24 C 284/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 150 Kč od 30. 10. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 265 Kč. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne 13. 8. 2014 provedla odtah motorového vozidla [registrační značka] a vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaná si vozidlo vyzvedla dne 13. 8. 2014. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné v celkové výši 1 900 Kč a dále na úhradu ceny za střežení ve výši 250 Kč. Žalovaná dne 13. 8. 2014 podepsala uznání dluhu a zavázala se jej uhradit nejpozději do 60 dnů od podpisu uznání, tj. do 12. 10. 2014. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, na což žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], kdy uvedla, že vozidlo dne 13. 8. 2014 odstavila z důvodu poruchy a řádně jej označila a ještě ten stejný den se pro něj vrátila. Žalovaná při převzetí vozidla disponovala klíčky a doklady od vozidla a žalovaná naplňovala definici provozovatele vozidla. V roce 2015 byla žalovaná žalobkyní informována o tom, že z titulu objektivní odpovědnosti byl k úhradě dluhu vyzván i majitel vozidla, avšak vymáhání pohledávky bylo neúspěšně. Do dne podání žaloby na dlužnou částku v celkové výši 2 150 Kč neuhradila žalovaná ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok uplatněný touto žalobou neuznává. Uvedla, že nikdy nebyla majitelem ani provozovatelem vozidla [registrační značka] a rovněž nezavinila předmětný odtah. Majitelem vozidla byl pan [celé jméno], který rovněž zavinil odtah vozidla. Dne 13. 8. 2014 pan [celé jméno] zaparkoval uvedené vozidlo na domluvném místě v [obec] a odcestoval pryč. Zároveň požádal žalovanou, aby předmětné vozidlo vyzvedla, dopravila je do svého bydliště a následně jej vyzvedla. Poté co žalovaná zjistila, že vozidlo se na daném místě nenachází, kontaktovala pana [celé jméno] a následně bylo na Policii ČR zjištěno, že vozidlo bylo odtaženo. Jelikož vozidlo nebylo majetkem žalované, požadovala žalovaná, aby předmětný protokol byl vystaven na jméno majitele vozidla, což vsak pracovník odtahového parkoviště odmítl s tím, že bez podpisu dokumentů jí nebude vozidlo vydáno. Zároveň jí nabídl, že dluh za pana [celé jméno] nemusí uhradit, pokud podepíše, že dluh uhradí. Žalované byl předložen k podpisu protokol o odtahu vozidla a uznání dluhu. Zda jí bylo předloženo čestné prohlášení, si již nepamatuje, kdy prohlášení není vyplněno její rukou a mohlo jí tak být postrčeno k podpisu spolu s ostatními dokumenty. Žalovaná nakonec pod nátlakem dokumenty podepsala. V daném případě, se tak jedná o neexistentní dluh, když žalovaná není a nebyla provozovatelem ani vlastníkem vozidla, není pachatelem přestupku a není tak pasivně legitimována. Dále žalovaná namítá bezdůvodné otálení žalobkyně s uplatněním práva na zaplacení dluhu, kdy žalobkyně s uplatněním práva čekala šest let, když jej mohla vymáhat již v roce 2014. U jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že není autorem emailu ze dne [datum], tento email se v současné době nenachází ani v zálohách uvedeného mailu. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 13. 8. 2014 provedli pracovníci žalobkyně odtah motorového vozidla [značka automobilu], [anonymizováno] barvy, [registrační značka]. Vozidlo si převzala žalovaná téhož dne a současně podepsala Čestné prohlášení, ve kterém uvedla, že je oprávněna provozovatelem vozidla k jeho vyzvednutí a sama tento dluh způsobila. Dále podepsala uznání dluhu znějící na částku 2 150 Kč, ve kterém se zavázala dlužnou částku uhradit nejpozději do 60 dnů od podepsání uznání dluhu (protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum], uznání dluhu ze dne [datum], čestné prohlášení žalovaného ze dne [datum]). Maximální cena za úplný nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí započatý den činí 250 Kč/den (Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení dlužné částky ve výši 2 150 Kč, a to ve dnech [datum] a [datum] (výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně kopie dodejky, výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně podacího archu). Emailem ze dne [datum] bylo žalovanou z emailové schránky [email] žalobami sděleno, že dluh neuznává z důvodu neoprávněného odtahu. Uvedla, že vozidlo odstavila ve večerních hodinách z důvodu poruchy a řádně jej označila s tím, aby nebylo odtahováno a ještě ten stejný den se pro vozidlo vrátila. Městská policie ČR toto označení zdokumentovala. Následující den se žalovaná dostavila na Městskou policii