24 C 136/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa o zrušení práva manžela k bytu

I. Právo společného nájmu žalovaného a žalobkyně k bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], o velikosti 3 + 1, ve vlastnictví [územní celek], se ruší a nájemcem se určuje žalovaný.

II. Žalobkyně je povinna předmětný byt vyklidit do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě za ztrátu práva částku 100 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Účastníkům řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení práva společného nájmu účastníků k bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví [územní celek], [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa], uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt do tří měsíců od právní moci rozhodnutí s tím, že žalovanému se náhrada nepřiznává a je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Po dobu trvání manželství účastníci žili ve společném nájmu v bytě o velikosti 3+1 ve vlastnictví [územní celek], [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa], po skončení manželství v tomto bytě účastníci nadále pečovali o své nezletilé děti. Žalobkyně žalovanému opakovaně navrhovala výměnu společného nájemního bytu za dva jiné, aby nezletilí nebyli vystaveni napětí plynoucímu ze soužití účastníků. Žalovaný však dlouhodobě v této věci odmítá poskytnout součinnost a žalobkyně si vzhledem ke své finanční situaci nemůže dovolit hledat v lokalitě jiný nájem. Žalobkyně má za to, že žalovaný je výrazně majetnější a lze po něm odstěhování spravedlivě požadovat. Žalovaný podnikal, byl jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba], [anonymizována tři slova] a využívá služební vozidlo. Žalobkyně pobírá plat ve výši 32 670 Kč včetně příplatku, kdy tento je jejím jediným příjmem. Od doby faktické odluky v roce [rok] žalobkyně nežije s žalovaným rodinným životem a pečují o děti v režimu střídavé péče. Soužití účastníků v jedné domácnosti způsobuje problémy, i děti uváděly, že se rodiče často hádají.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a v podání ze dne [datum] uvedl, že je třeba především hájit zájem nezletilých dětí, které s rodiči v předmětném bytě žijí. Obě děti chtějí nadále bydlet v tomto bytě a není žádoucí do jejich života vnášet další změny. Není pravdou, že by žalovaný odmítal žalobkyni poskytnout součinnost. Žalobkyně naposledy navrhovala, že se z bytu odstěhuje, což podmiňovala tím, že jí žalovaný zaplatí veškeré náklady jejího vlastního bydlení. To však příjmy a majetkové poměry žalovaného neumožňují a proto se žalovaný snažil o zlepšení vztahů mezi účastníky a dohodl pro ně rodinnou terapii, v které žalobkyně odmítla pokračovat. Žalovaný se snažil s žalobkyní komunikovat i ohledně končící nájemní smlouvy v říjnu [rok], avšak žalobkyně přímou komunikaci odmítala. Není pravdou, že by finanční situace žalobkyně byla výrazně horší než finanční situace žalovaného. Žalovaný nevlastní žádný hodnotný majetek, nevlastní žádné nemovitosti, nevlastní ani automobil či úspory. Žalovaný je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým příjmem 27 500 Kč, z kterého hradí k rukám žalobkyně výživné v částce 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně hradí k rukám žalovaného výživné v částce 8 000 Kč měsíčně, neboť nezletilé děti byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů. Náklady na bydlení i další potřeby nezletilých dětí hradí účastníci napůl. Na vlastní potřeby tak žalovanému zbývá minimální částka a vyhovění návrhu žalobkyně by znamenalo, že se z žalovaného stane bezdomovec, stejně jako částečně z nezletilých dětí. Namísto toho, aby se žalobkyně snažila o zmírnění konfliktů, naopak je vyhrocuje. Po žalovaném nelze spravedlivě žádat, aby byt opustil, a naopak je to žalobkyně, která zavdala příčinu k manželským neshodám tím, že navázala mimomanželský poměr a trvá na tom, že nechce se žalovaným sdílet byt. Žalovaný se snažil s žalobkyní opakovaně komunikovat za účelem smírného vyřešení sporu a navrhuje mediaci. Žalovaný proto navrhuje žalobu zamítnout anebo navrhuje zrušení nájemního práva žalobkyně a uložení povinnosti žalobkyni vyklidit byt do tří měsíců od právní moci rozhodnutí.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný vytváří pro nezletilé nevyhovující prostředí tím, že ponechává nezletilé v konfliktním prostředí v domácnosti rozvedených účastníků. Navázání vztahu žalobkyně s jiným mužem bylo důsledkem neshod mezi účastníky. Obě děti se cítí lépe, když jsou s každým z rodičů zvlášť a oddělené bydlení je v zájmu nezletilých dětí. Žalobkyně poukazuje na možnost výměny bytu za dva menší již od května [rok] a žalobkyně proto odmítá, že by se snažila z žalovaného udělat bezdomovce. V případě, že by se žalovaný připojil k žádosti o výměnu bytu, na podané žalobě žalobkyně netrvá. Žalobkyně není ochotna účastnit se další rodinné terapie účastníků a mediace se jí neosvědčila jako prostředek k řešení situace.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem. V rámci mediace ke smírnému řešení sporu účastníků nedošlo.

