24 C 137/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o přikázání pozemku do vlastnictví

I. Žaloba, že část pozemku [parcelní číslo] pod stavbou garáže, v [katastrální uzemí], ve vlastnictví žalovaných, zapsaného na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], se přikazuje za finanční náhradu do vlastnictví žalobce, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaní jsou povinni ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí uzavřít se žalobcem smlouvu, na základě které zatíží za úplatu stanovenou znaleckým posudkem část svého pozemku [parcelní číslo] pod stavbou garáže, v [katastrální uzemí], zapsaného na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], služebností zapsanou jako věcné právo do Katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaní jsou povinni ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, na základě které koupí za kupní cenu, stanovenou znaleckým posudkem, od žalobce stavbu garáže, nacházející se na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal přikázání části pozemku ve vlastnictví první žalované p. [číslo] v k.ú. [část obce] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], do vlastnictví žalobce, alternativně se domáhal uložení povinnosti žalované uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti, eventuálně uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu. Žalobce je vlastníkem stavby – garáže nezapsané v katastru nemovitostí stojící z části na žalobcově pozemku p. [číslo] z části na pozemku žalované p. [číslo] přičemž větší část garáže se nachází na pozemku žalované. Pan [celé jméno žalobce], právní předchůdce žalobce, se dohodl za přítomnosti své manželky se [anonymizováno], resp. se žalovanou, že jim umožní připojení inženýrských sítí přes jeho pozemek [číslo] žalovaní mu umožní výstavbu garáže na části svého pozemku o rozměrech 4 x 8 metrů, který bude za tím účelem dle zastavěné plochy oddělen z pozemku žalovaných a připojen k jeho pozemku p. [číslo]. V této souvislosti požádali [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] [obec] o stanovení podmínek rozdělení pozemku, a to přípisem ze dne [datum]. Po realizaci stavby garáže mělo dojít k převodu vlastnického práva k části předmětného pozemku na žalobcova právního předchůdce nebo k zatížení části předmětného pozemku věcným břemenem v jeho prospěch. Žalobce proto na předmětných pozemcích postavil garáž pravděpodobně v letech [rok] – [rok] bez stavebního povolení a žalovaní si na jeho pozemku zřídili vodovodní a kanalizační přípojku. Co do zřízení věcného břemene či oddělení pozemku a jeho převodu zůstala smlouva nenaplněna. Po smrti právního předchůdce žalobce v roce [rok] se žalovaní rozhodli v souvislosti s výstavbou novostavby rodinného domu a nových rozvodů, kdy původní rozvody vedené přes pozemek žalobce pro ně přestaly mít význam, že odstraní stavbu garáže. Žalobce nabyl garáž do vlastnictví na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Po nabytí vlastnictví ke stavbě požádal žalobce stavební úřad v roce [rok] o dodatečné povolení stavby. Žalovaná v roce [rok] zaslala žalobci výzvu, že v souvislosti s výstavbou rodinného domu bude dle nařízení úřadu stavba garáže odstraněna spolu movitými věcmi uvnitř, pokud ji žalobce nevyklidí. Naopak žalobce doručil žalované výzvu ke zdržení se výhružného jednání a smírnému vyřešení věci.

2. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] a [datum] uvedla, že pozemek, jehož přikázání je předmětem řízení, je ve vlastnictví obou žalovaných, nikoliv pouze první žalované. Žalovaná nárok neuznává, neboť žalobní tvrzení neodpovídají skutečnosti, žalobce se domáhá ochrany následku jednání jeho právní předchůdce, které bylo v rozporu se zákonem, a v němž pokračuje i žalobce. Právní předchůdce žalobce nezřídil garáž v dnešní podobě, ale svévolně a bez jakéhokoli souhlasu přistavěl tři stěny k již existujícím vjezdovým vratům na pozemek žalovaných, jejichž nebyl vlastníkem. Žaloba je pouze pokusem odvrátit to, aby v probíhajícím řízení o odstranění stavby byla žalobci uložena povinnost stavbu odstranit. Žalobce netvrdí ani neprokazuje naléhavý právní zájem na podané žalobě. Žalobce tvrdí, že mezi žalovanými a jeho právním předchůdcem byla uzavřena dohoda, která však by s ohledem na znění zákona musela být uzavřena písemně s ověřenými podpisy, což však žalobce netvrdí ani nedokládá. Žalobce nedisponuje žádnou písemnou dohodou nebo listinou, kterou by osvědčil své právo ke sporné stavbě a pozemku pod ní. Je pravdou, že po určitou dobu bylo přes pozemek právního předchůdce žalobce vedeno vodovodní potrubí s vodoměrem umístěným ve sklepě právního předchůdce žalobce, to však nebylo spojeno s žádnou dohodou o garáži, ale pouze o tom, že má dovoleno parkovat přívěsný vozík na části pozemku žalovaných za příjezdovými vraty. Po svévolném provedení přístavby tří stěn a zastřešení byli žalovaní nuceni přístavbu strpět do doby zřízení řádné vodovodní přípojky na svůj pozemek, protože právní předchůdce žalobce pohrozil vypnutím přívodu vody vedeného přes jeho pozemek. Žalobce se nemohl stát vlastníkem stavby, neboť část stavby v podobě obezděného vjezdu na pozemek existovala již před provedením svévolné přístavby. Po zřízení vlastní přípojky žalovaní neúspěšně vyzývali žalobce i jeho právního předchůdce k vyklizení neoprávněně zabrané části pozemku. Důvodem dotazu na ohledně případného rozdělení pozemku byla snaha žalovaných, aby jejich pozemek nesousedil s pozemkem právního předchůdce žalobce, se kterým měli spory. Současný stav garáže je sám o sobě důvodem k jejímu odstranění. Zeď stavby se sesunula v místě, kde je promáčena a je strukturálně odlišná od zbytku, a k jejímu sesunutí mohlo dojít vlivem toho, že žalobce zanedbával údržbu objektu. Žádost žalobce o dodatečné povolení stavby je pouhou reakcí na řízení o odstranění stavby. Důvodem pro zastavení řízení o dodatečném povolení stavby je skutečnost, že žalobce neprokázal v řízení titul k užívání pozemku ve vlastnictví žalovaných. Žalobce se pouze pokouší bránit proti odstranění garáže dle nařízení stavebního úřadu. Žalobce ani netvrdí, jaká část pozemku má být předmětem přikázání a nedoložil geometrický oddělovací plán. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobce ve svém podání ze dne [datum] uvedl, že žalovaná přistoupila dne [datum] k demolici sporné stavby za pomoci rypadla. Žalovaná tak učinila svévolně a bez jakéhokoliv právního titulu, čímž došlo k poškození majetku žalobce, jenž ještě týž den oznámil Policii ČR. Vlastnické právo žalobce absolutně není respektováno. Dne [datum] bylo za přihlížení Policie ČR a žalované v demolici pokračováno, dokud se na místo nedostavil žalobce. Vyšetřování nebylo dosud skončeno. Řízení o dodatečném povolení stavby je zatím nepravomocně přerušeno a žalovaná v něm argumentuje špatným stavebním stavem garáže, který sama zapříčinila.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo připuštěno přistoupení druhého žalovaného jako dalšího účastníka, na straně žalované.

