24 C 176/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 651 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 651 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 651 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky 9 651 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 neuhradila ve lhůtě splatnosti fakturu číslo ze dne datum, znějící na částku 30 651 Kč, splatnou dne datum, z čehož žalovaná uhradila 21 000 Kč. Zbývající částku ve výši 9 651 Kč žalovaná neuhradila. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou na výše uvedené odběrné místo, za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 uzavřena dohoda o splátkách a uznání dluhu, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 25 651 Kč ve čtyřech splátkách, které nedodržela. O zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná opakovaně upomínána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, provozovna, jakož i závazek žalované platit cenu odebrané elektřiny. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2020 s automatickým prodloužením (Návrh smlouvy, Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum). Cena elektřiny odebrané v období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 byla vyúčtována fakturou číslo znějící na částku 25 651 Kč, s datem splatnosti datum s tím, že cena elektřiny byla vyčíslena částkou ve výši 30 651 Kč a zúčtované zálohy činily 5 000 Kč (mimořádná faktura číslo). Dne datum uzavřela žalovaná se žalobkyní dohodu o splátkách a uznání dluhu, ve které žalovaná prohlásila, že uznává co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 25 651 Kč z titulu odebrané elektřinu na adrese adresa, v období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 na základě smlouvy ze dne datum a zavázala se jej uhradit ve čtyřech splátkách do datum. Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužné částky ve výši 9 651 Kč dopisem (upomínka o zaplacení elektřiny ze dne datum). Následně byla žalovaná upomínána o úhradu dluhu ze shora uvedené faktury výzvou k plnění před podáním žaloby (výzva k plnění před podáním žaloby ze dne datum, kopie obálky, podací arch). Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala, má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku za odběr elektřiny dosud neuhradila. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 9 651 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora uvedeného odběrného místa (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.) a fakturou shora uvedenou byla žalobkyní žalované vyúčtována spotřeba elektřiny za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019. Současně žalovaná dlužnou částku písemně uznala do co důvodu a výše. Dlužná částka za dodávku elektřiny za dané období tak činí 9 651 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na tento nedoplatek za dodávku elektřiny za shora uvedené období něčeho uhradila a rovněž ze strany žalované nebyl nikterak zpochybňován rozsah či kvalita plnění ze strany žalobkyně. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 651 Kč jakožto kupní cenu dodané elektřiny (§ 2079, § 2118 zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od datum do zaplacení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.