Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

24 C 135/2019

č. j. 24 C 135/2019-136

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2021:24.C.135.2019.1

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 792 792 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 792 792 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 792 792 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], advokátky, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 160 214 Kč.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum], doplněným v podání ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 792 792 Kč a náklady řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] byla mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem specifikovaných prostor. Dne 2. 5.2017 při převzetí předmětu nájmu byl vyhotoven předávací protokol spolu s fotografiemi zachycujícími stav předmětu. Žalobkyně v souladu se smlouvou složila před dnem zahájení nájmu peněžitou jistotu ve výši 792 792 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Dne 30. 8. 2018 předala žalobkyně předmět nájmu žalované vyklizen a ve stavu, v jakém jej převzala, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Žalovaná převzala předmět nájmu bez jakýchkoliv výhrad, nebyly konstatovány žádné závady v podobě provrtané podlahy, žalobkyně nebyla vyzývána k jakýmkoliv opravám. Dle nájemní smlouvy je žalovaná povinna po ukončení nájemní smlouvy vrátit žalobkyni peněžitou jistotu, a to nejpozději do jednoho měsíce po doručení a vypořádání konečného vyúčtování služeb. Poslední faktura číslo [rok] na úhradu za služby vztahující se k vodnému, stočnému ze dne [datum] byla žalobkyni doručena dne 5. 9. 2018 a žalobkyní řádně uhrazena. Spolu s fakturou byl žalobkyni zaslán email ze dne [datum], ve kterém žalovaná uvedla, že po uhrazení faktury považuje žalovaná konečné vyúčtování za vypořádané a provede vrácení peněžité jistoty. I přes uplynulou jednoměsíční lhůtu pro složení peněžité kauce však ke složení peněžité jistoty ze strany žalované na bankovní účet žalobkyně nedošlo. Vzhledem k tomu, že předmět nájmu byl žalované předán řádně a včas vyklizený a vyčištění, bez jakkoliv výhrad žalované a veškeré závazky vyplývající ze smlouvy byly vyrovnány, porušila žalovaná svým jednáním povinnost vyplývající ze smlouvy. Dále uvedla, že předchozím nájemcem byla společnost [právnická osoba], jenž nabízí podlahové krytiny a koberce, které jsou uloženy na železných stojanech, které už z povahy věci z důvodu bezpečnosti musí být nějakým způsobem kotveny k podlaze.

2. Žalovaná ve svých vyjádřeních ze dne [datum] a [datum] uvedla, že nárok uplatněný touto žalobou neuznává. Uvedla, že činí nesporným, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na základě které užívala žalobkyně předmět nájmu a žalobkyně složila na účet žalované v souladu s nájemní smlouvou peněžitou jistotu ve výši 795 792 Kč. V souladu se smlouvou byla žalobkyně povinna vrátit žalované při ukončení nájemní smlouvy předmět nájmu ve stavu, v jakém jej žalovaná žalobkyni předala na počátku nájmu s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Dne 30. 8. 2018 mělo dojít k předání předmětu nájmu, přičemž žalobkyně porušila svůj závazek, kdy prostory nebyly připraveny k převzetí, ale vykazovaly značné vady a nedostatky oproti stavu vyžadované ve smlouvě, které byly zaměstnanci žalované a žalobkyně v den předání jasně identifikovány a současně měl být při vrácení předmětu nájmu sepsán předávací protokol, ve kterém měl být zaznamenán aktuální stav předmětu, nebo se měli dohodnout na jiném postupu. Zástupcům žalobkyně bylo při předání pronajatých prostor ze strany zástupců žalované vytknuto, že podlaha vykazuje známky poškození po navrtání děr a bylo dohodnuto, že předávací protokol bude doplněn a podepsán nejpozději dne [datum]. Žalovaná měla v návaznosti na chování zaměstnanců žalobkyně při předání předmětu nájmu důvodně za to, že ze strany žalobkyně jsou vady předmětu nájmu uznány. K předání věci došlo bez podpisu předávacího protokolu, přičemž žalovaná i žalobkyně si byly vědomy vad podlahy v podobě navrtání děr, přičemž rozsah poškození nebylo možné době předání určit, neboť se zde ještě nacházely věci žalobkyně. Následně si žalovaná nechala vyčíslit předběžné minimální náklady na opravu odborníkem na betonové podlahy panem [titul] [celé jméno], přičemž tato předběžná kalkulace byla vyčíslena na 512 000 Kč. Po předběžné kalkulaci žalovaná žalobkyni opakovaně vyzývala k podpisu předávacího protokolu a současně byla upozorněním, že pokud nebude tato částka uhrazena, bude započtena na jistotu, však na tyto výzvy nebylo nijak nereagováno. Žalovaná si následně nechala odborníky vypracovat konečnou kalkulaci nákladů, kdy tyto náklady byly vyčísleny na částku 611 250 Kč bez DPH. Dle článku 14. 2. nájemní smlouvy je žalobkyně povinna uhradit žalované smluvní pokutu ve výši dvojnásobku denního nájemného (tj. 21 840Kč) za každý den prodlení, pokud žalobkyně nevrátí žalované předmět nájmu v souladu s článkem 14. 1 smlouvy. Žalovaná vyčíslila smluvní pokutu na částku 3 210 480 Kč. Jistota po započtení dosahoval částky ve výši 181 542 Kč.

