24 C 176/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a- náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, ,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný s původním věřitelem společností , právnická osoba, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy obdržel žalovaný úvěr ve výši , částka, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku , částka, spolu s příslušenstvím do , datum, . Žalovaný úvěr čerpal převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku požádal online na internetových stránkách , Anonymizováno, , kde vyplnil požadované údaje. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu. Na základě těchto informací právní předchůdce žalobkyně zahájil schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registru, tj. prověřování bonity žalovaného. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek ve znění pozdějších dodatků, a na základě této smlouvy pak došlo uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek a postoupení pohledávky za žalovaným. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, . Nad rámec uvedených nároků požaduje žalobkyně náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši , částka, . Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku ve stanovené době vznikla mu povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta ve výši , částka, je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, do , datum, . Upomínkou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

2. Na ústní jednání dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z účasti omluvila, o odročení nežádala, souhlasila s projednáním v nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

3. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.

4. Dne , datum, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 30 dnů, tj. do , datum, , a to spolu kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, k uvedené smlouvě došlo k prodloužení doby splatnosti úvěru do , datum, a výše kapitalizovaného úroku činila , částka, a zápůjční úroková sazba 79,54%. Dne , datum, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 88 dnů, tj. do , datum, a to spolu kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 107,56 % ročně. Součástí smluv byly obchodní podmínky , právnická osoba, (smlouva o úvěru ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, , smlouva o úvěru ze dne , datum, , Obchodní podmínky).

5. Dne , datum, poslat žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně verifikační platbu ve výši , částka, . V období od , datum, do , datum, docházelo k čerpání částek do výše , částka, . Na uvedený úvěr neuhradil žalovaný ničeho (výpis z , Anonymizováno, ze dne , datum, , výpisy z běžného účtu , právnická osoba, ).

6. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně společně prohlásili, že dne , datum, uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a dne , datum, byla uzavřena Dílčí smlouva o postoupení pohledávek na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno (prohlášení ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, ).

7. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve výši , částka, , a to do , datum, (dopis ze dne , datum, ).

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně nedůvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

10. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, , uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Tuto skutečnost však žalobkyně prokázala pouze co do částky , částka, , co do částky , částka, nebylo toto tvrzení žalobkyně prokázáno.

11. V řízení bylo prokázalo, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouvou o úvěru, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit do , datum, a dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, došlo k prodloužení doby splatnosti. Současně bylo prokázáno, že dne , datum, žalovaný částku , částka, skutečně čerpal.

12. Žalobkyně soudu doložila smlouvu o úvěru ze dne , datum, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , avšak dle výpisu z účtu, které žalobkyně předložila jednoznačné vyplývá, že žalovaný částku , částka, čerpal již v období od , datum, do , datum, , tj. v období před uzavřením této smlouvy. Dle soudu tak takto čerpané peněžní prostředky nelze považovat za čerpání úvěru dle smlouvy ze dne , datum, . Současné žalobkyně ničeho takového ani netvrdila, kdy uvedla, že žalovaná částka je požadována na základě smlouvy ze dne , datum, . Ničeho o smlouvě ze dne , datum, není tvrzeno.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „[p]řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), „[s]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“15. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ „[p]oskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.“ Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ „[p]oskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […].“ Podle § 78 odst. 4 věty první ZSÚ „[p]oskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.“ Podle § 78 odst. 5 ZSÚ „[p]ovinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.“16. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ „[s]potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve platném znění, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, „[j]e-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala údaje o ověření bonity, a pokud by je snad měla získat tvrzení žalovaného v žádostech o úvěry (jež nebyly předloženy ani označeny), jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o příjmech žalovaného ze zaměstnání či z podnikání. Zejména však absentují jakékoli údaje o výdajích žalovaného, popř. jeho domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala).

20. Předmětné nedostatky ohledně úvěruschopnosti či uzavření smlouvy o úvěru na částku , částka, dne , datum, měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

21. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši , částka, , kdy žalovaný na uvedenou jistinu neuhradil ničeho.

23. Jelikož žalobkyně dále prokázala, že žalovaný v období od , datum, do , datum, čerpal peněžní prostředky ve výši , částka, bez právního důvodu a ze strany žalovaného nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by finanční prostředky žalobkyni, či její právní předchůdkyni, řádně vrátil či že by finanční prostředky neobdržel, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a v souladu s § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je žalovaný povinen vydat, oč se obohatil.

24. Soud tedy vyhověl žalobě co do zaplacení čátsky ve výši , částka, . Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodl soud dle § 570 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal až od uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní upomínce ze dne , datum, , tj. od , datum, (výrok I.)

25. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto zamítnuta co do smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny od , datum, do , datum, soud jej zamítl dle § 570 zák. č. 89/2012 Sb. a přiznal je až od uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní upomínce (výrok II.)

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , neboť soud shledal její neúspěch pouze v nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .