19 C 50/2026
č. j. 19 C 50/2026-80
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, 216/1994 Sb. — § 16
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 609 § 610 § 621 § 629 § 2991
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupené Jméno Zástupce A , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupené Jméno Zástupce B , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno Zástupce B, .
1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že jako věřitel uzavřela s žalovanou jako dlužníkem dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a dne , datum, poskytla žalované na její účet úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem splatit v 18 měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem leden 2016. Žalovaná splátky řádně nehradila a úvěr byl žalobkyní zesplatněn. Pohledávka žalobkyně byla uplatněna u rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , který vydal dne , datum, rozhodčí nález č.j. , spisová značka, a uložil žalované uhradit částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně následně podala návrh na zahájení exekuce. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, došlo k zastavení exekučního řízení. Žalobkyně ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce podala tuto žalobu.
2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě odpor a podáním ze dne , datum, se vyjádřila ve věci samé. Ve svém podání žalovaná nezpochybnila uzavření smlouvy s žalobkyní a poskytnutí částky , částka, . Nárok žalobkyně však odmítla v celém rozsahu. Namítala, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy, z důvodu, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. I když žalovaná na částku , částka, neuhradila žalobkyni ničeho, má za to, že nárok žalobkyně je i s ohledem na zneužití práva ze strany žalobkyně promlčen a žalobkyně se tak vůči ní uplatněné částky nemůže domáhat. Své námitky k postupu žalobkyně při uplatňování pohledávky žalovaná ve svém podání velmi podrobně rozvedla a uvedla, že rozhodčí nález vydaný v zahájeném rozhodčím řízení byl nicotný nejen z důvodů absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy a neověření úvěruschopnosti žalované, ale také proto, že nebyl vydán rozhodcem, nýbrž , právnická osoba, , o čemž žalobkyně věděla.
3. Žalobkyně na podání žalované reagovala svým podání ze dne , datum, . Znovu poukázala na to, že žalované byly dne , datum, vyplaceny finanční prostředky ve výši , částka, , když z této částky do dne vyjádření žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně k námitce promlčení vznesené žalovanou argumentovala rozhodnutími velkého senátu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 C do 958/2012 a 29 IC do 10/2013, v nichž Nejvyšší soud uvedl, že: „Pokud byla exekuce zastavena z důvodu nezpůsobilého exekučního titulu – rozhodčího nálezu, vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky, lze takovou pohledávku uplatnit novou žalobou u obecného soudu, viz i § 16 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který se v daném případě použije, a podle kterého je třeba ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce podat tento návrh na vymožení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru soudní cestou. Tím jsou zachovány účinky podané žaloby u rozhodce a pohledávka tak není promlčena.“ Žalobkyně se tak domnívala, že u ní nedošlo k promlčení pohledávek uplatňovaných v rámci tohoto soudního řízení a odkázala na další rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně stavění běhu promlčecí doby, dle kterých dochází ke stavění běhu promlčení i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky, jakož i v případě, kdy je rozhodčí nález, sice původně formálně vykonatelný, v důsledku následného posouzení exekučním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá právní účinky. Žalobkyně přitom žalobu podala ve stanovené lhůtě 30 dnů po právní moci rozhodnutí o zastavení exekučního řízení a je třeba přihlédnout ke stavění běhu promlčecí doby. Žalobkyně dále pro případ, že by soud shledal námitku promlčení důvodnou, namítla rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, když žalované byla částka , částka, vyplacena a žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila.
4. Na podání žalobkyně reagovala žalovaná podáním ze dne , datum, , v němž zopakovala své důvody, v nichž spatřuje neplatnost uzavřené úvěrové a rozhodčí smlouvy a k posouzení námitky promlčení předložila soudu řadu rozhodnutí krajských soudů napříč celou ČR, které se touto otázkou zabývaly a které shledaly námitku promlčení důvodnou.
5. Provedeným dokazování soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně předložila žalované předsmluvní informace a předsmluvní formulář, smluvní ujednání o revolvingovém úvěru, které žalovaná podepsala. Žalobkyně rovněž hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, když si vyžádala informace o průměrném čistém měsíčním příjmu žalované za poslední 3 měsíce, dvě výplatní pásky za měsíce 10 a 11/2015, vyžádala si informaci z výpisu nebankovního registru klientských informací (NRKI). Vyžádala si informace od žalované o jejím vzdělání, způsobu bydlení a pravidelných výdajích. Úvěr byl žalované poskytnut ve výši , částka, a žalovaná se ve smlouvě zavázala tento úvěr splácet spolu s úrokem, který byl stanoven ve výši 152,33 % ročně, v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit ve sjednané lhůtě činila , částka, . Pro případ prodlení se splácením úvěru požadovala žalobkyně sankce v podobě řetězících se smluvních pokut, jak byly uvedeny v předsmluvním formuláři, který žalovaná podepsala (předsmluvní informace, předsmluvní formulář, smluvní ujednání o revolvingovém úvěru, fotokopie občanského průkazu žalované, potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši měsíčního příjmu, výplatní pásky, informace o účtu, informace z registru NRKI, povolení k inkasu, hodnocení klienta, oznámení schválení úvěru, návrh úvěrové smlouvy, doklad o doručení oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář). Žalobkyně vyplatila žalované dne , datum, na její účet částku , částka, (doklad o vyplacení úvěru). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru, neboť žalovaná se octla v prodlení s úhradou splátky o délce 60 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě nesplacené části úvěru, běžných úroků a smluvních pokut v celkové výši , částka, (oznámení o zesplatnění). Žalobkyně svůj nárok vůči žalované uplatnila u rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dne , datum, vydal rozhodčí nález č.j. , spisová značka, . Na základě tohoto rozhodčího nálezu byl k návrhu žalobkyně Obvodním soudem pro , adresa, pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, , provedením exekuce a tento exekutor předložil soudu dne , datum, k rozhodnutí návrh povinné na zastavení exekuce. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud exekuční řízení zastavil a uznal žalobkyni jako oprávněnou povinnou zaplatit žalované náklady řízení a zaplatit náklady soudního exekutora. V rozhodnutí o zastavení exekučního řízení soud dospěl k závěru, že ujednání úvěrové smlouvy, která obsahovala nepřiměřené úroky, výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru, bylo absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to i s ohledem na smluvní pokutu, kterou měla žalovaná v případě prodlení se splácením úvěru zaplatit. Soud dospěl k závěru, že nerovnováha stran v úvěrové smlouvě a s ní spojené rozhodčí smlouvě je natolik zásadní povahy, že lze uvažovat pouze o absolutní neplatnosti celé smlouvy, neboť obě smlouvy představují zjevné zneužití silnějšího postavení žalobkyně a měly umožňovat žalobkyni domáhat se po žalované jako spotřebiteli násobku poskytnutého plnění (usnesení , spisová značka, ). Z přehledu úrokových sazeb dle systému ČNB ARAD soud zjistil, že úrokové sazby požadované bankami v případě úvěrů poskytovaných domácnostem ke dni , datum, činily 11,69 % ročně.
