24 C 217/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 706,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 706,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 706,51 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 488 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 706,51 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně je distributorem a výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích na technické plyny. Tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a zákazníkům je za jejich užívání účtováno nájemné a dodatkové nájemné. Podle dodacího listu číslo ze dne datum žalovaný odebral od žalobkyně 1 láhev na ostatní plyny. Z faktury číslo ze dne datum vyplývá, že žalovaný měl k tomuto dne v užívání 1 ks lahev na ostatní technické plyny. Tato faktura byla řádně uhrazena. Uhrazením faktury žalovaný ve smyslu čl. 4 VOP odsouhlasil stav obalů na svém odběrovém místě. Faktura tak byla podkladem pro vyúčtování nájemného a dodatkového nájemného. Ke dni podání žaloby má dle evidence žalovaný v užívání 1 ks lahve na ostatní plyny, kterou do dnešního dne nevrátil. Součástí dodacích listů a smluv jsou Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas podpisem dodacích listů. Žalovanému bylo účtování nájemné za pronájem lahví v souladu s čl. 4 všeobecných obchodních podmínek dle ceníku pro rok rok, a to ve výši 9,60 Kč a 9,80 Kč/lahev/den bez DPH a dodatkové nájemné ve výši 13,00 Kč a 14,80 Kč/lahev/den bez DPH. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k plnění dluhů, za což mu v souladu s čl. 16 všeobecných obchodních podmínek účtovala poplatky po 235 Kč bez DPH. Z důvodu neplnění finančních závazků ze strany žalovaného vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu výpovědí ze dne datum. Jelikož ze strany žalovavého nedošlo po uplynutí výpovědní doby k vrácení 1 ks lahve na ostatní plyny, požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Za účelem zvyšování úrovně a přesnosti dodávek eviduje žalobkyně u všech svých zákazníků pohyb tlakových lahví, a to za pomoci skenování na nich umístěných individuálních čárových kódů (BID kódů). U žalovaného bylo pomocí BID kódu zjištěno, že tento odebral dne datum dodacích listem číslo ks lahve na ostatní plyny BID číslo. Žalovaný dluh nesplnil ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o dlouhodobém pronájmu, na jejímž základě převzal žalovaný do užívání 1ks lahve na ostatní technické plyny. Dle čl. 3 VOP dodávání i měnění lahví s plynem probíhá na základě objednávky zákazníka, dle čl. 4 VOP nájemní vztah vzniká podpisem dodacího listu a nájemné i dodatkové nájemné je zákazník povinen platit dle platného ceníku (daňový doklad číslo ze dne datum vč. všeobecných obchodních podmínek). Denní nájemné bylo ujednáno ve výši 9,60 Kč bez DPH (základní ceník produktů a služeb žalobkyně). Dle čl. 6 VOP při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Smlouva o pronájmu byla vypovězena ze strany žalobkyně dne datum, a to z důvodu opakovaného neplnění finančních závazků. Žalovaný žalobkyni nevrátil 1 ks lahví, a proto mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč (výpověď nájemní smlouvy ze dne datum). Dne datum, datum a datum vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatky za upomínání v celkové výši 853,05 Kč (faktura číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum). Za období od datum do datum byly žalovanému vystaveny faktury za pronájem lahví v celkové výši 15 853,46 Kč (faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum (poslední výzva k úhradě ze dne anonymizována dvě slova rok). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 20 706,51 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřely nájemní vztah, kdy žalobkyně je výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích, tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a žalovaný je povinen platit za jejich užívání nájemné. Žalovaný nezaplatil nájemné, které mu bylo účtováno v období od datum do datum. Žalobkyně v souladu s § 2231 o. z. a všeobecnými obchodními podmínkami, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas, nájem vypověděla s jednoměsíční výpovědní dobou a vyzvala jej k vrácení 1 láhve. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by vrátil žalobkyni láhev na ostatní plyny s čárovým kódem BID číslo, kterou od ní převzal dne datum. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost k zaplacení smluvní pokuty podle všeobecných obchodních podmínek v souladu s § 2048 o. z. ve výši 4 000 Kč. Zároveň žalovanému vznikla povinnost podle všeobecných obchodních podmínek zaplatit žalobkyni poplatky za odeslané upomínky ve výši podle ceníku. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 20 706,51 Kč (§ číslo, § 2217 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 obč. zák.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do jistiny zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 488 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 036 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 706,51 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a předžalobní upomínka dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 60 C 404/2021, 40 C 397/2021 nebo 17 C 309/2021), jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.