24 C 133/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované, žalobce a žalovaného 3. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, žalobce a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhá určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] o dispozici [anonymizováno] o celkové užitné ploše [výměra] v [anonymizováno] podlaží domu na adrese [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], kterou dal žalovaný [číslo]) žalobci dopisem ze dne [datum], se ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) zastavuje.

II. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o dispozici [anonymizováno] o celkové užitné ploše [výměra] [anonymizována dvě slova] podlaží domu na adrese [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], kterou dal žalovaný [číslo]) žalobci dopisem ze dne [datum], je ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) neoprávněná.

III. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 15 609 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných 2) a 3) Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl, že žalovaní 2) a 3) jsou vlastníky bytu [číslo] o dispozici [anonymizováno] o celkové užitné ploše [výměra] v 6. podlaží domu na adrese [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ Byt“). Žalovaný 1) podniká v oblasti realit. Žalovaný 1) na základě smluvního vztahu se žalovanými 2) a 3) uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu označenou jako„ podnájemní smlouva“, a to za účelem bydlení v Bytě. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] uzavřeli žalobce se žalovaným 1) druhou„ podnájemní smlouvu“ k Bytu, s platností od [datum] do [datum]. Dne [datum] doručil žalovaný 1) žalobci listinu označenou jako„ výpověď podnájemní smlouvy“, ve které odkázal na„ podnájemní smlouvu“ ze dne [datum] a uvedl, že tato smlouva skončí ke dni [datum]. Žalobce je toho názoru, že smlouvy označené jako„ podnájemní smlouvy“ je třeba po právní stránce posoudit jako smlouvy o nájmu Bytu. Žalobce měl od začátku zájem uzavřít nájemní smlouvu na Byt, ale ze strany žalovavého 1) mu nebyla dána jiná možnost, než uzavřít„ podnájemní smlouvu“. Žalobce tvrdí, že účelem postupu žalovaných bylo obcházení zákonné ochrany nájemce bytu. Výpověď ze dne [datum] je podle žalobce neoprávněná, neboť odkazuje na„ podnájemní smlouvu“ ze dne [datum], jejíž platnost ke dni podání výpovědi již uplynula. Současně důvod výpovědi odporuje § 2288 o.z. a výpověď neobsahuje poučení o možnosti vznést proti výpovědi námitky a [anonymizováno] přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Ustanovení čl. II. smlouvy ze dne [datum] a smlouvy ze dne [datum], která upravují možnosti předčasného ukončení smlouvy, představují podle žalobce zakázaná ujednání ve smyslu § 2239 o.z.

2. Žalovaní 2) a 3) se k žalobě vyjádřili podáním ze dne [datum], ve kterém navrhli, aby byla žaloba ve vztahu k nim zamítnuta. Namítají, že nejsou pasivně legitimovaní, a žalobu považují za nedůvodnou. Nikdy neměli v úmyslu vstoupit do smluvního vztahu se žalobcem a do smluvního vztahu vstoupili pouze se žalovaným 1). Smluvní vztah mezi nimi a žalovaným 1) považují za nájemní a smluvní vztah mezi žalovaným 1) a žalobcem za podnájemní. Odmítají, že by účelem jejich postupu bylo obcházení zákonné ochrany nájemce bytu, kdy žalobce byl seznámen s tím, že uzavírá podnájemní smlouvu, že žalovaný 1) není vlastníkem a že trvání podnájmu je závislé na trvání nájmu Bytu. Upozorňují, že žalovaný 1) v pořadí druhou smlouvu označenou jako„ podnájemní smlouva“ uzavřel se žalobcem dne [datum] na dobu určitou do [datum], přestože věděl, že tato doba přesahuje trvání titulu, který žalovaného 1) opravňoval k přenechání Bytu žalobci k užívání. Oznámením ze dne [datum] totiž žalovaní 2) a 3) žalovaného 1) informovali o tom, že jejich smluvní vztah založený„ nájemní smlouvou“ ze dne [datum], která byla uzavřena na dobu určitou do [datum], skončí ke dni [datum], neboť nemají zájem o prodloužení smlouvy.

3. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum], ve kterém navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že provozuje službu [anonymizována dvě slova], v jejímž rámci vlastníkům bytů nabízí obstarání veškerých administrativních a logistických záležitostí spojených s nájmem bytu. Jedná se o legitimní obchodní model, jehož účelem není obcházení zákonné ochrany nájemce bytu. Služba [anonymizována dvě slova] je proklientsky zaměřená služba, kdy si vlastník bytu za smluvenou odměnu fakticky zajišťuje bezstarostnost a jistotu příjmu. Smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] a dne [datum] považuje za smlouvy podnájemní. Žalobce sám je podnikatelem v oblasti realit. Žalobce nejednal poctivě a v dobré víře. Na výpověď ze dne [datum] žalobce reagoval teprve dne [datum], na žalovaného 1) se obrátil více než půl měsíce po podání žaloby a do té doby ponechal žalovaného 1) v domnění, že Byt vyklidí. V této souvislosti namítá porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce ve smyslu § 2900 o.z. a zásady neminem laedere. Jednání žalobce nemůže požívat právní ochrany. Dále zdůrazňuje, že ve smlouvách uzavřených se žalobcem byla užívána terminologie, která reflektuje vůli stran podřídit se zákonným ustanovením o podnájmu. Služba [anonymizována dvě slova] nenaplňuje znaky zprostředkování ve smyslu § 2445 odst. 1 o.z. Odkazuje se na zásadu legální licence a ústavně zaručenou ochranou podnikání a na uzavřené smlouvy je ve smyslu § 574 o.z. třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

4. Soud jednal dne [datum] za přítomnosti právních zástupců žalobce i žalovaných.

5. Na počátku jednání vzal žalobce žalobu proti žalovaným 2) a 3) zpět. Soud proto ve vztahu k žalovaným 2) a 3) postupoval podle § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. a řízení v uvedeném rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil.

6. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Účastníci označili za nesporné, že žalovaní 2) a 3) jsou vlastníky Bytu. Dále označili za nesporné, že dne [datum] a dne [datum] byly mezi žalobcem a žalovaným 1) uzavřeny smlouvy označení jako„ podnájemní smlouvy“. Předmětem dokazování proto zůstal zejména obsah a povaha uzavřených smluv a způsob ukončení smlouvy ze dne [datum].

8. Žalovaní 2) a 3) se žalovaným 1) uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako„ nájemní smlouva“. Ve smlouvě se žalovaní 2) a 3) označení jako„ pronajímatel“ zavazují přenechat žalovanému 1) označenému jako„ nájemce“ Byt,„ aby jej nájemce za úplatu přenechal do užívání třetím osobám, a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné.“ V čl. II. odst. 2 nájemce prohlásil, že„ předmětem jeho podnikání je, mimo jiné, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, a v rámci tohoto předmětu podnikání, a na základě souhlasů pronajímatele vyjádřeného podpisem této smlouvy, přenechá byt za úplatu třetím osobám.“ Podle čl. III odst. 1 smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Podle odst. 2 téhož ustanovení se platnost smlouvy automaticky prodlužuje, jestliže ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé straně alespoň 6 měsíců před skončením smlouvy, že na pokračování smlouvy nemá zájem.

9. Oznámením ze dne [datum] žalovaní 2) a 3) žalovanému 1) sdělili, že nemají na pokračování smlouvy zájem (Nájemní smlouva mezi žalovanými 2. a 3. a žalovaným 1. ze dne [datum], Oznámení ze dne [datum]).

10. Žalobce označený jako„ podnájemce“ se žalovaným 1) označeným jako„ správce“ uzavřeli dvě smlouvy označené jako„ podnájemní smlouva“. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou, pro období na sebe bezprostředně navazující. Smlouva ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva [číslo]“) byla uzavřena pro období od [datum] do [datum], smlouva ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva [číslo]“) byla uzavřena pro období od [datum] do [datum]. Podle čl. I.

2. Smlouvy [číslo]„ Správce touto smlouvou přenechává Podnájemci byt, uvedený v odst. 1 tohoto článku smlouvy, aby jej dočasně užíval za účelem bydlení, a Podnájemce se zavazuje platit Správci cenu za podnájem.“ Podle čl. II. odst. 3 Smlouvy [číslo]„ Kterákoli ze smluvních stran je dále oprávněna ukončit smluvní vztah písemnou výpovědí, založený touto smlouvou, písemnou výpovědí, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, počínaje dnem účinnosti této smlouvy. Výpovědní doba činí pro obě smluvní strany tři (3) měsíce a počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně.“ (Podnájemní smlouva ze dne [datum] včetně Protokolu o předání nemovitosti, Podnájemní smlouva ze dne [datum], Rezervační smlouva – podnájem ze dne [datum]).

11. Spolu se-mailem ze dne [datum] žalovaný 1) zaslal žalobci výpověď smlouvy, ve které jako předmět výpovědi označil smluvní vztah plynoucí ze Smlouvy [číslo] dále uvedl, že výpovědní doba 3 měsíce běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co je výpověď doručena podnájemci, den zániku podnájmu je tedy [datum]. Současně žalobce vyzval k zajištění vyklizení bytu ke dni zániku smlouvy. V doprovodném e-mailu pak žalovaný 1) konstatoval, že vlastník Bytu si nepřeje Byt dále pronajímat (E-mailová zpráva ze dne [datum], Výpověď podnájemní smlouvy ze dne [datum]).

