19 C 7/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa svědka zastoupenému JUDr. jméno příjmení , Ph.D., advokátkou sídlem adresa o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu <b>I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu označeného [číslo], o velikosti 4 + 1, nacházejícího se v [anonymizována čtyři slova] [adresa], ulice [ulice], v [obec a číslo], k.ú. [část obce], kterou dal žalobkyni právní předchůdce žalovaného dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací], dopisem doručeným žalobkyni dne [datum], je neoprávněná.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 30 979,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč z účtu Obvodního soudu pro Prahu 9.</b> 1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně proti původnímu žalovanému, hlavnímu městu [obec], [IČO], sídlem [adresa], domáhala, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku je neplatná. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a llavním městem Prahou byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] [rok] na dobu neurčitou, kterou původní žalovaný uzavřel jako vlastník uvedeného domu. Dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu bytu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] z důvodu, že žalovaná hrubě porušila svou povinnost vyplývající z nájmu bytu tím, že předmětný byt dala do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele. Žalobkyně podala proti této výpovědi písemně námitky ze dne [datum], ve kterých vyjádřila svůj nesouhlas s výpovědí. Žalobkyně v námitkách uvedla, že po podpisu nájemní smlouvy byt protokolárně převzala od správcovské [anonymizována dvě slova], když předtím složila zálohu na byt ve výši 1 325 000 Kč. Předmětný byt měl být do konce roku 2018 privatizován, byl ale ve špatném stavu, odhad nákladů na rekonstrukci byl tehdy cca 500 000 Kč. Protože došlo ke změně politické reprezentace ve vedení [anonymizováno] [obec], byla privatizace bytů zastavena, stavební úpravy nebyly úředně povolovány, žalobkyně se proto do bytu nenastěhovala. Své povinnosti z uzavřené nájemní smlouvy však plnila. Rekonstrukci bytu odložila do vyřešení toho, kdy a zda vůbec k privatizaci dojde a za jakých finančních podmínek. Dne [datum] bylo upozorněním sousedů bydlících na stejném patře, kde se nachází předmětný byt, zjištěno, že v bytě bez souhlasu a vědomí žalobkyně po dobu asi dvou měsíců bydlí asi 6 závadových osob se psem, které v domě dělaly nepořádek a hluk. Dveřní kování vstupních dveří do bytu bylo zjevně poškozeno a zámek byl vyměněn. Žalobkyně ještě téhož dne podala trestní oznámení u Policie ČR, kde je věc vedena pod [číslo jednací]. Policie téhož dne provedla místní šetření, uvedla soupis a identifikaci nelegálně se zdržujících osob v bytě. Uvedeným osobám údajně byt pronajala třetí osoba, [jméno] [příjmení], kterou poznaly kdysi v hospodě. Jemu údajně platily nájem. Podle zjištění Policie ČR, tato osoba neexistuje. Ostatní osoby mají podle policie kriminální minulost, znají se z výkonu trestu. Žalobkyně namítla neexistenci výpovědního důvodu uváděného žalovaným, popřela, že by předmětný byt nebo jeho část dala do podnájmu třetím osobám, uzavřenou nájemní smlouvu s žalovaným nijak neporušila a sama se cítí být v postavení poškozené.