3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva k předmětným nemovitostem a na základě této smlouvy byla ze strany žalobkyně složena kauce ve výši 792 792 Kč.

5. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou nájemní smlouvou na zde specifikované prostory. Dle čl. 2 Smlouvy smí nájemce užívat předmět nájmu k prodejním účelům jako prodejnu nábytku a osvětlení. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od 1. 5. 2017 do 30. 4. 2018 (čl. 2 3. smlouvy). Dle čl. 6 se nájemce zavazuje poskytnout pronajímateli peněžitou jistotu nejpozději do 28. 4. 2017 a to ve výši 792 792 Kč. Pronajímatel je oprávněn použít peněžitou jistotu při prodlení nájemce s některou z plateb nebo v případě jiného porušení povinností stanovenou nájemní smlouvou, jež způsobilo škodu pronajímateli, a nájemce tuto škodu na požádání nezaplatil. Pronajímatel je oprávněn ponechat si a čerpat jistotu (a) v průběhu celé doby nájmu, (b) dokud veškeré závazky nájemce nebudou s konečnou platností vyrovnány a splněny. Pronajímatel vrátí jakoukoliv nepoužitou část jistoty nájemci poté, kdy budou splněny podmínky uvedené v bodech (a) a (b). Dle čl. 9 3. v případě, že se nájemce dopustí porušení smlouvy, je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce zaplatil smluvní pokutu ve výši 327 600 Kč za každé jednotlivé porušení. Dle čl. 14 smlouvy je nájemce povinen, v den ukončení nájmu, předmět nájmu vyklidit a vrátit ve stavu, v jakém mu ho pronajímatel předal s přihlédnutím k běžnému opatření. Současně se nájemce zavazuje, že podlahy prostor budu čisté a nepoškozené, ve stavu v jakém je převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, pokud se strany nedohodnou jinak. Pokud nájemce nesplní své závazky ke dni ukončení nájmu, tj. nevyklidí nebo neuvede od stavu požadovaného touto smlouvou, je pronajímatel oprávněn vstoupit do předmětu nájmu a na něj a vykonat veškeré potřebné práce místo nájemce na jeho náklady. Dle čl. 15 při vrácení předmětu nájmu smluvní strany sepíší a podepíší předávací protokol, ve kterém zaznamenají aktuální stav předmětu nájmu. Při skončení nájmu se smluvní strany mohou dohodnout i na jiném postupu. Předmět nájmu byl žalobkyni předán dne [datum]. Jako kontaktní osoba nájemce (žalobkyně) byl uveden [titul] [jméno] [příjmení] (nájemní smlouva ze dne [datum] včetně příloh, předávací protokol ze dne [datum], fotodokumentace k předávacímu protokolu).

6. Předmět nájmu jevil, při převzetí žalobkyní, známky opotřebovanosti, na podlahách, v hlavní části, bylo znát barevné odlišení podlahy v pruzích. Žalobkyně obložila zdi (strany) prostoru dřevotřískovými deskami. U zdí prodejny byly umístěny skříně, obývací stěny apod. Na volné ploše byl rozmístěn kusový nábytek jako postele, sedačky, stoly. V přední části prodejny byla umístěna pokladna, turniket pro vstup a kusové zboží na paletách a v koších (fotodokumentace k předávacímu protokolu ze dne 2. 5. 2017 – 2sada fotografií, fotodokumentace před zahájením řízení, fotodokumentace rekonstrukce prostor – odklad stěn, zařizovaní prodejny a provozu, foto prodejny – provoz, layout, fotodokumentace k podání ze dne [datum], výchozí dokumentace).

7. Dne [datum] sdělila [titul] [celé jméno svědkyně], [stat. orgán] žalobkyně p. [příjmení], že předání prostor dne [datum] proběhlo v pořádku s několika detaily k dořešení, a to odstranění antény a převedení elektroměru, současně jej vyzvala k uhrazení celkového vyúčtování do 14. 9. 2018 s tím, že poté co bude uvedená faktura uhrazena, bude provedeno vrácení kauce obratem. V říjnu 2018 vyzývala p. [celé jméno svědkyně] žalobkyni (p. [celé jméno svědkyně]) k dokončení předání objektu, ve kterém ji sdělila, že převodu elektřiny se ujal nový nájemce, avšak stále zbývá anténa. V listopadu 2018 kontaktovala žalobkyně žalovanou s dotazem na vrácení kauce po uhrazení faktury, kdy žalovaná žalobkyni následně sdělila, že vše zjistí. V emailu ze dne [datum] p. [celé jméno svědkyně] žalobkyni sdělil, že není podepsaný předávacím protokol, neboť se čekalo na odmontování antény a nyní bude kontaktovat vedoucího prodejny k jeho podpisu, aby bylo vše uzavřeno (emailová komunikace ze dne [datum] a [datum] a [datum], email ze dne [datum], email ze dne [datum], faktura č. [rok]).

8. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení peněžní jistoty ve výši 792 792 Kč. Uvedla, že při převzetí prostor nebyly ze stany žalované ([titul] [celé jméno svědkyně]) uplatněny žádné námitky a závady, které by bránily převzetí prostor, nebyla uskutečněna žádná výzva k odstranění náprav podlahy a jakékoliv závady nebyly žalobkyni doloženy. Dopisem ze dne [datum] sdělil právní zástupce žalované žalobkyni, že jejich nárok na vrácení kauce neuznávají a započítávají svoji pohledávku ve výši 611 250 Kč (výzva ze dne [datum], dodejka, dopis ze dne [datum] a [datum]).

9. V čestných prohlášeních zaměstnanci žalobkyně uvedli, že pronajaté prostory byly ve špatném stavu, v podlahách byli díry, popř. hmoždinky, do prostor zatékalo. Dále uvedli, že nábytek byl umístěn podél stěn, kusový nábytek jako komody, sedačky apod. byl umístěn na volné ploše bez kotvení do země (česná prohlášení [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]).

10. Předchozím nájemcem uvedených prostor byla [právnická osoba] [právnická osoba], zabývající se podej koberců a podlahových krytin. Podlahové krytiny jsou vystaveny na ocelových konstrukcích, na kterých je umístěno asi 1,2 tuny a z důvodu bezpečností jsou uchyceny do země (1 sada Fotografií, výpovědi svědků [příjmení] [příjmení], [celé jméno svědka], fotografie zachycující stojany na koberce a krytiny označené čísly 1-7).

11. Dne 31. 8. 2018 převzala uvedené nebytové prostory společnost [právnická osoba], kdy byli zjištěny vady podlahy – zbytky upevň. prvků (předávací protokol ze dne [datum], vyjádření [jméno] [jméno] ze dne [datum]).

12. Dne [datum] vypracoval [titul] [celé jméno svědka] Technickou zprávu, ve které popsal stav podlahy k 30. 8. 2018 tak, že podlaha vykazuje lokální mechanické znehodnocení mechanickými zásahy, kdy je zde viditelné znehodnocení podlahy zbytkovými železnými vruty a šrouby. Současně vypracoval cenový rozpočet na její opravu ve výši 611 250 Kč bez DPH, kdy částka je tvořena počtem děr (815) vynásobenou částku 750Kč (technická zpráva a cenový rozpočet ze dne [datum]).

13. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je zaměstnancem žalobkyně jako vedoucí prodeje. Osobně byl u převzetí, a to spolu s paní [celé jméno svědkyně], paní [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně], jako správkyní objektu. U stěn prostor byli obývací skříně, které byly právě ke stěně připevněny. Ve volném prostoru byly sedací soupravy a postele, nějaké zboží v koších. Koberce byli umísené na závěsných háčcích na stěnách nebo položeny jednotlivě na sobě, aby si je zákazník mohl prohlížet. Do země nic nevrtali. Když prostory přebírali, tak bylo zjištěno, že na některých místech jsou nějaké kovové vruty, kdy nějaké museli odstranit, některé nešly a ty tam zůstaly, neboť jim to nijak nevadilo. Na podlahách nechávali čistý beton, žádnou pokládku zde nedělali. K fotografii, označená jako Foto podlahy zblízka, svědek uvedl, že to je fotografie, kterou prováděl on sám a zachytil zde nějakou díru v zemi. Na tmavších částech podlahy byly přilepeny nějaké koberce, které byly odstraněny, byly zde ještě nějaké zbytky lepidla, byly z nich vidět chloupky. Na těch světlejších částech byly různě v řadách díry. Předmět nájmu předávali asi tři až čtyři dny dříve, neboť další nájemce na toto spěchal. Bylo jim řečeno, že nic není potřeba dělat, že to mají nechat ve stávajícím stavu. Jediný zádrhel byl ohledně antény, která byla umístěna na střeše, a bylo řečeno, že předávací protokol bude sepsán, až bude odmontována.

14. Svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] uvedla, že je zaměstnankyní žalobkyně. Byla u převzetí předmětných prostor, kde bylo patrné poškození podlahy, objevovaly se zde vystouplé vruty a to po celé ploše, kdy bylo možné o ně zakopnout. Nijak to však řešeno nebylo. Následně stěny obložili dřevotřískou, vymalovali a rozestavěli nábytek dle layoutu. Jde o plán rozmístění nábytku, který vypracovává speciální oddělení a je vypracován pro konkrétní prostor. U předání prostor byla osobně, s panem [celé jméno svědka], správkyní objektu paní [celé jméno svědkyně] s paní [příjmení] a asi i její dcerou. Bylo domluveno, že ty jejich zásahy, jako ty dřevotřískové desky a tak, tak nemají být odstraňováno a nemá se nic vracet do původního stavu. O žádné reklamaci jí není nic známo, žádné výtky ze strany žalované ohledně podlahy nebyly řešeny a to ani v následujících měsících.

15. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je zaměstnanec žalobkyně, a to jako vedoucí dopravy. Poprvé byl v předmětu nájmu před převzetím, a potom když tam tekla voda. U fyzického předání nebyl. Pouze řešil, zda je prostor vhodný k pronájmu. Na nic zásadního si nevzpomíná. Zda tam byly nějaké vady nebo nějaké poškození podlahy, toto vůbec neřešil. Žádné díry si nevybavuje. Rozdílnost barev podlahy byla způsobena tím, že někde byli uličky a jinde stojany na koberce a bylo zde odstraněno lino. Na stěnách byly OSB desky, kde byly uchyceny skříně a další. V prostoru do země nic uchyceno nebylo, není žádného důvodu. Drobné zboží bylo umístěno na paletách, tyto palety se neuchycují. Na paletách je zboží volně položené, aby se s nimi mohlo manipulovat. Koberce se prodávají po jednom kuse, jsou položené jeden přes druhý. Po ukončení nájmu prostor provedli jsme základní úklid, zůstalo tam obložení stěn a to pódium s pokladnou. Sám nikomu nic nepředával. O výtkách nic nevím.

16. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že je zaměstnankyní žalované, a to jako správkyně objektu [ulice]. Osobně byla u předání i u převzetí předmětu nájmu. Je přesvědčena že při předání předmětu nájmu se v podlaze žádné díry či vruty nenacházely, podlaha byla holá. Nábytek byl rozdělen na jednotlivé úseky, dle druhu. Obývací stěny byly na zadní části stěny, uprostřed byly postele, sedačky, mezi tím koše s doplňky. Při své koupi ložnice si všimla, že paleta je přichycena vruty a šrouby, neboť s ní chtěla pohnout, přisunout si jí, ale to nešlo. Při převzetí se dohodli, že předávací protokol se podepíše, až bude vše předáno kompletně, až po konečném předání. Byly konstatovány nedostatky, a to anténa, klece na drobné zboží, přepis elektriky a také vady podlahy. Vybavuje, že bylo řečeno, že zakopává o hmoždinky. Následně žalobkyni naháněla telefonicky i e-mailem. Pokud jde o mail ze dne [datum], byl to vstřícný krok. S [stat. orgán] panem [příjmení] nikdy nekomunikovala ústně. Vady podlahy chtěli mít v předávacím protokole, kdy toto není věc správce, jde o vážnou věc a chtěli to mít nejdřív zaprotokolované předávacím protokolu, aby to bylo jasné. A poté informovat [stat. orgán]. Nevěděla, že ze strany žalobkyně s ní nebude komunikováno. Má za to, že předávací protokol měla podepsat paní [celé jméno svědkyně]. [stat. orgán] žalobkyně byl o vadách informován až později. Dále uvedla, že předchozím nájemcem, byla [právnická osoba] [právnická osoba]. V prostoru byli uličky, kde byly kovové stojany na koberce, na paletách byly menší koberce, lina byla podél stěn, a koberce byly i na zemi. Na stojanech byly umístěny asi tak čtyři role koberců. Přichycení k zemi jsem si nevšimla.

17. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že je zaměstnankyní žalované a současně dcerou [stat. orgán] žalované. Osobně byla přítomna převzetí, a to s paní [celé jméno svědkyně], s paní [příjmení], paní [celé jméno svědkyně]. Prostory si prošli a řešili nějaké nedopatření, kdy se domluvili, že anténu, konstrukci, která tam ještě zůstala, a díry v podlaze dořeší později. Bylo domluveno, že protokol se podepíše, až se všechno vyřeší. Následné kontaktovala pana [celé jméno svědka], odborníka na podlahy, aby jim řekl, co s podlahou mohou dělat. Pan [celé jméno svědka] se byl podívat a sdělil jim, že jde o zátěžovou podlahu ve špatném stavu, a dal jim návrhy na řešení a vypracoval studii.

18. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je [stat. orgán] [právnická osoba] [právnická osoba]. Od žalované měli pronajaté, letech 2000 2018, prostory v ulici [ulice]. Koberce prezentují na ocelových stojanech ve tvaru A, kde jsou umístěny 3-4 tyče, na které se věší koberce, popřípadě PVC. Výška tohoto stojanu je zhruba asi 1,7 m, délka asi 4 m a je zde zavěšeno asi 1,2 tuny. V roce 2000 měli starý systém. Jakým způsobem byl ukotven si přesně nevybavuje, kdy má za to, že do země kotvilo nějakými hmoždinkami se šrouby. Stojanů bylo v prodejně asi 40 v pěti nebo šesti řadách. Zda došlo k ukotvení každého, popřípadě toho prvního a posledního si již nevybavuje. Počet děr odhaduje na 80 ks.