12. Žalovaný 1) poskytuje službu [anonymizována dvě slova], kterou prezentuje na svých internetových stránkách. Na nich v sekci Časté dotazy k dotazu„ Co když budu byt potřebovat před koncem smlouvy?“ uvádí následující:„ Život je někdy nepředvídatelný, a pokud by nastala situace, kdy byt budete potřebovat zpět, máte jistotu výpovědní lhůty několika měsíců. Pokud budete spěchat, na všem se dá dohodnout. S běžným nájemníkem by to byla nepříjemná situace, ale my jsme přeci Dokonalý nájemník a chápeme, že plány se mění:).“ (Kopie stránky žalovaného 1.).

13. Žalobce je realitní makléř (Print-screen ze stránky žalobce, Osvědčení žalobce o získání profesní kvalifikace v oboru realitní zprostředkovatel).

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce, kdy pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

15. Dle ust. § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Dle ust. § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

17. Dle ust. § 2215 odst. 1 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle odst. 3 téhož ustanovení užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

18. Dle ust. § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

19. Dle ust. § 2288 odst. 1 o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

20. Dle ust. § 2288 odst. 3 o.z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

21. Po provedeném dokazování, dále na základě skutkových tvrzení žalobkyně i žalovaných a s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je ve vztahu k žalovanému 1) důvodná.

22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je na straně žalobce dán naléhavý právní zájem na určení a dospěl k závěru, že ano. Žalobce má na určovací žalobě naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř., když bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce užívat Byt a právní postavení žalobce by se stalo nejistým.

23. Dále se soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby podle § [číslo]. Dle soudu žalobce dodržel dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 2290 o. z., když výpověď obdržel dne [datum] a žalobu podal dne [datum].

24. Následně se pak již soud zavával otázkou obsahu a povahy smluv, způsobem ukončení smlouvy ze dne [datum] a oprávněností výpovědi z nájmu.

25. Soud smlouvu ze dne [datum] označenou jako„ podnájemní smlouva“ (Smlouva [číslo]) po právní stránce posoudil jako smlouvu o nájmu bytu (§ 2235 a násl. o.z.). Při hodnocení povahy smlouvy soud vycházel z úmyslu smluvních stran (§ 556 o.z.). Úmysl žalobce směřoval k zajištění jeho bytových potřeb (viz čl. I. odst. 2„ podnájemní smlouvy“ ze dne [datum] a [datum]). Jednání žalovaného 1) bylo vedeno úmyslem přenechat žalobci [příjmení] k zajištění jeho bytových potřeb, který mu za tímto účelem poskytli žalovaní 2) a 3). Žalovaný 1) neměl nikdy v úmyslu Byt užívat k zajištění vlastních bytových potřeb (toto ani netvrdil). Jeho záměrem naopak bylo pro žalované 2) a 3) ošetřit přenechání Bytu do užívání žalobce takovým způsobem, který žalovaným 2) a 3) umožní obejít zákonnou úpravu skončení nájmu bytu. Žalovaný 1) ostatně možnost vlastníka bytu získat pronajatý byt pružně zpět do své dispozice inzeruje na svých internetových stránkách jako jednu z výhod služby [anonymizována dvě slova] v sekci Časté dotazy (viz bod 9 rozsudku).

26. Obcházení zákona spočívá ve vyloučení závazného pravidla záměrným použitím prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, v důsledku čehož se uvedený stav stane z hlediska pozitivního práva nenapadnutelným. Jednání in fraudem legis představuje postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Třebaže uzavření smlouvy určitého typu samo o sobě zákonu neodporuje, je nutné ji posoudit v kontextu ostatních souběžně uzavřených smluvních ujednání. Vyplývá-li z nich, že smlouva sleduje účel zakázaný kogentní úpravou, pak ji obchází (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 119/01, ([číslo] USn.)).

27. Postup žalovaného 1) soud hodnotí jako zjevné obcházení kogentní zákonné úpravy skončení nájmu bytu (§ 2285 a násl. o.z.). Následkem obcházení zákona není nutně neplatnost každého právního jednání (§ 580 o. z.), tím méně pak neplatnost absolutní (§ 588 o. z.). Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o.z.). Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o.z.). Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy (§ 555 odst. 2 o.z.).

28. Soud hodnotil smlouvu ze dne [datum] (Smlouva [číslo]) podle své pravé povahy, přitom nepřihlížel k tomu, že smluvní vztah žalobce a žalovaného 1) je formálně akcesorický ke smluvnímu vztahu žalovaného 1) a žalovaných 2) a 3), když právě této akcesority je zneužíváno k účelu, který odporuje kogentním ustanovením zákona o skončení nájmu bytu. Za této situace soud smlouvu právně posoudil jako smlouvu o nájmu bytu, která zavazuje pronajímatele (žalovaného 1) přenechat nájemci (žalobci) k zajištění bytových potřeb nájemce (žalobce) a popřípadě i členů jeho domácnosti byt, který je předmětem nájmu (§ 2235 odst. 1 o.z.).

