24 C 213/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 196 eur s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 196 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 196 EUR od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 817,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 196 EUR s příslušenstvím a nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobce je podnikatelem se sídlem v České republice. Žalovaný je dle výpisu z obchodního rejstříku fyzickou osobou podnikatelem se sídlem v Rakousku. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo, podle které prováděl v Rakousku práce pro žalovavého. Podle čl. 4 se smlouva řídí řádem České republiky a veškeré spory z této smlouvy se budou dle čl. 4 řešit příslušným soudem zhotovitele. Smlouva byla uzavřena dne datum. Žalobce prováděl pro žalovaného práci pomocí svých zaměstnanců p. příjmení a p anonymizováno Celkem bylo odpracováno 52 hodin dle sjednané sazby 23 EUR za hodinu. Žalobkyně tak vyúčtovala žalovanému fakturou číslo ze dne datum částku 1 196 EUR, se splatností datum. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne datum uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení truhlářský prací, kdy provádění díla bude zahájeno dne datum Cena díla byla sjednána jako hodinová sazba práce jednoho pracovníka na dílo, a to ve výši 23 EUR. Objednatel se ve smlouvě zavázal hradit cenu díla podle skutečně odpracovaných prací, kdy platby budou probíhat na základě daňových dokladů, které budou zhotovitelem vystaveny každý týden (smlouva o dílo ze dne datum). Dne datum vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku 1 196 EUR, a to za 52 hodin práce. Dle výkazu práce odpracovali zaměstnanci žalobkyně pro žalovaného v období od anonymizováno do datum celkem 52 hodin (faktura číslo výkaz práce od datum do datum). Žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu žádným způsobem nereagoval (předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení 1 196 EUR Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne datum uzavřena smlouva o dílo (§ 2787 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni cenu díla spočívající v provedených truhlářských prací. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by cenu díla uhradil, či že dílo nebylo žalobkyní žalovanému v uvedeném rozsahu poskytnuto. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky, jenž představuje zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 817,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 234 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 838 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.