5. Žalovaný ve svých vyjádřeních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] uvedl, že účastníci spolu jednali, avšak k dohodě nedospěli. Žalobkyně navrhovala, aby se jeden z účastníků odstěhoval s tím, že druhý mu zaplatí náhradu v částce 1 250 000 Kč. Rozvod byl pro žalobkyni pouze prostředkem pro řešení její bytové situace a není v zájmu nezletilých dětí, aby musely pendlovat mezi dvěma byty na různých místech. Děti si přejí zachovat svůj dosavadní domov a každodenní osobní kontakt s oběma rodiči. Zatímco žalovaný setrvává v bytě i v době, kdy jsou děti v péči žalobkyně, žalobkyně po dobu péče žalovaného byt opouští a bydlí v té době u svého přítele nebo u svých rodičů. Žalovaný však žádnou jinou možnost bydlení nemá. I z návrhů žalobkyně je zjevné, že je ochotna se vzdát svého práva k předmětnému bytu, pokud budou splněny její finanční požadavky a nejde jí o zachování domova nezletilým dětem. Částka požadovaná žalobkyní jako náhrada je však nereálná a neodpovídá ani hodnotě předmětného nájemního práva, ani finančním možnostem žalovaného. V možnostech žalovaného je vypůjčit si částku 100 000 Kč, která by byla adekvátní náhradou. Čistý měsíční příjem žalobkyně je o 7 000 Kč vyšší než příjem žalovaného a z rozdílu mezi výživnými hrazenými účastníky v částce 7 000 Kč si našetřila na pořízení automobilu, zatímco trvala na tom, aby veškeré potřeby nezletilých dětí hradili oba účastníci napůl. Soud by měl rovněž přihlédnout k tomu, že žalovaný se nijak nepokoušel žalobkyni připravit o její nájemní právo k bytu a chtěl navštěvovat rodinnou terapii za účelem zlepšení vzájemných vztahů. Nelze proto po žalovaném spravedlivě žádat, aby byt opustil, naopak je možno to spravedlivě žádat po žalobkyni, která opakovaně dávala najevo, že si přeje společný byt opustit a bydlet samostatně. Žalovaný navrhoval žalobkyni společnou návštěvu bytového odboru magistrátu za účelem ověření možnosti vyměnit byt za dva menší, to však bylo ze strany žalobkyně odmítnuto. O získání nájmu předmětného bytu se zasloužil žalovaný. V roce [rok] se účastníkům narodil syn [jméno] a účastníci bydleli v provizorním dočasném bydlišti. Žalovaný se proto obrátil s prosbou o pomoc na svého známého [celé jméno svědka], který byl v té době radním [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], který žalovanému poradil, že pro podání žádosti o přidělení městského nájemního bytu je podmínkou trvalé bydliště žadatele na území [obec] a jakým způsobem je třeba žádost vyplnit a podat. Žalovaný si proto zajistil trvalý pobyt na [obec a číslo], žádost vyplnil a podal a pouze díky této jeho aktivitě a pomoci jeho známého získali účastníci od [datum] nájemní právo k předmětnému bytu. Od [datum] žalovaný nevlastní žádné úspory, zůstatky na jeho účtu jsou ke konci měsíce povětšinou záporné, ke dni [datum] činil zůstatek 2 069,24 Kč. Žalovaný nemá žádné úspory, jiné bankovní účty ani majetek. Ačkoliv příjmy žalovaného jsou dlouhodobě mnohem nižší, než příjmy žalobkyně, byl nucen žalovaný hradit na výživném pro nezletilé nepoměrně vyšší částku, než hradila žalobkyně. Další potřeby nezletilých hradili účastníci napůl a žalobkyně si na úkor nezletilých vytvářela vlastní úspory, z jejichž části si pořídila automobil. Až rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo výživné sníženo na stejnou částku, jako hradí žalobkyně. Čistý měsíční příjem žalovaného činí 27 452 Kč, z kterého žalovaný hradí výživné ve výši 8 000 Kč od června [rok], stejnou částku hradí žalobkyně k rukám žalovaného. Své měsíční výdaje žalovaný vyčíslil částkou 5 642 Kč za polovinu nájemného, 725 Kč za polovinu záloh za elektřinu, 440 Kč za polovinu platby za UPC, 90 Kč za televizní a rozhlasové poplatky, 1 500 Kč za obědy a kapesné pro nezl. [jméno], 500 Kč za kapesné pro nezl. [jméno], dále 8 000 Kč za jídlo pro sebe a děti, 4 000 Kč za léky, drogerii, oblečení a obuv pro sebe a děti, 1 500 Kč za rehabilitace, 438 Kč za penzijní připojištění a pojištění domácnosti, 4 500 Kč za dárky pro děti, telefon, PC hry, Netflix a ostatní potřeby. Žalovaný nemá žádnou jinou možnost bydlení, která by mu umožnila pečovat o nezletilé syny. Je třeba přihlédnout k potřebám a přáním nezletilých dětí účastníků. Není pravdou, že by žalobkyní navrhovaná výměna bytu za dva jiné byla bezproblémová, ani že by žalovaný změnil dispozici předmětného bytu. Pouze zakryl otvor mezi kuchyní a dětským pokojem sádrokartonovou příčkou, kterou lze během několika hodin odstranit. V době realizace žalovaný nevěděl, že by takto nepatrná změna vyžadovala souhlas pronajímatele a tato úprava byla následně pronajímatelem bez problémů schválena. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný ohrozil nájemní vztah, je absurdní a účelové, když sama žalobkyně se nijak nezapříčinila o jeho zhojení a sama aktivně upozorňovala magistrát, čímž ohrožovala bydlení obou účastníků i jejich dětí. Není pravdou, že by o plánovaném přemístění dětského pokoje do dřívějšího obývacího pokoje žalobkyně nevěděla. Žalobkyně obsáhle popisuje nemovitosti ve vlastnictví rodinných příslušníků žalovaného, avšak sama přebývá u svého přítele a u své matky a zdůrazňuje, že na bydlení tam nemá právní nárok. Sestra žalovaného jeden ze svých bytů užívá k pracovním a podnikatelským účelům, v druhém bydlí její zletilý syn. Dům matky žalobkyně je celoročně obývaným dvoupodlažním rodinným domem. Žalobkyně své odstěhování z bytu spojuje s nepřiměřenými finančními nároky, kdy nejprve požadovala úhradu veškerých nákladů na její samostatné bydlení, následně částku 1 250 000 Kč a 600 000 Kč. Žalovaný žalobkyni nabízel 100 000 Kč a posléze 300 000 Kč. Žalobkyně také odmítá požádat o přidělení bytu pro pedagogické pracovníky. Z argumentace žalobkyně, že by žalovaný tím, že by žalobkyně požádala o přidělení bytu pro pedagogické pracovníky, získal výhody, je zřejmé, že cílem žalobkyně je dosáhnout jejího záměru, přičemž nepřihlíží k zájmu nezletilých dětí. Žalovaný po ukončení svého studia jako učitel nikdy nepracoval a nemá tedy žádnou praxi, nadto vystudoval obor výchova a sport. O záměru žalovaného, zakrýt jeden otvor v bytě sádrokartonem, žalobkyně dopředu věděla, ale na nutnost souhlasu pronajímatele jej neupozornila a žalovaný jej zajistil zpětně bez jakýchkoliv potíží. Pokud žalobkyně poukazuje na to, že úpravou bytu bylo zasaženo do jejích práv nájemce, je třeba uvést, že žalobkyně hrubým způsobem zasahovala do práv žalovaného, když otvírala žalovanému jeho listovní zásilky s výpisy z bankovního účtu. Rovněž žalovaný má právo užívat byt normálním způsobem a žalobkyně neprojevila ochotu řešit uspořádání bytu a trvala na zachování nevyhovujícího stavu, kdy se dva dospívající synové tísnili v nejmenším pokoji bytu a největší místnost hodlala zachovat jako obývací pokoj, který rodina k trávení společného času nevyužívala, a kde žalovaný přespával na gauči bez jakéhokoli soukromí. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný disponuje značnou hotovostí, jsou pouze účelová a služební automobil žalovaný používá téměř výhradně k pracovním účelům a parkování vozidla na placeném parkovišti bylo požadavkem zaměstnavatele. Žalovaný ani nemá vedeny žádné produkty u [právnická osoba], jak žalobkyně uváděla, pouze tam jsou vedena stavební spoření dětí založená již v roce [rok]. Po celou dobu obývání bytu žalovaný zajišťuje veškeré drobné opravy a údržby bytu, opravy vodovodních armatur, čištění odpadů a další drobné opravy, čistění svítidel, rozmrazování a čistění mrazáku a chladničky. Žalovaný proto navrhuje zrušení nájemního práva žalobkyně k předmětnému bytu a přiznání náhrady v částce 100 000 Kč, s tím, že žalobkyně bude povinna byt vyklidit do tří měsíců od právní moci rozhodnutí a zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

