24 C 338/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 46 972 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 46 972 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 46 972 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a k vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 151,62 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 279 Kč, splatných vždy ke 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2019. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, když do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou uhrazena částka celkem ve výši 46 232 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 499 Kč, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky č. 15 v délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovavé dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, a to z důvodu prodlení žalovavé úhradou splátky č. 15 a 16 v délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 15 splatné dne 12. 3. 2020. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6. 4. smlouvy, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 46 752,01 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od 1. 11. 2020 až do jejího zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru uhradila žalovaná ještě 2x 1 478 Kč, tj. celkem tak žalovaná uhradila 49 188 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 43 769,01 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny od 1. 11. 2020 do dne sepsání žaloby v celkové výši 2 277,60 Kč a úroku za poskytnutý úvěr z částky 38 020,23 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 95,92% Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ani poté, co byla předžalobně upomenut.

2. K projednání věci nařídil soud jednání na [datum], ke kterému se žalovaná omluvila a požádala soud o splátky ve výši 1 000 Kč, a to s ohledem na její zdravotní stav.

3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč, činila částku 157 392 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 12. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána výpůjční úroková sazba ve výši 151,62 % ročně a RPSN ve výši 151,62 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dle čl. 6 1. Smlouvy si strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 2. Smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 15 dnů, má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 3. Smlouvy platí, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy platí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinny zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvní formulář, prohlášení klientů, oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře a dodejky).

5. Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne [datum], výpis záznamů [registr], osobní karta, pracovní smlouva včetně dodatku č. 1, výpisy z účtu č. [bankovní účet] + přehled transakcí).

6. Částka ve výši 40 000 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem dne [datum] na účet č. [bankovní účet] který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla (Doklad o vyplacení úvěru, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru). Žalovanou byla žalobkyni uhrazena postupnými splátkami za období od [datum] do [datum] částka 49 188 Kč (Karta klienta).

7. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzývána k úhradě dlužných splátek a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru (Výzva k zaplacení ze dne [datum]). Dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 47 651 Kč (oznámí ze dne [datum]).

8. Žalovaná byla předžalobně upomenuta výzvou ze dne [datum] zástupkyní žalobkyně (Předžalobní výzva ze dne [datum], podacího arch).

9. Žalobkyně si nechala zpracovat vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, včetně rozboru vzájemného vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou (Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum], tabulka č. 1).

10. Ze sdělení jednotlivých bank byla soudem zjištěna nominální úroková sazba v listopadu 2018, kdy úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých [banka] [banka] činila 4,4% - 11,9%, [banka] [banka] 13,5%, [banka] [banka] 13,9%, [banka] [banka] 7,9% - 15,9%, [banka] 27%, [banka] 14,65% a [banka] 18,12% (sdělení bank na čl. 12, 14, 16, 18, 22 a 24).

11. Průměrný měsíční příjem žalované za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] činí [částka] (platový výměr, výplatní pásky [číslo] – [číslo])

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

13. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“.

14. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“.

15. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

16. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. [spisová značka].

17. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

18. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 40 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Výše efektivní úrokové sazby a rovněž RPSN byla stanovena na 151,62 % ročně. Žalovaná zaplatila žalobkyni před a po zesplatnění úvěru postupnými platbami částku v celkové výši 49 188 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované byla učiněna dne [datum] a žalobkyně pro porušení sjednaných podmínek splácení, úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v období listopadu 2018 cca 16 % ročně.

19. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující o. z. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr včetně jeho příslušenství v souladu se smlouvou zesplatnila.

20. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou dobrých mravů ohledně sjednané výše úroků z úvěrů. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 151,62 %. Ze zpráv jednotlivých bank bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v listopadu 2018 byl běžný úrok u bankovních institucí v rozmezí 4,4 % - 27% ročně. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje šestinásobku nejvyšší úrokové sazby zjištěné soudem a skoro 34ti násobku dolní hranice obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem u bankovních a nebankovních institucí.

21. Soud v daném případě zkoumal z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 151,62%, která představuje několikanásobně vyšší průměrnou výši úroků, dospěl soud k závěru, že takové ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 a § 588 o. z. Současně je toho názoru, že je zde nutné také aplikovat § 1796 o.z, kdy zjištěný nepoměr úrokové sazby zjištěné soudem a sjednaným smlouvě je v hrubém nepoměru a nelze rozlišovat zda se jedná o bankovní či nebankovní poskytovatelé. Soud proto shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o. z.).

22. Jak bylo v řízení zjištěno a prokázáno, žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu zaplatila žalobkyni 49 188 Kč, kdy žalovanou uhrazená částka dokonce převyšuje částku poskytnuté jistiny ve výši 40 000 Kč. Soud proti rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalovaný nárok žalobkyni z uvedeného důvodu nesvědčí.

23. Závěrem soud ještě uvádí, že i přes to, že žalovaná požádala soud o úhradu dlužné částky ve splátkách, tj. žalovaná dlužnou částku uznala, soud rozsudkem pro uznání nerozhodl v souladu § 153a odst. 2 o.s.ř., podle kterého platí, že rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze schválit smír. To platí zejména v případě, kdy by vydaný rozsudek pro uznání byl v rozporu s hmotným právem, tj. v případě, kdyby byl v rozporu s kogentními ustanoveními zákona či taková ustanovení obcházel. Jelikož soud v daném případě dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., rozsudek pro uznání nevydal a naopak žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalované, která měla v řízení procesní úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.