24 C 188/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žaloba na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu

I. Výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, v 5. podlaží domu č.p. , Anonymizováno, , adresa, , k.ú. , adresa, , dána žalovanou žalobci dopisem ze dne , datum, , je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, .

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu a náhradu nákladů řízení. V žalobě uvedl, že dne , datum, uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Byt“), a to na dobu neurčitou. Dne , datum, , tedy po více jak šesti letech bezproblémového nájemního vztahu, zaslala žalovaná žalobci, v zastoupení právního zástupce, dopis označený jako „Výpověď z nájmu bytu, výzva k vyklizení bytu a jeho předání“ (dále jen „výpověď“). Žalovaná ve výpovědi uvedla, že žalobce měl hrubě porušovat své povinnosti dané nájemní smlouvou a občanským zákoníkem, neboť při kontrole žalovaná zjistila, že místo žalobce v Bytě bydlí pan , jméno FO, , kdy žalovaná v tomto spatřovala porušení § 2269 a § 2275 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále porušení ujednání čl. 6.2.4. a čl. 7 nájemní smlouvy, neboť se dle žalované jednalo o hrubé porušení povinností nájemce. Žalobce s výše uvedenými důvody výpovědi nájemní smlouvy nesouhlasí a má za to, že tvrzená porušení smlouvy se nezakládají na pravdě, nicméně i kdyby se zakládala, tak by nebyla dostatečná k tomu, aby žalovaná byla oprávněna vypovědět nájemní smlouvu pro hrubé porušení povinností. Žalobce si není vědom, že by žalovaná provedla kontrolu v místě Bytu. Žalobce nepopírá, že by dne , datum, byl v Bytě přítomen pan , jméno FO, , který je známý žalobce, ale tento zde byl pouze na návštěvě, popírá však, že by v Bytě pan , jméno FO, bydlel. Ve vztahu k tvrzenému porušení § 2269 o. z., byla jakákoliv nepřítomnost žalobce pouze přechodná, přičemž nikdy nepřesáhla dva měsíce. Žalobce zároveň podotkl, že i při případném naplnění hypotézy § 2269 odst. 1 o. z., je třeba vzít v potaz § 2269 odst. 2 o. z. a i kdyby k nepřítomnosti žalobce v Bytě došlo, k této nelze přihlížet.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, , a to tak, že nárok neuznala ani z části. Za nespornou žalovaná považuje skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalovaná žalobci pronajala na dobu neurčitou Byt. Rovněž je pravdou, že žalovaná dne , datum, odeslala žalobci výpověď, kterou byl žalobce vyzván i k vyklizení a předání bytu. Výpověď byla podána z důvodu, že žalobce hrubě porušil své povinnosti nájemce, zejména, že v daném bytě bydlel pan , jméno FO, , aniž by žalovaná dala žalobci souhlas s podnájmem. Zároveň nebyla žalované oznámena dlouhodobá nepřítomnost žalobce v Bytě. Ostatní skutečnosti jsou předmětem sporu. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobce, že by výpověď neměla být oprávněná, a ani s tím, že nedošlo k hrubému porušení povinností žalobce. Žalovaná tvrzení žalobce, že pan , jméno FO, byl dne , datum, v Bytě pouze na návštěvě a že nikdy v Bytě nebydlel, považuje za lživá a ryze účelová. Žalovaná situaci důkladně prověřovala, přičemž byly provedeny i dvě prohlídky Bytu. Ze závěreční zprávy zpracované dne , datum, detektivem , jméno FO, vyplývá, že při kontrole dne , datum, se v Bytě nacházel pan , jméno FO, , který uvedl, že Byt má půjčený od svého kamaráda (žalobce) na nějakou dobu. Dále uvedl, že žalobce „dnes nebude doma“ s tím, že neví, kdy bude. Naopak pan , jméno FO, neuváděl nic v tom smyslu, že by měl být v Bytě pouze na návštěvě. Z kontroly byl pořízen i videozáznam a rovněž je možné provést svědeckou výpověď pana , jméno FO, a jeho kolegy, kteří kontroly prováděli. Ze závěrečné zprávy tedy plyne, že žalobce Byt pravidelně a řádně neužívá. Dle žalované v uvedeném případě nešlo o standartní návštěvu a tvrzení žalobce ohledně nedostatečné intenzity porušení povinnosti oznámit dlouhodobou nepřítomnost v Bytě, není způsobilá žalobu odůvodnit. Tvrzení uváděná žalobcem žalovaná považuje za účelová, vedená snahou zachovat si lukrativní nájem a jsou vyvrácena tím, co při kontrole uvedl pan , jméno FO, , který dle žalovaná v danou chvíli komunikoval přirozeně a bez dalšího kalkulu. Žalovaný tak jednal v rozporu s čl.7 a čl. 6.2.4. nájemní smlouvy a § 2275 o. z. a § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Výpověď daná žalovanou žalobci tak byla platná, a proto žaloba na neoprávněnost výpovědi nemůže být úspěšná.

