19 C 403/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené Mgr. Bc. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 191 664 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 191 664 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 54 934 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované Mgr. [jméno] [příjmení]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], domáhala na žalované zaplacení částky 191 664 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovanou jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako poskytovatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o outsourcingu, jejímž předmětem bylo zajištění čerpání a dopravy čerstvé betonové směsi vyrobené žalovanou v provozovnách [obec a číslo] – [část obce] a [obec a číslo] – [část obce]. Podle článku VII. bod 7 smlouvy bylo ujednáno v případě, že objednatel ([anonymizována dvě slova]) požaduje po poskytovateli přistavení více než 6 vozidel pro přepravu betonové směsi na konkrétní den, objednatel se zavazuje poskytovateli za každé takto přistavené vozidlo v daný den vyfakturovat minimálně 5 000 Kč bez DPH za jeho výkon. Tento výkon se bude hodnotit z měsíčního průměru a v případě, že nedosáhne průměrné výše 5 000 Kč bez DPH denně, náleží poskytovateli za přistavení každého takového vozidla odměna ve výši 1 800 Kč bez DPH denně. V měsíci září 2014 fakturovaný průměr za přistavená vozidla nedosáhl částky 5 000 Kč bez DPH. [právnická osoba] tak náleželo přístavné ve výši 1 800 Kč za přistavená vozidla, tedy 88 x 1 800 Kč bez DPH, celkem 158 400 Kč bez DPH. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společnosti [právnická osoba] a tato skutečnost byla oznámena žalované dne [datum]. Kromě uvedené pohledávky žalobkyně požadovala také zákonný úrok z prodlení s odkazem na § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále požadovala částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. K návrhu původní žalobkyně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. K uvedené žalobě se pak žalovaná vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala. Žalovaná jednak nesouhlasila s tím, že by původní žalobkyně byla ve věci aktivně legitimována, neboť dle jejího názoru k postoupení pohledávky došlo neoprávněně. Dále s žalobou nesouhlasila, neboť dle jejího názoru výpočet dluhu nebyl ze strany žalobkyně v žalobě dostatečně osvětlen. Zároveň vznesla námitku promlčení proti uvedené pohledávce, neboť dle jejího názoru byla ve smlouvě o outsourcingu sjednána splatnost faktur 45 dnů ode dne uplynutí kalendářního měsíce, za který se úplata hradí. Pohledávky tedy podle názoru žalované byly po splatnosti od [datum] a žaloba byla u soudu podána až po uplynutí 3 let. Dále žalovaná popřela, že by výklad žalované o tom, že jí náleží úhrada ve výši 1 800 Kč bez DPH za každé vozidlo, které bylo k přepravě směsi přistaveno v rozhodném období, pokud fakturace nedosáhla 5 000 Kč za toto vozidlo, byl správný. Vzhledem k tomu, že mezi oběma stranami byla zároveň uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná pronajala žalobkyni 6 vozidel, bylo mezi stranami dohodnuto, že žalobkyně bude fakturovat cenu za přepravu pouze ve výši 90% ceníkové ceny. Dle názoru žalované pak bylo nesmyslné, aby byla povinna žalobkyni platit navýšenou částku 1 800 Kč za každé vozidlo, tedy i za ta vozidla, které si žalobkyně od žalované pronajala. V průběhu řízení původní žalobkyně navrhla, aby na její místo do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] (současná žalobkyně), neboť tato společnost, původní žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. uzavřely dne [datum] dohodu, jejímž předmětem bylo souhlasné prohlášení o zrušení dohody o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou tak podle této dohody dále svědčí současné žalobkyni. Na základě uvedené skutečnosti soud rozhodl o tom, že v řízení bude dále pokračováno se společností [právnická osoba] K odvolání žalované Městský soud v Praze toto rozhodnutí soudu 1. stupně potvrdil. Nadále tedy bylo ve věci jednáno se společností [právnická osoba] Po té, co do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] žalovaná doplnila vznesenou námitku promlčení tak, že teprve na základě právní moci usnesení o vstupu této společnosti do řízení na straně žalobkyně došlo ke