2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pak žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že sama uzavřenou nájemní smlouvu nijak neporušila, výpověď z nájmu předmětného bytu by pro ni měla závažné osobní a finanční dopady, včetně nemožnosti zajištění dostupného bydlení. Žalobkyně znovu opakovala, že reagovala na nabídku a včetně kauce uhradila žalované částku 1 325 000 Kč, žádné vlastní bydlení neměla a nemá, podala proto dne [datum] nabídku na předmětný byt, jejíž součástí bylo také čestné prohlášení, podle něhož nesměla mít a nemá nevypořádané závazky vůči žalovanému, nesměla být nájemcem, podnájemcem, ani vlastníkem jiného bytu, složit jistotu a uzavřít závazek, že byt převezme v takovém stavu, v jakém se nachází. Ve výběrovém řízení žalobkyně uspěla, žalovaný jí vyzval, aby na jeho účet složila první nájemné, což žalobkyně splnila. Nejednalo se přitom o byt, který by žalobkyně již dříve, jako nájemce, užívala. S ohledem na vynaložené finanční prostředky a nutnost dále platit pravidelně nájem a zálohy na služby, vycházela žalobkyně z faktického stavu, že předmětný byt byl poslední dva až tři roky neužíván, byl prázdný a před rekonstrukcí a byl velmi zanedbaný, když předběžný odhad nákladů na rekonstrukci činil minimálně 500 000 Kč. Při prověřování možnosti rekonstrukce jí bylo pronajímatelem sděleno, že povolení k úpravám se nevydávají až do doby rozhodnutí o definitivním termínu privatizace. Vzhledem k tomu, že náklady potřebné na rekonstrukci bytu převyšovaly možnosti žalobkyně, která musela rovněž počítat v případě privatizace se zaplacením kupní ceny za uvedený byt, rekonstrukci odložila. V březnu 2019 však bylo předsedkyní Bytového družstva [anonymizováno] [část obce] sděleno, že nová politická reprezentace [anonymizováno] [obec] má představu celou privatizaci zrušit. Za daného stavu tedy žalobkyně s bytem nijak nenakládala. Bylo jí známo, že nemůže podle uzavřené nájemní smlouvy byt dále pronajmout a že žalovaný by tedy teoreticky mohl uplatnit sankci propadnutí peněžité jistoty. Skutečnost, že se do bytu nabouraly žalobkyni neznámé osoby, s nimiž nikdy nepřišla do styku a tento protiprávní stav sama nezpůsobila, smlouvu neporušila, nasvědčuje, že výpovědní důvod uplatněný žalovaným není dán. Žalobkyně má za to, že výpověď z nájmu bytu je neoprávněná a neplatná.

3. Dalším podáním ze dne [datum] pak žalobkyně reagovala na dopis původního žalovaného ze dne [datum], v němž jí bylo sděleno, že dala byt do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele, čímž porušila nájemní smlouvu. Tím, že dne [datum] podala žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu, pak porušila pravidla postupu při prodeji bytových jednotek, bytových domů, zastavěných a funkčně souvisejících pozemků ve vlastnictví [anonymizováno] [obec]. Původní žalovaný s odkazem na tyto podmínky uvedl, že se vedení soudního sporu neslučuje s těmito podmínkami a proto se žalobkyně stala neoprávněným nájemcem. Žalobkyně v tomto podání uvedla, že vzhledem k výpovědi z nájmu bytu jí nezbývalo, než se v propadné zákonné lhůtě domáhat neplatnosti a neoprávněnosti této výpovědi u soudu.

4. Podáním, došlým soudu [datum] pak žalobkyně specifikovala žalobní petit, jehož vydání se ve věci domáhala, jak je uveden ve výroku I. rozsudku..

5. Původní žalovaný, [anonymizováno] [obec], se k žalobě vyjádřil tak, že žalobkyně se žalobou domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu a tvrdí a dokládá naléhavý právní zájem na takovém určení. Podle názoru původního žalovaného však ust. § 2290 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. (dále jen „o.z.“) upravuje žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, která se obsahově liší od žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Podle žalovaného, pokud žalobkyně ve svém podání brojí proti uplatněným výpovědním důvodům, musí tak činit žalobou na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.