5. Žalovaný ve svém podání ze dne [datum] uvedl, že nárok žalobce neuznává a žaloba je pouze účelovým krokem žalobce, který má odvrátit hrozící uložení povinnosti odstranit nepovolenou stavbu na cizím pozemku. Žalovaný popírá, že by právnímu předchůdce žalobce bylo umožněno postavit na pozemku žalovaných stavbu garáže a přislíbeno následné odprodání pozemku v návaznosti na zavedení vodovodní přípojky nebo z jiného důvodu. V žalobcem tvrzeném období byl z nemovitosti právního předchůdce žalobce veden provizorní přípoj vody, a to za úplatu. Dohoda byla uzavřena žalovaným s vědomím žalované ústně, přičemž právní předchůdce žalobce požadoval v roce [rok] částku [částka] a následně byla dohodnuta částka [částka], kterou žalovaný předal právnímu předchůdci žalobce v hotovosti a pro potřeby žalovaných bylo vystaveno potvrzení. Pokud by součástí dohody bylo umožnění přístavby garáže na pozemku žalovaných, bylo by to v prohlášení uvedeno. Žalobcem tvrzené ujednání by bylo možno učinit jen v podobě písemné smlouvy s ověřenými podpisy. Žalovaní s právním předchůdcem žalobce ujednali, že žalobce může použít část jejich pozemku k parkování přívěsného vozíku za auto a případně si nad tímto místem zřídit provizorní přístřešek. Právní předchůdce využil nepřítomnosti žalovaných na pozemku a svévolně ke stávající obezdívce vjezdových vrat přistavil další stěny. Provizorní připojení vody bylo právním předchůdcem žalobce užíváno jako nástroj vydírání žalovaných a hrozil jeho odpojením odplatou za požadavek odstranit takto přistavenou část a vyklizení pozemku žalovaných. Žalobce také tvrdil, že pokud alespoň jedna stěna stojí na jeho pozemku, není povinen stavbu odstranit. V předmětném období byly na pozemku žalovaných umístěny plechové haly, které hodlali pronajmout panu [jméno] [příjmení], podnikajícímu pod [právnická osoba], který od úmyslu pronajmout si haly a přilehlou část pozemku upustil, když zjistil, že by provozovna byla závislá na přívodu vody od právního předchůdce žalobce, který ji vypínal kdykoliv byl vyzván k odstranění nepovolené přístavby. Žalobce se nikdy nemohl stát vlastníkem celé stavby, stavba nebyla zapsána v katastru nemovitostí a z důvodu nesouhlasu žalovaných nebyla ze strany právního předchůdce žalobce ani žalobce podána žádost o kolaudaci stavby. Žádost o informace ohledně případného rozdělení pozemku byla učiněna na radu přátel, přičemž cílem případného odděleného pozemku by bylo vytvoření podmínek pro zabránění případného nesouhlasu právního předchůdce žalobce se stavbou rodinného domu. Žalovaní nikdy o přenechání části pozemku neuvažovali. Naléhavý právní zájem ze strany žalobce není tvrzen ani prokazován a žalobce ani není v dobré víře. Sám aktuální stavební stav garáže je důvodem k jejímu odstranění. Žalovaný proto navrhuje zamítnutí žaloby.

6. Žalobce ve svém podání ze dne [datum], [datum] a [datum] uvedl, že garáž byla budována svépomocí déle než rok a se zednickými pracemi pomáhal pan [příjmení] [jméno], takže žalovaní si stavby nemohli nevšimnout. Proti stavbě garáže žalovaní až do smrti právního předchůdce žalobce nic nenamítali. Garáž je samostatnou stavbou a nikoliv pouze obezděnými vjezdovými vraty, jak se snaží tvrdit žalovaní, kteří bagatelizují existenci stavby a žalobcovo vlastnické právo k ní. Žalobce poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Cdon 398/96 a 22 Cdo 268/2003 a zdůrazňuje, že žalovaní se stavbou svého času souhlasili a pokud ne, tak proti její realizaci řádně nezakročili. Stavba byla právním předchůdcem žalobce provedena v dobré víře, že dojde k naplnění dohody a odprodeji pozemku po jeho oddělení za poskytnutí připojení vodovodní přípojky. Žalovaní pouze využívají důkazní nouze žalobce plynoucí ze skutečnosti, že tehdejší kontrahent již nemůže tuto dohodu doložit.

7. Žalovaní v podání ze dne [datum] a [datum] navrhovali zamítnutí žaloby. Žalovaní uvedli, že nikdy nežádali [anonymizováno] o udělení souhlasu k rozdělení pozemku za účelem zřízení garáže pro právního předchůdce žalobce. Žalovaní žádali o vydání stavebního povolení na stavbu domu poprvé v březnu [rok] a stavba byla zahájena stavbou plotů, rozestavěním jiné garáže, zřízením plechových hal a bazénu, a za účelem této stavby byla zřízena přípojka vody od právního předchůdce žalobce. Ve stavbě nebylo pokračováno pro spory s ním. Pozemky nebyly v té době odděleny plotem a v prostoru obezděných vrat povolili žalovaní právnímu předchůdci žalobce parkování přívěsného vozíku a případného zřízení přístřešku nad ním. Po zřízení garáže nebyly ze strany žalovaných podniknuty žádné aktivní kroky vyjma výzev k odstranění, neboť žalovaní byli na přípojce vody závislí. K využití pozemku žalovaných na pobočku servisu [anonymizována dvě slova] nedošlo, neboť byl pan [příjmení] přítomen výhrůžkám právního předchůdce žalobce o zastavení přívodu vody. Na přípojce přestali žalovaní být závislí v roce [rok] v důsledku zasíťování pozemku z veřejného rozvodu vody a kanalizace, na pozemku žalovaných byla dokončena stavba skladu a byla zkolaudována. Nyní na pozemku probíhá výstavba rodinného domu žalovaných, v jejímž rámci došlo k odstranění plechových hal a úpravě pozemku a žalobce byl vyzván k vyklizení pozemku. Žalovaným nebylo známo, že žalobce uvedl neoprávněnou stavbu do aktiv dědictví. Souhlas žalovaných se zřízením garáže jako pevné stavby nelze dovozovat z toho, že proti právnímu předchůdci žalobce neučinili aktivní kroky. Žalobcem k důkazu předložená listina podaná na [anonymizováno] obsahující domnělé podpisy žalovaných není listinou pravou a neprokazuje žalobcem tvrzený souhlas žalovaných se zřízením stavby.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Dne [datum] byla [anonymizována čtyři slova] [obec] doručena žádost o stanovení podmínek přerozdělení pozemku č.k. [číslo] v [anonymizována dvě slova] na [obec a číslo] s tím, že se jedná o připojení pozemku 4x8 metrů pro výstavbu garáže k pozemku č.k. [číslo], jehož vlastníkem byl [celé jméno žalobce]. Žádost je datována dnem [datum] a je strojem podepsána manžely [příjmení], tj. žalovanými, a obsahuje i jejich vlastnoruční podpisy (žádost o stanovení podmínek přerozdělení pozemku ze dne [datum] včetně snímku pozemkové mapy).

