24 C 243/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Hejdovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B, narozená dne Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 3. Jméno advokáta C, narozená dne Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupená advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C 4. Jméno advokátky D, narozená dne Datum narození advokátky D bytem Adresa advokátky D zastoupená advokátkou Jméno advokátky E sídlem Adresa advokátky E 5. Jméno advokátky F, narozená dne Datum narození advokátky F bytem Adresa advokátky F zastoupená advokátkou Jméno advokátky G sídlem Adresa advokátky G 6. Jméno advokátky H, narozený dne Datum narození advokátky H bytem Adresa advokátky H zastoupený advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 7. Jméno advokáta E, narozený dne Datum narození advokáta E bytem Adresa advokáta E zastoupený advokátkou Jméno advokátky I sídlem Adresa advokátky I 8. Jméno advokátky J., IČO IČO advokátky J sídlem Adresa advokátky J o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha a pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, zapsáno na LV č. hodnota, v k. ú. adresa, obec adresa, vedené u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje a nařizuje se prodej těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi žalobkyni a žalované rozdělen dle poměru jejich spoluvlastnických podílů tak, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí na LV č. hodnota, tedy: žalobkyně Jméno žalobkyně. 5/12, žalovaný ad 1) jméno FO Braustein 1/24, žalovaná ad 2) Jméno advokátky B 5/48, žalovaná ad 3) Jméno advokáta C 1/36, žalovaná ad 4) Jméno advokátky D 1/24, žalovaná ad 5) Jméno advokátky F 1/36, žalovaný ad 6) Jméno advokátky H 5/48, žalovaný ad 7) Jméno advokáta E 1/36; a žalovaný ad 8) společnost Jméno advokátky J. 5/24. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro adresa dne datum, domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem popsaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že si je vědoma toho, že zákon stanovuje závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví. Nemovitosti, nicméně, dle jejího názoru není možné reálně rozdělit mezi tak vysoký počet spoluvlastníků způsobem, aby mohli všichni spoluvlastníci nemovitosti plnohodnotně využívat. V případě předmětných nemovitostí tak není dána faktická a funkční dělitelnost věcí. Žalobkyně proto v žalobě ze dne datum soudu navrhla, aby bylo spoluvlastnictví nemovitostí vypořádáno tak, že žalobkyně nabude podíly všech žalovaných a stane se tak výlučným vlastníkem nemovitostí a zároveň jí bude stanovena povinnost se se žalovanými finančně vypořádat tak, že by byla povinna každému z nich uhradit obvyklou cenu jejich spoluvlastnického podílu. V průběhu řízení však své stanovisko změnila, když v podání zdejšímu soudu doručeném dne datum uvedla, že se změnou v jejím statutárním orgánu se rovněž změnil její postoj k věci a nadále si nepřeje nabýt předmětné nemovité věci do výlučného vlastnictví. Při jednání soudu dne datum uvedla, že na zrušení spoluvlastnictví předmětných nemovitostí trvá.

2. Žalovaní reagovali na žalobní návrh písemnými podáními založenými ve spise, ovšem i vzhledem ke změně postoje žalobkyně v otázce způsobu vypořádání spoluvlastnictví nemovitých věcí se na jednání datum aktuální postoje přítomné žalované ad 4) a právních zástupců žalovaných ad právnická osoba), 4), 5), 6) a 7) vyvinuly tak, že jsou v otázce zrušení spoluvlastnictví indiferentní, tedy, je jim jedno, zda bude spoluvlastnictví nemovitostí nadále trvat, či nikoliv; účastníci dále v řízení (již při jednání dne datum) učinili nesporným, že reálné rozdělení nemovitostí není možné a nikdo neprojevil zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví. Ačkoliv právní zástupci žalovaných ad právnická osoba), 4), 5), 6) a 7) uvedli, že preferují společný prodej nemovitostí, vidí tuto možnost problematicky a jsou k ní vzhledem k nekorektnímu jednání žalobkyně velmi skeptičtí; proti prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě ovšem ničeho nemají. Právní zástupci žalovaných ad právnická osoba), 4), 5), 6) a 7) však zároveň primárně konstatovali, že mají za to, že by měla být žaloba zamítnuta, neboť se v daném případě ze strany žalobkyně jedná o zjevné zneužití práva.

3. Právní zástupkyně žalované ad 3) při jednání soudu dne datum uvedla, že se jí nepodařilo zjistit stanovisko její klientky po změně postoje žalobkyně. Soud má, nicméně, za to, že jelikož informace o změně stanoviska žalobkyně byla právní zástupkyni žalované ad 3) do datové schránky doručena již dne datum, byl tak s ohledem na datum konání jednání dne datum pro zjištění stanoviska poskytnut dostatečný prostor. Nad to soud pokazuje na skutečnost, že v podání ze dne datum žalovaná ad 3) uvedla, že se zrušením spoluvlastnictví souhlasí a ani z protokolu o jednání soudu dne datum, kterému byla osobně přítomna, nevyplývá, že by své stanovisko ohledně této otázky změnila.

