24 C 176/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, - úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, - kapitalizovaným úrokem ve výši částka a - náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne datum uzavřel žalovaný s původním věřitelem společností právnická osoba Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy obdržel žalovaný úvěr ve výši částka a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný úvěr čerpal převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku požádal online na internetových stránkách Anonymizováno, kde vyplnil požadované údaje. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu. Na základě těchto informací právní předchůdce žalobkyně zahájil schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registru, tj. prověřování bonity žalovaného. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek ve znění pozdějších dodatků, a na základě této smlouvy pak došlo uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek a postoupení pohledávky za žalovaným. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka a skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka. Nad rámec uvedených nároků požaduje žalobkyně náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši částka. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku ve stanovené době vznikla mu povinnost zaplatit společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta ve výši částka je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od datum z dlužné jistiny ve výši částka do datum. Upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

2. Na ústní jednání dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z účasti omluvila, o odročení nežádala, souhlasila s projednáním v nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

3. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.

4. Dne datum byl mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 30 dnů, tj. do datum, a to spolu kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně. Dodatkem č. hodnota ze dne datum k uvedené smlouvě došlo k prodloužení doby splatnosti úvěru do datum a výše kapitalizovaného úroku činila částka a zápůjční úroková sazba 79,54%. Dne datum byl mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 88 dnů, tj. do datum a to spolu kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 107,56 % ročně. Součástí smluv byly obchodní podmínky právnická osoba (smlouva o úvěru ze dne datum, dodatek č. hodnota ze dne datum, smlouva o úvěru ze dne datum, Obchodní podmínky).

5. Dne datum poslat žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně verifikační platbu ve výši částka. V období od datum do datum docházelo k čerpání částek do výše částka. Na uvedený úvěr neuhradil žalovaný ničeho (výpis z Anonymizováno ze dne datum, výpisy z běžného účtu právnická osoba).

6. Dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně společně prohlásili, že dne datum uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a dne datum byla uzavřena Dílčí smlouva o postoupení pohledávek na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno (prohlášení ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, dopis ze dne datum).

7. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve výši částka, a to do datum (dopis ze dne datum).

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně nedůvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

10. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum ve znění dodatku ze dne datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Tuto skutečnost však žalobkyně prokázala pouze co do částky částka, co do částky částka nebylo toto tvrzení žalobkyně prokázáno.

11. V řízení bylo prokázalo, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouvou o úvěru, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit do datum a dodatkem č. hodnota ze dne datum došlo k prodloužení doby splatnosti. Současně bylo prokázáno, že dne datum žalovaný částku částka skutečně čerpal.

12. Žalobkyně soudu doložila smlouvu o úvěru ze dne datum, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, avšak dle výpisu z účtu, které žalobkyně předložila jednoznačné vyplývá, že žalovaný částku částka čerpal již v období od datum do datum, tj. v období před uzavřením této smlouvy. Dle soudu tak takto čerpané peněžní prostředky nelze považovat za čerpání úvěru dle smlouvy ze dne datum. Současné žalobkyně ničeho takového ani netvrdila, kdy uvedla, že žalovaná částka je požadována na základě smlouvy ze dne datum. Ničeho o smlouvě ze dne datum není tvrzeno.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „[p]řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), „[s]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“ 15. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ „[p]oskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.“ Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ „[p]oskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […].“ Podle § 78 odst. 4 věty první ZSÚ „[p]oskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.“ Podle § 78 odst. 5 ZSÚ „[p]ovinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.“ 16. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ „[s]potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“ 17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“ 18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve platném znění, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, „[j]e-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala údaje o ověření bonity, a pokud by je snad měla získat tvrzení žalovaného v žádostech o úvěry (jež nebyly předloženy ani označeny), jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o příjmech žalovaného ze zaměstnání či z podnikání. Zejména však absentují jakékoli údaje o výdajích žalovaného, popř. jeho domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala).

20. Předmětné nedostatky ohledně úvěruschopnosti či uzavření smlouvy o úvěru na částku částka dne datum měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

21. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši částka, kdy žalovaný na uvedenou jistinu neuhradil ničeho.

23. Jelikož žalobkyně dále prokázala, že žalovaný v období od datum do datum čerpal peněžní prostředky ve výši částka bez právního důvodu a ze strany žalovaného nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by finanční prostředky žalobkyni, či její právní předchůdkyni, řádně vrátil či že by finanční prostředky neobdržel, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a v souladu s § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je žalovaný povinen vydat, oč se obohatil.

24. Soud tedy vyhověl žalobě co do zaplacení čátsky ve výši částka. Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodl soud dle § 570 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal až od uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní upomínce ze dne datum, tj. od datum (výrok I.)

25. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto zamítnuta co do smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny od datum do datum soud jej zamítl dle § 570 zák. č. 89/2012 Sb. a přiznal je až od uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní upomínce (výrok II.)

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, neboť soud shledal její neúspěch pouze v nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.