6. Žalobkyně ve svých vyjádřeních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] uvedla, že částka 1 250 000 Kč navrhovaná žalobkyní jakožto náhrada za vzdání se práva k předmětnému bytu měla být také řešením sporných otázek ve věci vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný žalobkyni své stanovisko k jejímu návrhu nesdělil a namísto toho prosazuje mediaci, která však je bezpředmětná, pokud se žalovaný není ochoten dohodnout. Není pravdou, že by žalobkyně bydlela u svého přítele nebo rodičů, jedná se pouze o občasné přespání, žalobkyně stejně jako žalovaný jinou možnost bydlení nemá. Nájemní smlouva byla s účastníky uzavřena na základě žádosti podané společně žalobkyní a žalovaným na základě jejich společného rozhodnutí, a oba účastníci se na získání bytu podíleli stejnou měrou. V období od roku [rok] do roku [rok] účastníci bydleli u rodičů žalobkyně a následně ve služebním bytě matky žalobkyně, tj. do doby uzavření nájemní smlouvy zajišťovala bytové potřeby rodiny žalobkyně pomocí svých rodinných příslušníků. Žalobkyně má na své jméno veden účet u [právnická osoba], kdy ke dni [datum] činí zůstatek na účtu 227 131,88 Kč. Žalobkyně své měsíční výdaje vyčísluje částkou 5 462 Kč za nájem včetně záloh za služby, 725 Kč za polovinu záloh za elektřinu, 440 Kč za polovinu platby za UPC, 90 Kč za televizní a rozhlasové poplatky, 704 Kč za obědy pro syna, 700 Kč – 1 000 Kč za telefony pro sebe a mladšího syna, 1 500 Kč – 2 000 Kč za osobní automobil, 8 000 – 10 000 Kč za potraviny a drogerii, 8 000 Kč za výživné, kupon na MHD v částce 3 650 Kč a dále nepravidelné výdaje spojené s aktivitami dětí a další náklady dle potřeb dětí. Žalobkyně užívá dioptrické brýle v hodnotě 5 000 Kč, jiné zvýšené náklady se svým zdravotním stavem nemá. Žalobkyně nemá možnost jiného bydlení, pouze občasně přespává u svých rodičů. Rodiče žalobkyně bydlí v [obec] v rekreační chatě. Dále žalobkyně občas přespává u svého přítele v bytě o velikosti 3+kk, který bydlí společně se svými dvěma syny. Mediaci žalobkyně odmítla pro postoj žalovaného, kvůli kterému by se jednalo pouze o neúčelné vynakládání finančních prostředků. Společná návštěva magistrátu nebyla žalované nikdy nabízena, ačkoliv žalobkyně trvá na tom, že výměna bytu za dva jiné je nejvhodnějším řešením situace a za tím účelem se opakovaně informuje u paní [příjmení] [příjmení]. Naopak na nabídky konkrétního termínu návštěvy magistrátu ze strany žalobkyně žalovaný nereagoval. Nelze ani tvrdit, že by nájem bytu byl získán na základě výlučné aktivity žalovaného, když oba účastníci řešili bytovou otázku společně, neboť bylo nutné odstěhovat se ze služebního bytu matky žalobkyně. Původně účastníci hodlali koupit byt na [část obce], kde matka žalobkyně poskytla finanční prostředky na rezervační poplatek, později od rezervační smlouvy odstoupil prodávající a účastníci tak hledali další možnosti bydlení. Od známého žalovaného se dozvěděli o možnosti nájmu obecního bytu a společně podnikli kroky potřebné k podání žádosti a změna bydliště žalovaného byla provedena po úvaze obou účastníků. Vzhledem k tomu, že začátkem roku [rok] žalobkyně měnila bydliště a doklady a jednalo se pouze o evidenční změnu, dohodli se účastníci, že trvalé bydliště změní žalovaný. Žádost rovněž vyplňovali oba účastníci a nájem bytu byl získán společnou zásluhou obou manželů. Na zařízení předmětného bytu byla půjčena částka 330 000 Kč matkou žalobkyně, žalovaný žádné úspory neměl. Žalovaný v srpnu [rok] změnil dispozici bytu bez vědomí žalobkyně i pronajímatele, čímž došlo k porušení nájemní smlouvy a zákona, což mohlo vést k výpovědi nájemní smlouvy. Žalovaný takto nerozvážným způsobem zasáhl nejenom do práv žalobkyně jako dalšího nájemce, ale ohrozil i další setrvání všech osob včetně nezletilých v předmětném bytě. Osobní automobil dostala žalobkyně darem od svých rodičů v červenci [rok] a kupní cena byla hrazena matkou žalobkyně. Vůz matka dostala za účelem pomoci svým rodičům, kteří jsou onkologickými pacienty. Žalovaný má dlouhodobě k osobní potřebě služební automobil a rovněž mu zaměstnavatel hradí garážové stání, přičemž služební automobil výrazně snižuje běžné náklady žalovaného. Není pravdou, že by žalobkyně vytvářela úspory na úkor nezletilých dětí, kterým naopak poskytuje vše potřebné, a její rodiče jí drobnými částkami průběžně vypomáhají. Úspory žalobkyně mají sloužit k vytvoření domova, a to vyplacením žalovaného nebo zajištěním nového bydlení. Ohledně výdajů žalovaného má žalobkyně pochybnosti ohledně účelnosti vynaložených prostředků vyčíslených částkou 6 500 Kč měsíčně na léky, drogerii, oblečení a obuv a dárky pro děti a ostatní potřeby. Není pravdou, že by žalovaný neměl možnost jiného bydlení, když matka žalovaného vlastní dvoupatrový rodinný dům v [obec], kde matka žalovaného obývá přízemí a účastníci dříve obývali první patro, které je částečně vybaveno nábytkem účastníků. Žalovaný měl zdědit podíl na nemovitosti v dědickém řízení po svém otci, ale vzdal se jej ve prospěch své matky. Sestra žalovaného bydlí s rodinou v rodinném domě a vlastní mezonetový byt a další byt o velikosti 2kk. Žalobkyně nesouhlasí s tím, aby byly nezletilé děti zatěžovány tímto řízením. Nezletilý [jméno] navštěvuje základní školu, nezletilý [jméno] navštěvuje Střední odbornou školu pro [anonymizováno] [mezinárodní organizace], oba do školy dojíždí MHD. Nenavštěvují žádné kroužky a objektivně jejich přestěhování nic nebrání. Přesto si je žalobkyně vědoma jejich přání v bytě zůstat. Žalobkyně zajistila účastníkům první i druhé bydlení a zajistila i složení rezervačního poplatku pro koupi bytu, dále obstarala půjčku od své matky na vybavení předmětného bytu, není proto důvodu upřednostňovat při zrušení společného nájmu bytu žalovaného. Žalobkyně jakožto učitelka spadá do preferovaných profesí u [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] i [stát. instituce] při přidělování městských bytů. Nájemné za byt, v němž účastníci bydlí, činí 66,95 Kč za m2 a nájemné u [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] pro učitele činí 140 Kč za m2. Pokud by žalobkyně měla využít této možnosti a přenechat žalovanému předmětný byt, byl by žalovaný zvýhodněn ve vztahu k nezletilým, kteří si přejí v bytě zůstat a žalobkyně by měla oproti žalovanému více než dvojnásobně vyšší nájemné, navíc jsou dlouhé čekací doby. Žalovaný vystudoval [anonymizováno] na [obec] [anonymizováno] v [obec] a je tedy také oprávněn vykonávat práci učitele a pouze ze své vůle ji nevykonává, přestože by měl i vyšší plat. Žalovaný porušil nájemní smlouvu a zákon a tvrdil, že nevěděl, že k úpravě bytu potřeboval souhlas pronajímatele, o čemž ho žalobkyně informovala hned poté, co danou úpravu zjistila. Žalovaný přesto několik měsíců ničeho nečinil a ohrozil trvání nájemní smlouvy, ačkoliv v nájemní smlouvě je výslovně uvedeno, že jakékoliv stavební úpravy lze učinit pouze po souhlasu pronajímatele. Z výpisů z účtu žalovaného jednoznačně vyplývá, že disponuje značnou hotovostí a nelze nechat stranou ani benefity poskytované žalovanému zaměstnavatelem, a to přenechání osobního automobilu k dlouhodobému užívání i k soukromým účelům, úhradu nákladů na parkování tohoto vozidla a úhradu mobilních služeb za žalovaného a nezletilého. Zaměstnavatel hradí žalovanému i pohonné hmoty. Žalobkyně má důvodné podezření, že žalovaný vede na jména dětí produkty u [právnická osoba] O byt pečují oba účastníci stejnou měrou v době, kdy mají nezletilé v péči a od roku [rok] do roku [rok] myla všechna okna v bytě osobně žalobkyně, která nadále výlučně myje okna ve společných prostorech. Také naposledy žalovaný nezajistil odečty. Žalovaný rozhoduje o tom, kdo může v bytě žalobkyni navštívit a v případě svého nesouhlasu se k návštěvě chová nevhodně a do pokoje žalobkyně umístil věci z bytu v [obec]. Žalovaný bezdůvodně odmítá učinit cokoliv za účelem zjištění skutečného stavu na magistrátu. Pokud jde o žalovaným uváděné částky, které žalobkyně navrhovala jako náhradu, pak se jednalo vždy o nabídku oboustrannou, kdy žalobkyně tyto částky nejenom požadovala po žalovaném, ale rovněž mu je i sama nabízela.

7. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že polovina nájemného činí 5 642 Kč, polovina záloh na elektřinu činí 725 Kč, služby UPC 440 Kč a televizní poplatky 90 Kč.