4. Žalovaná ad 8) nebyla přítomna na jednání soudu dne datum (ačkoliv k němu byla řádně předvolána), z jednání se neomluvila a sama se tímto postupem dobrovolně připravila o možnost případného poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), že pokud by nesouhlasila se způsobem vypořádání spoluvlastnictví, bylo by nutné právě dle ústního poučení soudu tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy v tomto ohledu. Soud tak měl k dispozici pouze její vyjádření ze dne datum a stanoviska na jednání soudu dne datum, tedy oboje ještě před změnou postoje žalobkyně, dle kterých však žalovaná ad 8) se zrušením spoluvlastnictví předmětných nemovitostí souhlasila.

5. Soud z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků zjistil následující skutková zjištění:

6. Žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s vymezením jejich konkrétních spoluvlastnických podílů na LV č. hodnota, v k. ú. adresa, obec adresa, vedených u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa. Žádný z účastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí nebo jejich částí do svého výlučného vlastnictví a všichni učinili nesporným, že reálné rozdělení pozemků zapsaných na LV č. hodnota není možné (nespornými tvrzeními účastníků).

7. Žalobkyně žalovaného ad 1), žalovanou ad 2), žalovanou ad 3), žalovanou ad 4), žalovanou ad 5), žalovaného ad 6) a žalovaného ad 7) dopisem ze dne datum, jakožto vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti id. 5/24 na předmětných nemovitostech, oslovila se zájem o odkup jejich spoluvlastnických podílů s tím, že pokud by naopak oni měli zájem o odkup jejího podílu, mají žalobkyni kontaktovat, aby mohlo být spoluvlastnictví vyřešeno. Žalobkyně v dopise dále uvedla, že disponuje vlastním kapitálem, tudíž je schopna kupní cenu vyplatit ihned. Zásilky byl předány k poštovní přepravě téhož dne (dopisy ze dne datum titulovanými „Zájem o koupi / prodej spoluvlastnického podílu“ adresovanými Jméno žalované, tj. žalovaný ad 1/, dále Jméno advokátky B, tj. žalované ad 2/, dále Jméno advokáta C, tj. žalované ad 3/, dále Jméno advokátky D, tj. žalované ad 4/, dále Zoře jméno FO, tj. žalované ad 5/, dále Jméno advokátky H, tj. žalovanému ad 6/ a dále Jméno advokáta E, tj. žalovanému ad 7/; včetně poštovního podacího archu).

8. Žalovaná ad 4) Jméno advokátky D žalobkyni dne datum zaslala e-mail, ve kterém jí sdělila, že nikdo ze spoluvlastníků pozemků na LV č. hodnota v k. ú. adresa nemá aktuálně zájem svůj podíl prodat. Pokud by žalobkyně měla zájem o podíly Jméno advokátky D, Jméno žalované, jméno FO a Jméno advokáta E na pozemcích na LV č. hodnota a LV č. hodnota, je možné o prodeji jednat. V případě zájmu má žalobkyně žalované kontaktovat s nabídkou (e-mailem ze dne datum). Žalobkyně žalované ad 4) Jméno advokátky D dne datum zaslala e-mail, ve kterém jí požádala o telefonní číslo tel. číslo snazší komunikaci (e-mailem ze dne datum). Žalovaná ad 4) Jméno advokátky D na toto reagovala e-mailem ze dne datum, ve kterém sdělila své telefonní číslo tel. číslo tím, že pokud by telefon nemohla zvednout kvůli práci, zavolá zpět hned, jak to bude možné (e-mailem ze dne datum).

9. Z internetových článků ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, soud zjistil jejich obsah, týkající se operování žalobkyně na trhu (internetovými články ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum). Z dopisu Jméno žalobkyně. soud zjistil, že žalobkyně tímto způsobem oslovuje potenciální klienty s dotazem, zda uvažují o prodeji nemovitostí. V dopise uvádí, že je investiční společností, zabývající se výkupem podílů na nemovitostech či složitými případy v podílovém spoluvlastnictví (dopisem Jméno žalobkyně.).

10. Soud ve věci zamítl návrh žalovaných ad 2) a 6) na provedení důkazu příspěvky na sociálních sítích ohledně pověsti žalobkyně a jejího fungování, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti vedení řízení.

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

12. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s vymezením jejich konkrétních spoluvlastnických podílů na LV č. hodnota, v k. ú. adresa, obec adresa, vedených u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa. Žalobkyně nemá dále zájem setrvávat ve spoluvlastnictví a žádá jeho zrušení. Žádný z účastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí nebo jejich částí do svého výlučného vlastnictví, přičemž reálné rozdělení pozemků zapsaných na LV č. hodnota není možné.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 tohoto ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

17. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

18. Soud v daném případě shledal, že žaloba je s ohledem na § 1140 odst. 1 o. z. v požadavku na zrušení spoluvlastnictví důvodná, neboť nikdo nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat.