29. Soud dospěl k závěru, že výpověď ze dne [datum] je neoprávněná. Ve výpovědi v rozporu s § 2288 odst. 3 o.z. není uveden žádný výpovědní důvod. Ten je uveden pouze v doprovodném e-mailu a neodpovídá zákonným důvodům výpovědi nájmu na dobu určitou ze strany pronajímatele (§ 2288 odst. 1 o.z.), kdy od zákonné úpravy skončení nájmu bytu se nelze v neprospěch nájemce smluvně odchýlit (§ 2235 odst. 1 o.z.). Výpověď dále neobsahuje poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2286 odst. 2 o.z.). Soud naopak za stěžejní nepovažoval skutečnost, že žalovaný 1) ve výpovědi odkázal na nesprávnou smlouvu, když je nepochybné, že právní jednání žalovaného 1) směřovalo ke smlouvě ze dne [datum] (Smlouva [číslo]).

30. Z hlediska meritu věci je nadbytečné zabývat se povahou smluvního vztahu mezi žalovaným 1) a žalovanými 2) a 3), když je zřejmé, že tento smluvní vztah ke dni výpovědi trval a opravňoval žalovaného 1) k tomu, aby žalobci přenechal Byt k zajištění jeho bytových potřeb.

31. Namítá-li žalovaný 1), že žalobce nejednal v dobré víře, když žalobu podal teprve ke konci zákonné lhůty a do té doby žalovaného 1) ponechal v domnění, že se z Bytu vystěhuje, soud připomíná, že výpověď byla neoprávněná a žalobce co do okamžiku podání žaloby postupoval v zákonných mezích. Je to naopak žalovaný 1), kdo nejednal poctivě, když jeho jednání naplnilo znaky obcházení zákona. Skutečnost, že žalobce je realitní makléř, jej nezbavuje ochrany, kterou mu při zajišťování jeho vlastních bytových potřeb poskytuje kogentní úprava občanského zákoníku. Odkazuje-li se žalobce na svobodu podnikání, lze konstatovat, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.). Pokud bylo namítáno, že smlouva užívá terminologii podnájmu, pro právní posouzení smlouvy není rozhodující její terminologie, ale její pravá povaha, kterou se soud podrobně zabýval výše.

32. Soud proto žalobě ve vztahu k žalovanému 1) v plném rozsahu vyhověl a ve výroku II. rozsudku určil, že výpověď ze dne [datum] byla neoprávněná.

33. Ve výroku III. rozsudku soud žalobci, který měl ve vztahu k žalovanému 1) plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 15 164 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 5 000 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška), kdy tarifní hodnota jednoho úkonu činí 2 500 Kč. Právnímu zástupci žalobce náleží odměna za 3 úkony právní služby dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky. Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení, žalobu a účast na jednání dne [datum] Celkem tedy za uvedené úkony právnímu zástupci náleží 7 500 Kč (2 500 x 3). Dále právnímu zástupci žalobce náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Právní zástupce je plátcem DPH a na DPH mu náleží částka 1 764 Kč (21 % z 8 400 Kč).

34. Náklady řízení je žalovaný 1) povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

35. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn procesním postupem žalobce, který žalobu ve vztahu k žalovaným 2) a 3) vzal zpět, přičemž zavinění soud shledal na straně žalobce, kdy žalobce vzal žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaní 2) a 3) nejsou v řízení pasivně legitimováni (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). Žalovaným 2) a 3), kteří byli v řízení právně zastoupeni týmž právním zástupcem, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 609 Kč. Tato částka je tvořena odměnou právního zástupce dle vyhlášky, kdy tarifní hodnota za společné úkony dvou účastníků úkonu činí dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky za každého z účastníků 2 000 Kč. Právnímu zástupci žalobce za zastupování dvou účastníků náleží odměna za 2 x 3 úkony právní služby dle ust. § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky. Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast na jednání dne [datum] Celkem za uvedené úkony právnímu zástupci náleží 12 000 Kč (2 x 3 x 2 000 Kč). Dále právnímu zástupci ke každému úkonu náleží režijní paušál § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, celkem 900 Kč (3 x 300 Kč). Právní zástupce je plátcem DPH a na DPH mu náleží částka 2 709 Kč.

36. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných 2) a 3) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

37. Ve výrocích III. a IV. bylo o lhůtě k plnění rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.