10. Řízení ve věci pozůstalosti po [celé jméno žalobce], narozeném [datum], bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod spisovou značkou [spisová značka]. Součástí pozůstalosti byla i nemovitá věc – garáž nezapsaná v katastru nemovitostí stojící pozemku patřícím žalovaným p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, na jejímž základě uvedenou garáž nabyl žalobce, přičemž jako hodnota garáže byla uvedena částka [částka]. Dle prohlášení přítomných garáž postavil zůstavitel ze svých výlučných prostředků v letech [rok] [rok] a to bez stavebního povolení po ústní dohodě s žalovanými (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

11. Žalobce podal prostřednictvím svého právního zástupce žádost o dodatečné povolení stavby garáže nacházející se na pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce] s tím, že ji zbudoval jeho otec a nachází se částečně na obou pozemcích. S vlastníky pozemku bude žalobce jednat stran souhlasu s umístěním stavby či dojednání jiného právního titulu pro totéž a jako účastník zahájené řízení o odstranění stavby žalobce namítl, že se snaží o vyřešení vzniklé situace tak, aby žalovaní dostáli dohodě, kterou uzavřeli se žalobcovým otcem (dopis – žádost o dodatečné povolení stavby ze dne [datum]).

12. Žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 128 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] určená k bydlení a dále pozemku p. [číslo] o výměře 136 m2, zahrada, zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] na pozemek [číslo] a [číslo]).

13. Žalovaní jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku p. [číslo] o výměře 1350 m2, zahrada, zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek] (informace o pozemku – nahlížení do katastru nemovitostí – parcelní [číslo]).

14. Dne [datum] bylo ze strany Městské části [obec a číslo], Úřadu městské části [obec a číslo], Odboru výstavby a územního rozvoje jako stavebního úřadu oznámeno, že se zahajuje řízení o odstranění stavby týkající se garáže v ulici [ulice] na pozemku p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], jejímž vlastníkem je žalobce. Půdorysné rozměry garáže jsou cca 7,65 x 5,05 m, výška od podlahy cca 2,62 m. Garáž je postavena ve směru hranice mezi pozemky p. [číslo] tak, že jižní část o půdorysných rozměrech cca 0,6 x 7,65 m je na pozemku p. [číslo] včetně přesahu střechy a druhá část o půdorysných rozměrech cca 4,45 x 7,65 m je na pozemku p. [číslo]. Na východě je garáž situována ke společné hranici pozemku p. [číslo] pozemkem p. [číslo] ke společné hranici pozemku p. [číslo] s pozemkem p. [číslo] tj. k ulici [ulice]. V jižní fasádě je okno a dveře. Vlastníkem garáže je žalobce, což žalovaní jako vlastníci nerozporovali. Účastníci stavebního řízení byli vyzvání k uplatnění námitek do deseti dnů od doručení oznámení (oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne [datum]).