19. Jak dále vyplývá ze shora citovaných ustanovení, zákon (o. z.) stanoví nejen možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. Podle právní úpravy je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nejsou-li dány předpoklady pro přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pak přichází do úvahy poslední varianta, a sice prodej společné věci ve veřejné dražbě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Soud má za to, že v projednávaném případě je namístě vypořádání spoluvlastnictví prodejem ve veřejné dražbě. Účastníci vyloučili obě přecházející zákonné varianty vypořádání, a to rozdělení předmětných nemovitostí (když učinili nesporným, že rozdělení nemovitostí není možné), potažmo přikázání nemovitostí či jejich částí do výlučného vlastnictví některému ze spoluvlastníků (když nikdo z účastníků o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví neprojevil zájem; pouze pro úplnost soud v tomto směru odkazuje na body 3. a 4. odůvodnění tohoto rozsudku). Ačkoliv právní zástupci žalovaných ad právnická osoba), 4), 5), 6) a 7) při jednání dne datum uvedli, že by v daném případě preferovali společný prodej, sami však konstatovali, že tuto možnost vidí problematicky a jsou k ní skeptičtí, neboť jednání žalobkyně považují za nekorektní. Soud v daném případě shledal, že z okolností je zřejmé, že dohoda mezi stranami není výhledově možná. Žaloba byla v dané věci podána již dne datum, tj. přibližně před rokem a půl, přičemž jednání mezi stranami probíhala ještě dříve (což vyplynulo např. e-mailové komunikace mezi žalovanou ad 4/ z května roku 2022). Soud má za to, že za daných podmínek je nežádoucí řízení nadále prodlužovat, když je z okolností zcela zřejmé, že dohoda mezi stranami ohledně společného prodeje nemovitostí je v dohledné době vysoce nepravděpodobná. Pakliže by soud v dané věci nerozhodl, znamenal by takový postup (zejména při zohlednění délky jednání stran) odepření spravedlnosti (tzv. denegatio justitiae).

21. Soud je přesvědčen, že veřejná dražba je při uvážení okolností tohoto případu, vyloučení možnosti dvou předcházejících zákonných variant, jakož i skutečnosti, že zde figuruje větší počet spoluvlastníků, transparentní a efektivní cestou pro vypořádání spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Z uvedeného důvodu proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy spoluvlastnictví předmětných nemovitostí zrušil a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi žalobkyni a žalované rozdělen dle poměru jejich spoluvlastnických podílu tak, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí na LV č. hodnota (tyto soud ve výroku I. tohoto rozsudku podrobě rozepsal). Soud však zároveň poukazuje za skutečnost, že realizace veřejné dražby závisí na návrhu spoluvlastníků, tudíž i po nařízení veřejné dražby je možné společnou věc prodat z volné ruky (COUFALÍK, Petr. § 1147 [Přikázání společné věci a prodej věci ve veřejné dražbě]. In: PETROV, jméno FO, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, marg. č. hodnota.). Pakliže tedy strany nakonec dospějí k dohodě, možnost společného prodeje je pro ně (do podání návrhu některým ze spoluvlastníků, viz výše) i nadále otevřená.

22. Pro úplnost soud konstatuje, že námitku žalovaných ad právnická osoba), 4), 5), 6) a 7), že žaloba představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., neshledal důvodnou. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je totiž nutno vždy nahlížet primárně z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) se zákonem stanovenými výjimkami reflektujícími toliko dočasné okolnosti (§ 1140 odst. 2 o. z.), z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitostí zcela výjimečnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dle názoru soudu se o takový výjimečný případ ve světle shora uvedeného v této věci nejedná. Žalobkyně je spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí stejně tak, jako žalovaní. Ačkoliv někteří žalovaní namítali, že nekorektní jednání žalované spočívá zejména v její snaze koupit jejich spoluvlastnické podíly hluboce pod cenou, i oni však mohli takovou nabídku učinit ve vztahu k ostatním. Zda (dle jejich tvrzení pod cenou učiněnou) nabídku žalobkyně žalovaní využijí či nikoliv, pak bylo pouze na jejich vůli.

23. O nákladech řízení bylo soudem výrokem II. tohoto rozsudku rozhodnuto v rámci zásady iudicium duplex tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Soud takto rozhodl v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 262/20, dle něhož je ustanovení § 142 o. s. ř. třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. (obdobně též nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 572/19). Jako zvláštní okolnosti konkrétního jedinečného případu Ústavní soud uvedl ve stanovisku pléna ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS-st.59/23 např. obstrukční jednání některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Ani jednu z uvedených možností ovšem soud v daném případě v jednání žalobkyně neshledal. Z jednání žalobkyně v řízení (již při podání žaloby) bylo zřejmé, že měla v úmyslu (ačkoliv za nízkou cenu, což však bylo jejím modelem podnikání) předmětné nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví. Až se změnou v jejím statutárním orgánu se změnil i její postoj k věci, kdy si nadále nemovitosti do výlučného vlastnictví nabýt nepřála. V takovém jednání nelze spatřovat obstrukční jednání. Ve skutečnosti, že žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví nadále setrvávat, nelze spatřovat šikanózní výkon práva. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.