19 C 78/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupené anonymizováno jméno příjmení jméno , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zrušení práva společného nájmu bytu

I. Právo společného nájmu bytové jednotky [číslo] o velikosti 3+kk, o celkové podlahové ploše 64,45m² nacházející se ve 4 podlaží budovy [adresa] v ulici [ulice] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se žalovanému zrušuje a jediným nájemcem bytu oprávněným byt nadále užívat je žalobkyně.

II. Žalovanému se náhrada za ztrátu práva nájmu nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 400 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby soud rozhodl o zrušení práva společného nájmu k bytu specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen„ předmětný byt“) a určení, že jediným nájemcem bytu oprávněným byt nadále užívat je žalobkyně, a požadovala náhradu nákladů řízení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela s [územní celek] – [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce] jako pronajímatelem nájemní smlouvu, jejímž předmětem je specifikovaná bytová jednotka. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným manželství a z tohoto důvodu byl dne [datum] uzavřen s pronajímatelem dodatek [číslo] k nájemní smlouvě a vznikl společný nájem obou účastníků k předmětné bytové jednotce. Mezi účastníky řízení začalo docházet k častým neshodám, jejich vzájemné vztahy se zhoršovaly. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na úpravu poměrů k nezletilému synovi účastníků a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byl nezletilý syn účastníků svěřen do výchovy žalobkyně. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], ve věci [anonymizováno] [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] bylo manželství účastníků rozvedeno. Dne [datum] byl žalovaný z předmětného bytu vykázán Policií ČR na dobu 10 dnů z důvodu svého agresivního chování k žalobkyni. Usneseními Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo rozhodnuto jednak o nařízení předběžného opatření, které zakazovalo žalovanému styk s žalobkyní a vstup do předmětného bytu a také bylo rozhodnuto o prodloužení tohoto předběžného opatření až na dobu 6 měsíců. Žalovaný se vyjádřil k žaloběp odáním došlým soudu dne [datum] a uvedl, že žalobu považuje za předčasnou, má zájem se do bytu vrátit, neboť nájemní vztah v jeho současném bydlišti mu byl ukončen ke dne [datum]. Žalovaný popřel, že by předmětný byt opustil až na základě vykázání Policií ČR, když v zájmu zachování co možná největšího psychického klidu pro syna účastníků tento byt opustil již [datum]. I pro případ, že by byla žalobkyně v řízení úspěšná, domníval se žalovaný, že žalobkyně by neměla mít právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému ve lhůtě 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení nezaslala předžalobní výzvu. Žalovaný zároveň požadoval ze strany žalobkyně úhradu částky 150 000 Kč, která podle něj byla tvořena jednak rozdílem mezi nájemným, který by platil v předmětném bytě ve výši 5 500 Kč, a nájemným 11 000 Kč, které musel platit v bytě, do nějž se nastěhoval po opuštění společné domácnosti, a to za dobu 12 měsíců. Dále žádal o úhradu částky 34 000 Kč za vybavení bytu (gauč, lůžkoviny, nádobí apod.), které si musel pořídit, a konečně požadoval úhradu nemajetkové újmy způsobené chováním žalobkyně ve výši 50 000 Kč. Soud usnesením ze dne [datum] vyloučil návrh žalovaného na zaplacení částky 150 000 Kč k samostatnému projednání a tento nárok je nadále veden Obvodním soudem pro Prahu 9 pod spis. zn. [spisová značka]. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. K tomuto jednání se žalovaný omluvil z důvodu, že má již trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného], do předmětného bytu se již nehodlá vrátit, a tudíž soudní jednání v této věci považuje za nadbytečné. Žalovaný vyslovil souhlas s návrhem žalobkyně za podmínky, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého. Soud provedeným dokazováním zjistil, že dne [datum] byla mezi [anonymizována tři slova] [obec] – [část obce] jako pronajímatelem a žalobkyní pod jménem [jméno] [příjmení] jako nájemcem uzavřena smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+kk na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] manželství z [celé jméno žalovaného] a dne [datum] byl sepsán dodatek k uzavřené nájemní smlouvě, podle nějž osobami užívajícími předmětný byt kromě žalobkyně jsou [celé jméno žalovaného] - manžel, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] – děti. [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodil účastníkům dne [datum] (nájemní smlouva, dodatek k nájemní smlouvě, oddací list, rodný list nezletilého syna účastníků). [ulice] [anonymizováno] [obec a číslo] jako pronajímatel sdělila soudu dne 7. 6. 2023své stanovisko k dalšímu nájmu bytu tak, že ponechává na zvážení soudu, aby rozhodl, který manželů [příjmení] by měl být určen po zrušení společného nájmu bytu jeho výlučným nájemcem (sdělení pronajímatele na čl. 19 spisu). Soud dále provedl důkaz rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 9 z nichž zjistil: Ze spisu [anonymizováno] [spisová značka], že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla provedena úprava poměrů k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného] pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů tak, že nezletilý byl svěřen do výchovy matky a žalovanému byla stanovena povinnost podílet se na jeho výživě. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalovanému nařízeno zdržet se setkávání s žalobkyní, zdržet se vstupu do předmětného bytu a zdržet se nežádoucího sledování žalobkyně po dobu 1 měsíce. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo opakovaně vydáno předběžné opatření stejného znění. Toto předběžné opatření bylo usnesením č.j. [číslo jednací] prodlouženo na dobu 6 měsíců od jeho vykonatelnosti. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo opakovaně nařízeno předběžné opatření, kterým soud uložil žalovanému povinnost zdržet se setkávání s žalobkyní a zdržet se vstupu do předmětného bytu. I toto předběžné opatření bylo usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] prodlouženo na dobu 6 měsíců od jeho vykonatelnosti. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], byl žalovaný [celé jméno žalovaného] uznán vinným, že mimo jiné v období od [datum] do [datum] v [obec a číslo] na adrese [ulice a číslo], jako i na jiných místech [obec] prostřednictvím 160 sms zpráv a nezjištěného počtu telefonických volání bezdůvodně kontaktoval svou tehdejší manželku [jméno] [příjmení] i přesto, že věděl, že bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 nařízeno předběžné opatření, jímž mu bylo mimo jiné uloženo zdržet se setkáváním s žalobkyní, navazovat s ní kontakt a zdržet se jejího nežádoucího sledování. Dne [datum] okolo 2:00 hod. na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], v úmyslu vzbudit obavy v tehdejší manželce [jméno] [příjmení] žalovaný v telefonickém rozhovoru žalobkyni vyhrožoval tím, že jí nechá ubít a následně jí zaslal sms zprávy, v nichž jí vyhrožoval. V období od [datum] do [datum] prostřednictvím zpráv zasílaných formou sms žalovaný žalobkyni opakovaně vyhrožoval tím, že bude bita, že bude bit její otec, že zastřelí jejího přítele, že nemá problém do ní ani do jejího přítele bodnout nůž a že ublíží přítelově rodině. Podle rozsudku tímto jednáním žalovaný spáchal jednak přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a přečin nebezpečného vyhrožování dle příslušených ustanovení tr. zákoníku (citovaná rozhodnutí soudu). Žalovaný doložil potvrzení ze dne [datum] o změně místa trvalého pobytu, když nová adresa trvalého pobytu je [anonymizována tři slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] (potvrzení o změně adresy trvalého pobytu). Podle § 768 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabilo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Podle odst. 2 téhož ustanovení má rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odst. 