k podání vysvětlení, avšak žádné vyjádření již nedostala. Závěrem uvedla, že uznání dluhu byla nucena podepsat pod nátlakem (email ze dne [datum]). V odborném vyjádření spol. [právnická osoba] bylo uvedeno, že byli žalovanou vyzváni k prozkoumání zálohy mailboxu z emailové domény [webová adresa] a [webová adresa] z roku 2015, se žádostí, zda byl dne [datum] z kterékoliv této emailové adresy odeslán uvedený email. Po odborném prozkoumaní poskytnuté zálohy dopěli k závěru, že uvedený email nebyl mezi odeslanými emaily a jelikož nemají k dispozici originál emailu, je možné se domnívat, že takový mail byl vytvořen jiným uživatelem nebo třetí osobou (odborné vyjádří ze dne [datum]) Podle § 19 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích platí, že„ silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. (... (“ Podle odst. 6 cit. ust. pak„ v případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; (... (“ Podle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu platném do 31. 12. 2014 platí, že„ provozovatelem vozidla je vlastník nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem.“ Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že„ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněných v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Nejprve se soudu zabýval otázkou pasivní legitimace žalované a dospěl k závěru, že pasivní legitimace žalované je dána. Za provozovatele vozidla považuje zákon o silničním provozu platném v době odtahu vozidla (tj. dne 13. 8. 2014) i jinou fyzickou osobu, pokud byla vlastníkem zmocněna k provozování vozidla vlastním jménem. Ke zmocnění není vyžadována žádná speciální forma a může být tedy uděleno ústně, písmeně či jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že k němu došlo. Jelikož žalovaná v době odtahu disponovala doklady a klíčky od vozidla, byla tak dle soudu vlastníkem vozidla zmocněna k jeho provozování a naplnila tak označení provozovatele vozidla. Dále se soud zabýval otázkou, zda na straně žalované došlo k platnému uznání dluhu, jeho existenci a povinnosti žalované tak uvedený dluh uhradit a dospěl k závěru, že ano. Dle judikatury Nejvyššího soudu (srov. 33 Cdo 1368/2009) uznání dluhu je zajištěním závazku a zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Je pak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl jinak, aby toto prokázal. Uznáním dluhu lze tak uznat je závazek již existující. Žalovaná dne 13. 8. 2014 podepsala uznání dluhu, ve kterém prohlásila, že uznává svůj dluh co do důvodu a výše, mající svůj původ v neuhrazeném poplatku za odtažné a parkovné motorového vozidla [registrační značka]. Žalovaná v řízení tvrdila, že uznání dluhu podepsala pod nátlakem. V řízení poučená žalovaná však toto svoje tvrzení žádným způsobem nedoplnila a neprokázala. Žalovaná tvrdila, že k podpisu byla nucena tím, že bez podpisu uvedených dokumentů jí nebude vozidlo vydáno. Jiný nátlak nebyl ze strany žalované tvrzen a ani prokázán Soud má však za to, že žalovaná, plně svéprávná osoba, si byla plně vědoma obsahu předložených listin. Pokud jak sama tvrdí nebyla provozovatelem vozidla a odtah předmětného vozidla nezpůsobila, nemusela uvedené listiny podepisovat a mohla kontaktovat majitele vozidla a osobu odpovědnou za odtah vozidla, aby si vozidlo sama vyzvedla. Pokud pak žalovaná dále namítala, že email z dne [datum], vysvětlující okolnosti odtahu, nenapsala, ani toto nebylo ze strany žalovavé jednoznačně prokázáno. Žalovaná doložila odborné vyjádření, které sice ve svém závěru, připouští možnost, že byl předmětný email vytvořen jiným uživatelem či třetí osobou, kdy však uvedený závěr byl učiněn poté, co jim byla žalovanou předložena záloha, email nebyl nalezen mezi odeslanými emaily, avšak nebyl k dispozici originál předmětného emailu. Dle soudu tak žalovaná řádně uznala dluh (§ 2053) spočívající v neuhrazení ceny za odtah a parkovné a uznala tak zcela existující závazek, kdy žalovaná neprokázala, že by uvedený dluh nevznikl, byl splněn, či že zanikl jiným způsobem. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 2 150 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 13. 8. 2014 provedla odtah předmětného vozidla a proto jí svědčí právo na zaplacení částky 2 150 Kč dle § 2 odst. 1,3 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem na prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 265 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 150 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 500 Kč ve výši 1 365 Kč.