6. Po podání žaloby došlo k převodu vlastnického práva k bytovému domu, v němž se nachází předmětný byt a dne [datum] nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa svědka] (dále jen„ žalovaný“). Soud rozhodl o právním nástupnictví na straně žalované. Ve svém podání ze dne [datum] žalovaný odkázal na výpověď z nájmu bytu ze dne [datum]. Z podkladů, které byly žalovanému předány původním žalovaným, vyplývá, že byt nebyl žalobkyní osobně využíván, tato jej bez vědomí pronajímatele podnajímala dalším osobám, které jí měsíčně v hotovosti hradily podnájemné 16 000 Kč. Statutárním zástupcům žalovaného je dále známo, že před těmito osobami v bytě bydlel [celé jméno svědka], který se dne [datum] dostavil do místnosti, ve které probíhalo jednání představenstva žalovaného s žádostí o zapůjčení pumpičky na jízdní kolo a sdělil přítomným, že od ledna do května či června 2019 v předmětném bytě bydlel, tento byt mu pronajímal [celé jméno svědka] za 11 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že má v domě stále poštovní schránku se svým jménem, kterou si chodí pravidelně vybírat, jelikož má od ní klíč. Dle názoru žalovaného osoby, které v bytě bydlely, užívaly byt s vědomím žalobkyně a výpověď tak dle jeho názoru byla oprávněná.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil, že ke dni podání žaloby bylo jako vlastník budovy [adresa] v k.ú. [část obce], [ulice a číslo], zapsáno [územní celek]. Na základě usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] ke způsobu pronájmu bytů v domech nesvěřených městským částem, navržených k prodeji jako technologicky-funkční celek, [jméno] [územní celek] schválila způsob pronájmu bytů v těchto domech dle přílohy [číslo] [číslo] tohoto usnesení. Podle přílohy č. l usnesení pak bylo vyhlášeno výběrové řízení o nejvhodnější nabídku na uzavření smlouvy o nájmu bytů dle bodu II. této přílohy za účelem výhradně vlastního bydlení, popř. k bydlení členů domácnosti účastníka. V těchto přílohách rovněž byly stanoveny podmínky výběrového řízení, lhůty k podávání nabídek. Žalobkyně dne [datum] na základě informací od [celé jméno svědka], realitního makléře, podala nabídku k bytu [číslo] v domě [adresa], v ulici [ulice], v [obec a číslo], a nabídla první měsíční nájemné ve výši 1 325 000 Kč. V tomto výběrovém řízení žalobkyně uspěla a dne [datum] byla mezi hlavním městem Prahou, jako pronajímatelem a žalobkyní, jako nájemcem, uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu neurčitou č. [spisová značka] [číslo] [rok] (informace z katastru nemovitostí, usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] přílohy k tomuto usnesení, nabídka pro výběrové řízení, informace [číslo jednací] o úspěchu ve výběrovém řízení, nájemní smlouva, výpověď svědka [celé jméno svědka]). Zařízení bytu při jeho převzetí žalobkyní bylo původní, jak vyplývá z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum]. Pronajímatel vystavil žalobkyni evidenční list s platností od [datum], podle nějž byt měla užívat samotná žalobkyně [celé jméno žalobkyně] (protokol o převzetí bytu, evidenční list). Žalobkyně se do bytu nenastěhovala a od jeho převzetí jej nenavštěvovala. [příjmení] od bytu svěřila [celé jméno svědka], který zajistil opravu elektroinstalace, o níž zjistil, že probíjí. Opravu prováděl [celé jméno svědka]. Oprava měla být ukončena v červnu 2019 a [celé jméno svědka] měl klíč od bytu předat zpět [celé jméno svědka]. To však neučinil, přestože opravu provedl, klíče od bytu vhodil do domovní schránky, kde je [celé jméno svědka] vyzvedl. V záležitostech ohledně bytu a případné privatizace komunikoval [celé jméno svědka] s předsedkyní SBD [anonymizováno] [část obce] paní [příjmení]. Při komunikaci dne [datum] jej tato upozornila na skutečnost, že předmětný byt obývá 6 osob se psem, jedná se podle ní o závadové osoby, které v bytě a domě působí hluk a nepořádek a ona tuto skutečnost oznámila [stát. instituce]. Z pověření [stát. instituce] [právnická osoba] [anonymizováno] . provedla šetření o dodržování nájemních podmínek a skutečném bydlišti žalobkyně. [příjmení] [příjmení] zjistila, že žalobkyně se trvale zdržuje na adrese [adresa žalobkyně], kde byla dne [datum] ve večerních hodinách zastižena. [právnická osoba] na základě pověření od [stát. instituce] provedla lustraci žalobkyně, zjistila jméno, datum narození a bydliště jejích rodičů, provedla lustraci v katastru nemovitostí, registru ekonomických subjektů, obchodním a insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a dalších vyhledávačích na internetu. Dne [datum] pak tato společnost provedla šetření na adrese [adresa svědka]. Za pomoci předsedkyně SBD [jméno] [příjmení] se pracovníci [právnická osoba] [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] dostavili k bytové jednotce [číslo]. Zjistili, že byt není nijak označen. Po zazvonění byt otevřela žena neurčitého věku, která na dotaz na [celé jméno žalobkyně] uvedla, že ta tam nebydlí. Když jí byl sdělen důvod šetření, uvedla, že o tom v podstatě nic neví. Zavolala svého přítele [jméno] [příjmení], který sdělil, že kolega, který uzavřel s [celé jméno žalobkyně] nájemní smlouvu zde momentálně není, a proto jí nemůže ani předložit. Paní [celé jméno žalobkyně] všichni dohromady hradí za ubytování 16 000 Kč měsíčně v hotovosti a ona zde nebydlí. Své sdělení [jméno] [příjmení] potvrdil podpisem protokolu, který [celé jméno svědka] na místě sepsal (výpověď svědka [celé jméno svědka], zpráva vypracovaná [právnická osoba] [anonymizováno] . pro [anonymizováno] [část Prahy] sepsaný v bytě s datem patrně 29. /možno 22./ 10. 