24 C 221/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 63 787,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 626,52 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba o zaplacení částky 1 361,20 Kč spolu s příslušenstvím se zamítá

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 706,61 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku

IV. Žaloba o zaplacení částky 5 093,39 Kč s příslušenstvím se zamítá

V. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 6 395,72 Kč.

VI. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 987,72 Kč s příslušenstvím (nárok I.) a částky 31 800 Kč s příslušenstvím (nárok II.) a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána povinnost žalovaného hradit úrok ve výši 12 % ročně a dále poplatky za správu a vedení kartového účtu a další poplatky. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedeném na výpisu z kartového účtu, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % z částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Ve smlouvě o úvěru bylo dále sjednáno, že pokud nebudou úroky z úvěrů a poplatky spojené se správou úvěrů zaplaceny ke dni splatnosti, pak se takové úroky z úvěru a ceny k datu jejich splatnosti stávají součástí jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, vyzvala banka žalovaného o úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, stane se celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaný však dluh neuhradil, a proto banka smlouvu o úvěru vypověděla a požádala žalovaného o vrácení celé dlužné částky najednou ke dni [datum], kdy dlužná jistina činila 31 987,72 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet do dne postoupení pohledávky nebylo na pohledávku ničeho uhrazeno (nárok I.). Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve kterém se banka zavázala žalovanému na základě jeho příkazu poskytnout peněžní prostředky do limitu 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit úrok ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto jej banka vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do [datum], jinak se stane celý úvěr splatný. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil banka ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaná částka 31 800 Kč se sestává z jistiny 30 000 Kč a poplatků 1 800 Kč (nárok II.). Pohledávky za žalovaným vyplývající z výše uvedených smluv o úvěru, včetně příslušenství byly ze strany banky postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ani po zaslání písemné upomínky ničeho neuhradil.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalovanému z důvodu nezmámeno pobytu ustanoven opatrovník. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. U jednání dne [datum] opatrovník žalovaného uvedl, že má za to, že je potřeba postupovat podle § 86 zákona 257/2016 Sb. a posoudit, zda byla s řádnou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného úvěr řádně splácet, kdy v případě, že by tato podmínka nebyla splněna je smlouva absolutně neplatná. Současně uvedl, že má za to, že smlouva je neplatná i z důvodu vysoké sazby RPSN ve výši 36,32 % ročně.

4. U jednání dne [datum] byla žalobkyně poučena podle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěry řádně splácet a k čerpání a splácení poskytnutých peněžních prostředků. Po takto uvedeném poučení žalobkyně v podání ze dne [datum] a uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Současně se žalovaný zavázal hradit RPSN ve výši 36,32 % ročně, kdy dle žalobkyně se nejedná o nepřiměřenou výši. Dále žalobkyně uvedla, že pokud jde o nárok I. žalovaný poskytnutý úvěr čerpal bezhotovostně a hotovostně výběrem z bankomatu v celkové výši 317 874,42 Kč, kdy žalovaný pak splatil 287 247,90 Kč. K nároku II. žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Dne [datum] byl uzavřen dodatek, na jehož základě právní předchůdce žalobkyně zvýšil limit na částku 30 000 Kč. Výše RPSN byla ve smlouvě sjednána ve výši 18,6 % a žalobkyně má za to, že se nejedná o nepřiměřenou výši. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný částku v celkové výši 110 780,05 Kč, na kterou splatil částku 84 073,39 Kč. Žalobkyně má za to, že právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedl, že žije v registrovaném partnerství, žije ve vlastním bytě/domě se zástavou, má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrové produktu také prohlásil, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé a úplné a toto stvrdil svým podpisem.

5. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. V období od [datum] do [datum] měl žalovaný zřízen u [obec] spořitelny bankovní účet č. [bankovní účet] (výpisy z účtu žalovaného od [datum] do [datum]). Dne [datum] požádal žalovaný o poskytnutí úvěrového produktu, ve které uvedl, že je zaměstnán s příjmem 18 288 Kč. Dále zde uvedl, že žije v registrovaném partnerství, a to ve vlastním domě/bytě se zástavou, měsíční výdaje nebyly uvedeny (žádost o poskytnutí úvěrového produktu). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru na jejímž základě byl žalovanému zřízen kartový účet číslo [bankovní účet], na které mu byl poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč s roční procentní sazbou nákladů ve výši 36,32 % Součástí smlouvy byly [ulice] podmínky, Všeobecné obchodní podmínky, žádost o kartu a ceník. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, jakým způsobem obecně žalobkyně postupuje při ověřování úvěruschopnosti a jaký je její právní pohled na danou problematiku (smlouva o úvěru, záznam opis k poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, obchodní podmínky [obec] spořitelny, oznámení o úrokových sazbách, ceník banky, Posouzení úvěruschopnosti klienta). Za období od [datum] do [datum] čerpal žalovaný na kartovém účtu číslo [bankovní účet] celkem 317 874,42 Kč a splatil částku 287 242,90 Kč. K tíži účtu byly připisovány úroky a poplatky (výpisy z účtu za období od [datum] do [datum], transakční historie, sestava [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzvala [ulice] spořitelna žalovaného k úhradě dluhu ve výši 5 851 Kč, a to do [datum], současně žalovaného upozornila, že v případě neuhrazení dlužné částky dojde k okamžitému zesplatnění celého úvěru (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzvala [ulice] spořitelna žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 34 025,03 Kč (výzva před podáním žaloby ze dne [datum], včetně dodejky). NÁROK I.