19. Ve věci slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] uvedla, že je zaměstnancem [právnická osoba] [právnická osoba], od žalované měli pronajaty nebytové prostory na pobočce [ulice], kdy se jednalo o prodejnu podlahových krytin. Podlahové krytiny visí na stojanech, které jsou v několika řadách. Na stojanech se nachází asi 8 rolí, 4 na 4, možná 3 na 3. Stojany byli umístěné na délku, stejným způsobem jako jsou umístěny zářivkové řady. V té době měli nestandardní koncept, kdy stojany nebyly pojízdné, tak jak tomu je nyní. Jakým způsobem byly ukotveny, jí není známo, pravděpodobně byly, a to z důvodu bezpečnosti. U předání zpět žalované byla, vady podlahy se zde vůbec neřešily, žádné vady podlahy nebyly v předávacím protokolu zaznamenány. Na šrouby a díry se vůbec nezaměřovala. Závěrem uvedla, že asi dva měsíce po předání byli vyzváni k odstranění zbytků lepidla, na což však z jejich strany nebylo nikterak reagováno, neboť již byl podepsán předávací protokol. 20. [celé jméno svědka] ve své svědecké výpovědi uvedl, že se zaměřuje na údržbu, renovaci a čištění a opravy povrchů podlah. Žalovaná po něm chtěla zhodnotit stav podlahy a udělat cenový rozpočet na jeho opravu. V předmětném prostu byl 2x. První návštěva proběhla dne 30. 8. 2018, kdy si prostory pouze prošel, vyfotografoval a následně byl požádán o vypracování technické zprávy. Při první návštěvě žádný součet počtu děr nebyl dělán. Druhá návštěva proběhla asi půl roku po té první. Kontaktovala jej opět paní [příjmení] a požádala jej o vypracování technické zprávy. Při této návštěvě provedl součet děr. V den návštěvy se zde prováděly nějaké stavební úpravy, prostor zařízen nebyl. Před dnem 30. 8. 2018 v prostorách nebyl. Pokud byl svědek dotazován na stav podlahy, uvedl, že se nejednalo o speciální podlahu, ale šlo o klasickou drátkovou hlazenou podlahu, která jevila známky značného znečistění, žádná renovace podlahy nebyla sehnatelná, bylo vidět, že již nějakou dobu slouží používání. Renovací by se stav podlahy zlepšil. V podlaze se nacházely díry po nosičích, asi 10 až 15 cm do hloubky, tzv. kotvy. Tyto díry byly umístěné systematicky (lineárně) v řadách a to téměř po celé ploše. K dotazu co zde mohla být umístěno, s ohledem na velikost děr, svědek uvedl, že nějaké kovové regály dvou až třípatrové a že může být tímto způsobem ukotvena i paleta, na které je umístěno nějaké zboží. U kusového nábytku si to nedovede představit. 21. [stat. orgán] žalobkyně [titul]. [příjmení] ve své účastnické výpovědi uvedl, že je druhým [stat. orgán] žalobkyně a má na starosti [právnická osoba]. [příjmení] je jedinou kompetentní osobou, která může nájemní smlouvu uzavřít. Při převzetí a vrácení předmětu nájmu nebyl. V hale se byl podívat předtím, pouze konstatoval, že hala jim vyhovuje, ale blíž si halu nějak neprohlížel, kdy žádných šroubů si nevšiml. Šlo o klasickou industriální podlahu v hale. U vrácení předmětu nájmu byla paní [celé jméno svědkyně], která jej následně informovala, že bylo vše předáno, avšak že k podpisu předávacího protokolu nedošlo, z důvodu na straně žalované, která jej odmítla podepsat z důvodu neuhrazené faktury. [příjmení] proto začal toto následně urgovat přes svoji asistentku, avšak žádná komunikace ze strany žalované nebyla. Paní [celé jméno svědkyně] byl kontaktován několikrát kvůli nedoplatku faktury 20 000 Kč, ale kvůli náhradě škody a sepsání předávacího protokolu nebylo z její strany vůči němu ničeho učiněno. Až v lednu 2019 se od paní [příjmení] dozvěděl o nějakém dluhu. Byl se tedy na tento prostor podívat, avšak zjistil, že zde již je vše zrekonstruováno, nájemcem je zde [příjmení] [jméno]. Rozmisťování zboží probíhá podle layoutu, výměna se provádí kus za kus, kusové zboží je umístěno v koších, které jsou na paletách. Do podlahy nic nevrtají, neboť toto není potřeba. 22. [stat. orgán] žalované paní [příjmení] ve své účastnické výpovědi uvedla, že v dané věci vždy komunikovala s paní [celé jméno svědkyně] a tu vyzývala, aby jednala se žalobkyní. Nejdřív chtěla, aby měli podepsaný předávací protokol s poškozením a následně by se o vadách podlahy bavili. Paní [celé jméno svědkyně] průběžně kontaktovala, ptala se jí na stav věci, ale ona jí vždycky řekla, že se tomu vyhýbají. Sama žalobkyni nikterak nekontaktovala. Dne 30. 8. 2018 byla osobně přítomna předání prostor, řešili se měřidla a různé zabezpečení. Až na konci si všimli děr a proto jim bylo ze strany zástupců žalobkyně řečeno, že předávací protokol podepíší až načisto. Předávací protokol je podstatnou náležitostí dle Nájemní smlouvy. [příjmení] [příjmení] zatím kontaktovat nechtěla, chtěla jej kontaktovat následně až po podpisu. Kontaktovala jej na konci roku 2018, a domluvili jsme se, že se nově spojí v lednu 2019, kdy se spojili v polovině ledna 2019 a vše mu sdělila. Ještě dne 30. 8. kontaktovala pana inženýra [celé jméno svědka], který hned přišel. Odpoledne prostory předávali novému nájemci, kdy si celé prostory prošli a museli podlahu řešit, neboť oni původně mysleli, že podlahu použijí a pouze ji překryjí ochranným betonem, ale to s ohledem na to poškození nebylo možné. Jejich provoz začal někdy v květnu, červnu 2019, kdy celé prostory zrekonstruovali asi za 15 000 000 Kč a to včetně podlahy. Vše udělali na svůj náklad a očekávají, že v případě, že budou v dané věci úspěšní, že jim určitou částku na tu opravu přispějí. Dále uvedla, že podlaha byla zátěžová, dle informací od pana [celé jméno svědka] tu novou podlahu mohou sundat a vše opravit a celou podlahu zrenovovat. Pokud jde o tu částku 619 000 Kč, kterou započítávají, tak tato z kasy vydána nikdy nebyla. V roce 2000 dělali rozsáhlou rekonstrukci budovy, a to v řádech milionů korun. V prodejně byla několikrát, kdy jednou jsem měla za to, že nějaká paleta je snad předělaná, neboť do ní kopla a ona se nepohnula.

23. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry pro své rozhodnutí ve věci samé. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

24. Dle § 2225 o.z. platí, že„ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozmámí o předání vyklizené nemovité věci.“ 25. Dle § 2913 o.z. platí, že„ poruší-li strana povinnost ze smlouvy nahradí škodu z tohoto vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinností zjevně sloužit.“ 26. Na základě shora provedeného dokazování, tvrzení žalobce a žalovaného, jakož i na základě shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 792 792 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

27. Nejprve se soud zabádal otázkou, zda došlo k předání předmětu nájmu žalobkyní žalované a dospěl k závěru, že ano. Svědci shodně vypověděli, že sešli v prostoru nájmu k jeho předání. Shodně dále uvedli, že došlo k odevzdání klíčů od prostor, sepsání stavu elektroměrů, apod. Dle č. 15 smlouvy si strany sjednali, že při vrácení předmětu nájmu sepíší předávací protokol, v němž se zaznamenává aktuální stav předmětu nájmu, současně se dohodli, že při skončení nájmu se mohou domluvit i jinak. Ze strany žalované bylo v řízení tvrzeno, že bylo dohodnuto, že k podpisu předávacího protokolu dojde, až budou vady předmětu nájmu vyřešeny a dále bylo namítáno, že ze strany zaměstnanců žalobkyni nedošlo k podpisu předávacího protokolu ani po opakovaných urgencích. V řízení však nebylo ze strany žalované žádným způsobem prokázáno, že by žalovaná vyzývávala k podpisu předávacího protokolu, naopak bylo jednoznačně prokázáno, že [stat. orgán] žalobkyně pan [příjmení] nebyl nikterak informován o tom, že k předání předmětu nájmu, potažnou k podpisu předávacího protokolu nedošlo, kdy o této skutečnosti byl [stat. orgán] žalované informován až lednu 2019 (výpověď [stat. orgán] žalobkyně, výpověď [stat. orgán] žalované, výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]), kdy byl předmět nájmu již předán novému nájemci. Naopak [stat. orgán] žalobkyně byl dne [datum] žalovanou informován o tom, že dne [datum] došlo k předání prostor v pořádku (email ze dne [datum]) a i v následujících emailech ze dne [datum] [datum] a [datum] nebylo žalobkyni nikterak sděleno a ani naznačeno, že je potřeba vyřešit vady podlahy a naopak jí bylo opakovaně sděleno, že je potřeba dořešit anténu a elektřinu. Současně bylo v řízení prokázáno, že ihned po předání předmětu nájmu byl předmět nájmu předán novému nájemci [příjmení] [jméno] (předávací protokol ze dne [datum]). Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že ačkoliv nebyl sepsán předávací protokol, došlo ze strany žalobkyně k řádnému a včasnému předání předmětu nájmu žalované, kdy nepodepsání předacího protokolu nezpůsobuje nepředání prostor, kdy strany si výslovně sjednaly, že při skončení nájmu se mohou dohodnout i jinak. Sepis předávacího protokolu je smlouvě ujednán pouze v takovém případě, kdy se do protokolu zaznamenávají zjištěné nedostatky. Obrana žalované spočívající nároku žalované na smluvní pokutu za pozdní předání předmětu nájmu tak dle shora uvedeného není důvodná.

28. Dále se soud zabýval obranou žalované spočívající v započtení náhrady škody za vady podlahy. Žalovaná tvrdila, že ze strany žalobkyně došlo k poškození podlahy předmětu nájmu a žalované tak vznikl nárok na náhradu škody, kdy žalobkyně byla povinna vrátit předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzala k přihlédnutím k běžnému opotřebení, což se však ze strany žalobkyně nestalo a žalovaná tak byla oprávněna započíst si vzniklou škodu na složenou jistotu. Základními předpoklady vzniku nároku na náhradu škody jsou 1. porušení povinnosti, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost. Všechny tři tyto předpoklady nároku na náhradu škody musí být splněny kumulativně, kdy nesplněním byť i jediného předpokladu nárok na náhradu škody nevzniká.

