24 C 216/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o určení nájemce bytu

I. Právo společného nájmu žalobkyně a žalovaného k bytu číslo hodnota v 10. podlaží na adrese adresa o velikosti 3+1 ve vlastnictví Městské části adresa se ruší a nájemcem se určuje žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zrušení práva společného nájmu účastníků k bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví Městské části adresa, č. hodnota v 10. podlaží na adrese adresa a určení, že žalobkyně je výlučným nájemcem. Žalobu odůvodnila tím, účastníci uzavřeli dne datum s Městskou částí adresa nájemní smlouvu k předmětnému bytu. V roce Anonymizováno bylo manželství účastníků rozvedeno a žalovaný se z bytu odstěhoval, avšak žádné další kroky k legalizaci tohoto stavu neučinil, je stále veden jako nájemce bytu a jako uživatel služeb. Od roku Anonymizováno byt užívá výlučně žalobkyně se svojí dcerou jméno FO, která byla rozsudkem zdejšího soudu omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem se stala žalobkyně. Žalobkyně se obává vnuknutí exekutorů do bytu, kdy žalovaný má nespočet exekucí o jejichž rozsahu a celkových dluzích nemá ani žalovaný přehled. Žalovanému do bytu dochází pošta včetně výzev od exekutorů. Současně žalobkyně žádá o zrušení trvalého pobytu žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Na ústní jednání dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se dostavila Soud tedy věc projednal za nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

4. Soud provedl všechny listinné důkazy založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.

5. Žalovaný uzavřel dne datum s Městskou částí adresa nájemní smlouvu k bytu č. hodnota o velikosti 3+1 v 10. podlaží domu č.p. Anonymizováno ve Anonymizováno, kdy pronajímatelem je Městské část adresa. Dne datum došlo k uzavření manželství mezi žalobkyní a žalovaným a od tohoto dne se tak stali společnými nájemci předmětného bytu. Od datum byla úhrada za užívání bytu a služeb stanovena na částku celkem částka, z čehož částka činí nájemné (nájemní smlouva, změna předpisu úhrad od datum, vyjádření Městské části adresa ze dne datum, SIPO). Dne datum podala žalobkyně žádost o odkup bytu do osobního vlastnictví, kdy této žádosti nebylo MČ adresa vyhověno (žádost, dopis ze dne datum).

6. Žalovaný v předmětném bytě již několik let nebydlí, byt obývá žalobkyně s dcerou (prohlášení nájemců/vlastníků bytových jednotek ze dne datum).

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 Anonymizováno ze dne datum č.j. spisová značka byla dcera účastníků řízení Jméno žalobkyně, narozená rodné přijmení datum omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byla jmenována žalobkyně. V rámci jednání o omezení svéprávnosti žalovaný vypověděl, že již tři roky bydlí v bytě, na který má podnájemní smlouvu, má několik exekucí o jejichž výši nemá přehled, je to v řádech milionů korun (protokol o jednání ze dne datum sp.zn. spisová značka, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. spisová značka ze dne datum).

8. Na žalovaného je vedeno několik exekucí (výpisy z centrální evidencí, fotografie obálek od exekutorů, výzvy k vyzvednutí zásilek, protokol o jednání ze dne datum sp.zn. spisová značka).

9. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

10. Dle § 768 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „o.z.“) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

11. Na základě shora provedeného dokazování, tvrzení žalobkyně, jakož i na základě shora uvedených zákonných ustanovení soud zrušil právo společného nájmu žalovaného a žalobkyně k předmětnému bytu a určil, že nájemcem bytu je žalobkyně.

12. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o zrušení práva jednoho z rozvedených manželů soudem k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, jsou skutečnosti, že dotyční manželé byli rozvedeni, existence společného nebo stejného práva bydlení, existence bytu, v němž mají rodinnou domácnost a absence jejich dohody. Soud je toho názoru, že v daném případě byly splněny všechny shora uvedené podmínky, když účastníci byli rozvedeni dne datum, účastníci jsou společnými nájemci bytu číslo hodnota v 10. podlaží na adrese adresa, o velikosti 3 + 1, ve vlastnictví Městské části adresa, ve kterém doposud žalobkyně společně se svou dcerou žijí, kdy žalovaný se k návrhu po celou dobu řízení nevyjádřil a z tvrzení žalobkyně a z provedeného dokazování bylo naprosto nepochybné, že žalovaný neposkytuje žalobkyni žádnou součinnost ohledně zrušení/ukončení svého nájemního práva.

13. Předmětem rozhodování dle § 768 o.z. je jednak zrušení práva k bytu toho manžela, po kterém lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, dále rozhodnutí o povinnosti tohoto manžela byt vyklidit nejpozději do jednoho roku od právní moci rozhodnutí (srov. NS 2 Cdo 10/92 – Rc 29/1993), a rozhodnutí o náhradě, jejž mu poskytne druhý manžel, který bude nadále v bytě oprávněně zůstávat. Úvaha o tom, po kterém z rozvedených manželů lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, je odrazem konkrétních okolností případu, přičemž nosnými, avšak nikoliv jedinými, hledisky, je skutečnost, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, a stanovisko pronajímatele. Dalšími hledisky pak budou například příčiny rozvratu manželství účastníků, jejich sociální a majetkové poměry, jejich zdravotní stav, účelné využití bytu a to, jak se který z nich zasloužil o získání bytu. Hodnocení těchto dalších hledisek, pokud jde o jejich důležitost pro rozhodnutí o dalším nájmu bytu za situace, kdy účastníci mají nezletilé dítě, je však nutno činit ve spojitosti s hledisky v zákoně přímo uvedenými, zejména s hlediskem zájmu nezletilých dětí, které zákon vzhledem k jeho povaze vytyčuje jako prvořadé (srov. NS 26 Cdo 1407/2006).

14. V předmětném bytě žije žalobkyně sama s dcerou od roku Anonymizováno, kdy bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalovaný v rámci řízení o omezení svéprávnosti k dceři sám vypověděl, že již mim 3 roky bydlí v pronajatém bytě. Dcera účastníků byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum č.j. spisová značka omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byla jmenována žalobkyně, kdy dcera účastníků trpí poruchou autistického spektra. Žalovaný netvrdil ani neprokázal žádné okolnosti, které by svědčily o tom, že by nájemcem bytu měl být žalovaný.

15. Z důvodů shora uvedených má soud za to, že po žalobkyni nelze spravedlivě žádat, aby byt opustila, a proto bylo jejímu návrhu vyhověno a soud společné nájemní právo k bytu zrušil a jediným nájemcem určil žalobkyni (výrok I.).

16. O vyklizení bytu žalovaným a o stanovení náhrady žalovanému za ztrátu práva nájmu bytu soud nerozhodoval, kdy žalobkyně u jednání dne datum uvedla, že žalovaný v bytě již žádné věci nemá, v bytě nebydlí již 14 let a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by v bytě bydlel, že by zde měl svůj majetek či že by mu vznikly nějaké náklady související ze zrušení jeho nájemního práva a vyklizením bytu.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.