7. Dne [datum] požádal žalovaný o poskytnutí úvěrového produktu, ve které uvedl, že je zaměstnán s příjmem 18 288 Kč. Dále zde uvedl, že žije v registrovaném partnerství, ve vlastním domě/bytě se zástavou. [ulice] výdaje zde nejsou uvedeny (žádost o poskytnutí úvěrového produktu). Dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě, které mu, které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet]. Výše úvěrového limitu byla zvýšena na částku 30 000 Kč, a to dodatkem ze dne [datum]. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, jakým způsobem obecně žalobkyně postupuje při ověřování úvěruschopnosti a jaký je její právní pohled na danou problematiku (smlouva o revolvingovém úvěru záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, dodatek ke smlouvě ze dne [datum], posouzení úvěruschopnosti klienta). Za období od [datum] do [datum] čerpal žalovaný na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet] celkem 110 780,05 Kč a splatil 84 073,39 Kč. K tíži účtu byly žalovanému účtovány úroky a poplatky (výpisy z úvěrového účtu od [datum] do [datum], stav úvěru z minulosti ke dni [datum]). NÁROK II.

8. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky jejíž součástí bylo postoupení pohledávek za žalovaným. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení podle, příloha [číslo] – seznam pohledávek, dohoda o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky v celkové výši 77 469,06 Kč, a to do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek).

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (p) řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“),„ (s ) potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“ 11. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ„ (p) oskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.“ Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ„ (p) oskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména (…) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele (…).“ Podle § 78 odst. 4 věty první ZSÚ„ (p) oskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.“ Podle § 78 odst. 5 ZSÚ„ (p) ovinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.“ 12. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ„ (s ) potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“ 13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ„ (p) oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ„ (p) oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“ 14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném do 31. 12. 2023,„ (p) oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Podle § 87 odst. 2 ZSÚ,„ (j) e-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“ 15. Shora uvedený skutkový závěr soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byly uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 ZSÚ. [právnická osoba] na vrácení poskytnutých peněžních prostředků byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 o. z.

16. Žalovaný namítal, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí neprověřil schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet. S touto námitkou žalovaného lze souhlasit, kdy žalobkyni se přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nepodařilo prokázat, že by [právnická osoba], před uzavřením smluv s žalovaným řádně ověřovala jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet ve sjednaných pravidelných splátkách.

17. Žalobkyně sice tvrdila, že [ulice] spořitelna zhodnotila informace získané od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu. Ze žádostí o poskytnutí úvěru sice vyplynulo, že žalovaný uvedl, že žije v registrovaném partnerství, žije ve vlastním bytě/ domě se zástavou, má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Ze žádosti o poskytnutí úvěru nevyplývá, že by žalovaný ke zde uváděným tvrzením doložil doklady, kdy ani žalobkyně toto nikterak netvrdí a ani nezakládá žádné důkazy, kterými by si banka tato tvrzení ověřila ačkoli tato povinnost vyplývá z § 78 ZSÚ. Žalobkyně tedy neprokázala, že by [právnická osoba] výši příjmu žalovaného ověřovala podle § 84 odst. 2 věty poslední ZSÚ, přestože právě výše příjmu je podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ rozhodující pro posouzení schopnosti splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a z toho důvodu je nutné ji ověřovat.

18. Ohledně výdajů žalovaného není v žádosti o poskytnutí úvěru uvedeno ničeho. Obdobně jako výše příjmu je i výše výdajů spotřebitele rozhodujícím hlediskem pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, jak vyplývá z § 86 odst. 2 věty první ZSÚ. Jistou část těchto výdajů na zajišťování základních osobních potřeb lze patrně určit odhadem, jak to činí i zákonodárce například při zřízení institutu životního minima. Takový zjednodušený postup však lze aplikovat jen tehdy, je-li pro odhad výše výdajů k dispozici dostatek ověřených vstupních údajů. V případě nákladů na bydlení je tak zejména potřeba mít ověřeno, zda spotřebitel využívá bydlení nájemní, nebo zda bydlí ve vlastní nemovitosti, neboť výše nákladů spojených s bydlením je u každé z uvedených variant značně rozdílná, přičemž zejména u nájemního bydlení budou náklady na bydlení patrně tvořit největší část výdajů spotřebitele. Jestliže poskytovatel spotřebitelského úvěru rezignuje na ověření přesné výše výdajů spotřebitele a zároveň neověří ani způsob bydlení spotřebitele, nelze mít za to, že by řádně ověřil výši výdajů spotřebitele podle § 84 odst. 2 věty poslední ZSÚ.

19. Po příjmech a výdajích spotřebitele je dalším neméně významným údajem pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr také způsob plnění dosavadních dluhů podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ. [příjmení] mohl poskytovatel spotřebitelského úvěru daný způsob plnění posoudit, musí nejprve zjistit, zda spotřebitel již měl nebo stále má dluhy a jak dluhy splácí. Zároveň musí sjednané splátky dosud nesplacených dluhů zahrnout též mezi výdaje spotřebitele. Žádné doklady podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSÚ ohledně ověřování existence a způsobu plnění dosavadních dluhů žalovaného nebyly soudu předloženy.

20. Jelikož nebylo prokázáno, že by [právnická osoba], před uzavřením smluv s žalovaným řádně posoudila jeho schopnost splácet sjednané pravidelné splátky, s ohledem na § 86 odst. 1 ZSÚ nebyla oprávněna s ním smlouvy uzavřít. Protože smlouvy přes uvedené uzavřela, jsou tyto neplatné podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu přes § 87 odst. 1 větu druhou ZSÚ a podle § 588 o. z., neboť porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť již Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Povinnost soudu přihlížet k neplatnosti i bez návrhu a bez časového omezení plyne též z článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, jak dovodil rovněž Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne [datum] ve věci C‑ [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK). K tomu se sluší poznamenat, že podle čl. XVIII zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, bude s účinností od [datum] bude § 87 odst. 2 věta druhá ZSÚ výslovně znít:„ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“ 21. Pokud žalobkyně soudu založila výpis z účtu žalovaného před sjednáním smluv, tj, výpisy za období od [datum] do [datum] a listinu označenou jako„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ nelze ani z těchto důkazů mít za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně splnila svou povinnost ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti, kdy jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně soudu nedoložila žádné další důkazy týkající se příjmů a výdajů žalovaného, jako např. pracovní smlouvu, platový výměr, důkazy týkající se bydlení (smlouva o nájmu bytu, výpis z katastru nemovitost), výdaje na bydlení, splátky hypotéky apod., kdy poskytovatel je povinen klientem uváděné příjmy a výdaje nejen zjistit, ale zejména ověřit.

22. Protože závazky ze smluv uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba], jsou neplatné, jsou si smluvní strany povinny podle zásad bezdůvodného obohacení upravených v § 2991 a 2993 o. z. se zvláštní úpravou splatnosti v § 87 odst. 1 větě poslední ZSÚ. Všechny platby provedené žalovaným je třeba vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy považovat za plnění na jistinu. U prvního nároku byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty ve výši jistiny 317 874,42 Kč, žalovaný zaplatil celkem 287 247,90 Kč, celkem je tak žalovaný povinen vrátit žalobkyni 30 626,52Kč. U druhého nároku byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty ve výši jistiny 110 780,05 Kč, žalovaný zaplatil celkem 84 073,39 Kč, celkem je tak žalovaný povinen vrátit žalobkyni 26 706,61 Kč, kteréžto částky mu soud uložil zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. a III.).

23. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaný se k lhůtě plnění nevyjádřil, kdy opatrovník žalovaného uvedl, že rozhodnutí o lhůtě k plnění nechává na úvaze soudu, a kdy nebylo možno zjistit jeho možnosti a poměry (žalovaný neznámého pobytu) nespatřuje soud důvod k poskytnutí delší lhůty, než činí běžná pariční lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Jelikož jsou předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto zamítnuta též co do smluvních poplatků, smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holých nesplacených jistin (výroky II. a IV.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 395,72 Kč, přičemž tato částka představuje 17,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 787 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 720 Kč ve výši 5 821,20 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud pro stanovení úspěchu a neúspěchu v potaz i příslušenství pohledávky, které bylo v daném řízení zcela zamítnuto, a to v souladu s Nálezem Ústavního soudu I. ÚS 271/08 a usnesením Nejvyššího soudu 23 Cdo 2585/2015, 32 Cdo 1492/2017 a 33 Cdo 1357/2017. Příslušenství pohledávky je tvořeno u Nároku I. kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 677,75Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 798,86 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31 987,72 Kč od [datum] kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 065,45 Kč a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 31 987,72 Kč od [datum] do [datum] (tj. kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) ve výši 7 151,22 Kč, tj. celkem 15 693,28 Kč. Příslušenství pohledávky je tvořeno u Nároku II. kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 730,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 707 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31 800 Kč od [datum] kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 035,72 Kč a úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] (tj. kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku) ve výši 9 445,47 Kč, tj. celkem 17 918,75 Kč. Při rozhodnutí o nákladech řízení soud vycházel z celého předmětu řízení, tj. z částky 97 399,75 Kč, jenž je tvořena jistinou u nároku I. výši 31 987,72 Kč a kapitalizovaného příslušenstvím k nároku I. ve výši 15 693,28 Kč, dále z jistiny nároku II. ve výši 31 800 Kč a kapitalizovaného příslušenstvím k nároku II. ve výši 17 918,75 Kč. Úspěch žalobkyně činí celkem 57 333,13 Kč (30 626,52 + 26 706,61) tedy 58,86 %. Neúspěch žalobkyně činí celkem 40 066,62 Kč (1 361,20 + 5 093,39 + 15 693,28 + 17 918,75) tedy 41,14 %. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 17,72 %, tj. 6 395,72 Kč (viz shora).