24 C 287/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 658,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 14 558,36 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 558,36 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 629,86 Kč, a úrok z prodlení ve výši 88 % ročně z částky 9 754,26 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 23 658,36 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 6 slov] [rok], jejíž neoddělitelnou součástí jsou Smluvní podmínky, jež jsou na stejném listu jako Smlouva. Před uzavřením smlouvy byla za stany právní předchůdkyně žalobkyně posouzena s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit poplatek ve výši 10 477 Kč, s úrokem ve výši 88 % ročně. Celkově se tak žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit jistinu + poplatky ve výši 20 477 Kč v 52 týdenních spilkách ve výši 394 Kč. Žalovavá uhradila celkem 900 Kč, kdy částky 245,74 Kč byla započtena na jistinu a částka 654,26 Kč na poplatky. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy a žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, s nimiž je žalovaná v prodlení s tím, že žalobkyně požaduje pouze částku 5 000 Kč. Dne [datum] byla Mezin právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], k tomuto dni byla pohledávka kapitalizovaná ve výši 24 288,22 Kč a je složena z jistiny 9 754,26 Kč, poplatků ve výši 8 904,10 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 629,86 Kč. Společně s oznámením o postoupení pohledávky byla žalované zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu a byla vyzvaná a k jeho úhradě do [datum]. Jako příslušenství pak žalobkyně žádá smluvní úrok ve výši 88 % ročně z jistiny 9 754,26 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ani poté, co byla předžalobně upomenuta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně, která na jednání uvedla, že trvá na podané žalobě.

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], žalovanou jako zákazníkem uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), Na základě smlouvy měly být žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč 6. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s tímto úvěrem souhrnný poplatek v částce 8 917 Kč, pojištění ve výši 1 560 Kč, kdy celková částka, kterou byla žalovaná na základě Smlouvy povinna zaplatit, činila 20 477 Kč, a to v 52 splátkách po 394 Kč a poslední splátku ve výši 387 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně formuláře. Mezi stranami bylo ujednáno, že první splátku je zákazník povinen uhradit 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy a každou další týdenní splátku vždy do posledních dne dalšího následujícího týdenního období. Současně byla ujednána úroková sazba ve výši 88 % ročně a RPSN ve výši 179,92 %. Dle čl. 6 Smluvních podmínek si strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovavý v prodlení. (karta zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, Standardní informace spotřebitelském úvěru, Smlouva o spotřebitelském úvěru ze en 13. 2. 020, Smluvní podmínky).

7. Částka ve výši 10 000 Kč byla žalované poskytnuta dne [datum]. Dne [datum] uhradila žalovaná 400 Kč a dne [datum] částku 500 Kč (historie úvěru žalované).

8. Předmětná pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba], [IČO], postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován společností [právnická osoba], [IČO], dopisem ze dne [datum] s tím, že dluh ze smlouvy činí 24 288,22 Kč včetně příslušenství a žalovaný byl vyzván k jeho uhrazení (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum])

9. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, proto byl žalobkyní vyzýván k úhradě dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru (Výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalovaný byl předžalobně upomenut výzvou ze dne [datum] zástupkyní žalobkyně (Předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně Podacího lístku.

10. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky byla soudem zjištěna úroková sazba na spotřebu pro domácnost v únor 2020, činila 8,05 % ročně a úročeného úvěru z kreditní karty 24,02 % ročně (Výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky).

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

12. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 13. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 14. Podle ustanovení § 588 o. z. platí, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejní pořádek.“ 15. Podle ustanovení § 1796 o.z. platí, že„ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ 16. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

17. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a j třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

18. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v týdenních splátkách po 394 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Výše zápůjční úrokové sazby byla sjednána ve výši 88 % ročně a RPSN, tedy efektivní úroková sazba, byla stanovena na 179,92 % ročně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze 900 Kč, přičemž žalobkyně pro porušení sjednaných podmínek splácení, úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru u úvěrů se v období června [rok] pohybovala v rozmezí 8,05 % - 24,02 % ročně.

19. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou dobrých mravů ohledně sjednané výše úroků z úvěrů. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 88 % ročně. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v červnu [rok] byl běžný úrok u bankovních institucí v rozmezí 8,05 % - 24,02 % ročně. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než třínásobku nejvyšší úrokové sazby zjištěné soudem a desetinásobku dolní hranice obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem u bankovních a nebankovních institucí.

20. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 88 % ročně, která převyšuje několikanásobně běžnou průměrnou výši úroků, dospěl soud k závěru, že takové ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 a § 588 o. z. Současně je toho názoru, že je zde nutné také aplikovat § 1796 o.z, kdy zjištěný nepoměr úrokové sazby zjištěné soudem a sjednaným smlouvě je v hrubém nepoměru a nelze rozlišovat zda se jedná o bankovní či nebankovní poskytovatelé. Soud proto shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou.

21. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standartní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

22. Vzhledem k uvedeným závěrům týkající se neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo na straně žalované (§ 2993 o. z.). Žalovaná se tak obohatila o finanční částku, kterou jí žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla, tedy o částku 10 000 Kč. Jak bylo v řízení zjištěno a prokázáno, žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 900 Kč. Soud tedy žalobě co do zaplacení jistiny ve výši 9 100 Kč vyhověl v souladu s § 2993 o.z.

23. Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodl soud dle § 570 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal až ode dne následujícím po dni, který byl žalované dán k dobrovolné úhradě dlužné částky, tj. [datum].

24. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodu nesvědčí.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. kdy více úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.