stavění promlčecí lhůty, neboť, jak uvedeno výše, předchozí postoupení pohledávky žalovaná zpochybnila. Žalobkyně podáním ze dne [datum] na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení tak, že přesně specifikovala, která vozidla byla který den v měsíci září 2014 přistavena, jaká byla hodnota přepravy těchto vozidel, jaká byla fakturace po odečtení 10% z ceníkové ceny, jaká byla průměrná měsíční fakturace přistavených vozidel, když podle jejího tvrzení bylo požadováno více než 6 vozidel ve dnech 4., 5., 8., 9., 10., 11., 17., 23., 26. a [datum]. Podklady pro fakturaci o uskutečněných výkonech žalobkyně byly žalované doručeny dne [datum] a na základě podkladů pro fakturaci byly\ vystaveny faktury [číslo] které byly téhož dne zaslány žalované. Ta je dne [datum] uhradila. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi současnou žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o outsourcingu, kterou uzavřela žalovaná jako objednatel a zároveň pronajímatel a žalobkyně jako poskytovatel a nájemce. Předmětem smlouvy podle čl. III. 1. byl závazek poskytovatele jako provozovatele dopravního prostředku, že prostřednictvím svých i dalších vozidel přepraví čerstvou betonovou směs z betonáren objednatele, a k tomu účelu s vozidly vykoná cesty podle určení objednatele a objednatel se za provedenou přepravu zavazuje zaplatit úplatu podle této smlouvy. Dle čl. III. 2. smlouvy požadavkem objednatele na přepravu betonových směsí se rozumí telefonicky sjednaný pokyn objednatele učiněný u dispečinku poskytovatele v jeho pracovní době. Dle čl. IV. 1. poskytovatel jako provozovatel dopravního prostředku se zavazuje, že prostřednictvím svých i dalších mobilních čerpadel přepraví čerstvou betonovou směs z betonáren objednatele. Podle čl. IV. 2. požadavkem objednatele provedení přepravy vč. čerpání betonových směsí se rozumí telefonicky sjednaný pokyn objednatele učiněný u dispečinku poskytovatele. Podle čl. IV. 3. smlouvy požadavek objednatele na provedení přepravy vč. čerpání betonových směsí musí obsahovat označení betonárny objednavatele, odkud bude prováděna přeprava, datum provedení přepravy, množství a místo, kam má být čerstvá betonová směs přepravena, určení parametru mobilních čerpadel. Podle čl. V. 1. bude poskytovatel plánování přijímání objednávek dle této smlouvy a zajištění přepravy betonových směsí a čerpání betonových směsí objednatele realizovat prostřednictvím svého dispečinku. Podle čl. VI. 1. za poskytnutou přepravu se objednatel zavazuje zaplatit úplatu podle poskytovatelem schváleného ceníku objednatele platného pro období, ve kterém byla provedena přeprava a související služby. Výše úplaty odpovídá 90% částky uvedené v ceníku bez DPH, není-li písemně uvedeno jinak. Podle čl. VI. 4. poskytovatel vyúčtuje objednateli výkony a služby vždy 1x měsíčně po skončení kalendářního měsíce. Vyúčtování se provádí prostřednictvím daňových dokladů, jejichž přílohu tvoří přehled fakturovaných výkonů za přepravu betonových směsí, čerpání a dalších výkonů a odměn. Podle čl. VI. 5. se objednatel zavazuje zaplatit poskytovateli úplatu za skutečně provedené úkony a služby do 45 dnů ode dne uplynutí kalendářního měsíce, za který se úplata hradí. Podle čl. VII. 7. v případě, že objednatel (betonárna objednatele) požaduje po poskytovateli přistavení více než šesti vozidel pro přepravu betonové směsi na konkrétní den, objednatel se zavazuje poskytovateli, že za každé takto přistavené vozidlo musí v daný den poskytovatel vyfakturovat minimálně 5 000 Kč bez DPH za jeho výkon. Tento výkon se bude hodnotit z měsíčního průměru a v případě, že nedosáhne průměrné výše 5 000 Kč bez DPH denně, náleží poskytovateli za přistavení vozidla každého takového vozidla odměna ve výši 1 800 Kč bez DPH denně. Podle čl. VII. 8. po skončení kalendářního měsíce předá dispečer betonárny nebo vedoucí dopravy objednatele poskytovateli v případě betonáren se sjednaným outsourcingem výpis z evidence celkové produkce betonové směsi, výkaz jízd zahrnujících veškerou přepravu a přepravu vč. čerpání a výkaz jízd realizovaných poskytovatelem s doplněnými stavbou potvrzenými dobami zdržení na stavbě jako podklad pro fakturaci (smlouva). Dne [datum] byla vystavena faktura [číslo] znějící na částku 567 845,98 Kč, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované dle objednávky