9. Žalobkyně spolu se žalovaným a nezl. [jméno] bydleli v bytě o velikosti 3+1 vlastněném [anonymizováno 5 slov], který měla od února [rok] do [datum] v pronájmu matka žalobkyně (potvrzení [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]).

10. Žalovaný podal žádost o pronájem bytu k [stát. instituce], žalobkyně byla na žádosti uvedena jako manželka žadatele. Žalovaný uvedl jako své bydliště adresu na [obec a číslo], žalobkyně uvedla [obec]. Jako příslušník domácnosti žadatele byl uveden nezletilý [jméno]. Jako důvod žádosti je uvedeno rozdělení rodiny s tím, že žalovaný žije u kamaráda a žalobkyně s dítětem u svých rodičů a přidělení bytu by jim umožnilo společně vychovávat dítě (žádost o pronájem bytu ze dne [datum]).

11. Žalobkyně a žalovaný jsou od roku [rok] společnými nájemci bytu [číslo] o velikosti 3+1 v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [katastrální uzemí]. Celková podlahová plocha bytu je 104,70 m2. Pronajímatelem je [územní celek]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 688 Kč měsíčně (nájemní smlouva číslo [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum]). Od [datum] byla úhrada za užívání bytu a služeb stanovena na částku celkem 11 489 Kč, z čehož 6 648 Kč činí nájemné (evidenční list nájemného, platný od [datum]).

12. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byli nezl. synové účastníků [jméno] a [jméno] svěřeni do střídavé péče rodičů tak, že matka bude o nezletilé pečovat v každém týdnu od pondělí 7:00 do středy 7:00 a otec v každém týdnu od středy 7:00 do pátku 7:00 a dále matka v sudý víkend od pátku 7:00 do pondělí 7:00 a otec v lichý víkend od pátku 7:00 do pondělí 7:

0. Žalobkyni bylo stanoveno výživné ve výši 5 000 Ke měsíčně pro nezl. [jméno] a 3 000 Kč měsíčně pro nezl. [jméno], zatímco žalovanému bylo stanoveno výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně pro nezl. [jméno] a 7 000 Kč měsíčně pro nezl. [jméno] (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací]). V rámci opatrovnického řízení účastníci jednali i o možnosti výměny bytu za dva menší s tím, že žalobkyni bylo ze strany magistrátu sděleno, že náklady za takový menší byt činí přibližně 8 000 Kč (dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum]).

13. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byly zamítnuty návrhy na změnu výchovy, byl upraven styk rodičů s nezletilými o prázdninách a bylo sníženo výživné stanovené otci na částku 5 000 Kč měsíčně pro nezl. [jméno] a 3 000 Kč měsíčně pro [anonymizováno] Nezletilý [jméno] v opatrovnickém řízení uváděl, že v bytě je nepříjemná atmosféra a není tam klid, je se situací smířen. I nezl. [jméno] uvedl, že se účastníci často hádají. Stěhovat se ale nezletilí nechtějí (protokol o jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací]).

14. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, spisové značky [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací]). V rozvodovém řízení žalobkyně uváděla, že mezi rodiči docházelo k hádkám a slovnímu napadání, žalovaný popisoval neshody účastníků jako menší a běžné (protokol o jednání spisové značky [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

15. Účastníci se měli zúčastnit rodinné terapie, vznikají mezi nimi i spory ohledně předávání informací o zdravotním stavu nezletilých dětí (e-mailová komunikace za období [anonymizováno]. října – [datum], e-maily ze dne [datum] a [datum]).

16. V období od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému sdělovala, že provedl bez jejího vědomí a souhlasu úpravu v bytě spočívající v instalaci příčky a přestěhování dětského pokoje, s čímž žalobkyně nesouhlasí a nemá nyní v bytě k dispozici společný prostor ve formě obývacího pokoje, kde by mohla přijímat návštěvy. Zároveň žalovanému sdělovala, že úpravou bytu hrubě porušil nájemní smlouvu a tím vystavil rodinu možnému vystěhování z bytu a vyzývá žalovaného, aby byt uvedl do původního stavu (e-mailová komunikace za období od [datum] do [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, e-mailová komunikace ze dne [datum]). Žalovaný změnu dispozice odůvodňoval tím, že byla dlouhodobě plánovaná a děti potřebují více prostoru a obývací pokoj není v bytě potřeba. Žalovaný také žalobkyni žádal, aby neotevírala výpisy z jeho bankovního účtu (e-mailová komunikace ze dne [anonymizováno] září a [datum]).

17. Nájemce bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jiné podstatné změny v bytě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad, kdy se jedná zejména o zavádění nebo změnu vodovodního, elektrického, plynového i jiného vedení, vysekávání otvorů, zazdívání nebo prorážení oken, zasklívání balkonů a lodžií, přemisťování dveří, odstraňování nebo zřizování příček apod. Pronajímatel může žádat, aby věci upravené bez jeho souhlasu byly uvedeny ve stanovené lhůtě do původního stavu (pravidla pro využívání bytu a společných částí domu, domovní řád). Žalovaný podal žádost o povolení sádrokartonové příčky mezi kuchyní a pokojem (žádost o povolení sádrokartonové příčky). Ze strany [stát. instituce] bylo žalovanému sděleno, že [územní celek] nemá námitky, pokud budou splněny dané podmínky, shodně se vyjádřila i [právnická osoba] [anonymizováno] (souhlas vlastníka objektu se stavebními úpravami, žádost o povolení stavebních úprav). Mezi [územní celek] a žalovaným byla uzavřena dohoda o provedení stavebních úprav spočívajících ve vybudování příčky v bytě, které má být provedeno na náklad žalovaného odbornou firmou (dohoda o provedení stavebních úprav). Specialistka správního řízení z [stát. instituce] k tomu žalobkyni sdělila, že s ohledem na společný nájem bytu účastníků mělo být vyžádáno stanovisko žalobkyně (zpráva [stát. instituce] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Z fotografií dětského pokoje před úpravami vyplývá, že se jednalo o podlouhlou místnost, kde nacházely dvě postele umístěné u delší stěny pokoje vlevo, mezi kterými byla umístěna skříň. U protější delší stěny pokoje vpravo byl umístěn stůl se dvěma kancelářskými židlemi. Pokoj byl dále vybaven policemi, policovým regálem a osobními věcmi dětí (fotografie dětského pokoje).

18. Žalobkyně pravidelně hradí výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně, dále úhradu za užívání bytu ve výši 5 642 Kč měsíčně, dále poplatky za televizi, rozhlas a UPC na účet otce ve výši 530 Kč měsíčně, zálohy na energie v částce 725 Kč měsíčně a obědy ve školní jídelně pro nezl. [jméno] v částce 704 Kč měsíčně (potvrzení o trvalých platbách, zpráva školní jídelny – změna ceny stravného ze dne [datum]). Dále žalobkyně pravidelně hradí mobilní telefon u operátora [anonymizováno] v různých částkách, a to např. 1 694 Kč, 348 Kč či 303 Kč a i u operátora [anonymizováno], kde jí bylo účtováno přibližně 400 Kč měsíčně (vyúčtování [anonymizováno] od [datum] do [datum], vyúčtování služeb [anonymizováno] za období od [datum] do [datum]).

19. Tarifní plat žalobkyně byl od [datum] stanoven na částku 31 670 Kč měsíčně se zvláštním příplatkem v částce 1 000 Kč měsíčně. V období od května [rok] do prosince [rok] činil průměrný měsíční čistý příjem žalobkyně 20 562 Kč a od ledna [rok] do července [rok] činil 31 602 Kč (platový mzdový výměr žalobkyně za rok [rok] a od [datum] do [datum]). Od [datum] činí tarifní plat žalobkyně 34 210 Kč, osobní příplatek činí 2 000 Kč a zvláštní příplatek 1 000 Kč (platový výměr ze dne [datum]).