2019). [celé jméno svědka] dne [datum] telefonicky oznámil na linku 158 Policie ČR neoprávněné vniknutí do předmětného bytu. Na místo se dostavila hlídka PČR, spojila se s [celé jméno svědka], který jí předložil plnou moc a nájemní smlouvu znějící pro [celé jméno žalobkyně]. Hlídka následně vstoupila do bytu. Toto jí umožnil [jméno] [příjmení], se kterým se [celé jméno svědka] a členové hlídky potkali už v přízemí domu. V bytě se nacházela přítelkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který uvedl, že je zde pouze na návštěvě. Nikdo z uvedených neměl nájemní smlouvu a všichni říkali, že jim byt za úplatu půjčil jejich známý [jméno] [příjmení], uvedli jeho telefonní číslo, majitelku bytu nikdo z uvedených neznal. Na výzvu hlídky všichni byt opustili. [celé jméno svědka] následně u bytu vyměnil zámek. Při této návštěvě bytu [celé jméno svědka] zjistil, že zámek byl již předtím vyměněn, neboť klíč, který měl od bytu k dispozici, do zámku nepasoval (výpověď svědka [celé jméno svědka], úřední záznam Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] byla na místním oddělení PČR vyslechnuta žalobkyně, která uvedla, že předmětný byt má pronajatý, v bytě byla pouze při jeho převzetí, byt byl prázdný, ve špatném stavu. Ona sama čekala na privatizaci a poté by byt upravila a následně asi prodala. Popřela, že by někomu půjčovala klíče kromě svého zmocněnce [celé jméno svědka], který se o záležitosti ohledně bytu staral. Dne [datum] pak žalobkyně dále svoji výpověď doplnila tak, že osoby, které se v bytě zdržovaly, nezná, nikdy nikomu neposkytla klíče od bytu či vchodu do domu kromě pana [celé jméno svědka] a nikomu nedala svolení, aby v tomto bytě bydlel nebo jej užíval. Rovněž jméno [jméno] [příjmení] jí bylo neznámé. Dne [datum] dále na Policii ČR vypovídal také [celé jméno svědka], který rovněž uvedl, že jako zplnomocněnec žalobkyně nikomu byt nepůjčoval, žádnou z osob, které se v bytě nacházely nezná a nezná ani [jméno] [příjmení]. Ve výpovědi dne [datum] pak [celé jméno svědka] potvrdil, že žalobkyně nikomu byt nepronajímala, ani jej nedala k užívání. Pouze čekala na privatizaci a jak to dopadne. Před Policií ČR dne [datum] vypovídal také [jméno] [příjmení], který uvedl, že se v předmětném bytě zdržoval od konce července 2019 a to na pozvání [jméno] [příjmení], kterému platil nájem. [jméno] [příjmení] mu bydlení v bytě nabídl v létě 2019, když se potkali někde v hospodě. Na nájemném se dohodli ve výši 6.000 Kč za pronájem jedné místnosti, kterou [jméno] [příjmení] užíval se svou přítelkyní. Ostatní lidé se domluvili také se [příjmení]. [příjmení] dal [anonymizováno] klíč od bytu a od vchodu do domu. Nájemní smlouvu [anonymizováno] nikdy neviděl. Majitelku bytu nezná, ale ví, že je to paní [celé jméno žalobkyně]. Nikdy jí neviděl. Vložku do zámku bytu vyměňoval zhruba před měsícem, jinak tam byla pořád ta původní od klíče, který mu dal [příjmení]. Dne [datum] byla na Policií ČR slyšena rovněž přítelkyně [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], která potvrdila, že koncem července 2019 při návštěvě hospody se setkali s jejím kamarádem [jméno] [příjmení], který jim nabídl bydlení v bytě na [anonymizováno] [obec]. Domluvili se na bydlení a na výši nájemného. Zpočátku v bytě bydleli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který ale časem z bytu odešel. Do bytu se následně nastěhovali další osoby a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] s [jméno]. Peníze za nájem dával [jméno] [příjmení] přímo [jméno] [příjmení]. Podle ní [příjmení] tvrdil, že má byt pronajatý od nějaké ženy, od paní [příjmení] nebo [příjmení]. Podle výpovědi [jméno] [příjmení], který se v bytě rovněž zdržoval, mu bydlení nabídl [jméno] [příjmení], kterého znal z věznice a který mu při telefonickém hovoru nabídl možnost v tomto bytě bydlet. O podnájmu vždy jednal pouze s [jméno] [příjmení], peníze dával přímo jemu. Žádná písemná smlouva o podnájmu či užívání bytu uzavřena nebyla. Po nějakém čase se do bytu přistěhoval dále pan [příjmení] se svou přítelkyní. [jméno] [příjmení] nebylo známo, kdo je vlastníkem bytu, nikdy se o tom nebavili. [příjmení] [jméno] [příjmení] se podle své výpovědi o možnosti ubytování v tomto bytě dozvěděl [jméno] [příjmení], který se sem nastěhoval se svou přítelkyní [jméno] [příjmení] začátkem října 2019. O bydlení jednal pouze s [jméno] [příjmení]. Nebyla sepsána žádná smlouva. Kdo je majitelem bytu mu nebylo známo. S nájemcem či majitelem bytu se nikdy nesetkal. Stejně vypověděla také jeho přítelkyně [jméno] [příjmení]. Předsedkyně výboru žalovaného [jméno] [příjmení] před orgány Policie ČR vypověděla, že v létě 2018 se družstvu ozval [celé jméno svědka], který jako přítel rodiny [celé jméno žalobkyně] se ptal na privatizaci předmětného domu. Na jaře 2019 potom sdělil, že v bytě bude po určitou dobu bydlet