19 C 40/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizováno ulice a číslo , PSČ obec zastoupené: anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované a svědka zastoupené: anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky 78 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 650 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 63 525 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 15 125 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve stejné lhůtě je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 97 206 Kč rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 78 650 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] u žalobkyně objednala grafické zpracování a výrobu 50 000 Kč novin za částku 63 525 Kč. Žalobkyně na tuto částku vystavila fakturu [číslo] po provedení objednaných služeb. Žalovaná fakturu neuhradila. Stejně tak žalovaná dne [datum] objednala u žalobkyně grafické zpracování a výrobu 5 000 ks novin a 5 000 ks letáků za celkovou cenu 15 125 Kč. Žalovaná objednané práce řádně a včas provedla a vystavila fakturu [číslo] kterou žalovaná rovněž neuhradila. Obě faktury byly žalované zaslány. Za žalovanou v obou případech jednal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a technické detaily žalobkyně projednávala s [jméno] [příjmení]. Před popsanými případy byla mezi žalobkyní a žalovanou zavedena praxe, kde za žalovanou jednal právě [anonymizováno] [příjmení] v kooperaci s [anonymizováno] [příjmení] a žalovaná proti tomuto ničeho nenamítala, veškeré závazky z těchto případů žalovaná uhradila. Uvedená praxe se přitom týkala téhož typu obchodních případů, kdy žalovaná u žalobkyně objednávala předvolební reklamní předměty. Žalovaná teprve poté, co byla ze strany právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu, odmílta faktury uhradit s tvrzením, že tehdejší předseda hnutí [anonymizováno] [příjmení] [jméno] nic neobjednal a k dluhu se nehlásí.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odmítla nárok žalobkyně, tvrdila, že žalovaná nebyla s žalobkyní v právním vztahu, nic u ní neobjednala, nic neodebrala. Statutárním zástupcem žalované je předseda, kterým v době vzniku údajného závazku byl [anonymizováno] [příjmení] [jméno], který s žalobkyní nejednal a nedal plnou moc pro zastupování strany osobám, které s žalobkyní údajně jednaly. Skutečnost, že v některých jiných právních jednáních jednaly za žalovanou i jiné osoby, nebo žalovaná dodatečně taková jednání schválila, nezakládá, aby za žalovanou mohl kdokoli libovolně jednat. Žalobkyně jako podnikatel měla znát problematiku zastupování právnických osob v rámci jejich podnikatelské činnosti. Žalovaná odkázala na § 9 odst. 4 a 5 stanov žalované, podle nějž za žalovanou mohou omezeně jednat místopředsedové hnutí a krajští předsedové, ani jednu z těchto funkcí však [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nezastávali. [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova], byl člen [anonymizována tři slova] ([jméno]) a žalovanou byl jen navržen. [jméno] [příjmení] byl jeho volební manažer. Kandidát ani volební manažer nejsou v postavení osob, které mohou zavazovat politická hnutí v právních jednáních bez plné moci. Politické hnutí tak neodpovídá za závazky svých členů a kandidátů. Žalovaná nic dodatečně neschválila a nic neobjednala, žalobkyně tak může svůj závazek vymáhat vůči tomu, kdo s ní jednal, přičemž identitu těchto osob žalobkyně zná.

3. Žalobkyně ve svých dalších písemných podáních a vyjádřeních při ústních jednáních soudu reagovala na vyjádření žalované tak, že mezi účastníky řízení byla zavedena určitá praxe a na základě této praxe žalovaná plnila své povinnosti a závazky vůči žalobkyni a teprve od chvíle, kdy se ukázalo, že volební výsledky nebyly dobré, snažila se žalovaná od svých závazků oprostit. Žalobkyně nebyla statutárním orgánem žalované informována o tom, že by žalovaná v případech úhrad předchozích faktur vystavených žalobkyní za obdobná plnění pouze dodatečně schvalovala jednání osob, které k němu údajně neměly být oprávněny. Žalobkyně byla v dobré víře, že u ní dílo bylo řádně objednáno, především proto, že již dříve byly u žalobkyně obdobné zakázky ze strany žalované uplatněny.

4. Žalovaná ve svých podáním a ve vyjádřeních směřujících při ústních jednáních vůči soudu namítala, že v řízení nebylo prokázáno, že by [jméno] [příjmení] byl statutárním zástupem žalované, neměl právo uzavírat jakékoliv objednávky a byl informován o stavu finančních prostředků, které bylo možné na volební kampaň využít. Žalovaná popřela, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla zavedena praxe ohledně objednávání zakázek a proplácení faktur, neboť tato společnost poskytovala služby, které se týkaly pouze jedněch voleb, nebyly to opakované volby a ani žalobkyně se žalovanou přímo nekomunikovala.

5. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že [jméno] [příjmení] kandidoval v senátních volbách v roce [rok] jako kandidát do senátu za žalovanou a [jméno řešitele]. Volebním manažerem [jméno] [příjmení] byl [jméno] [příjmení], který v té době byl řadovým členem žalované. V rámci této senátní kampaně [jméno] [příjmení] objednával u žalobkyně propagační materiály pro volební kampaň [jméno] [příjmení], a to noviny, plakáty a další reklamní materiály. Za výrobu uvedených reklamních materiálů vystavovala žalobkyně faktury na odběratele [název žalované] hnutí občanů (původní název žalované) a to v období od [datum] do [datum]. Faktury žalobkyně posílala [jméno] [příjmení], který je přeposílal žalované. Kromě posledních dvou - faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 63 525 Kč a faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 15 125 Kč, byly předchozí faktury ze strany žalované uhrazeny (shodná tvrzení účastníků, vystavené faktury, výpovědi svědků [celé jméno svědka], [příjmení], [příjmení], [příjmení], výpisy z [právnická osoba] ohledně přijatých plateb od žalované pro žalobkyni). Žalovaná je politickým hnutím, které bylo založeno v roce [rok]. Stanovy žalované v § 9 upravují organizační strukturu a orgány hnutí, podle odst. 4 tohoto ustanovení statutárním orgánem hnutí je jeho předseda, který za něj jedná a zastupuje ho, v době nepřítomnosti předsedy, nebo v době, kdy nemůže funkci předsedy vykonávat, jej zastupují místopředsedové hnutí. Podle odst. 5 téhož ustanovení hnutí v jednotlivých krajích může v hospodářských vztazích zastupovat předseda krajské organizace hnutí (výpis z rejstříku politických stan a politických hnutí, stanovy žalované). Podle výpovědi svědka [celé jméno svědka], volebního manažera žalované v [anonymizováno] [rok], financování kampaně do senátu si zajišťovali jednotliví kandidáti nebo jimi pověřené osoby. Žalovaná se nějakými příspěvky na kampani jednotlivých kandidátů mohla podílet, tvořilo to však minimální částku celkových nákladů. U jednotlivých kandidátů byla vedena analytika o tom, kolik účelových darů bylo pro jednotlivé kandidáty na účet hnutí poskytnulo, a podle toho se proplácely faktury. Pokud nezbýval dostatek prostředků z darů pro jednotlivé kandidáty, hnutí faktury neproplácelo. Každý z kandidátů si také zajišťoval pro vlastní potřeby reklamní předměty, noviny, nebo letáky. Faktury za takové předměty žalovaná proplácela do chvíle, kdy pro daného kandidáta byl dostatek finančních prostředků z darů, a v případě, že takové prostředky došly, přestaly být faktury propláceny. Podle tohoto svědka byl [jméno] [příjmení] informován o tom, že finanční prostředky na účtu pro kandidáta [příjmení] již nejsou, přičemž [jméno] [příjmení] měl svůj samostatný účet, neboť kandidoval za dva subjekty, žalovanou a [jméno]. Všechny platby, které se z účtu prováděly, byly autorizovány, poté co byly zadány do bankovnictví, což upravovala interní směrnice. Na jednotlivých fakturách jako odběratel byla uváděna žalovaná, která byla majitelem účtů, ze kterých byly platby prováděny. Podle„ Směrnice k uzavírání závazných objednávek a proplácení výdajů v kampani“ (č.l. 95 spisu) měla každému proplacení a každé závazné objednávce předcházet podepsaná žádanka zaslaná mailem (na ústředí žalované – pozn. soudu) a podmínkou schválení žádanky byl dostatek prostředků na virtuálním účtu daného kraje k datu doručení žádanky na centrálu. Maily měly být adresovány jednak [jméno] [příjmení] nebo [celé jméno svědka]. Do 50 000 Kč schvaloval výdaje krajský předseda, nad 50 000 Kč schvaloval a podepisoval [příjmení] [jméno] (výpověď svědka [celé jméno svědka], interní směrnice žalované). Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který pracoval u žalované jako administrativní pracovník, soud zjistil, že v rámci pracovní činnosti komunikoval s jednotlivými organizacemi a volebními týmy. Kandidátem do senátních voleb za obvod [obec] v roce [rok] byl [jméno] [příjmení], jeho volebním manažerem [jméno] [příjmení], který byl informován o tom, jaké povinnosti má volební manažer, s jakými finančními prostředky může pracovat. Byl rovněž seznámen s interní směrnicí, která pro tyto situace byla vytvořena a mohl tak uzavírat smlouvy pouze do částky 50 000 Kč za předpokladu, že na to byly na konkrétním účtu finanční prostředky. Návrhy všech smluv měly být zároveň předem zasílány přímo do centrály žalované, [anonymizováno] [příjmení] to však nedodržoval. Dokud byly na transparentním účtu prostředky, tak s tím nebyly problémy. Z ústředí několikrát týdně informovali volební manažery o prostředcích, které na účtech jsou a o situaci jejich čerpání. Jednotliví manažeři nechávali u dodavatelů faktury vystavit na objednatele [název žalované] a [název žalované] tyto faktury proplácela, pokud byly finanční prostředky. Na konkrétní účet týkající se senátní kampaně v [obec] byly po upozornění, že finanční prostředky na účtu došly, zaslány další finanční prostředky, následně však byly vystaveny nové faktury, na které již tyto prostředky nestačily (výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]). Z mailové korespondence mezi svědkem [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] upozornil [jméno] [příjmení] na nedostatek finančních prostředků na účtu a zároveň mu zakázal proplácet cokoli, co by šlo do záporných hodnot. [anonymizováno] [příjmení] přislíbil doplnění dalších finančních prostředků. Do korespondence se zapojil rovněž kandidát [jméno] [příjmení], který přislíbil, že na [anonymizováno] [příjmení] dohlédne, aby situaci vyřešil (mailová korespondence). Na transparentní účet pro senátní volby v [obec] v roce [rok] žalovaná převedla částku 150 000 Kč [datum], částku 150 000 Kč [datum], dar od [jméno] 150 000 Kč, na tento účet byly také připsány dary od [jméno] [příjmení]. Z tohoto účtu byly hrazeny výdaje za uvedenou kampaň (pohyby na transparentním účtu, potvrzení o platbách [právnická osoba]). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisy z [datum] a [datum]. Na výzvy k úhradě reagovala žalovaná dopisy svých právních zástupců, a plnění odmítla (korespondence právních zástupců).