20. Žalobkyně má veden bankovní účet u [právnická osoba] V období od [datum] do [datum] se pohybovaly zůstatky na účtu ke konci měsíce v rozmezí od 29 930 Kč k [datum] do 211 827 Kč k [datum]. Maximální měsíční objem odchozích transakcí činil 70 133 Kč v měsíci srpnu [rok], zatímco maximální měsíční objem příchozích transakcí činil 72 999 Kč v měsíci prosinci [rok] (výpisy z účtu žalobkyně z [obec] spořitelny za období od [datum] do [datum]).

21. Matka žalobkyně je vlastnicí pozemku o výměře 69 m2 v obci [obec], jehož součástí je i budova čísla evidenčního [anonymizováno], evidovaná jako stavba pro rodinnou rekreaci (informace o pozemku [list vlastnictví] [obec]). Dále je vlastnicí pozemků o velikosti 1689 m2 a o velikosti 2622 m2 evidovaných jako zahrada a pozemku o velikosti 28 m2 evidovaného jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čísla evidenčního [anonymizováno] evidovaná jako stavba pro rodinnou rekreaci. Jedná se o stavbu o dvou patrech, kdy druhé patro se nachází pod zkosenou střechou. (výpis z Katastru nemovitostí, [katastrální uzemí], [list vlastnictví] spolu s fotografií). Matka i otec žalobkyně jsou onkologickými pacienty (lékařské zprávy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]).

22. Dne [datum] byla paní [celé jméno svědkyně] uhrazena částka ve výši 80 000 Kč jako kupní cena ojetého [značka automobilu], rok výroby [rok] (potvrzení o úhradě finanční částky v hotovosti ze dne [datum]). [právnická osoba] byla paní [celé jméno svědkyně] uhrazena částka 120 000 Kč, která byla následně vrácena (výpis ze sporožirového účtu [obec] spořitelny ohledně složení a vrácení kauce v případě řešení bytové situace v roce [rok] od [jméno] [příjmení]).

23. Matka žalobkyně komunikovala v červnu [rok] s žalovaným, kdy žalovaný uváděl, že matka žalobkyně účastníkům půjčila 130 000 Kč, z nichž 70 000 Kč již bylo vráceno a zbylých 60 000 Kč jí bude vráceno po rozvodu účastníků tím z nich, komu zůstane vybavení bytu, které bylo za půjčené peníze pořízeno. Na to matka žalobkyně odpovídala, že vrácení půjčky a vypořádání společného jmění manželů jsou odlišné věci a požaduje peníze vrátit ihned s tím, že účastníkům půjčila 330 000 Kč, bylo jí vráceno pouze 70 000 Kč a proto po každém z účastníků požaduje 130 000 Kč (e-mailová komunikace ze dne [datum] a [datum], reakce žalovaného na e-mail matky žalobkyně ze dne [datum]).

24. Čistá mzda žalovaného ze zaměstnání na pozici vedoucí projektů u zaměstnavatele [právnická osoba] se v roce [rok] pohybovala v rozmezí 22 195 Kč 27 846 Kč (mzdový list žalovaného za rok [rok], osobní list žalovaného za rok [rok]). V období od ledna do září [rok] činila čistá mzda žalované 27 452 Kč měsíčně (osobní list žalovaného za rok [rok]). Dne [datum] byla z obchodního rejstříku vymazána [právnická osoba], [anonymizována tři slova], jejímž jednatelem byl žalovaný (výpis z Obchodního rejstříku [právnická osoba], [anonymizována tři slova]). Parkovné v Garážích na [obec a číslo] pro osobní auto se hradí částkou 1 300 Kč měsíčně (ceník za garážová stání na [obec a číslo] – [část obce]).

25. Žalovaný má veden bankovní účet u [právnická osoba] V období od [datum] do [datum] se pohybovaly zůstatky na účtu ke konci měsíce v rozmezí od 487 Kč k [datum] do 28 412 Kč k [datum]. Maximální měsíční objem odchozích transakcí činil 60 795 Kč v měsíci prosinci [rok], zatímco maximální měsíční objem příchozích transakcí činil 66 029 Kč v měsíci červenci [rok] (výpisy z účtu žalovaného od [datum] do [datum]).

26. Sestra žalovaného je spoluvlastnicí pozemku o výměře 284 m2 v obci [obec], jehož součástí je budova číslo popisné [anonymizováno], evidovaná jako objekt k bydlení, dále je spoluvlastnicí bytu v domě [adresa] v [katastrální uzemí] a vlastnicí bytu v domě [adresa] v [katastrální uzemí] (informace o pozemku LV [číslo] [katastrální uzemí], informace o jednotce – byt na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], informace o jednotce – byt číslo [list vlastnictví], [katastrální uzemí]). Paní [příjmení] [jméno] je vlastnicí pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, a [číslo] v [katastrální uzemí] (seznam nemovitostí na LV [číslo] [katastrální uzemí]).

27. Obě nezletilé děti účastníků mají vedeny účty stavebního spoření u [právnická osoba] Na účtu nezl. [jméno] i nezl. [jméno] byl ke dni [datum] zůstatek ve výši 495 Kč (výpisy z účtu stavebního spoření nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno] u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]).

28. Právní zástupkyně účastníků komunikovaly ohledně návštěvy magistrátu, kde by se účastníci informovali o tom, zda je možná výměna bytu za dva jiné, přičemž právní zástupkyně žalobkyně nabízela konkrétní termíny (e-mail ze dne [datum] a [datum]). Předchozí právní zástupce žalobkyně tvrdil, že ze strany právní zástupkyně žalovaného jim návštěva magistrátu za účelem zajištění výměnu bytu nebyla nabízena a naopak poukazovali na výměnu bytu za dva menší jako nejlepší řešení sporu účastníků (e-mailová zpráva ze dne [datum]).

29. Žalobkyně se domáhala i vypořádání společného jmění manželů, za jehož součásti označila vyjmenované vybavení předmětného bytu, sedací soupravu, sportovní vybavení a potřeby, střešní box a podíl žalovaného v [právnická osoba], [anonymizováno] (žaloba o vypořádání společného jmění manželů). Žalovaný rozporoval rozsah žalobkyní označeného společného jmění manželů, kdy dle jeho mínění je součástí společného jmění manželů pouze sestava do obývacího pokoje a pračka AEG (vyjádření žalovaného k žalobě o vypořádání společného jmění manželů). Účastníkům bylo v řízení o vypořádání společného jmění manželů nařízeno první setkání s mediátorem (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], vyrozumění mediátorky [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Účastníci uzavřeli s mediátorkou dne [datum] smlouvu o provedení mediace, jejímž předmětem mělo být vypořádání společného jmění manželů a vyřešení bytové otázky. Bylo dohodnuto, že mediace proběhne v období od 27. 7. do [datum] (smlouva o provedení mediace ze dne [datum]). Mediátorka sdělila účastníkům termín mediace v den [datum] v [anonymizováno], což žalobkyně odmítla z časových důvodů svého advokáta (e-mailová komunikace ohledně termínu mediace z [anonymizováno] – [datum]). Právní zástupce žalobkyně kontaktoval následně právní zástupkyni žalovaného s tím, že na první schůzce s mediátorkou žalobkyně žalovanému nabízela možnosti vyřešení sporu, ke kterým se žalovaný doposud nevyjádřil, a pokud by účastníci byli schopni uzavřít smír sami, je mediace nadbytečná. Na to právní zástupkyně žalovaného uvedla, že termín mediačního sezení je dohodnut na [datum] a bude při něm možné najít smírné řešení sporu (e-mailová komunikace právních zástupců ze dne [anonymizováno] a [datum]). Žalobkyně žalovanému navrhovala, že jeden z účastníků zůstane bydlet v předmětném bytě a budou na něj převedena práva k bytu a druhému vyplatí 1 250 000 Kč jako kompenzaci s tím, že tímto bude vypořádáno i společné jmění manželů (e-mail právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], e-mail ze dne [datum]). Na výzvy právního zástupkyně žalovaného, nechť se žalobkyně a její právní zástupce vyjádří k dalším vhodným termínům mediace, nebylo ze strany právního zástupce žalobkyně reagováno (e-mailová komunikace ze dne [anonymizováno] – [datum]). Žalobkyně požadovala po žalovaném vyjádření ke svému návrhu, zatímco žalovaný chtěl smírného řešení dosáhnout pomocí mediace (e-mailová komunikace z [anonymizováno] – [datum]). Mediátorka žádala vzhledem ke zrušenému termínu o sdělení, zda o mediaci mají účastníci stále zájem a návrh možných termínů, žalovaný svůj zájem potvrdil, žalobkyně navrhla preferované termíny mediace (e-mailová komunikace s mediátorkou ze dne [anonymizováno] a [datum], e-mail ze dne [datum]). Žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k vyjádření k jejímu návrhu (e-mail ze dne [datum]). Účastníci se s mediátorkou dohodli na náhradním termínu mediace dne [datum] (e-mail ze dne [datum]; e-mailová komunikace ohledně termínu [anonymizováno] – [datum], e-mail mediátorky ze dne [datum]). K návrhu žalobkyně žalovaný sdělil, že se nikam stěhovat nebude kvůli dětem a je pro něj přijatelná pouze ta varianta, že se z bytu odstěhuje žalobkyně, avšak finanční požadavky žalobkyně jsou nereálné a žalovaný by byl žalobkyni schopen uhradit náhradu v částce 100 000 Kč (e-mail žalovaného ze dne [datum]).

