24 C 327/2020
č. j. 24 C 327/2020-27
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1842 § 1843 § 1970 § 2048 § 2390
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 9 300 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 2 000 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 300 Kč od [datum] do zaplacení a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které byly žalovanému dne [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 300 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 25. 8. 2018, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas a na úhradu svého závazku nezaplatil ničeho. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy a nastavil si dle vlastní volby splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář - Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni a potvrdil, že se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasí s jejich zněním. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení v zákonné výši a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. V doplnění ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného zjišťovala příjmy žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako [anonymizována dvě slova] s příjmem [částka] měsíčně, k čemuž přiložil výpisy z účtu. Dále žalobkyně zjišťovala výdaje žalovaného, který uvedl, že bydlí v [anonymizováno] a jeho měsíční výdaje činí [částka] Smluvní pokutu žalobkyně účtovala tak, že se jedná o 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, což při prodlení od 26. 8. 2018 do 12. 8. 2020 činí součin 717 dnů a 4 Kč, přičemž s ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, lze vymáhat smluvní pokutu pouze do výše součinu 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru a proto žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 2 000 Kč. Dále žalobkyně účtovala částkou 2 000 Kč za písemné upomínky v souladu s článkem 2.3 Smlouvy po 500 Kč, které odeslala dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci dále postupoval dle ust. § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (čl. 4 p.v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o zápůjčce, kterou žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč, tj. celkem částku ve výši 5 300 Kč, a to nejpozději do 25. 8. 2018. Pro případ prodlení s plněním se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni náklady, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalovaného, mimo jiné ve výši 500 Kč za každou listinnou upomínku, a také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [anonymizováno] (smlouva o zápůjčce ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaný žalobkyni předložil výpisy z bankovního účtu a žalobkyně nahlédla do Centrální evidence exekucí (výpisy z účtu žalovaného za květen a červen 2018, výňatek výpisu z Centrální evidence exekucí). Žalovanému byla částka ve výši 4 000 Kč vyplacena dne 26. 7. 2018 na účet číslo [bankovní účet], tj. na účet uvedený ve smlouvě (výňatek z výpisu z účtu). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky (upomínka ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]). Žalovaný byl k úhradě částky ve výši 7 950 Kč vyzván i právní zástupkyní žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku). Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostředky komunikace na dálku podle § 1842, 1843 a 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), poskytla žalovanému dne 26. 7. 2018 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč do 25. 8. 2018. Žalovaný v řízení netvrdil a tím méně prokázal, že by na žalobní nárok něčeho uhradil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 9 300 Kč, která sestává z jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč a smluvní pokuty v kapitalizované výši 2 000 Kč (§ 2048 o. z.). Soud dále žalobkyni přiznal poplatky spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 000 Kč, tj. za čtyři odeslané upomínky dle čl. 2 Smlouvy. Povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení se opírá o § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., když výše úroků z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Za podání ze dne [datum] soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť bylo činěno z toho důvodu, že tvrzení žalobkyně byla neúplná v podané žalobě a nejde proto o náklady účelně vynaložené. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud nepřiznal, neboť všechny úkony právní zástupkyně žalované, za které byla přiznána náhrada nákladů, byly činěny předchozí právní zástupkyní žalobkyně, která uvedla, že není plátkyní DPH. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.