24 C 212/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 566,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, - kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž přílohou je Předpis splátek. Na základě této smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši částka, jejíž převzetí potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit příslušenství ve výši částka, celkem se tak zavázal zaplatit částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Splatnost závazku připadla na datum. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle vyplněné Žádosti o úvěr. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, do sjednané doby splatnosti svůj závazek nesplatit, když uhradil částku částka, která odpovídá 3 splátkám. Na jistinu úvěru byla alokována částka 4 615,80 na příslušenství pak částka částka. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovavým postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na ústní jednání dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z účasti omluvila, o odročení nežádala, souhlasila s projednáním v nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.

5. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s výší úvěru částka, kdy žalovaný se zavázal dále zaplatit náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, tj. celkem se zavázal zaplatit částku částka ve 14měsíčních splátkách po částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti (smlouva o úvěru). Žalovaný uhradil ve prospěch úvěru částku částka (tvrzení žalobkyně).

6. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti, pak z Žádosti o úvěru a Formuláře pro standartní informace o spotř. úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně eviduje ke dni uzavření úvěrové smlouvy, že žalovaný je svobodný, bezdětný, je zaměstnán s příjmem asi částka, bydlí v nájemním bytě, výdaje částka (Žádost o úvěru a Formulář pro standartní informace o spotř. úvěru).

7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení postoupení pohledávky ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávky). Za účelem upomenutí žalovaného o úhradu dlužné částky byl dne datum žalovanému zaslán dopis, ve dnech 5. 3 a 15. 3. byl učiněn telefonický hovor a dne datum proběhla osobní návštěva u žalovaného (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum, dopis ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne datum (výzva před podáním žaloby ze dne datum).

8. Soud tak měl v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě byl dne datum poskytnut žalovanému částku částka.

9. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala údaje, uvedené v listině „Posouzení úvěruschopnosti žadatele“, a pokud je snad měla získat toliko z tvrzení žalovaného v žádosti o úvěr, jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o výdajích žalovaného, popř. jeho domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona).

10. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěrů, po odečtení všech dosavadních plateb, vztahujících se ke smlouvě. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši jistiny částka na které žalovaný uhradil částka, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve výši částka (výrok I.)

13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaný se k jednání nedostavil nemohl soud zkoumat jeho možnosti a proto určil pariční lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do smluvních poplatků, smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je stejný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.