15. Žalovaní se odvolali proti usnesení, kterým bylo přerušeno řízení o dodatečném povolení stavby, neboť k přerušení nebyly dány důvody. Žalobce jakožto stavebník podal návrh na dodatečné povolení stavby bez titulu dokládajícího jeho vlastnické nebo užívací právo nebo právo stavby a již [datum] byl vyzván k vyklizení pozemku a jeho motivací je dosáhnout zastavení dříve zahájeného řízení o odstranění stavby, přestože se jedná o černou stavbu na pozemku jiného vlastníka. Žalovaní proto navrhli zrušení napadeného rozhodnutí a pokračování řízení (odvolání do usnesení o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby ze dne [datum]). 16. [celé jméno žalobce] souhlasil s napojením vodovodní přípojky žalovaným pro výstavbu rodinného domu na parcele č.k. [číslo] v [příjmení] ulici z vodovodní přípojky umístěné ve sklepě svého domu [adresa] (čestné prohlášení ze dne [datum]).

17. Na základě žádosti žalované z dne [datum] bylo dne [datum] žalované umožněno nahlédnutí do spisu [anonymizováno] [číslo]. Dne [datum] byla [anonymizována čtyři slova] [obec] doručena žádost o stanovení podmínek přerozdělení pozemku č.k. [číslo] v [anonymizována dvě slova] na [obec a číslo] s tím, že se jedná o připojení pozemku 4x8 metrů pro výstavbu garáže k pozemku č.k. [číslo], jehož vlastníkem byl [celé jméno žalobce]. Žádost je datována dnem [datum] a je strojem podepsána manžely [příjmení], tj. žalovanými. Vlastnoruční podpisy žádost neobsahuje. Z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] bylo sděleno, že stanovisko k přeparcelaci uvedeného pozemku a jeho přičlenění k pozemku [adresa] v [katastrální uzemí] je nesouhlasné a žalovaní byli vyzvání k tomu, aby se k řešení věci osobně dostavili na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (zpráva [anonymizováno] [obec] z [datum] včetně žádosti ze dne [datum], žádosti o stanovení podmínek přerozdělení pozemku ze dne [datum], odpovědi útvaru hlavního architekta ze dne [datum]).

18. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost, protože má za to, že provedeným dokazováním byl skutkový stav dostatečně zjištěn.

19. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry relevantní pro své rozhodnutí ve věci samé. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

20. Dle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“), platí, že„ stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba“.

21. Dle § 3056 odst. 1 o.z. platí, že„ vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží“.

22. Dle § 1086 odst. 1 o.z., platí, že„ kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Dle § 1086 odst. 2 o.z. soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.

23. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu, týkající se aplikace § 1086 o.z. a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu usnesení s Ns soudu 22 Cdo 4011/2018, 22 Cdo 828/2017 ve spojení s rozhodnutím Ústavního soudu II. ÚS 2669/17 kdy právní vztahy mezi vlastníkem stavby, zřízené na cizím pozemku před [datum] na základě časově neomezeného práva mít na cizím pozemku stavbu, nelze analogicky posuzovat dle § 135c obč. zák a i podle § 1084 z 1086. Dle usnesení NS 22 Cdo 1070/2016 pokud někdo zřídil před 1. 1. 2014 stavbu na cizím pozemku, aniž měl zjištěno časově neomezené a jednostranně nevypověditelné právo mít na cizím pozemku stavbu, bere na sebe riziko, že po zániku tohoto práva bude muset stavbu odstranit. Na tuto situaci nelze aplikovat § 1086 o.z. ani přímo a ani analogicky.

24. Na základě shora provedeného dokazování, tvrzení žalobce a žalovaných dospěl soud k závěru, že žaloba na uložení povinnost převést předmětný pozemek do vlastnictví žalobce a alternativnímu petity a petitem in eventum na splnění povinnosti, nebyla podána po právu.

25. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku [číslo] katastrální území Horní Počernice, zapsaném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví]. Právní předchůdce žalobce (otec žalobce) postavil v letech [rok] na shora uvedeném pozemku garáž bez stavebního povolení. Garáž není evidována v katastru nemovitostí. Žalobce v řízení tvrdil, že stavba garáže byla provedena se souhlasem žalovaných, což však žalobce žádným způsobem neprokázal. Žalobce do spisu založil Žádost o stanovení podmínek přerozdělení pozemku ze dne [datum], ve které žalovaní požádali [anonymizována tři slova] o přerozdělení pozemkové parcely č.k. [číslo], [obec] – [část obce], kdy se jedná o připojení pozemku 4x8 m pro výstavbu garáže, k pozemku č.k. [číslo], jehož majitelem je [celé jméno žalobce], s podpisy žalovaných. Žalovaní si vyžádali z [anonymizována dvě slova] originál této listiny, ze které bylo zjištěno, že uvedená listina žádné podpisy žadatelů (tj. žalovaných) o přerozdělení pozemku neobsahuje. V roce [rok] vydala MČ [obec a číslo] – odbor výstavby a územního rozhodnutí - Oznámení o odstranění garáže umístěné na pozemku [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce]. Na základě tohoto oznámení žalovaní žalobce písemně informovali, že na pozemku [číslo] bude probíhat stavba rodinného domu a současně jej informovali, že stavba garáže bude odstraněna. Žalobce tak v řízení nikterak neprokázal, že by stavba garáž byla oprávněnou stavbou, tj. že žalovaní se stavbou garáže souhlasili. Skutečnost, že právní předchůdce žalobce v roce [rok] (tj. asi 2 roky před stavbou garáže - jak je žalobcem tvrzeno) udělil souhlas s napojením vodovodní přípojky žalovaným, pro výstavu rodinného domu, dle soudu žádným způsobem neprokazuje, že by naopak žalovaní souhlasili se stavbou garáže.

26. V posuzovaném případě tak byla stavba zřízena bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že stavba vznikla ještě před účinností o.z., je třeba dle § 3028 a násl. o.z. aplikovat dosavadní právní předpisy. Soud se proto zabýval otázkou, jaký právní předpis by měl aplikovat na posuzovaný případ. Dle zák. č. 40/1964 Sb. se aplikace § 135c dopadající na neoprávněné stavby na cizím pozemku, může domáhat je vlastník pozemku, nikoli vlastník stavby.

27. Současně soud nemůže na posuzovanou situaci aplikovat § 1086 o.z. bez toho, aby tím připustil retroaktivitu práva, která nemá oporu v přechodných ustanoveních občanského zákoníku, tak se soud vyjádří k důsledkům aplikace § 1086 o.z. z toho důvodu, že žalobce na tomto ustanovení výhradně založil žalobní nárok. K možnosti přímé aplikace § 1086 o.z., na kterém zakládá žalobce odůvodnění žaloby a který zní„ Kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu“, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 828/2017, kde dovolací soud vyložil, že je třeba uvedené ustanovení vykládat tak, že dobrá víra se vztahuje k vlastnictví pozemku, tj. zřizovatel je v dobré víře, že zřizuje stavbu na svém pozemku, ačkoliv nemá ke zřízení stavby na pozemku, který je ve skutečnosti cizí, soukromoprávní titul. Je však zjevné, že žalobce se nemohl v žádném případě domnívat, že mu pozemek, na kterém stavba stojí, patří, když toto ani netvrdil. Pokud jde o otázku, zda lze na projednávanou věc aplikovat § 1086 o.z. alespoň analogicky, soud v souladu usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1070/2016 konstatuje, že pokud zřizovatel zřídil před účinností o.z. stavbu na cizím pozemku, aniž měl zajištěno časově neomezené a jednostranně nevypověditelné právo mít na cizím pozemku stavbu, bere na sebe riziko, že po zániku tohoto práva bude muset stavbu odstranit. Na takovou situace nelze § [číslo] aplikovat ani analogicky. Shora uvedené se beze zbytku uplatní na případ žalobce.

28. Vypořádání staveb zřízených na cizím pozemku před [datum] je upraveno v § 3056 o. z., který upravuje vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a vlastníka pozemků a směřuje tak k naplnění superfiáciální zásady.

29. S ohledem na shora uvedené rozhod soud tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto rozsudku.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli ve věci plně procesně úspěšní. Náklady řízení jsou tvořeny, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce [částka] - šest úkonů právní služby po [částka]: příprava a převzetí zastoupení žalované 1), vyjádření žalované 1) ze dne [datum] a 21. 20. 2020, účast u jednání dne [datum], příprava a převzetí zastoupení žalovaného 2), vyjádření žalovaného 2) ze dne [datum] dle § 9 odst. 3 písm. b) vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu (za tarifní hodnotu proto považoval částku [částka]) a § 11 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a g/, deset úkonů právní služby po [částka]: vyjádření žalovaných 1) a 2) ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], doplnění vyjádření ze dne [datum] a [datum] a účast u jednání dne [datum] dle § 9 odst. 3 písm. b) vyhl. [číslo] § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ citované vyhlášky a § 12 odst. 4 cit. vyhl.), jedenácti režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.