6. Soud řízení dalším dokazováním nedoplňoval, neboť ze strany účastníků to ani nebylo navrhováno.
7. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, , když smlouva o úvěru, na jejímž základě byla tato částka poskytnuta, byla shledána v rámci exekučního řízení vedeného žalobkyní jako oprávněnou proti žalované jako povinné na základě vydaného rozhodčího nálezu, stejně jako rozhodčí smlouva, absolutně neplatnou. Této skutečnosti si ostatně byla vědoma i žalobkyně, když v návrhu na zahájení řízení požadovala po žalované toliko vyplacenou jistinu , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Spornou mezi stranami zůstala pouze otázka, zda je důvodnou námitka promlčení, kterou žalovaná v řízení uplatnila.
8. Podle § 609 zák. č. 859/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
9. Podle § 610 odst. 2 o. z. jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy, nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání.
10. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a osobě povinné k jeho vydání.
11. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.
12. Podle §2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat.
13. V daném případě soud uzavřel a strany to ani nezpochybnily, že k datu uzavření této smlouvy byla sjednocena judikatura nejen pro případ netransparentnosti rozhodce, ale rovněž pro případ nepřiměřeného úroku z úvěru a smluvním pokut. S ohledem na sjednanou výši úrokové sazby tak má soud za to, že žalobkyně si již v době uzavření smlouvy byla vědoma skutečnosti, že nepřiměřená smluvní ujednání mohou mít za následek neplatnost jednak úvěrové, ale i rozhodčí smlouvy i v případě transparentního určení rozhodce. Žalobkyně se přes to rozhodla na základě takového exekučního titulu zahájit exekuční řízení, které bylo následně zastaveno. Nelze tak dospět k závěru, že po dobu probíhajícího rozhodčího a následně exekučního řízení došlo ke stavení promlčecí lhůty a že nárok uplatněný žalobou u soudu není promlčen. Již v rozhodnutí Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, č.j. 15 Co 398/2024-285, ze dne , datum, , které se týkalo žalobkyně a v němž byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu I. stupně, odvolací soud odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 996/18 a I. ÚS 1091/19, v nichž Ústavní soud sice neprolomil rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se případů jednoho typu neplatných rozhodčích doložek, tj. rozhodčích doložek, které byly jako neplatné posouzeny ve sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 C do 1945/2010, ale konstatoval, že individuální okolností, která pravidlo prolamuje, je podání rozhodčí žaloby, které věřitel činí s vědomím neplatnosti rozhodčí doložky. Odvolací soud zaujal názor, že žalobkyně jako nebankovní úvěrová společnost úmyslně zahájila rozhodčí řízení, přestože musela být znalá rozhodné judikatury o neplatnosti rozhodčích doložek a úvěrových smluv, když úvěrová smlouva s rozhodčí smlouvou byla uzavřena až v prosinci 2015, tedy nejméně po uplynutí jednoho roku od přijetí nálezové judikatury Ústavního soudu, která dovodila, že neplatnosti úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy má odraz v nepoužitelnosti se smlouvou propojené rozhodčí doložky, i když určení rozhodce v rozhodčí doložce netrpí ústavně-právním deficitem.
14. Soud nepřistoupil ani na názor žalobkyně, že vznesená námitka promlčení je rozporná s dobrými mravy. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu dobým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by v konkrétní situaci zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva. Soud nezpochybňuje, že žalované byla poskytnuta částka , částka, , kterou žalovaná přijala a žalobkyni nevrátila, když i toto jednání je v rozporu s dobrými mravy, nicméně jednání žalobkyně, které vedlo k promlčení požadovaného nároku, když žalobkyně nárok uplatnila způsobem, jenž je podle judikatury Ústavního soudu považován za zneužití práva, neplní základní předpoklad „legitimní obrany proti námitce promlčení“.
15. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně zastupujícího advokáta dle § 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony právní služby (převzetí věci, 2x vyjádření ve věci, účast na ústním jednání) po , částka, , ve výši ½ dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu za podaný odpor proti platebnímu rozkazu, zástupci žalované náleží rovněž náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 5x450 Kč, 21 % DPH ve výši , částka, , celkem , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.