30. Žádost o nájem obecního bytu si na [obec a číslo] může podat každý občan, který splní vstupní kritéria, žádosti jsou obodovány podle určených kritérií a zařazeny do pořadníku podle počtu bodů, přičemž 25% bytového fondu je určeno na bydlení v zájmu obce, tj. podporu profesí žádoucích pro [část Prahy] jsou městští strážníci, učitelé, zdravotníci či hasiči. Celkem má [ulice] část [obec a číslo] ve vlastnictví 3 315 bytů, z čehož za poslední rok bylo přiděleno 43 bytů v zájmu obce (publikace„ Bydlení na [anonymizováno]“). Podmínkou přidělení bytu pro pedagogické pracovníky je zaslání žádosti s doporučením zaměstnavatele, proces schválení žádosti a přidělení bytu trvá několik měsíců (e-mail ze dne [datum] od Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] právní zástupkyni žalovaného). Byty v zájmu obce jsou pronajímány za cenu 140 Kč/m2 za měsíc (zásady pronajímání bytů svěřených částí [ulice] část [obec a číslo]). Možnost nájmu bytu určeného pro vybrané profese od [stát. instituce] se vztahuje na učitele na školách zřizovaných [stát. instituce], v případě zaměstnání na škole zřizované městskou částí, je třeba o byt žádat příslušnou městskou část (e-mailová zpráva ze dne [datum] z [stát. instituce]).

31. Žalobkyně byla ze strany [stát. instituce] informována, že pokud mají účastníci zájem o rozestěhování, je třeba vyplnit příslušný formulář a k žádosti se následně vyjadřuje Pracovní skupina. Pokud je žádost doporučena, je limitem počet a velikosti uvolňovaných bytů, nelze se proto zatím vyjadřovat k dispozici bytu (vyjádření [stát. instituce] – paní [příjmení] ze dne [datum]).

32. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedl, že je matkou žalobkyně. Účastníkům zapůjčila peněžní prostředky za účelem koupě bytu, ze které nakonec sešlo. Několik dní poté byla kontaktována žalovaným s žádostí o půjčku v částce 200 000 Kč na nový byt, tuto částku během několika dní žalovanému předala v obálce. Vrácení požadovala až při nástupu do důchodu nebo při tíživé situaci. Tato částka jí vrácena nebyla, neboť žalovaný v roce [rok] začal tvrdit, že mu nebylo ničeho půjčeno. Po uzavření nájemní smlouvy na předmětný byt ještě účastníkům půjčila 130 000 Kč za účelem pořízení nové kuchyně a vestavěných skříní. Z této částky žalovaný vrátil 70 000 Kč a ke zbývajícím 60 000 Kč uvedl, že vrátí půlku a druhou vrátí žalobkyně, což se skutečně stalo. V roce [rok] se žalovaný přistěhoval k žalobkyni, svědkyni a jejímu manželovi, přičemž s manželem se v bytě moc nevyskytovali a účastníci tak měli byt skoro pro sebe a náklady hradila svědkyně. V roce [rok] se s manželem odstěhovali na chatu a účastníci v něm zůstali bydlet do roku [rok], kdy se museli odstěhovat, v této době si už náklady na bydlení hradili sami. Od zaměstnavatele jí byl poskytnut služební byt s nájmem na dobu určitou, který poskytla žalobkyni, což však netrvalo dlouho a zaměstnavatel chtěl byt zpět, a proto se řešila koupě bytu. Nyní bydlí v objektu určeném k rekreaci, tento nelze přestavět na rodinný dům a není možno, aby tam bydlela žalobkyně s dětmi, podkroví je vhodné pouze k občasnému přespání. Rozpad manželství účastníků přičítá tomu, že jejich představy ohledně společného života se začaly lišit, a žalovaný jezdil na různé pobyty, zatímco žalobkyně chtěla jezdit s rodinou na výlety do přírody. Osobní automobil dala s manželem žalobkyni k narozeninám, protože potřebovali, aby je odvážela k lékaři. Snaží se žalobkyni finančně vypomáhat.

33. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek je známým žalovaného ze školy a znají se třicet let. Žalobkyni svědek nezná. Svědek byl v letech [rok] [rok] členem zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] na postu radní. Od žalovaného se dozvěděl, že řeší svou bytovou situaci. [okres] v té době poskytlo [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] asi 14 bytů pro žadatele. Dvanáct z nich již bylo rozděleno mezi žadatele a dva byty zůstaly a musely by se vracet. Proto žalovanému zajistil ubytování u kamaráda, kde se žalovaný přihlásil k trvalému pobytu, neboť podmínkou pro podání žádosti byl trvalý pobyt žadatele na [obec a číslo]. Zda tam žalovaný skutečně bydlel, mu není známo. Vyplnili proto žádost, která byla dále zpracovávána standardním způsobem, byla schválena komisí a radou. Žádost o byt vyplňovali společně svědek, žalovaný a tajemník komise, kdy tajemník komise toto dělá běžně, aby byly žádosti v pořádku. S podáním žádosti není spojený žádný poplatek, žalovaný nebyl v žádné z preferovaných skupin. Žádost byla podepsána žalovaným. Takovéto byty jsou poskytovány [územní celek] jakožto vlastníkem jednotlivým městským částem formou usnesení, která jsou veřejná. Žalovaný se o této možnosti dozvěděl od svědka, který má za to, že bez jeho pomoci by předmětný byt účastníci nezískali, neboť by se o této možnosti bývali nedozvěděli. Ze strany svědka se jednalo pouze o pomoc kamarádovi, žádnou odměnu za to nedostal, pouze spolu vypili lahev.