29. Nejprve se soud tedy zabýval tím, zda na straně žalobkyně došlo k porušení povinnosti a dospěl k závěru, že nikoli. Ze strany žalované bylo tvrzeno, že ze strany žalobkyně došlo k poškození podlahy, kdy podlaha při převzetí prostor obsahovala díry v podlaze, a v některých místech se nacházeli díry s hmoždinkami. Současně tvrdila, že v roce 2000 proběhla v předmětu nájmu rozsáhlá rekonstrukce a že podlaha byla dělána speciální metodou, o čemž byla žalobkyně informována. Toto tvrzení však bylo jednoznačně vyvráceno svědeckou výpovědi svědka [celé jméno svědka], který výsledně uvedl, že je nejednalo o speciální podlahu, ale o klasickou drátkovou hlazenou podlahu. Současně soudu detailně popsal, jakými způsoby by šlo podlahu opravit, kdy jeho cenová kalkulace se vztahuje na opravu celé podlahy, tj. nejde pouze o opravy zde zjištěných děr, ale její celkovou renovaci, čímž by se stav podlahy výrazně zlepšil.

30. V řízení nebylo dále nijak prokázáno, že by vady podlahy způsobila žalobkyně. Žalobkyně je obchodní společnosti zabývající se prodejem nábytku a bytových doplňků. Svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] v řízení shodně vypověděli, že kusový nábytek byl k prodeji prezentován v hlavní části prostor, kdy obývací stěny, kuchyně byly prezentovány podél zdí, k níž byli přichyceni. Tato skutečnost rovněž vyplývá z předložených fotografií zachycující předmět nájmu (fotografie zařizování prodejny a provoz a 2x prodejna – provoz v době, kdy zde měla žalobně umístěnu prodejnu nábytku) a z layoutu založený žalobkyní, který znázorňuje rozmístěný sortimentu v předmětu nájmu, tj. dle tohoto plánu žalobkyně provádí rozmístění jednotlivého sortimentu. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že nevidí důvod, proč by kusový nábytek měl být kotven do podlahy, kdy u palety se zbožím si toto dovede představit, avšak současně uvedl, že s ohledem na velikost děr má za to, že zde museli být ukotveny 2-3 patrové kovové regály. Dále vypověděl, že díry v podlaze byly umístěny lineárně (systematicky) po celé ploše, kdy z předložených fotografií pronajatých prostor a layautu vyplývá, že v místech, kde se díry v podlaze vyskytovaly, byl umístěn kusový nábytek, např. sedačky, stoly, postele apod. Současně zaměstnanci žalobkyně ve svých prohlášeních shodně uvedli, že nábytek není žádným způsobem kotven do země, kdy toto soudu shodně uvedli i v řízení slyšní svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] sice vypověděla, že se v rámci svého osobního nákupu ložnice snažila pohnout s paletou, což se však s ohledem na to, že byla přichycena šrouby, nepovedlo. Toto svoje tvrzení však žádným způsobem nepodložila. Současně jde o zaměstnankyni žalované, která pracuje jako správkyně objektu [ulice], která byla u předání a převzetí předmětu nájmu a dále jde o osobu, která [stat. orgán] žalobkyně sama v emailu ze dne [datum] sdělila, že předání nájmu proběhlo v pořádku, kdy jedinými detaily k dořešení zůstává anténa a převod elektroměru na nového nájemce, v emailu ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že k dořešení zbývá pouze anténa a v emailu ze dne [datum] není o vadách podlahy opětovně žádné zmínka. Soud tak její výpověď v tomto ohledu považuje za ne zcela věrohodnou.

31. Svědci [celé jméno svědka] a [příjmení], zaměstnanci [právnická osoba]. [právnická osoba] [právnická osoba], shodně uvedli, že uvedené prostory měli v nájmu do roku 2018. Jejich sortiment byl prezentován na kovových stojanech, na kterých bylo umístěno asi 8 rolí koberců, o váze asi 1,2 tuny. Současně oba uvedli, že neví, jakým způsobem byly tyto stojany ukotveny v podlaze, avšak připustili, že šlo o hmoždinky a šrouby z důvodu bezpečnosti, avšak přesný počet neví. Svědkyně [příjmení] dále vypověděla, že stojany byly umístěny lineárně. Dále uvedla, že asi měsíc po předání předmětu nájmu byli žalovanou vyzváni k odstranění koberců ze země, na což však již z jejich strany nebylo reagováno, neboť byl sepsán předávací protokol a věc předána bez výhrad.

32. Svědek [celé jméno svědka] k fotografii„ podlaha zblízka“ uvedl, že tuto pořizoval on sám, kdy na podlaze zachytil díru, která byla vedle zbytků koberců, které museli následné odlepit. Dále uvedl, že díry se nacházeli v řadách a to na světlejší části podlahy jak je zachyceno na fotografiích, kdy na tmavších částech podlahy byly zbytky koberců, které museli odstranit.