z důvodu rekonstrukce nějaký muž, který v bytě bydlel někdy do července 2019. Měl klíče i od schránky. Následně se do bytu nastěhovali [jméno] [příjmení] a další osoby. Usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo trestní stíhání odloženo z důvodu, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (spis Policie ČR, čl. 1, soubor fotografií na čl. 37 až 42, usnesení ze [datum]). V roce 2019 došlo ze strany [stát. instituce] k rozhodnutí, že privatizace domů, tedy i domu na adrese [adresa svědka], bude zastavena, v některých případech budou nově založeným družstvům prodány byty za původně schválených podmínek a to do konce roku 2019 (informace ze serveru [webová adresa], [anonymizováno], mailová korespondence [jméno] [příjmení] s členy družstva, zápis ze schůze s bytovými družstvy ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] dal pronajímatel, hlavní město Praha, žalobkyni výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodu dle § 2288 odst. l, písm. a) o.z. z důvodu, že hrubě porušila svou povinnost vyplývající z nájmu bytu a to tím, že předmětný byt dala do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele. Tato skutečnost je dle pronajímatele v souladu s ust. § 2276 o.z. hrubým porušením jejích povinností jako nájemce. Ve výpovědi se uvádí, že dle místního šetření v předmětném bytě se žalobkyně nezdržuje, byt je podnajímán třetím osobám. Při opakovaném místním šetření žalobkyně v bytě zastižena nebyla, byla zde však zastižena třetí osoba, která uvedla, že v tomto bytě je v podnájmu a žalobkyně v bytě nebydlí. V rámci místního šetření bylo dále zjištěno, že žalobkyně bydlí trvale na jiné adrese a pronajímatel má za prokázané, že celý byt dala do podnájmu bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, čímž hrubě porušila své povinnosti vyplývající z nájmu bytu. Dalším důvodem výpovědi z nájmu bytu dle § 2288 odst. l, písm. d) o.z. pak je skutečnost, že existuje jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu spočívající v tom, že předmětný byt sama neužívá a přenechává jej k podnájmu třetím osobám. V případě žalobkyně je tak zřejmé, že má objektivní možnost uspokojit svou bytovou potřebu jiným způsobem, když fakticky bydlí na jiné adrese a je tak dán důvod pro výpověď z nájmu bytu. V této výpovědi byla žalobkyně dále upozorněna, že je povinna byt vyklidit a vyklizený odevzdat po uplynutí tříměsíční výpovědní doby a že nemá nárok na zajištění bytové náhrady, ani přístřeší. Podle § 2295 o.z. byla žalobkyně upozorněna, že je až do protokolárního odevzdání bytu povinna hradit náhradu ve výši ujednaného nájemného. Žalobkyně byla zároveň vyzvána, aby byt vyklidila a vyklizený protokolárně předala správcovské [právnická osoba] a.s. Podle § 2286 odst. 2 o.z. byla žalobkyně ve výpovědi poučena, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a to do dvou měsíců ode dne, kdy jí výpověď bude doručena. Dopisem ze dne [datum] vyjádřila žalobkyně nesouhlas s výpovědí z nájmu bytu ze dne [datum]. Uvedla, že předmětný byt získala na základě provedeného výběrového řízení a byla s ní uzavřena nájemní smlouva. V důsledku zastavení privatizace nebyly ze strany hl. m. [obec] povolovány stavební úpravy, které by bylo potřeba provést před nastěhováním do bytu. Byt byl ve špatném a nevyhovujícím stavu a odhad nákladů na jeho opravu byl řádově 500 000 Kč. Žalobkyně očekávala, že v procesu privatizace, pokud by v budoucnu odpadlo jeho zastavení, by jí vyplynuly nové finanční povinnosti. Do bytu se proto nenastěhovala a byla si dobře vědoma, že bez souhlasu pronajímatele nemůže byt užívat žádná třetí osoba. [příjmení], které byly zajištěny v bytě dne [datum], se do tohoto bytu dostaly a užívaly jej bez jejího vědomí a souhlasu zcela protiprávně. Z policejních záznamů vyplývá, že někdo se na úkor žalobkyně po dobu blíže neurčenou pravidelně soustavně obohacoval na její úkor, zneužil toho, že žalobkyně žije a pracuje na druhé straně [obec]. Žalobkyně uvedené osoby nezná, klíče jim nesvěřila a vniknout do bytu tak mohla osoba ze zištných důvodů, aby mohla inkasovat nájem. Žalobkyně s výpovědí z nájmu bytu zásadně nesouhlasí, ani s důvody, které k výpovědi vedly. Z nájemní smlouvy nevyplývá povinnost byt okamžitě užívat nebo zřídit zde trvalý pobyt. Výpovědní důvod, uvedený ve výpovědi tedy podle jejího názoru není dán. Požádala proto o přehodnocení dané výpovědi, aby nebylo třeba domáhat se jejího nároku u soudu. Na základě žádosti [stát. instituce] pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] doplnila údaje týkající se policejního šetření (výpověď z nájmu bytu, námitky proti výpovědi, doručenka k těmto námitkám, dopis z [datum], doručenka z datové schránky). [název žalované] sdělilo žalobkyni, že dne [datum], že byla představenstvem družstva po splnění všech podmínek přijata za člena BD [anonymizováno] [část obce] (dopis čl. 59 spisu). Na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] mezi hlavním městem Prahou jako prodávajícím a Bytovým družstvem [anonymizováno] [část obce] jako kupujícím byl dům [adresa] na adrese [adresa svědka], prodán bytovému družstvu s účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum] (kupní smlouva, výpis z katastru nemovitostí).

