze strany byly předloženy fotografie interiéru předmětného bytu, z nichž však soud pro věc významné skutečnosti nezjistil. Žalobkyně navrhla provést důkaz nahrávkami rozhovorů žalobkyně se starostou a romskou kurátorkou městské části, ze spisu však není zřejmé, ke kterým tvrzením žalobkyně by měl být tento důkaz proveden. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, nemohl jí soud poučit o nutnosti v tomto směru doplnit tvrzení a nemohl jí rovněž vyzvat k předložení tohoto důkazu, který soudu do ústního jednání předložen nebyl.

6. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s 2. žalovanou nájemní smlouvu k předmětnému bytu v souladu s ustanovením 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanských zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva byla původně uzavřena jako společný nájem pro nájemce , jméno FO, a žalobkyni. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, v průběhu nájemního vztahu zemřela, stala se výlučnou nájemkyní žalobkyně. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou s možností prodloužení nájmu za stanovených podmínek, které žalobkyně nedodržela. Skutečnost, že nájemní vztah je uzavřen na dobu určitou a že je třeba v případě, že bude mít žalobkyně jako nájemce zájem na pokračování v nájemním vztahu nejpozději 2 měsíce před skončením nájemního vztahu písmeně o takové prodloužení požádat, je zřejmá jednak z toho, že toto ujednání bylo součástí nájemní smlouvy, bylo rovněž součástí nájemní smlouvy uzavřené dříve dne , datum, , kdy žalobkyně tohoto práva na prodloužení nájemního vztahu využila a o prodloužení požádala. Rovněž v evidenčním listu platném ke dni , datum, byla doba trvání nájemního vztahu od , datum, do , datum, uvedena. Navíc žalobkyně o prodloužení nájemního vztahu požádala, i když tak učinila opožděně. Soud sice hodnotí jednání 2. žalované, která s žalobkyní nájemní vztah neprodloužila právě z důvodu, že žádost byla podána o několik dnů později, jako zbytečný a přepjatý formalismus, na situaci, že nájemní vztah uplynutím nájemní doby zanikl, to však nic nemění. Pokud žalobkyně operovala termínem „chráněný nájem“, zákon takový termín nezná a není zcela zřejmé, co konkrétně si pod tímto pojmem žalobkyně představuje. Pokud žalobkyně tvrdí, že ona a její matka byly zbaveny chráněného nájmu k bytu, k němuž byl nájemní vztah uzavřen na dobu neurčitou, pak je třeba poznamenat, že tento nájemní vztah byl uzavřen mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , tedy subjektem odlišným od 2. žalované, a , jméno FO, , nikoliv mezi 2. žalovanou a žalobkyní. Navíc to byla sama žalobkyně, kdo o přidělení jiného bytu požádal.

7. Právo na bydlení je ekonomické, sociální a kulturní právo na adekvátní bydlení a přístřešek. Je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté Organizací spojených národů dne 10. 12. 1948 a dále je zakotveno v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který byl přijat valným shromážděním OSN dne 16. 12. 1966. Česká Listina základních práv a svobod právo na bydlení přímo nezmiňuje, dle Ústavního soudu však toto právo spadá pod čl. 30 odst. 2 LZPS, který se věnuje hmotné pomoci lidem v nouzi. Podle tohoto ustanovení každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.

8. Z obsahu spisu, ani tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by se nacházela v takové situaci, kdy by bylo třeba zajistit jí pomoc pro udržení základních životních podmínek. Ze žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že by obec měla povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o nájmu bytu, navíc o nájmu bytu, který by byl dle požadavků žalobkyně zdravotně nezávadný, vhodný a odpovídající velikostí rodiny žalobkyně Druhá žalovaná přesto žalobkyni byt nabídla. Bylo pak pouze na vůli žalobkyně, zda tuto nabídku přijme, či nikoliv.

9. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že 2. žalovanou nestíhá povinnost zajistil žalobkyni bydlení, žaloba byla v tomto směru zamítnuta.

10. Pokud jde o nárok směřující vůči 1. žalovanému, ten jako starosta městské části je v souladu s ustanovením § 89 odst. 1 písm. a) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, volen zastupitelstvem městské části a v souladu s § 72 ve spojení s § 97 zákona zastupuje městskou část navenek. Do jeho kompetence však nespadá rozhodování o uzavírání nájemních smluv. Tato kompetence je ze zákona svěřena Radě městské části (§ 94 odst. 1 a 2 zákona). Z uvedeného je zřejmé, že ve vztahu k návrhu dle výroku I. tohoto rozsudku není 1. žalovaný pasivně legitimován. I z tohoto důvodu byla žaloba proti němu zamítnuta.

11. Pokud se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, s tím, že postupem žalovaných jí byly způsobeny mučivé útrapy se strachy o budoucnost a bydlení celé rodiny, což vedlo k poruše přizpůsobení, projevily se u ní smíšené úzkostně depresivní reakce, pak již z výše uvedeného vyplývá, že žalovaní se nedopustili žádného jednání, které by způsobilo žalobkyni nemajetkovou újmu. Z lékařských zpráv, které žalobkyně navrhla k důkazu, a které soud provedl, bylo pouze zjištěno, že žalobkyně podstoupila psychiatrické vyšetření, z těchto zpráv však dále vyplývá, že žalobkyně pouze vylíčila situaci s nájemními smlouvami a bez jakéhokoliv dalšího vyšetření byla stanovena diagnóza, není tak zřejmé, z jakých konkrétních vyšetření lékařka při stanovení této diagnózy vycházela. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, nemohl soud ani ji, ani jejího právního zástupce poučit o nutnosti doplněn tvrzení a označení důkazů k těmto tvrzením dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud uzavřel, že žalobkyně ohledně nároku na přiznání nemajetkové újmy neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Žaloba i v tomto směru tedy byly zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšným žalovaným přiznal soud náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem, a to celkem za 3 úkony právní služby dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí zastoupení, písemné vyjádření, účast na ústním jednání), z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu (výrok I.) a z tarifní hodnoty 50 000 dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu (výrok II. rozsudku). Sazba za jeden úkon právní pomoci tak z tarifní hodnoty 60 000 Kč činí 3 500 Kč. Vzhledem k tomu, že , tituly před jménem, , jméno FO, zastupoval dva žalované, náleží mu ve smyslu § 12 odst. 4 tarifu odměna snížená o 20 % u každé zastupované osoby, tedy 2x2 800 Kč za každý úkon zastoupení. Advokátovi zároveň náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 3x300 Kč, a 21 % DPH ve výši , částka, , celkem , částka, .