6. Soud doplnil dokazování výslechy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dožádaným soudem v [obec]. Výpovědi těchto svědků soud hodnotil z větší části jako nevěrohodné. Oba svědci sice potvrdili nesporné skutečnosti, že [jméno] [příjmení] kandidoval v roce [rok] so [anonymizována tři slova] volební obvod v [obec] jako společný kandidát žalované a [jméno] a [anonymizováno] [příjmení] zajišťoval pro tuto kampaň u žalobkyně reklamní materiály. Svědek [příjmení] potvrdil, že dal žalobkyni informaci o tom, že faktury má vystavit na žalovanou jako odběratele. Popřel, že by mu bylo cokoli známo o proplácení faktur a o tom, že by byl informován, že na účtu není dostatek finančních prostředků. Svědek [příjmení] uvedl, že objednávání reklamních prostředků nic nevěděl, na senátní kampaň složil určitou částku a když byl na konci kampaně upozorněn, že na účtu chybí 100 000 Kč, tak je doplnil. Výpovědi obou svědků o tom, že jim nebylo známo, jak se mělo postupovat při zadávání jednotlivých zakázek v kampani, nebo o tom, že na účtu kampaně [jméno] [příjmení] nebylo dostatek prostředků na úhradu faktur žalobkyně soud považuje za nevěrohodnou. Byla vyvrácena jednak výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [příjmení], kteří vypovídali konzistentně a ve svých výpovědích se nelišili, jednak předloženou mailovou komunikací.

7. Dalším dokazováním soud řízení nedoplňoval, neboť dospěl k závěru, že učiněná zjištění jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

8. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě objednávky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedla dílo v souladu s § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“), které řádně předala a dle pokynů objednatele [anonymizováno] [příjmení] za provedené dílo vystavila dvě faktury s uvedením žalované jako odběratele, které však ze strany žalované nebyly proplaceny. Uvedené dílo se týkalo propagačních materiálů pro senátní volby kandidáta do senátu [jméno řešitele] [příjmení řešitele] za senátní obvod [obec] v roce [rok]. V řízení bylo dále prokázáno, že v rámci této senátní kampaně kromě dvou faktur, které se staly předmětem tohoto řízení, žalobkyně na základě objednávek [anonymizováno] [příjmení] vyrobila již dříve reklamní materiály, které fakturovala stejným způsobem a které byly ze strany žalované proplaceny. Postup, kdy volební manažer jednotlivého kandidáta, v tomto případě [anonymizováno] [příjmení] za kandidáta [jméno] [příjmení], zadával výrobu reklamních materiálů, faktury byly vystavovány na žalovanou jako odběratele a žalovaná tyto faktury proplácela, byl běžnou praxí, jak bylo zjištěno z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [příjmení]. Výpovědi těchto svědků a mailovou korespondencí však bylo zároveň prokázáno, že volební manažeři měli povinnost o jednotlivých objednávkách předem informovat žalovanou, byli průběžně informováni také o finančních prostředcích, které byly na volebních účtech k dispozici a panoval zákaz objednávek reklamního zboží v případě, že na účtech peníze nebyly s tím, že měli rovněž informaci o tom, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], že další faktury nebudou propláceny, pokud nebudou na účet dodány další finanční prostředky, což [anonymizováno] [příjmení], i kandidát [příjmení], přislíbili. Finanční prostředky na účtu kandidáta [příjmení] však na proplacení dvou faktur, které jsou předmětem tohoto řízení nestačily, proto faktury proplaceny nebyly. [anonymizováno] [příjmení] v této senátní kampani nedodržoval pokyny žalované obsažené ve [anonymizováno] k uzavírání závazných objednávek a proplácení výdajů v kampani, tato praxe však byla žalovanou tolerována a faktury byly propláceny, dokud na příslušném účtu byly finanční prostředky.

9. Soud tak uzavřel, že žalobkyně jednala zcela v souladu s praxí, která v daném případě ohledně uvedených senátních voleb byla mezi stranami zavedena, v souladu s pokyny [anonymizováno] [příjmení], potažmo žalované, provedla pro žalovanou objednané dílo, když převzetím objednávky byla mezi stranami uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 odst. 1 o.z., vystavila faktury za provedené dílo na žalovanou jako odběratele, přičemž nebylo její povinností zkoumat, ani k tomu neměla příležitost, zda na účtu volebního kandidáta zbývá dostatek prostředků k tomu, aby mohly být faktury proplaceny.

10. Pokud žalovaná namítala, že jí jednání [anonymizováno] [příjmení], který objednávky u žalobkyně uskutečnil, nezavazuje, neboť [anonymizováno] [příjmení] překročil své oprávnění, má soud za to, že tato námitka není důvodná.

11. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-la třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

12. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

13. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

14. Jak již soud uvedl výše, dospěl k závěru, že skutečnost, že žalovaná předchozí žalobkyní vystavené faktury řádně proplácela, vyvolalo u žalobkyně oprávněný dojem, že se jedná o zvyklost a zavedenou praxi mezi stranami, takže neměla důvod pochybovat o tom, že je na místě, aby žalovaná vystavené faktury proplatila. Stejně tak bylo již výše uvedeno, že postup spočívající v tom, že faktury byly vystaveny na žalovanou, žalovaná respektovala a tento postup byl správný, jak se vyjádřili svědci [celé jméno svědka] i [příjmení]. I když soud v průběhu řízení upozornil účastníky řízení na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 292/2009, které se týkalo úpravy odpovědnosti za jednání a překročení zmocnění při jednání, dospěl soud následně k závěru v souladu s názorem právního zástupce žalobkyně, že toto rozhodnutí bylo překonáno novou právní úpravou dle platného o. z., konkrétní výše citovaným § 444.

15. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná je povinna žalobkyni dlužnou částku za obě vystavené faktury uhradit, a to včetně úroku z prodlení, který byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z.

16. Pokud žalovaná ve svém závěrečném návrhu ještě namítala, že mezi žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení] existoval bližší vztah, což vedlo k tomu, že [anonymizováno] [příjmení] objednával reklamní a propagační materiály u žalobkyně, přestože tak mohl učinit u některé z firem v bližším okolí, tato námitka byla předložena až po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení. Proto se soud touto námitkou dále zabýval.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek 3 933 Kč, dále náklady spojené se zastoupením advokátem, a to odměna za 13 úkonů právní služby dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 4 260 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, 5x písemné vyjádření ve věci, 5x účast na ústním jednání), odměna za 0,5 úkonů dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu ve výši 500 Kč za odvolání proti usnesení č.j. 19 C 40/2022-81, hotové náklady advokáta dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 14x 300 Kč, cestovné k ústnímu jednání dne [datum] a [datum] ve výši 2 184 Kč, náhrada za opotřebení vozu 3 910 Kč, cestovné k ústnímu jednání dne [datum] ve výši 413 Kč, náhrada za opotřebení vozidla 884 Kč, cestovné k ústnímu jednání dne [datum] ve výši 1 011 Kč a náhrada za opotřebení vozidla 2 163 Kč, cestovné za cestu k soudnímu jednání dne [datum] a to jízdné ve výši 1 140 Kč, náhrada za promeškaný čas za 53 započatých půlhodin po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 16 182 Kč, celkem 97 206 Kč.