8. Po takto provedeném dokazování soud již dalšími důkazy řízení nedoplňoval. Jednalo se zejména o návrhy žalovaného na výpověď členů výboru družstva, kteří byli svědky, když se dne [datum] na jednání výboru dostal [celé jméno svědka] sdělil, že předmětný byt mu pronajal [celé jméno svědka] a on jej užíval od ledna do května 2019 a za toto užívání platil [celé jméno svědka] 11 000 Kč měsíčně. Soud neshledal důvodným provádět výpověď těchto svědků, neboť okolnosti, o kterých by vypovídali, se netýkaly důvodů, pro něž žalobkyni byla dána výpověď z nájmu bytu. Stejně tak, přestože se o to soud pokoušel, nebyl proveden výslech navrženého svědka [celé jméno svědka], kterého se soudu nepodařilo dohledat. Ohledně tohoto svědka soud dospěl k závěru, že také on by vypovídal o okolnostech, které však nevedly k výpovědi z nájmu bytu dané původním pronajímatelem. Soud tedy tyto důkazy z důvodu hospodárnosti a také z důvodu, že by pro rozhodnutí v této věci neměly žádný význam, neprováděl.

9. Na základě učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že mezi původním pronajímatelem, [anonymizováno] [část Prahy] žalobkyní, byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v souladu s ust. § 2201 ve spojení s § 2235 a násl. o.z.