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle 1 rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci se uzavřením manželství stali společnými nájemci předmětného bytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno. Soud proto v souladu s výše citovaným ustanovením § 768 odst. 1 o. z. na návrh žalobkyně rozhodl o zrušení práva žalovaného k nájmu předmětného bytu. Při zvažování toho, kterému z rozvedených manželů a společných nájemců bude přiznáno právo dalšího nájmu bytu vyšel soud ze skutečnosti, že pro dobu po rozvodu manželství byl nezletilý syn účastníků svěřen do péče žalobkyně, žalobkyně se stala nájemcem předmětného bytu ještě před uzavřením manželství s žalovaným a zasloužila se tak o získání nájmu větší měrou než žalovaný. Soud pak zejména přihlédl k tomu, že žalovaný se za trvání manželství nejen k žalobkyni, ale i k dalším osobám žalobkyni blízkým, choval způsobem, který vedl nejen k opakovanému vykázání žalovaného ze společné domácnosti a uložení mu povinnost do předmětného bytu nevstupovat, ale vedl rovněž k vydání rozsudku v trestním řízení, kterým byl žalovaný odsouzen za trestné činy směřující vůči žalobkyni a osobám jí blízkým. Stanovisko pronajímatele nebylo pro soud vodítkem, neboť pronajímatel ponechal rozhodnutí na soudu. Pokud jde o náhradní bydlení pro žalovaného, vyšel soud zejména z toho, že ke dni rozhodování soudu již uplynula lhůta 1 roku stanovená v § 768 odst. 2 o.z. Žalovaný navíc sám soudu sdělil, že o bydlení v předmětném bytě již nemá zájem, zajistil si sám nové bydlení. Soud se zabýval i případným nárokem žalovaného na náhradu za zrušený nájem ve formě finanční. Tady soud dospěl k závěru, že je třeba se zabývat částí nároku žalovaného na zaplacení částky 150 000 Kč, která, jak uvedeno výše, byla usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyloučena k samostatnému projednání, a to ve výši 100 000 Kč Proto bylo řízení ohledně částky 100 000 Kč usnesením soudu ze dne [datum] připojeno zpět k tomuto soudnímu řízení s tím, že soud dospěl k závěru, že se jedná o návrh žalovaného na náhradu za ztrátu práva nájmu žalovaného k předmětnému bytu. Žalovaný se domáhal náhrady 100 000 Kč jednak jako rozdílu mezi nájemným, které by platil v předmětném bytě (jedna polovina - 5 500 Kč) a nájemným, které musel platit v bytě náhradním (11 000 Kč), kde si zajistil bydlení za dobu od dubna 2021 do dubna 2022, v celkové výši 66 000 Kč (12x 5 500 Kč). Soud dospěl k závěru, že tato náhradu žalovanému nenáleží. Žalovaný již dne [datum] byl pro své chování vůči žalobkyni z předmětného bytu vykázán Policií ČR a jak sám uvedl, ještě dříve předmětný byt sám dobrovolně opustil, následně bylo zdejším soudem několikrát vydáno předběžné opatření, který mu bylo zakázáno do předmětného bytu vstupovat, a to opět z důvodu násilného chování žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný si tak sám zavinil, že mu nebylo umožněno předmětný byt užívat. Přiznání jakékoli finanční náhrady jako rozdílu mezi tím, jak by přispíval na nájem v předmětném bytě, a jaký nájem musel platit pro zajištění své bytové potřeby, by bylo zcela v rozporu s dobrými mravy, proto soud žalovanému náhradu nepřiznal. To se týká rovněž požadavku na úhradu 34 000 Kč za bytové vybavení, které si musel žalovaný zakoupit. Toto vybavení jednak užívá sám žalovaný a bude je patrně užívat i nadále, když v bytě, do kterého si toto vybavení koupil, nadále bydlí a to trval. Navíc se jedná o předměty, které patrně tvoří součást společného jmění žalobkyně a žalovaného, neboť je žalovaný nakupoval za trvání manželství z prostředků tvořících SJM. Vzhledem k tomu, že žalovaný se v předmětném bytě nezdržuje po dobu více než 2 let, nerozhodoval soud o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit, neboť dle tvrzení žalobkyně žalovaný v bytě žádné osobní věci nemá, tyto si odnesl, a věci ve společném jmění manželů jsou uskladněny mimo byt a žalobkyně je žalovanému na požádání vydá. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náleží jí tedy náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast na ústním jednání) po 2 500 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu 3x300 Kč, celkem 10 400 Kč.