24 C 176/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 651 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 651 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 651 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky 9 651 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 neuhradila ve lhůtě splatnosti fakturu [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 30 651 Kč, splatnou dne [datum], z čehož žalovaná uhradila 21 000 Kč. Zbývající částku ve výši 9 651 Kč žalovaná neuhradila. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou na výše uvedené odběrné místo, za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 uzavřena dohoda o splátkách a uznání dluhu, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 25 651 Kč ve čtyřech splátkách, které nedodržela. O zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná opakovaně upomínána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], provozovna, jakož i závazek žalované platit cenu odebrané elektřiny. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2020 s automatickým prodloužením (Návrh smlouvy, Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Cena elektřiny odebrané v období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 byla vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 25 651 Kč, s datem splatnosti [datum] s tím, že cena elektřiny byla vyčíslena částkou ve výši 30 651 Kč a zúčtované zálohy činily 5 000 Kč (mimořádná faktura [číslo]). Dne [datum] uzavřela žalovaná se žalobkyní dohodu o splátkách a uznání dluhu, ve které žalovaná prohlásila, že uznává co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 25 651 Kč z titulu odebrané elektřinu na adrese [adresa], v období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019 na základě smlouvy ze dne [datum] a zavázala se jej uhradit ve čtyřech splátkách do [datum]. Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužné částky ve výši 9 651 Kč dopisem (upomínka o zaplacení elektřiny ze dne [datum]). Následně byla žalovaná upomínána o úhradu dluhu ze shora uvedené faktury výzvou k plnění před podáním žaloby (výzva k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], kopie obálky, podací arch). Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala, má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku za odběr elektřiny dosud neuhradila. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 9 651 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora uvedeného odběrného místa (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.) a fakturou shora uvedenou byla žalobkyní žalované vyúčtována spotřeba elektřiny za období od 14. 11. 2018 do 5. 6. 2019. Současně žalovaná dlužnou částku písemně uznala do co důvodu a výše. Dlužná částka za dodávku elektřiny za dané období tak činí 9 651 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na tento nedoplatek za dodávku elektřiny za shora uvedené období něčeho uhradila a rovněž ze strany žalované nebyl nikterak zpochybňován rozsah či kvalita plnění ze strany žalobkyně. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 651 Kč jakožto kupní cenu dodané elektřiny (§ 2079, § 2118 zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od [datum] do zaplacení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.