10. Podle § 2274 o.z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.

11. Podle § 2275 odst. l o.z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

12. Podle § 2286 odst. l o.z. výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

13. Podle § 2288 odst. l o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

14. Podle § [číslo] má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

15. V daném případě se soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínky ust. § 2290 o.z. a zda se ve stanovené lhůtě domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Žaloba byla podána soudu ve dvouměsíční lhůtě od chvíle, kdy žalobkyni výpověď došla, Propadná lhůta dvou měsíců dle tohoto ustanovení tak byla zachována. I když se žalobkyně v žalobě domáhala, aby soud určil, že tato výpověď je neplatná, a na výzvu soudu, aby doplnila tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na určení této neplatnosti, žalobkyně doplnila, že výpověď je neplatná a neoprávněná, má soud za to, že podání žalobkyně je třeba zkoumat podle jeho obsahu, z nějž jasně vyplývá, že žalobkyně namítala neexistenci výpovědního důvodu uváděného původním pronajímatelem, tedy že její podání směřovalo k určení neoprávněnosti této výpovědi a nikoliv k její neplatnosti. To ostatně žalobkyně potvrdila i svým podáním doručeným soudu dne [datum], kde jasně formulovala petit, tedy návrh rozhodnutí, jehož se ve věci domáhá.

16. Po provedeném řízení shledal soud žalobu důvodnou. Ve výpovědi z nájmu bytu byly uvedeny dva důvody, z nichž ten podle § 2288 odst. l písm. d) o.z. spočíval dle pronajímatele v tom, že žalobkyně předmětný byt sama vůbec neužívala a přenechávala jej třetím osobám. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 9.6.2021, 26 Cdo 761/2021, kde upozornil také na další svá rozhodnutí, "zakotvení výpovědního důvodu neužívání bytu bez vážných důvodů ve starém občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., vycházelo ze společenských poměrů, jež se významně lišily od těch současných; jednalo se o jeden z prostředků realizace státní bytové politiky při neexistujícím trhu s byty. Tento výpovědní důvod tak sloužil k regulaci trhu s byty a omezení zneužívání výhod regulovaného nájemného. S koncem regulace nájemného a obnovením trhu s byty se společenské poměry změnily a okolnost, že nájemce byt neužívá, již nemusí být v rozporu se spravedlivým uspořádáním poměrů mezi pronajímatelem a nájemcem. Neužívá-li nájemce byt a platí-li v něm neregulované nájemné, není rozumný důvod omezovat jeho smluvní svobodu".

17. V daném případě žalobkyně předmětný byt sice neužívala, nájemné však řádně platila s tím, že dokonce zaplatila první nájemné ve výši přesahující 1 000 000 Kč. Tím tedy na svých právech nebyl nijak krácen ani pronajímatel bytu, kterému se za pronájem bytu dostávalo všeho, čeho se mu podle zákona dostat mělo. Je sice pravdou, že v pravidlech, která byla součástí výběrového řízení k pronájmu bytů, byl uveden také účel nájmu, tedy aby účastník užíval vysoutěžený byt výhradně k vlastnímu bydlení, popřípadě k bydlení členů jeho domácnosti. Ani z těchto pravidel však nevyplývá, že by byl účastník výběrového řízení povinen se do bytu nastěhovat ihned poté, co s ním bude nájemní smlouva uzavřena. V daném případě jsou okolnosti případu specifické ještě v tom, že byt byl v původním stavu, nerekonstruovaný, pro bydlení v současné době nebyl zcela vhodný. Žalobkyně, mladá dívka ve věku 23 let, se tedy zcela pochopitelně do takto zanedbaného bytu nenastěhovala a to i s ohledem na očekávání dalších výdajů souvisejících s následnou privatizací tohoto bytu. Žalobkyni nelze vyčítat ani to, že by v případě privatizace bytu tento po rekonstrukci prodala, jak se vyjádřila před orgány Policie ČR, což jí k tíži, v rámci soudního řízení přičítala právní zástupkyně žalovaného. V případě, že by byl byt privatizován a stal se výlučným vlastnictvím žalobkyně, neexistuje dle názoru soudu žádná skutečnost, která by jí v případném prodeji bytu bránila. Je třeba rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že tímto způsobem se chovala celá řada nájemců, kteří své byty zprivatizovali a následně prodali, a to i takových, kteří tak činili výlučně ze spekulativních důvodů, které soud v případě žalobkyně v žádném případě neshledává. Soud ani neshledává případným odkaz zástupkyně žalovaného na Nález Ústavního soudu Pl ÚS 42/03. Tento byl vydán za situace regulovaného nájemného v době účinnosti zák. č. 40/1964. Na současnou situaci jej tedy lze těžko vztáhnout. Soud tedy uvedený výpovědní důvod neshledal.