33. V řízení bylo dál jednoznačné prokázáno, a to svědeckými výpověďmi a fotografiemi, že předmět nájmu se v době předání žalobkyni nenaházel v nejlepším stavu, prostory vykazovaly známky opotřebení, podlaha byla betonová, v pruzích s barevně odlišovala, kdy tmavší část podlahy obsahovala kusy lepidla a koberců, do prostor zatékalo, spadla část stropu (výpovědi svědků [celé jméno svědkyně], [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], fotodokumentace k předávacímu protokolu, fotografie před zahájením nájmu, rekonstrukce prostor, zařizování prostor, 2x prodejna provoz, fotografie k podání ze dne [datum]). Všichni dotazovaní svědci označili uvedené prostory označením„ C“ jako špatné. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že se jednalo o klasický skladový areál, byla zde cítit vlhkost, podlaha haly byla klasická drátková hlazená podlaha, nebyla zde seznatelná ani žádné renovace.

34. V daném řízení bylo prokázáno, že podlaha obsahovala díry v podlaze, kdy soudem slyšení svědci ([celé jméno svědka], [celé jméno svědka]) uvedli, že tyto díry byly umístěny lineárně v řadách, avšak ze strany žalované nebylo žádným způsobem prokázáno, že by všechny tyto díry způsobila žalobkyně. Z výslechů zaměstnanců [právnická osoba]. [právnická osoba] [právnická osoba] ve spojení s výpovědí svědka [celé jméno svědka] se lze dle soudu domnívat, že značná část děr mohla být způsobena ukotvením kovových stojanů na koberce.

35. Závěrem [stat. orgán] žalované soudu vypověděla, že částku 619 000 Kč, jež započítává jako náhradu škody, nebyla z jejich strany nikdy vyplacena. Opravu podlahu nedělaly, kdy celý prostor byl následně zrekonstruován novým nájemcem [právnická osoba] [právnická osoba] asi za 15mil Kč, a to na jejich vlastní náklady. Z výše uvedeného má soud za jednoznačně prokázané, že nedošlo ani k naplnění druhého požadavku na vznik nároku na náhradu škody a to vznik škody samotné. Žalovaná sama opravu podlahy neprováděla a na její opravu nebyla z její stany vynaložena žádná částka.

36. Závěrem soud poukazuje jednání [stat. orgán], která ve své výpovědi poukázala na to, že za celou dobu své podnikatelské činnosti se nesetkala s tím, že by ze strany nájemce nedošlo k podpisu předávajícího protokolu, kdy nejprve chtěli mít popsaný předávací protokol, kde by bylo zapsáno poškození a následně by se o vadách bavili. [stat. orgán] žalobkyně chtěla kontaktovat až po podpisu předávacího protokolu, kdy jej kontaktovala na konci roku 2018 a v lednu 2019 mu vše sdělila. Toto jednání žalované považuje soud za ne zcela obvyklé podnikatelským vztazím. Jsou to většinou [stat. orgán], kteří jsou oprávněni řešit veškeré záležitostí týkajících se smluvních vztahů, mezi něž nepochybně patří i řešení náhrady škody, kdy i sama svědkyně [celé jméno svědkyně] označila celou záležitost za„ vážnou věc“. [stat. orgán] žalobkyně [titul] [příjmení] byl v přímo v nájemní smlouvě uveden jako kontaktní osoba a je tak zvláštní že [stat. orgán] žalobkyně se o tzv. vadách podlahy dozvěděl až půl roku poté, co byl předmět nájmu žalované předán a v předmětu nájmu se již nacházel nový nájemce. Pokud nedocházelo k podpisu předávacího protokolu zaměstnanci žalobkyně, bylo na žalované, aby o této skutečnosti ihned informovala [stat. orgán] žalobkyně, což se však v daném případě nestalo a [stat. orgán] byl informován až v lednu 2019. Nestandartní jednání žalované taktéž potvrzuje skutečnost, že původní zájemce [příjmení] [jméno], bylo asi 2 měsíce po podpisu předávacího protokolu kontaktováno [stat. orgán] žalované s požadavkem na odstranění lepidla z podlahy, kdy v předávacím protokolu žádné vady podlahy nebyly zaznamenány.

37. Jelikož dle soudu došlo k řádnému předání a převzetí předmětu nájmu a žalované tak nevznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za pozdní předání a jelikož žalované nevznikl ani nárok na náhradu škody, byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit jí složenou kauci ve výši 792 792 Kč, tak jak bylo ujednáno v čl. 6 nájemní smlouvy. Jelikož žalovaná tuto svoji povinnost vrátit složenou zálohu ve stanovené lhůtě nesplnila, rozhodl soud tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále soud žalobkyni proti žalované přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni částku 160 214 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka řízení vykonal devět úkonů právní služby, dána odměnu tohoto advokáta ve výši 103 500 Kč, tj. 9 x 11 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka, podání ze dne [datum], závěrečný návrh z dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum] dle § 6, 7, 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)) a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 2 700 Kč, tj. 9x300 Kč za jeden každý úkon právní služby dle § 13 odst. vyhl. č. 177/1996 Sb., jakož i 21% DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 22 302 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Součástí odměny je dále zaplacený sodní poplatek za žalobu ve výši 31 712 Kč, 39. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

40. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.