3. Soud jednal dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , a to za přítomnosti žalobce i žalované. Na jednání žalobce uvedl, že trvá na podané žalobě, přičemž v mezidobí se nezměnilo asi stanovisko žalované.

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištění:

5. Mezi účastníky bylo nesporné že žalobce a žalovaná mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu Bytu na dobu neurčitou a dále že dne , datum, žalovaná zaslala žalobci výpověď z nájmu Bytu, přičemž byl zároveň vyzván k vyklizení a předání Bytu.

6. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda v Bytě v době, kdy ho měl pronajatý žalobce, bydlel pan , jméno FO, , namísto žalobce, aniž by žalovaná dala souhlas k tomu, aby žalobce dal Byt do podnájmu panu , jméno FO, a dále že žalobce neoznámil žalované svou nepřítomnost v Bytě.

7. Žalobce a žalovaná dne , datum, uzavřeli smlouvu označenou jako „smlouva o nájmu bytu“, ve které je žalovaná označená jako pronajímatel a žalobce jako nájemce. Dle čl. 6.2.4 smlouvy je nájemce oprávněn přijmout ve své domácnosti osobu blízkou. Přijmout osobu jinou, než blízkou za člena domácnosti je nájemce oprávněn pouze se souhlasem pronajímatele. „Souhlas pronajímatele musí mít písemnou formu. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, je povinen oznámit zvýšení počtu osob žijících v byte bez zbytečného odkladu pronajímateli, neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost…“ Dle čl. 7 smlouvy „…V případě, že nájemce nebude v bytě sám trvale bydle, může dát byt nebo jeho část třetí osobě do podnájmu jen s písemným souhlasem pronajímatele…“ (Smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, )

8. Žalovaná dala žalobci výpověď z nájmu Bytu datovanou dne , datum, , kterým vypověděla nájem Bytu v souladu s ust. § 2288 odst. 1 o. z., a to pro hrubé porušení povinností nájemce. Žalovaná ve výpovědi uvedla, že žalobce dal do užívání Byt třetí osobě bez jejího souhlasu, čímž žalobce porušil § 2275 o. z. a čl. 6.2.4 a čl. 7 nájemní smlouvy a dále žalobce porušil § 2269 o. z. tím, že neoznámil, že v Bytě bude dlouhodobě nepřítomen (Výpověď z nájmu bytu, výzva k vyklizení bytu a jeho předání).

9. Dne , datum, byla provedena kontrola v Bytě žalobce, kdy na zazvonění otevřel pan , jméno FO, , který uvedl, že žalobce je jeho kamarád, že je v Praze, ale neví, kdy se do Bytu vrátí. Dále uvedl, že je v Bytě jen na nějakou chvíli. Na dotaz, zda mu žalobce Byt půjčil, odpověděl ano a na dotaz, zda pronajmul, odpověděl: „Nepronajímal jakoby na nějakou…“ (Závěrečná zpráva zpracovaná dne , datum, , video záznamy: Bondar – byt , Anonymizováno, – část 1.avi, Bondar – byt , Anonymizováno, – část 2.avi).

10. Svědek , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, jako nájemci uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako nájemní smlouva se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jako pronajímatelem, kdy předmětem smlouvy je byt č. , hodnota, , umístěn ve , Anonymizováno, . patře domu na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, o , datum, (Nájemní smlouva ze dne , datum, ).

11. Svědek , jméno FO, uvedl, že někdy koncem roku , Anonymizováno, s kolegou ověřovali pro městskou část užívání bytů, kdy jednotlivé byty navštěvovali, zda jsou řádně užívány. Při opakované návštěvě Bytu žalobce otevřel muž, kdy dle dokladu se jednalo o pana , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že Byt má půjčený, bydlí zde a neví, kdy bude žalobce doma. , jméno FO, ohledně doby užívání, nic neuvedl a nic neříkal ani o tom, že by měl být na návštěvě. Z místa vstupu nikoho jiného neviděl. Svědek má za to, že pan , jméno FO, rozuměl a byl schopen pochopit otázku, zda má nějakou nájemní smlouvu. Z kontroly pořídili záznam a sepsali závěrečnou zprávu, kterou předali zadavateli. Jednalo se o druhou kontrolu, kdy při první kontrole nikdo neotevřel.

12. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že v České republice je od roku , Anonymizováno, a bydlí v předmětném bytě, v Bytě od roku , Anonymizováno, chová i kocoura. , jméno FO, je jeho kamarád, kterého zná 7 až 8 let a jednou za žalobcem přijel na návštěvu a poprosil ho, že by potřeboval místnost, aby mohl být s přítelkyní. Žalobce mu vyšel vstříc. Jednalo se o krátkou dobu, kdy ráno předal na Chodově panu , jméno FO, klíče a on mu je druhý den ráno vrátil. Na návštěvě byl u něj několikrát od té doby, co má Byt žalobce pronajatý, ale žádnou delší dobu u něho nepobýval. Neví, o jakou přítelkyni šlo, ale myslí si, že dlouhodobá přítelkyně to nebyla. Dne , datum, byl u své přítelkyně, kde jednou, dvakrát do týdne přespává. Přítelkyně bydlí na adrese , adresa, .

13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že s žalobcem jsou přátelé cca 7 až 8 let a poznali se v České republice, kde svědek bydlí již asi 15 let. Žalobce je v České republice asi 12 let. V Bytě u žalobce byl několikrát na návštěvě, párkrát hlídl i kocoura a několikrát zde byl i přes noc s přítelkyní. Svědek bydlí na , adresa, s dlouhodobou přítelkyní, v Bytě žalobce se stýkal s vedlejšími přítelkyněmi. Vždy se ale jednalo o jednu noc, delší dobu v Bytě nebyl. Byt si takto půjčil dvakrát až třikrát. K předání klíčů docházelo různě, někdy na Chodově. Když žalobci hlídal kočku, mohl mít klíče týden, déle ne. Na videu pořízeném při kontrole je on, přítelkyně byla uvnitř Bytu. Jednalo se o , jméno FO, , která je nyní na Ukrajině. Klíče si s žalobcem předali na , Anonymizováno, , protože žalobce tam má kancelář.

14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je přítelkyní žalobce, se kterým je zhruba od přelomu roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Nebydlí spolu, ale u žalobce v Bytě je tak jednou do týdne. Má zde kartáček a věci na přespání, klíče nemá. Žalobce v Bytě bydlí celou dobu i s kocourem. , jméno FO, zná, kdysi s ním i bydlela, ale neví, kde bydlí. Až poté, co ji žalobce řekl, že dostal výpověď z nájmu, jí řekl, že Byt jednou půjčil panu , jméno FO, .

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce nezná. , jméno FO, byl její přítel v průběhu asi sedmi let a bydleli spolu od roku , Anonymizováno, . Z osobních důvodů se následně odstěhovala. Když začala válka na Ukrajině, přijela maminka a bratr svědkyně a pan , jméno FO, se odstěhoval ke svědkyni do bytu v , adresa, a přenechal jim svůj byt. V bytě v , adresa, bydleli i v roce , Anonymizováno, na základě nájemní smlouvy, , jméno FO, nikde jinde v té době nebydlel.

16. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem svědkyně , jméno FO, a výslechem pronajímatele bytu pan , jméno FO, společnosti , právnická osoba, pro nadbytečnost, neboť má za to, že provedeným dokazováním byl skutkový stav dostatečně zjištěn.

17. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry relevantní pro své rozhodnutí ve věci samé. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

18. Dle ust. § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebod) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

19. Dle ust. § § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

20. Dle ust. § 2269 odst. 1 o. z. ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas pronajímateli. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesplní-li nájemce svou povinnost podle odstavce 1, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem; to neplatí, nenastane-li z tohoto důvodu vážná újma.

21. Dle ust. § 2215 odst. 1 souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle odst. 2 totožného ustanovení zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

22. Po provedeném dokazování, dále na základě skutkových tvrzení žalobce i žalované a s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Soud se nejprve zabýval, zda žalobce podal žalobu v zákonné lhůtě 2 měsíců ode dne doručení výpovědi z nájmu. Výpověď byla žalobci doručena dne , datum, , přičemž žaloba byla podána u zdejšího soudu dne , datum, , a tedy v zákonné lhůtě ve smyslu ust. § 2290 o. z.

24. V projednávané věci soud zkoumal, zda byl dán výpovědní důvod uvedený ve výpovědi, a to důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., tedy, zda se žalobce jako nájemce dopustil hrubého porušení povinností vyplývající z nájmu tím, že Byt dal do podnájmu třetí osobě, neoznámil žalované jako pronajímateli svou nepřítomnost v Bytě delší jak dva měsíce a do domácnosti přijal další osobu bez souhlasu pronajímatele, čímž porušil nájemní smlouvu. Dle podané výpovědi z nájmu bytu na základě žalovanou provedených kontrol měl v Bytě bydlet pan , jméno FO, namísto žalobce, který měl naopak dlouhodobě bydlet jinde. Soud má za to, že výpovědní důvod nebyl prokázán. V řízení ze strany žalobce bylo prokázáno, že v předmětném Bytě skutečně bydlel žalobce, nikoliv svědek , jméno FO, , a to jak výpovědí svědkyně , Anonymizováno, , přítelkyně žalobce, svědka , jméno FO, , tak i výpovědí žalobce. Ačkoliv byl při jedné z kontrol pořízen videozáznam, který zachycuje v bytě svědka , jméno FO, v době, kdy zde žalobce přítomen nebyl, nevypovídá nic o tom, že by pan , jméno FO, v bytě bydlel. Při kontrole dne , datum, v Bytě pan , jméno FO, byl přítomen, nicméně pouze za účelem setkání s jinou přítelkyní, neboť s tehdejší stálou přítelkyní svědek bydlel v bytě v , adresa, , jak sám vypověděl. Jeho výpověď zároveň koresponduje s nájemní smlouvu, jejíž předmětem je byt v , adresa, a výpovědí jeho tehdejší přítelkyně, svědkyně , jméno FO, , přičemž soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti této výpovědi. Výpověď žalobce i svědka , jméno FO, se pak shodují v tom, že žalobce Byt pouze několikrát svědku , jméno FO, půjčil, kdy zde svědek strávil vždy maximálně jednu noc, případně ho požádal, aby mu v Bytě hlídal kocoura. Ačkoliv žalovaná vycházela ze závěrečné zprávy, ve které bylo stanoveno, že žalobce byt pravidelně a řádně neužívá, soud je toho názoru, že závěry zprávy naopak neodpovídají pořízenému videozáznamu, ve kterém svědek , jméno FO, osobám, provádějícím kontrolu, sděluje, že byt mu žalobce nepronajal, ale na určitou dobu půjčil, tuto dobu pak blíže nespecifikuje. Naopak má soud za to, že videozáznam pouze potvrzuje tvrzení žalobce i svědka , jméno FO, o pouhé návštěvě v bytě.

25. Z výše uvedeného je zřejmé, že svědek , jméno FO, v bytě několikrát přítomen byl a rovněž mu bylo umožněno, aby v bytě přenocoval, což žalobce ani nijak nerozporoval. Nicméně se jednalo o pouhé návštěvy či občasné přenocování svědka, který však nejen v době, kdy byly kontroly prováděny, bydlel jinde. Nelze tak hovořit o podnájmu ve smyslu § 2215 o. z. a § 2275 odst. 1 o. z., přičemž v tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle kterého „O podnájemní vztah nejde, přijme-li njemce do bytu další osobu bez souhlasu pronajímatele za účelem krátkodobé návštěvy…“. Soud tedy došel k závěru, že žalovaná neunesla důkazní břemeno, že byl naplněn výpovědní důvod tak, jak byl ve výpovědi specifikován, a výpověď z nájmu bytu je tedy neoprávněná.

26. Pro úplnost soud dodává, že spatřovala-li žalovaná výpovědní důvod v tom, že se žalobce dopustil hrubého porušení svých povinností neoznámením pronajímateli, že v bytě bude nepřítomen po dobu delší než dva měsíce dle § 2269 o. z., i v případě, že by bylo prokázáno, že k výše uvedeném došlo, nejednalo by se o hrubé porušení povinností nájemce. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, nesplní-li nájemce svou povinnost podle odstavce 1, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem; to neplatí, nenastane-li z tohoto důvodu vážná újma. I za předpokladu, že by neoznámením byla způsobena vážná újma, jednalo by se „pouze“ o závažné porušení povinnosti, které dosahuje nižší intenzity než hrubé porušení povinnosti [BAJURA, Jan a Josef SALAČ. § 2269 (Dlouhodobá nepřítomnost nájemce v bytě). In: ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-6-10]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.], a tedy by nebyl naplněn výpovědní důvod uvedený v § 2288 odst. 1 písm. a) o. z.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 19 424 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 2 000 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“), kdy tarifní hodnota jednoho úkonu činí 1 500 Kč, kdy v řízení o neoprávněnost výpovědi nejde o určení její neplatnosti jako právního jednání, ale o přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, tedy „zkontrolování oprávněnosti (správnosti) výpovědi“, kdy se soud zabývá naplněností uplatněného výpovědního důvodu (usnesení NS 26 Cdo 345/2021). Právnímu zástupci žalobce pak náleží odměna za 8 úkonů právní služby dle ust. § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky. Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení, žalobu, sepis repliky k vyjádření žalované, sepis repliky k návrhu na doplnění dokazování žalované spojené s reakcí na výzvu soudu a účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Právnímu zástupci žalobce rovněž náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 2 400 Kč (8 x 300 Kč). Právní zástupce je plátcem DPH a na DPH mu náleží částka 3 024 Kč (21 % z 14 400 Kč). Odměnu za návrhy na doplnění dokazování ze dne , datum, a , datum, soud žalobci nepřiznal, neboť jej dle soudu nelze podřadit žádný z úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1999 Sb., kdy se nejedná o písemní podání ve věci samé (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2024).

28. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.