34. Z účastnického výslechu žalobkyně má soud za prokázané, že v bytě se nachází jeden velký pokoj, který nyní obývají děti účastníků, a dále dva menší pokoje, z nichž jeden slouží jako ložnice žalovaného a druhý jako ložnice žalobkyně. Obývací pokoj v bytě aktuálně není, neboť byl uzpůsoben na dětský pokoj, který děti účastníků sdílejí. Chybějící obývací pokoj však znemožňuje návštěvy přátel. Byt je zařízen nábytkem, který účastníci pořídili za doby trvání manželství. Když se účastníci nastěhovali, byt byl zcela bez nábytku, byla tam pouze kuchyňská linka. Účastníci pořizovali novou kuchyňskou linku a nechávali vyrobit vestavěné skříně, finanční prostředky v částce 300 000 Kč na jejich pořízení si účastníci půjčili od matky žalobkyně, a půjčku postupně spláceli. Žalobkyně pečuje o nezl. děti účastníků v pondělí a v úterý a dále v sudé týdny ještě od pátku do neděle, žalovaný o děti pečuje ve středu a ve čtvrtek a dále v liché týdny od pátku do neděle. Žalobkyně nemá v bytě dostatečné soukromí, komunikace mezi účastníky vázne, situace je nekomfortní i z důvodu distanční výuky, kterou žalobkyně jakožto učitelka na základní škole vedla. Nájemní právo účastníků k bytu vzniklo v době trvání manželství, žádost o byt podávali jako manželé za pomoci známého žalovaného a žalovaný si za tím účelem zřídil trvalý pobyt na [obec a číslo]. Do doby získání tohoto bytu bydlela celá rodina ve služebním bytě matky žalobkyně. Účastníci hodlali původně koupit byt, na který matka žalobkyně složila zálohu, ale prodávající od smlouvy odstoupil a záloha byla vrácena. Žalobkyně se v době, kdy nepečuje o děti, v bytě až na výjimky nezdržuje a pobývá u svých rodičů nebo u svého přítele. Žalovaný v době, kdy o děti pečuje žalobkyně, v bytě pobývá, přestože jej žalobkyně žádala, aby byt opouštěl. Vztahy účastníků se zhoršily i v roce [rok], kdy po návratu z letního tábora s dětmi žalobkyně zjistila, že žalovaný přestěhoval dětský pokoj do největší místnosti v bytě, která do té doby sloužila jako obývací pokoj, a vytvořil v bytě příčku. Žalobkyně požadovala, aby žalovaný navrátil byt do původního stavu a dotazovala se na magistrátu, kde jí bylo sděleno, že buď to může takto ponechat anebo podá sdělení na magistrát, který provede kontrolu a účastníci budou vyzváni k nápravě, což však ohrozí jejich právo k bytu z důvodu porušení nájemní smlouvy. Následně žalovaný podal žádost o dodatečné schválení, které bylo uděleno. Žalobkyně chtěla situaci řešit podáním žádosti o výměnu bytu za dva menší, a za tím účelem se pravidelně informovala na magistrátu o možnostech. Účastníci jsou domluveni, že každý z nich hradí polovinu nákladů na bydlení, nájemné a zálohy energie platí z jedné poloviny žalobkyně přímo, na účet žalovaného hradí polovinu za UPC, rozhlas a televizi. Jídlo do domácnosti nakupuje každý z účastníků zvlášť, obědy hradí každý jednomu ze synů, stejně jako telefon, mimořádně výdaje nezletilých hradí každý z jedné poloviny. Volný čas účastníci společně netráví. Nezletilý [jméno] navštěvuje střední školu a věnuje se kickboxu, mladší syn navštěvoval jiu jitsu, avšak v době pandemie se těmto aktivitám věnovat nelze. Do školy oba dojíždí autobusem, mají povětšinou kamarády ze školy.

35. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že známý žalovaného mu pomohl s vyplněním žádosti o byt a s tím, aby žádost nezapadla. Změnu dispozice bytu žalovaný odůvodňuje tím, že synové potřebovali větší pokoj, přičemž sádrokartonová příčka, která byla za tím účelem instalována, může být při případném opuštění bytu snadno odstraněna. Od roku [rok] žalovaný pracuje jako realizátor projektů, pracuje i noční směny, nepodniká. Jídlo zajišťuje každý z účastníků odděleně, na úhradě výdajů nezletilých za oblečení se podílí dle svého uvážení. Žalovaný v bytě uklízí, a to jak koupelnu, toaletu a jídelnu, tak svůj pokoj. Prádlo pere a žehlí sobě a dětem, když o ně pečuje. V době, kdy o děti pečuje žalobkyně, tak uklízí a pere ona. Žalovaný často do bytu přichází až v noci a pouze tam přespává, někdy odjíždí na víkendy pryč. Asi jednou v týdnu přespává u kamaráda nebo u kamarádky. Při nastěhování byl byt vybaven kuchyní, koupelnou a záchodem, na jeho vybavení si účastníci půjčili 130 000 Kč, z které žalovaný uhradil 70 000 – 75 000 Kč. Výdaje za telefon hradí žalovanému zaměstnavatel.

36. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování vyjádřením zaměstnavatele k benefitům poskytovaným žalovanému a jejich hodnotě, spisem Obvodního soudu pro Prahu 9 - [spisová značka], výslechem advokátky [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] a výslechem sestry žalovaného paní [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, protože má za to, že provedeným dokazováním byl skutkový stav dostatečně zjištěn.

37. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry relevantní pro své rozhodnutí ve věci samé. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

38. Dle § 768 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „o.z.“) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

39. Dle § 768 odst. 2 o.z. Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

40. Na základě shora provedeného dokazování, tvrzení žalobkyně a žalovaného, jakož i na základě shora uvedených zákonných ustanovení soud zrušil právo společného nájmu žalovaného a žalobkyně k předmětnému bytu a určil nájemcem bytu žalovaného.

41. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o zrušení práva jednoho z rozvedených manželů soudem k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, jsou skutečnosti, že dotyční manželé byli rozvedeni, existence společného nebo stejného práva bydlení, existence bytu, v němž mají rodinnou domácnost a absence jejich dohody. Soud je toho názoru, že v daném případě byly splněny všechny shora uvedené podmínky, když účastníci byli rozvedeni rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], účastníci jsou společnými nájemci bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], o velikosti 3 + 1, ve vlastnictví [územní celek], ve kterém doposud společně se svými dětmi, ač po rozvodu, žijí, a jak z tvrzení účastníků, dále ze skutečnosti, že žaloba vůbec byla podána, tak z provedeného dokazování bylo naprosto nepochybné, že účastníci nejsou schopni dohody.

42. Předmětem rozhodování dle § 768 o.z. je jednak zrušení práva k bytu toho manžela, po kterém lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, dále rozhodnutí o povinnosti tohoto manžela byt vyklidit nejpozději do jednoho roku od právní moci rozhodnutí (srov. NS 2 Cdo 10/92 – Rc 29/1993), a rozhodnutí o náhradě, jejž mu poskytne druhý manžel, který bude nadále v bytě oprávněně zůstávat. Úvaha o tom, po kterém z rozvedených manželů lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, je odrazem konkrétních okolností případu, přičemž nosnými, avšak nikoliv jedinými, hledisky, je skutečnost, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, a stanovisko pronajímatele. Dalšími hledisky pak budou například příčiny rozvratu manželství účastníků, jejich sociální a majetkové poměry, jejich zdravotní stav, účelné využití bytu a to, jak se který z nich zasloužil o získání bytu. Hodnocení těchto dalších hledisek, pokud jde o jejich důležitost pro rozhodnutí o dalším nájmu bytu za situace, kdy účastníci mají nezletilé dítě, je však nutno činit ve spojitosti s hledisky v zákoně přímo uvedenými, zejména s hlediskem zájmu nezletilých dětí, které zákon vzhledem k jeho povaze vytyčuje jako prvořadé (srov. NS 26 Cdo 1407/2006).

