19 C 40/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa původní účastnice , insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně: právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zrušení usnesení o schválení soudního smíru

I. Usnesení Okresního soudu Praha – východ, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] a kterým byl schválen soudní smír uzavřený mezi společností [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného], se zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud zrušil usnesení Okresního soudu Praha – východ, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] a jímž byl schválen soudní smír mezi společností [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného], kterým bylo určeno, že se [celé jméno žalovaného] stal výlučným vlastníkem nemovitostí a to bytové jednotky [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] garáže [číslo] všechny vymezené v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] to včetně spoluvlastnického podílu ve výši v tomto usnesení uvedené, na společných částech domu a pozemku (dále jen "předmětné nemovitosti"). Podle žalobkyně uvedený soudní smír je v rozporu s hmotným právem, neboť ke dni uzavření smíru byly předmětné nemovitosti zatíženy řadou exekučních příkazů k prodeji těchto nemovitostí a tyto exekuční příkazy bránily jakémukoli nakládání s nemovitostmi dle § 47 odst. 6 exekučního řádu, který zakazuje povinnému převést na jiného majetek postižený exekučním příkazem pod sankcí absolutní neplatnosti takového jednání. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, která je podle něj šikanózní a představuje zneužití uplatňování práva. Žalovaný se v řízení, které předcházelo napadenému smíru, domáhal určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které řádně koupil a řádně zaplatil kupní cenu společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], který předcházel uzavření soudního smíru, byl dle názoru žalovaného protiprávní, neboť žalovaný nebyl vlastníkem toho, za co řádně zaplatil dohodnutou kupní cenu. Schválením smíru nedošlo k faktickému nakládání s danou nemovitostí, schválený soudní smír měl toliko deklaratorní charakter a rozhodující naopak byla uzavřená kupní smlouva jako synallagmatický vztah mezi prodávajícím a kupujícím, když na základě této smlouvy došlo k úhradě kupní ceny a také předání předmětu koupě žalovanému. Žalovaný dále zpochybnil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k vedení předmětného sporu, neboť podle jeho názoru dovolat se neplatnosti z důvodu generálního inhibitoria může pouze oprávněný z příslušných exekucí, nebo exekutor tyto exekuce vykonávající. Žalobkyně se nemůže rovněž domáhat zrušení smíru z důvodu protiprávního jednání, které de facto sama způsobila společnost, jejímž je žalobkyně insolvenčním správcem, za situace, kdy chtěla poškodit práva žalovaného. V průběhu řízení vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně [právnická osoba], [anonymizováno], která naopak zaujala stanovisko, že uzavřený soudní smír měl charakter konstitutivního právního jednání, neboť ke vzniku vlastnického práva nedochází v případě nemovitých věcí uzavřením kupní smlouvy, ale až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud nenastal vklad vlastnického práva do katastru na základě uzavřené kupní smlouvy a byla podána žaloba na určení vlastnického práva na základě uzavřené kupní smlouvy, nemohla taková žaloba obstát. Podle názoru vedlejšího účastníka soudní smír je vlastně novou hmotněprávní dohodou (novací), kterou jsou nově s konstitutivními účinky založena práva a povinnosti účastníků takového smíru, takto uzavřený soudní smír je pak dle jeho názoru v rozporu s hmotným právem. Zároveň vedlejší účastník poukázal na absolutní neplatnost jakýchkoliv právních jednání, které [právnická osoba] [anonymizováno] učinila v rozporu s § 47 odstavec 6 exekučního řádu. Soud provedeným dokazováním zjistil, že dne [datum] byla mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícím [celé jméno žalovaného] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, nebytová jednotka [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku, nebytová jednotka [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území [obec], obec Veleň, část obce Mírovice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj. Na základě takto uzavřené smlouvy byl dne [datum] podán návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, dopisem ze dne [datum] upozornil Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, žalovaného, že po přezkoumání návrhu na vklad, nelze zápis vlastnického práva pro žalovaného provést, neboť mezi návrhem na vklad vlastnického práva a kupní smlouvou byl shledán rozpor v tom smyslu, že v návrhu na vklad jsou předmětem převodu i pozemky, které nejsou předmětem převodu v kupní smlouvě. Katastrální úřad sdělil žalovanému, že má možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit své stanovisko k výše uvedeným skutečnostem ve stanovené lhůtě, a také, že může podaný návrh na vklad vzít zpět. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí návrhu nedošlo, rozhodl katastrální úřad dne [datum] tak, že návrh na vklad zamítl (kupní smlouva, návrh na vklad vlastnického práva, dopis katastrálního úřadu, rozhodnutí [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] podal [celé jméno žalovaného] u Okresního soudu Praha – východ jako žalobce proti žalované společnosti [právnická osoba] žalobu na určení vlastnického práva, v níž uvedl, že na základě uzavřené kupní smlouvy měl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem, tento návrh byl však vzhledem k žalovanému a jeho rozporům zamítnut a to zejména s ohledem na vydané předběžné opatření, které [právnická osoba] [anonymizováno] bránilo v nakládání s uvedenými nemovitostmi. Při ústním jednání konaném dne [datum], jemuž byl kromě tam uvedeného žalobce [celé jméno žalovaného] přítomen [jméno] [příjmení], prokurista společnosti [právnická osoba], byl mezi účastníky řízení uzavřen smír, jímž bylo určeno, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí včetně podílu na společných částech domu a pozemků je žalobce [celé jméno žalovaného]. Soud uvedený smír účastníků při tomto ústním jednání schválil a v odůvodnění usnesení, kterým byl tento smír schválen, uvedl, že má za to, že uzavření smíru v dané věci není v rozporu s právními předpisy, když dohoda není z hlediska obecných požadavků kladených na právní jednání neplatná; zahrnuje všechny podstatné náležitosti, které hmotné právo vyžaduje; neodporuje kogentním ustanovením zákona ani je neobchází a odpovídá vůli účastníků, že tímto smírem v dané věci vypořádávají své nároky. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne [datum] (spis Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka] čl. 1, 13, 16, 17). Jako přílohu k žalobě v uvedené právní věci žalobce, [celé jméno žalovaného] založil do soudního apisu jednak kopii uzavřené kupní smlouvy, kopii návrhu na vklad zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí a dále výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] ze dne [datum]. Z tohoto výpisu z katastru nemovitostí jednoznačně vyplývá, že v době podání předmětné žaloby bylo v katastru nemovitostí zapsáno celkem 12 údajů o zahájení exekuce a vydání exekučních příkazů prodejem nemovitých věcí proti dlužníku - společnosti [právnická osoba], které se týkaly i bytových a nebytových jednotek, jež se staly předmětem schváleného smíru (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum]). Žalovaný byl jako vlastník předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí zapsán na základě usnesení Okresního soudu Praha – východ, č.j. [číslo jednací], o schválení smíru o určení výlučného vlastníka nemovitosti ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] ze dne [datum]). V katastru nemovitostí byly zapsány exekuční příkazy týkající se prodeje nemovitých věcí dlužníka [anonymizována dvě slova] na základě exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne 28. 1. 2017, exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a stejného exekutora č. j. [číslo jednací], z [datum rozhodnutí], exekučního příkazu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo jednací], z [datum rozhodnutí] a dalších exekučních příkazů, které byly vesměs vydány před uzavřením soudního smíru a také zapsány do katastru nemovitostí (exekuční příkazy). Dalšími důkazy již soud řízení nedoplňoval, ačkoliv právní zástupce žalovaného navrhl provést důkaz výslechem žalobce a výslechem prokuristy společností [právnická osoba] k podmínkám uzavření kupní smlouvy a uzavření soudního smíru a dále navrhoval důkaz spisem Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka], v němž dle jeho názoru byla řešena obdobná otázka určení vlastnického práva k bytové jednotce ve vztahu k [jméno] [příjmení], kde schválený smír, podle jeho tvrzení, insolvenční správkyně nenapadla. Soud tyto důkazy nepovažoval pro rozhodnutí věci za podstatné a z toho důvodu se jimi nezabýval, neboť pokud jde o otázku uzavření kupní smlouvy, případně o otázku poměrů mezi účastníky při schválení soudního smíru, není to dle názoru soudu pro rozhodnutí ve věci podstatné, otázka jiného řízení, kde se jiný žalobce domáhal určení vlastnického práva k jiným nemovitostem ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], pak již dle názoru pro toto řízení žádný význam nemá, nehledě k tomu, že žalobkyně v této věci před soudem uvedla, že v tomto případě nebyl schválen soudní smír, ale ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že [celé jméno žalovaného] uzavřel se společností [právnická osoba] kupní smlouvu, na jejímž základě, jako kupující koupil od prodávající předmětnou bytovou a nebytové jednotky, tato smlouva nebyla na základě podaného vkladu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí zapsána a tento návrh byl zamítnut. [celé jméno žalovaného] jako žalobce se domáhal u Okresního soudu Praha - východ určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem a při prvním jednání v této věci pak došlo ke schválení soudního smíru, kterým bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem uvedených nemovitostí. Stalo se tak v době, kdy proti společnosti [právnická osoba] byla zahájena řada exekučních řízení a byla vydána řada exekučních příkazů prodejem předmětných nemovitostí, jimiž bylo společnosti [právnická osoba] zakázáno s uvedenými nemovitostmi nakládat. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně k vedení tohoto sporu. Žalobkyně byla na základě usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] ustanovena insolvenční správkyní dlužníka [právnická osoba] a v souladu s ustanovením § 246 odstavec 1 insolvenčního zákona na ni přešla veškerá oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon souvisejících práv a právo vymáhat nároky dlužníka včetně podání žaloby nebo jiného návrhu ve smyslu § 249 odstavec 1 insolvenčního zákona. Z daného vyplývá, že žalobkyně vstoupila do postavení původního účastníka řízení, tedy úpadce [právnická osoba] ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ, který soudní smír uzavřel, a z tohoto důvodu je oprávněna podávat návrhy a to i v souladu s § 99 odstavec 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Podle § 99 odstavec 1 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda schválený smír není v rozporu s právními předpisy. Smír je pro rozpor s právními předpisy, tedy pro rozpor s ustanoveními hmotného práva, neplatný, pokud se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází. V daném případě soud uzavřel, že k takovému rozporu došlo. I když zástupce žalovaného v průběhu řízení tvrdil, že podle jeho názoru má uzavřený smír toliko deklaratorní charakter, uzavřený smír pouze potvrzoval skutečnost, že na [celé jméno žalovaného] přešlo vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě uzavřené kupní smlouvy a především na základě převzetí předmětu koupě do jeho užívání a s ohledem na zaplacení kupní ceny, soud se s tímto názorem neztotožňuje. Nabytí vlastnického práva k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu upravuje ustanovení § 1105 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), který jako podmínku pro nabytí vlastnického práva stanoví zápis do takového veřejného seznamu, tedy v daném případě do katastru nemovitostí. Jedná se přitom o kogentní ustanovení, které nelze dispozitivně účastníky smlouvy měnit. V daném případě sice byla uzavřena kupní smlouva, na jejím základě však ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro žalovaného nedošlo, tento návrh byl výslovně příslušným katastrálním úřadem zamítnut. Pokud tedy v napadeném usnesení byl schválen smír účastníků, kterým bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí, došlo tak k obcházení kogentního ustanovení hmotného práva a z tohoto důvodu je uzavřený smír neplatný. Skutečnost, že schválený smír nebyl pouze deklaratorním úkonem, ale jednalo se o konstitutivní rozhodnutí, vyplývá i ze zápisu v katastru nemovitostí, kde je toto usnesení uvedeno jako nabývací titul pro zápis vlastnického práva. I když tedy Okresní soud Praha – východ z odůvodnění usnesení, kterým uzavřený soudní smír schválil, uvedl, že schválený smír neodporuje kogentním ustanovením zákona, ani je neobchází a odpovídá vůli účastníků, že tímto smírem v dané věci vypořádávají své nároky, není toto odůvodnění správně. Kromě výše uvedené neplatnosti schváleného soudního smíru, pak jeho neplatnost vyplývá rovněž z ustanovení § 47 odstavec 6 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), které stanoví, že majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. V daném případě tzv. "speciálního inhibitoria",se jedná o neplatnost absolutní, kterou může namítnout kdokoli a soud k ní přihlíží i bez návrhu. Jak již bylo výše uvedeno, uzavřený soudní smír nebyl pouze deklarací již nastalého stavu, jednalo se o úkon, který konstitutovně stanovil vlastnictví žalovaného k předmětným nemovitostem, k takovému úkonu však [právnická osoba] [anonymizováno] právě z důvodů uvedených v § 47 odstavec 6 exekučního řádu nebyla v době uzavření a schválení soudního smíru oprávněna. Námitka žalovaného, že v řízení nebylo prokázáno, že by jednotlivé exekuční příkazy nebyly v době uzavření soudního smíru [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] doručeny, neobstojí, neboť tato neplatnost právního jednání dlužníka není dle přísl. zák. ustanovení spojena s doručením exekučního příkazu povinnému ale s jeho vydáním. I tato skutečnost tedy vedla soud k rozhodnutí o tom, že usnesení o schválení uzavřeného smíru je třeba zrušit. Pokud žalovaný namítal, že zrušení usnesení o schválení soudního smíru je v rozporu s dobrými mary, neboť žalovaný uhradil kupní cenu a nebude mít možnost tyto prostředky od úpadce vymoci, soud k této námitce uvádí, že po právní moci tohoto rozsudku bude pokračováno v řízení před Okresním soudem Praha – východ ve věci [spisová značka], kde žalovaný může nadále uplatňovat své právo na určení, že je vlastníkem předmětných nbemovitostí. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o.s.ř., úspěšná žalobkyně ani vedlejší účastník na straně žalobkyně náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovali.