24 C 211/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa svědkyně a žalovaného o zaplacení 16 767 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 767 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 767 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení příslušenství pohledávky ve výši 2 080 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 480 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 16 767 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] žalovaný jako nájemce uzavřel se žalobkyní jako podnájemcem smlouvu o podnájmu bytu, kde předmětem nájmu bylo přenechání žalobkyni bytovou jednotku na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], o velikosti 1+kk, podlaží [anonymizováno], číslo jednotky [anonymizováno], zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce]. Žalobkyně při podpisu smlouvy uhradila žalovanému jistotu ve výši 17 700 Kč Smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Žalovanému tak vznikla povinnost jistotu žalobkyni vrátit. Žalovaný však jistotu žalobkyni nevrátil. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke vrácení jistoty ve výši 16.767 Kč, když žalobkyně odečetla částku 933 Kč za dva dny užívání jednotky ve dnech [datum] a [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný však nikterak nereagoval. Žalobkyně tak v řízení požaduje částku 16 767 Kč spolu s úrokem z prodlení, dále pohledávku ve výši 2 080 Kč za zaslání předžalobní výzva žalobkyní, a dále náklady řízení.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil svým podáním ze dne [datum], když uvedl, že dne [datum] byla uzavřena podnájemní smlouva mezi žalovaným a žalobkyní. Žalobkyně v únoru provedla platbu za březen a následně oznámila, že se odstěhuje. Žalovaný tak dne [datum] vrátil platbu zpět žalobkyni. Žalobkyně následně pozvala žalovaného dne [datum] k předání bytu a klíčů. Žalobkyně nikterak nevysvětlila příčinu předčasného vystěhování. Žalobkyně zřejmě pochopila, že v souladu s podnájemní smlouvou bude muset hradit za tři měsíce, organizuje příchod ještě tří osob, přičemž jedna se představuje jako advokát a bez příčiny zvou policii. Policie byla rozhořčena tím, že žalobkyně je sama pozvala a následně zavolala policii. Manželka žalovaného, která jednala na základě plné moci, opustila byt. Přičemž vzápětí jí volala advokátka žalobkyně, přičemž jí poprosila, aby se vrátila pro vyřešení záležitosti. Manželka žalovaného požádala o zaslání výpovědi, která následně byla žalobkyní zaslána, přičemž v ní byly uvedeny nepravdivé záležitosti. Aby se žalovaný co nejdříve zbavil žalobkyně jako podnájemkyně, souhlasil žalovaný s ukončením smlouvy bez penále, přičemž byla podepsána vzájemná dohoda. Při předání bytu však žalovaný začal pořizovat fotodokumentaci předmětů poškozených žalobkyní, žalobkyně opustila byt a odmítla podepsat předávací protokol. Žalovaný tak nechal vypracovat znalecký posudek. Žalobkyně byla seznámena se škodou, kterou v bytě způsobila. Žalovaný tedy navrhuje, aby soud žalobu zamítl, a to právě s ohledem na škody, které žalobkyně v bytě způsobila.

3. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně i žalovaného. Kdy na jednání žalobkyně uvedla, že trvá na podané žalobě, přičemž se v mezidobí nezměnilo ani stanovisko žalovaného.

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda žalobkyně v bytě způsobila škodu, na kterou žalovaný započetl kauci, přip. v jaké výši a v jakém rozsahu žalobkyně škodu způsobila. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] byla uzavřena podnájemní smlouva mezi žalovaným jako nájemcem a žalobkyní jako podnájemcem, přičemž podnájemní vztah byl ukončen ke dni [datum].

6. Žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako podnájemce spolu dne [datum] uzavřeli podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytu o velikosti 1+kk, na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], podlaží [anonymizováno], č. bytové jednotky [anonymizováno], č. [list vlastnictví], k.ú. [část obce], a to na dobu určitou do [datum]. Přičemž žalobkyně se zavázala hradit nájemné ve výši 14 000 Kč spolu s paušálem na náklady spojené s užíváním bytu ve výši 3 700 Kč. Žalobkyně se zároveň ve smlouvě zavázala složit jistotu ve výši 17 700 Kč, kterou je žalovaný oprávněn použít na úhradu případných škod způsobených podnájemcem, tedy žalobkyní. Dle čl. 5 smlouvy byla jistota žalobkyní složena při podpisu smlouvy. Smlouva mohla být dle čl. 8 písm. b) ukončena dříve písemnou dohodu smluvních stran (nesporné tvrzení účastníků, Podnájemní smlouva ze dne [datum]).

7. Žalobkyně převzala byt dne [datum], přičemž v době předání bytu byla poškozena žaluzie ve vstupu na balkon a dále byla poškozená podlaha v oblasti balkonových dveří (předávací protokol ze dne [datum], fotografie ze dne [datum], fotografie 1, 2, 3, 4, 5, 6, které jsou podepsány žalobkyní a předkládány soudu žalovaným – přičemž výpovědí svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že se jedná o předmětný byt).

8. Žalobkyně nejprve dne [datum] učinila výpověď z podnájmu, kterou však dne [datum] vzala zpět a následně byl podnájem bytu ukončen dohodou žalobkyně se žalovaným ke dni [datum], přičemž dohodu ukončení podnájmu podepsala za žalovaného jeho manželka paní [jméno] [příjmení] na základě plné moci, kde i na Dohodě o ukončení podnájemní smlouvy je uvedeno u kolonky pro podpis žalovaného i.s. paní [příjmení] (nesporné tvrzení účastníků, Dohoda o ukončení podnájmu ze dne [datum], zpětvzetí výpovědi z podnájmu bytu žalobkyně ze dne [datum]).

9. Žalovaný zaslal žalobkyni dne [datum], [datum] a [datum] emaily týkající se podnájmu bytu a škod v bytě způsobených, kdy v posledním z uvedených emailů žalovaný uvádí, že nechal vypracovat znalecký posudek, kterým byly oceněny škody v bytě se nacházející, přičemž za tento posudek žalovaný vynaložil částku 1.452 Kč (emailová komunikace žalovaného se žalobkyní ze dne [datum], [datum] a [datum], faktura [číslo]).

10. K předání bytu došlo dne [datum], přičemž tento byl předán žalobkyní [jméno] [příjmení], která byt převzala na základě plné moci od žalovaného. U předání bytu přítomen i pan [celé jméno svědka], tedy syn manželky žalovaného. V předávacím protokolu jsou uvedeny následující vady bytu: poškození na laminátové podlaze – škrábance a odštípnuté části, poškozená přechodová lišta mezi laminátem a dlažbou – obrovský škrábanec, pracovní deska nabobtnalá s poškozením na okraji, špinavá a poškrábaná varná deska, špinavá digestoř, stopy barvy nebo oleje na dveřích do koupelny, špinavé sanitární a hygienické zařízení, poškozený dveřní rám do pokoje ze strany chodby – odštípnutá část. Tento předávací protokol nebyl žalobkyní podepsán. Podepsán je pouze přebírajícím, kdy v kolonce pro podpis žalovaného není uvedeno, že by tento za žalovaného podepisovala osoba odlišná, přičemž žalovaný u předání bytu od žalobkyně dne [datum] přítomen nebyl (předávající protokol ze dne [datum], výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], výpověď svědka [celé jméno svědka]).

11. V bytě se ke dni [datum] nacházelo poškození plovoucí podlahy, a to na několika místech, směrem k oknu, tedy v oblasti balkonových dveří. Dále krycí lišta na přechodu plovoucí podlahy a dlažby byla podřená. Interiérové dveře do koupelny byly z vnitřní strany, tedy z koupelny, narušeny po celé ploše stékajícím chemickým roztokem. Obložky dveří v chodbě v levé horní části byly poškozené a dřevěná hrana na obložení zárubní byla poškozená. Pracovní deska rohová z lepeného dřeva nacházející se na kuchyňské lince byla v okolí dřezu a vodovodní baterie poškozená v důsledku vlhka a jednotlivé lepené díly byly zkroucené a odlepovaly se. Dle znaleckého ocenění by oprava těchto škod ke dni ocenění stála 16.250 Kč (znalecký posudek č. [rok] [číslo], výpověď svědka [celé jméno svědka], výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], fotografie H, I, M, N a O – při porovnání se jedná o stejný stav, jako je uveden na fotografiích ve znaleckém posudku).

12. Pokud se jedná o poškození přechodové lišty mezi dlažbou a laminátovou podlahou v předmětném bytě, jedná se o hliníkovou lištu, která je pokryta folií. K odření lišty mohlo dojít např. posunem nábytku, přičemž tyto lišty jsou velmi náchylné a k jejich poškození dochází velmi často. Koupelnové dveře byly poškozeny chemickými látkami, přičemž nebylo možno určit přesnou látku. Na dveřích byly tekuté čáry, přibližně 10, kdy většina z nich se nachází ve spodní části dveří. Toto poškození bylo pouze estetického rázu. Pracovní deska na kuchyňské lince je z lepeného dřeva, která výrazně podléhá možnosti poškození, pokroucení vodou. Deska není vhodně zvolená, a to i s ohledem na baterii a dřez. Kdy baterie a dřez je každé samostatně vloženo do pracovní desky, přičemž je i dřez nevhodně zvolen, když je zaoblen a voda se právě zde může více držet. Nelze říci, za jak dlouho je možné, aby k takovému poškození došlo. Ani u jednoho z poškození nelze určit stáří tohoto poškození (výpověď znalce [jméno] [příjmení]).

13. Žalobkyně dne [datum] žalovanému zaslala předžalobní výzvu, přičemž tato byla žalovanému doručena dne [datum] (Předžalobní výzva ze dne [datum], informace o zásilce).

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

15. Dle ust. § 2274 o. z., nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně.

16. Dle ust. § 2254 odst. 1 a 2 o. z., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

17. Dle ust. § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

18. Dle ust. § 2293 o. z., nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

19. Soud při svém rozhodování použil judikaturu, a to zejména Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1329/2017, dle kterého:„ Nájemce, který vlastníku nahradil škodu na pronajatém objektu, způsobenou v době trvání nájemního a podnájemního vztahu jednáním třetí nezjištěné osoby, je oprávněn požadovat náhradu za poškození objektu na podnájemci, jehož porušení právní povinnosti nespočívá ve způsobu, jakým pečoval o ochranu předmětu podnájmu, nýbrž v nesplnění povinnosti stanovené podnájemní smlouvou vrátit nepoškozený předmět podnájmu. (…) V příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla žalobkyni škoda, neboť její majetkový stav se snížil o hodnotu vyplacenou vlastníku nemovitosti. Odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobkyni se odvozuje od porušení smluvní povinnosti vrátit podnajatou věc po uplynutí sjednané doby pronajímateli ve stavu, v jakém byla převzata.“ 20. Po provedeném dokazování, dále na základě skutkových tvrzení žalobkyně i žalovaného a také s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako podnájemce spolu dne [datum] uzavřeli podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytu o velikosti 1+kk, na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], podlaží [anonymizováno], č. bytové jednotky [anonymizováno], č. [list vlastnictví], k.ú. [část obce], a to na dobu určitou do [datum]. Přičemž žalobkyně se zavázala hradit nájemné ve výši 14 000 Kč spolu s paušálem na náklady spojené s užíváním bytu ve výši 3 700 Kč. Žalobkyně v souladu se smlouvou žalovanému složila jistotu ve výši 17 700 Kč. Žalobkyně převzala byt dne [datum], přičemž v době předání bytu byla poškozena žaluzie ve vstupu na balkon a dále byla poškozená podlaha v oblasti balkonových dveří. Podnájem bytu byl ukončen dohodou žalobkyně se žalovaným ke dni [datum]. V bytě ke dni [datum] bylo zjištěno poškození plovoucí podlahy, a to na několika místech, směrem k oknu, tedy v oblasti balkonových dveří, krycí lišta na přechodu plovoucí podlahy a dlažby byla podřená, interiérové dveře do koupelny byly z vnitřní strany, tedy z koupelny, narušeny po celé ploše stékajícím chemickým roztokem, obložky dveří v chodbě v levé horní části byly poškozené a dřevěná hrana na obložení zárubní byla poškozená, pracovní deska rohová z lepeného dřeva nacházející se na kuchyňské lince byla v okolí dřezu a vodovodní baterie poškozená v důsledku vlhka a jednotlivé lepené díly byly zkroucené a odlepují se. V řízení bylo prokázáno, že poškození laminátové podlahy v prostoru před oknem zde bylo již v době, kdy se žalobkyně do bytu stěhovala, tedy ke dni [datum], kdy jí byl byt žalovaným předán. Dále bylo prokázáno, že přechodová lišta mezi dlažbou a laminátovou podlahou je velmi náchylná k poškození a v souladu se znaleckým zkoumáním lze tedy konstatovat, že její opotřebení je ve své podstatě opotřebením běžným, když je daná lišta velmi náchylná. Totéž se týká kuchyňské desky, která byla pokroucena z důvodu působení vlhka, přičemž tato deska i dřez a baterie byly nevhodně zvoleny, kdy již pouhým užíváním tyto vady mohly vzniknout, lze tedy opět uzavřít, že se jedná o běžné opotřebení. Co se týče poškození dveří a hran (jako ostatně i u předchozích poškození, která jsou však svou povahou opotřebením běžným) v řízení nebylo prokázáno, v jaké době tato poškození vznikla, a zda tato poškození způsobila žalobkyně. Nadto žalovaný v souladu s výše uvedenou judikaturou v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by výše uvedená poškození, která byla znalcem oceněna na částku 16 250 Kč, uhradil vlastníkovi bytu. Žalovanému tak žádná škoda nevznikla, neboť tato by žalovanému vznikla pouze v případě, že by škodu uhradil vlastníkovi bytu. Žalobkyně složila žalovanému kauci ve výši 17 700 Kč, avšak v souladu s nesporným tvrzením účastníku byt užívala do [datum], kdy došlo k předání bytu, kdy za tyto dny neuhradila nájemné, které žalobkyně vyčíslila na částku 933 Kč, kdy tuto výši žalovaný nikterak nesporoval, kromě toho žalobkyně v řízení požadovala po žalovaném pouze částku 16 767 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni zbylou část složené kauce nevrátil, ač k tomu byl povinen, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanému uložil uhradit žalobkyni výše specifikovanou částku.

21. Nad rámec soud uvádí, že nepovažuje za prokázané a nemá tedy zjištěn skutkový stav, týkající se špinavosti uvedeného bytu, ačkoliv bylo výslechem svědka [celé jméno svědka] zjištěno, že fotografie byly pořízeny v předmětném bytě. Jedná se dle názoru soudu o nedostatky v úklidu převážně běžného rázu, či běžného opotřebení vznikající při užívání bytu, spočívající v zašlém odtoku, či nedostatečného vyleštění digestoře a varné desky, nadto soud poznamenává, že není patrno, kdy byly předmětné fotografie pořízeny (fotografie A, B, C, D, E, F, G, J, K, L).

22. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení od [datum] (den následující po doručení předžalobní výzvy) do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Co se týče výroku II. tohoto rozsudku, soud žalobu v části, kde žalobkyně požadovala částku 2 080 Kč, jako příslušenství pohledávky představující účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky spočívající v zaslání výzvy k plnění žalovanému, zamítl, a to neboť se v tomto případě se nejedná o příslušenství pohledávky, nýbrž se jedná o náklady řízení, viz dále.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, kdy neúspěch žalobkyně se týkal pouze příslušenství pohledávky. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 480 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 1 000 Kč. Dále odměnou právního zástupkyně žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška), kdy tarifní hodnota jednoho úkonu činí 1 780 Kč. Právnímu zástupci žalobkyně tak náleží odměna za 6 úkonů právní služby dle ust. § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g). Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, žalobu a účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum] Celkem tedy 10 680 Kč (6 x 1 780 Kč). Dále právní zástupkyni žalobkyně náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč).

25. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.