43. Nezletilé děti účastníků byly rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] svěřeny do střídavé péče obou účastníků. Účastníci, ačkoliv žijí stále v jednom bytě, střídavou péči i skutečně praktikují a každý z nich pečuje o děti a domácnost ve vymezeném čase. V rámci opatrovnického řízení vedeného u zdejšího soudu nezletilí synové účastníků uváděli, že si přejí setrvat v předmětném bytě. Vzhledem k tomu, že oba účastníci pečují o nezletilé děti v zásadě rovnoměrně, nelze z toho důvodu proto ve věci zrušení práva společného nájmu účastníků některého z nich upřednostnit. Soud je toho názoru, že z hlediska zájmu nezletilých dětí je lhostejno, který z účastníků v bytě setrvá, neboť s ohledem na probíhající střídavou péči bude každopádně docházet k jejich přesunům mezi bydlišti rodičů a v dosavadním bytě budou trávit méně času, než tomu bylo doposud, když v zájmu dětí je především vyřešení nevyhovující bytové situace, kde dochází ke konfliktům mezi účastníky, jež mohou negativně dopadat na psychiku nezletilých. V opatrovnickém řízní sice oba nezletilý uvedli, že si přejí zůstat v předmětném bytě, kdy nezl. [jméno] navíc uvedl, že už si zvykl, že doma není nikdy klid a nezl. [jméno] uvedl, by zvládl, kdyby se mamá přestěhovala a on by chodil někdy k mámě a někdy k tátovi (čl. 365 spisu [spisová značka]). Soud si nevyžádal stanovisko pronajímatele, neboť se jedná o [územní celek], která jakožto právnická osoba nemá žádný osobní vztah k účastníkům, a tak z hlediska pronajímatele není rozhodné, který z dosavadních nájemníků v bytě nadále setrvá. Jako k dalšímu hledisku soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný se větší měrou zasloužil o získání předmětného bytu, a to využitím svého přátelského vztahu se svědkem [celé jméno svědka]. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se prostřednictvím pana [celé jméno svědka] dozvěděl o možnosti získat pronájem předmětného bytu, a ačkoliv se jednalo o veřejnou nabídku, o níž se teoreticky mohla dozvědět široká veřejnost, žalobkyně netvrdila, že by o této možnosti ona či žalovaný věděli bez součinnosti pana [celé jméno svědka], což ani nevyplynulo z provedeného dokazování. S pomocí a radami pana [celé jméno svědka] si pak žalovaný zajistil trvalé bydliště na [obec a číslo] a podal žádost o přidělení bytu. Ačkoliv, jak žalobkyně poukazovala, na žádosti o pronájem bytu byli uvedeni oba účastníci, soud je toho názoru, že žalovaný se o získání bytu zasloužil větší měrou, neboť klíčovým pro jeho získání byla dopomoc jeho známého, jakož i činnost žalovaného spočívající ve změně trvalého bydliště. Dalším důvodem je i skutečnost, že žalobkyně, jež pracuje jako učitelka na základní škole na území [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], má jakožto učitelka širší možnosti co do zajištění si jiného bydlení, neboť může žádat o přidělení bytu„ zvláštního určení“, které jsou vyhrazeny pro podporu určitých profesí, jako jsou městští strážníci, učitelé, zdravotníci či hasiči. Žalobkyně má rovněž k dispozici i podstatně vyšší míru úspor, než žalovaný, na jejím bankovním účtu soud zaznamenal vyšší měsíční obraty i vyšší zůstatky, a má proto za to, že žalobkyně má lepší finanční možnosti pro zajištění jiného bydlení. Sama žalobkyně uváděla, že je ochotna se odstěhovat. Pokud jde o argumentaci žalobkyně ohledně toho, že ve vlastnictví rodinných příslušníků žalovaného je několik nemovitostí, je třeba uvést, že rovněž rodinní příslušníci žalobkyně vlastní nemovitosti a soud má za to, že v tomto ohledu žádný z účastníků nemá vyšší možnosti si své další bydlení v některé z těchto nemovitostí zajistit. V zásadě shodný soud shledal i podíl každého z účastníků na péči o domácnost a byt, když žalobkyně uváděla, že umývala okna a zajišťovala odečty, zatímco žalovaný prováděl drobné opravy a nyní o běžné provozní záležitosti domácnosti pečují oba účastníci v rámci střídavé péče o děti. Soud shledal nerozhodnou skutečnost, že matka žalobkyně zapůjčila účastníkům finanční prostředky na vybavení bytu, když tyto nároky s nyní projednávanou věcí v zásadě nesouvisejí. Pokud se jedná o úpravy bytu provedené žalovaným, k tomu soud poukazuje, že tyto úpravy byly následně schváleny ze strany pronajímatele a k ohrožení nájemního práva účastníků nedošlo, když nájemní smlouva s nimi stále trvá a navíc byla prodloužena. Z důvodů shora uvedených má soud za to, že po žalobkyni lze spravedlivě žádat, aby byt opustila, a proto její nájemní právo k bytu zrušil a jediným nájemcem určil žalovaného (výrok I.).

44. Zároveň s rozhodnutím o zrušení práva jednoho z manželů k bytu musí soud uložit povinnost tomuto manželu byt vyklidit. Vzhledem k tomu, že nájemcem bytu byl určen žalovaný, soud uložil žalobkyni povinnost byt vyklidit. K vyklizení soud žalobkyni určil lhůtu v délce šesti měsíců, když přihlédl k tomu, že zajištění vhodného bydlení může být záležitost dlouhodobá, a to ať už s ohledem na dobu, která obvykle je třeba k vyřízení žádosti o přidělení městského bytu, nebo na nalezení vhodného bydlení na realitním trhu. Soud má za to, že možnost žalobkyně nalézt další bydlení negativně ovlivněna i aktuální pandemií způsobenou šířením koronaviru SARS-CoV-2, kdy protiepidemická opatření znemožňují běžné fungování nejenom realitních kanceláří, ale i státních institucí. Soud má proto za to, že lhůta v délce šesti měsíců je vhodným kompromisem mezi reálnými možnostmi žalobkyně obstarat si další bydlení a zájmem nezletilých dětí účastníků, v jejichž zájmu je vyřešení nevyhovujícího a konfliktního soužití rozvedených rodičů (výrok II.).

45. V souvislosti s rozhodnutím o zrušení práva užívat byt jedním z rozvedených manželů je třeba rozhodnout i o náhradě tohoto manžela za tuto ztrátu. Soud proto rozhodl o peněžité náhradě, která má zásadně odpovídat ceně práva manžela, které bylo zrušeno, a nákladům vzniklým v souvislosti se změnou bydlení, například náklady na stěhování a zabydlení. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě je odůvodněna náhrada ve výši 100 000 Kč, která dle názoru soudu odpovídá pravděpodobným nákladům žalobkyně na zaplacení případné kauce v novém bydlení, jakož i nákladům, které bude mít s přestěhováním (výrok III.).

46. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť má za to, že vzhledem k tomu, že co do části předmětu sporu týkající se zrušení společného nájemního práva k bytu byla žalobkyně neúspěšná, nicméně žalovaný byl neúspěšný co do délky lhůty k vyklizení bytu a nepřiznání náhrady, byli oba účastníci v řízení úspěšní částečně, a to zhruba stejnou měrou. Současně soud přihlédl k tomu, že jde o řízení, kdy k podání této žaloby je věčně legitimován kterýkoliv z manželů. V daném řízení není soud vázán návrhem na rozhodnutí, neboť uvedené řízení spadá do kategorie nároků, u nichž ze zákona vyplývá určitý způsob uspořádání (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Soud je v daném řízení v zásadě povinen návrhu na zrušení společného práva vyhovět, avšak konkrétní řešení bude záviset na úvaze soudu. Žalovaný sice uvedl, že on by uvedenou žalobu nepodal, neboť dle jeho názoru je společné soužití v pořádku, avšak dle názoru soudu toto bylo v řízení jednoznačně vyvráceno. V řízení bylo naopak jednoznačně prokázáno, že vztahy rozvedených manželů nejsou dobré, doma dochází ke konfliktům a neschovám, čemuž jsou přítomni i jejich nezletilé děti. Rozvedení manželé nejsou schopni najít společné řešení bytové situace a bylo tak na soudu, aby v dané věci rozhodl. Soud proto s ohledem na § 150 o.s.ř. rozhodl tak, že náhrada nákladů řízení nebyla přiznána ani jednomu z účastníků.