18. Pokud jde o další výpovědní důvod spočívající v tom, že žalobkyně bez souhlasu pronajímatele dala do podnájmu tento byt třetím osobám, soud nemá ani tento výpovědní důvod za prokázaný. I když bylo v řízení prokázáno, že byt v období od července, či srpna 2019 do [datum] užívaly osoby odlišné od žalobkyně, nebylo dle názoru soudu prokázáno, že se tam zdržovaly se souhlasem žalobkyně, že by s ní uzavřely podnájemní smlouvu, či že by jí dokonce platily nájemné. Pokud ze šetření a protokolu sepsaného [právnická osoba] s.r.o. vyplynulo, že [jméno] [příjmení] za osoby bydlící v bytě uvedl, že mají byt pronajatý od žalobkyně a žalobkyni že platí nájemné 16 000 Kč měsíčně, tuto informaci zprostředkovala pouze [právnická osoba] s.r.o., která si na základě pověření Magistrátem hl. m. Prahy zjistila veškerá data o žalobkyni a jí blízkých osobách, o jejím bydlišti, a tyto informace, jak v průběhu řízení potvrdili i svědci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], hned na počátku setkání s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] těmto osobám sdělila. Soud uzavřel, že o žalobkyni [celé jméno žalobkyně] se [anonymizováno] a [příjmení] mohli dozvědět právě od jednatelů [právnická osoba] s.r.o., neboť ve všech dalších výsleších a podáních vysvětlení před orgány Policie ČR jak [jméno] [příjmení] tak i ostatní osoby užívající byt uváděly, že [celé jméno žalobkyně] neznají, nikdy se s ní nesetkaly, žádnou smlouvu s ní neuzavřely a žádné nájemné, konkrétně jí, neplatily. Pokud se o této osobě ve své výpovědi zmínila [jméno] [příjmení], pak má soud za to, že jméno [celé jméno žalobkyně] zmínila právě proto, že toto jméno slyšela při šetření [právnická osoba] [anonymizováno]. Kromě šetření [právnická osoba] [anonymizováno]., žalovaný nenavrhl soudu jediný důkaz, z nějž by bylo patrné, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] a dalšími osobami jakoukoliv smlouvu o užívání tohoto bytu uzavřela a že by na základě této smlouvy inkasovala jakoukoliv částku. To ostatně, slyšen jako svědek, rozhodně popřel i [celé jméno svědka].

19. Soud tak má za to, že žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že výpověď, která jí byla dána dopisem ze dne [datum], je neoprávněná, a z tohoto důvodu žalobě vyhověl.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. l o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně dle § 7 a 11 odst. l vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu 35 000 Kč, tedy ve výši 2 500 Kč za každý úkon a to celkem za 8 úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], účast na ústním jednání dne [datum] [datum] [datum], [datum]), odměna ve výši ½ dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu za návrh na vstup nového účastníka do řízení, náhrada hotových výdajů 9x 300 Kč dle § 13 odst. l a 4 advokátního tarifu, 21 % DPH ve výši 5 029,50 Kč, celkem 30 979,50 Kč. Pokud žalobkyně žádala odměnu za vyjádření jejího právního zástupce ze dne [datum] a [datum], pak soud neshledal, že by v tomto směru měla být náhrada nákladů přiznána, neboť obě vyjádření směřovala pouze k upřesnění původní žaloby. Za tyto tedy žalobkyni nárok na náklady nenáleží.

21. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 12 odst. l zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek 2x 2 000 Kč (žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi). V průběhu řízení však bylo jednoznačně zjištěno, že žalobkyně se domáhá toliko neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Soud tedy vyměřil tento poplatek neoprávněně, a proto rozhodl o jeho vrácení v částce 2 000 Kč.