č. [bankovní účet] přepravu betonu z [obec] [část obce]. Faktura byla splatná dne [datum]. [příjmení] dne vystavila žalobkyně fakturu [číslo] na částku 273 966,26 Kč dle objednávky č. [bankovní účet] za přepravu betonu [obec] – [část obce]. I tato faktura byla splatná dne [datum]. Obě faktury byly dle shodných tvrzení účastníků proplaceny. Ke dni [datum] pak byly vypracovány výkazy jízd za období od [datum] do [datum] pro [část Prahy] a za stejné období pro [část Prahy] (faktury, výkazy jízd, shodná tvrzení). Z tabulky celkového součtu jízd za období září 2014 pak vyplývá měsíční příjem ve výši 4 431 Kč, po slevě 10% 3 988,80 Kč (tabulka). Dopisem ze dne [datum] žalovaná smlouvu o outsourcingu vypověděla, protože již neměla zájem na dalším prodloužení doby platnosti smlouvy (výpověď smlouvy). Dne [datum] vyzval Mgr. [příjmení] jménem společnosti [právnická osoba] žalovanou k úhradě částky 158 400 Kč do tří dnů od doručení této výzvy s odůvodněním, že podle čl. VII. 7. smlouvy o outsourcingu bylo ujednáno pro případ, že měsíční průměr za přistavená auta nedosáhne částky 5 000 Kč, v takovém případě uhradit za každé vozidlo odměnu ve výši 1 800 Kč. Dopisem z [datum] pak Mgr. [příjmení] jménem stejné společnosti vyúčtoval žalované podobné odměny za období od července 2014 do listopadu 2016 s tím, že znovu požadoval úhradu částky, která byla v tomto dopise vyčíslena za každý měsíc bez DPH, ve lhůtě 3 dnů. Mezi stranami došlo rovněž k mediaci, která však k žádnému výsledku nevedla (korespondence a mailová korespondence mezi účastníky). Účastníci v průběhu řízení navrhli ještě celou řadu dalších důkazů a to vč. výslechů navržených osob. Soud však dále dokazování nedoplňoval, neboť dospěl k závěru, že na základě výše citovaných důkazů a zjištění z těchto důkazů učiněných lze ve věci rozhodnout. Z důvodu hospodárnosti řízení a také z důvodu včasného ukončení sporu se soud nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vůči nároku žalobkyně vznesla žalovaná. Námitku promlčení žalobkyně neuznávala s odůvodněním, že smlouva o outsourcingu byla mezi stranami uzavřena v roce 2013, tedy za účinnosti zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.). Žalobkyně odkazovala na judikaturu nejvyššího soudu, která dospěla k závěru, že pokud byla smlouva mezi podnikateli uzavřena v souladu s obch. zák., řídí se nároky z takové smlouvy tímto zákonem a to vč. promlčecí lhůty, kterou obchodní zákoník stanovil v trvání 4 let. Tato námitka žalobkyně je však dle názoru soudu nepřípadná, neboť řeší pouze to, že pokud strany uzavřely smlouvu dle obchodního zákoníku, posuzují se dle tohoto zákona i všechny nároky, práva a povinnosti stran, které mohou s uvedeným vztahem souviset za účinnosti obch. zák. Soud se zabýval charakterem smlouvy, která byla mezi stranami dne [datum] uzavřena, a dospěl k závěru, že se nejednalo o smlouvu, z níž by oběma smluvním stranám vznikala konkrétní práva a povinnosti, jejichž plnění by se řídilo obchodním zákoníkem. Právní řád České republiky smlouvu o outsourcingu nezná a takový druh smlouvy přímo neupravuje. Již ze samotného anglického pojmu "outsourcing" vyplývá, že se jedná o„ vnější zdroje“, které objednatel použije k zajištění činnosti, kterou realizuje své podnikání, kterou však nechce nebo nemůže provádět sám. Smlouva, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, je dle svého obsahu rámcovou smlouvou, která rámcově upravila práva a povinnosti vyplývající z požadavku žalované na zajištění přepravy betonových směsí, když pro každou takovou přepravu je dle smlouvy vyžadována zvláštní objednávka žalované učiněná telefonicky u žalobkyně, která musí dle smlouvy obsahovat zejména označení betonárny objednatele, odkud bude prováděna přeprava, datum provedení přepravy, množství a místo, kam má být čerstvá betonová směs přepravena, určení parametru mobilních čerpadel. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že k tomu, aby vznikly jednotlivé smlouvy o přepravě, bylo třeba objednávky žalované, kterou u žalobkyně uplatnila s uvedením konkrétních parametrů přepravy. Teprve na základě těchto objednávek a jejich přijetí žalobkyní vznikaly jednotlivé smlouvy o přepravě, na jejichž základě vznikla žalobkyni povinnost plnit a žalované povinnost za takové plnění zaplatit. O tom svědčí i skutečnost, že obě faktury vystavené žalobkyní za přepravu provedenou v září 2014 odkazovaly na konkrétní objednávky, na jejichž základě byly přepravy provedeny. Pokud tedy jde o posouzení, dle jakého zákona se budou tyto jednotlivé závazky řídit, je třeba vycházet z ustanovení § 3028 odst. 1 o.z., který stanoví, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Účinnost o.z. nastala ke dni [datum]. Práva a povinnosti vyplývající z přepravy provedené v září 2014 se tak dle názoru soudu jednoznačně řídí právě tímto občanským zákoníkem a to včetně posouzení případného promlčení nároku. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí době, promlčí se. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne k námitce dlužníka. Podle § 619 odst. 1 o.z. běží promlčecí lhůta ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá 3 roky. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení, zabýval se soud otázkou, zda k promlčení skutečně došlo. Podstatné proto bylo, kdy mohlo být ze strany žalobkyně právo poprvé uplatněno. Smlouva o outsourcingu lhůtu, v níž má objednatel, tedy žalovaná, plnit dle čl. VII. 7. smlouvy, neupravuje. Ustanovení upravující splatnost faktur 45 dní od skončení kalendářního měsíce, za který se úhrada platí, na čl. VII. 7. nedopadá. Z čl. VII. 8. pouze vyplývá, že po skončení kalendářního měsíce předá dispečer betonárny nebo vedoucí dopravy objednatele poskytovateli výpis z evidence celkové produkce betonové směsi, výkaz jízd zahrnující veškerou přepravu a přepravu vč. čerpání a výkaz jízd realizovaný poskytovatelem s doplněnými stavbou potvrzenými dobami zdržení na stavbě, jako podklad pro fakturaci. Z tvrzení samotné žalobkyně jednoznačně vyplynulo, že tyto výkazy byly zpracovány ke dni [datum] a rovněž faktury byly zpracovány k témuž dni, byť ve fakturách je uveden již předchozí den [datum]. Je tedy zřejmé, že již ke dni [datum] bylo žalobkyni jako poskytovateli známo, jaká přeprava, které dny a v jakém množství byla žalobkyní pro žalovanou v měsíci září 2014 uskutečněna. Z předložených výkazů rovněž vyplývá cena, která připadá na jednotlivé přistavené vozy. Již ke dni [datum] tedy mohla žalobkyně zjistit, které dny bylo přistaveno více než 6 vozů a zda v tyto dny byla dodržena částka 5 000 Kč fakturace bez DPH jako cena přepravy za každý jednotlivý přistavený vůz. Soud uzavřel, že žalobkyně mohla již dne [datum] na žalované požadovat úhradu dle čl. VII. 7. smlouvy, což však neučinila. Od tohoto dne dle názoru soudu počala běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž poslední den připadl na [datum]. Žalobkyně v uvedené lhůtě žalovanou k plnění dle čl. VII:7: smlouvy nevyzvala. Teprve po postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] a to dopisem z [datum] vyzval právní zástupce této společnosti žalovanou k úhradě částky 158 400 Kč + DPH za měsíc září 2014. V té době však již dle názoru soudu byl nárok promlčen. Skutečnost, že žalobkyně ani její právní nástupci plnění, u nějž nebyla stranami sjednána splatnost, u žalované po dobu téměř čtyř let neuplatnili, nemůže znamenat, že splatnost pohledávky nastala až dle dopisu z [datum]. Takové jednání by bylo v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 o.z., podle nějž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Na základě těchto úvah dospěl soud k závěru, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je důvodná v plném rozsahu, a z toho důvodu žalobu zamítl. Vzhledem ke svému závěru popsanému shora, soud již neřešil otázku, zda k případnému stavění promlčecí lhůty nedošlo až ve chvíli, kdy do tohoto řízení vstoupila jako žalobkyně společnost [právnická osoba] Rovněž se nezabýval otázkou, zda žalované vzniklo právo na odměnu ve výši 1 800 Kč za každé přistavené vozidlo ve dnech, kdy počet vozidel přesáhl [číslo] nebo to mělo být pouze u 7. a dalšího vozidla ten který den. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náleží jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady spočívají v odměně právního zástupce žalované dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za pět úkonů (převzetí věci, vyjádření ve věci, odvolání proti usnesení ze dne [datum], 2 x účast na ústním jednání) po 8 780 Kč, náhradě hotových nákladů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, tedy 5 x 300 Kč, 21% DPH ve výši 9 534 Kč, celkem 54 934 Kč.