24 C 46/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 850 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 412 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 850 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne datum provedla na základě žádosti anonymizována tři slova obec odtah motorového vozidla registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a nebylo vyzvednuto. V souvislosti s odtahem vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a na parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením anonymizováno obec účinným v den odtahu vozidla (od datum nařízení čl. 2 z r. rok). Parkovné je počítáno za každý započatý den podle nařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud nevyzvedla předmětné vozidlo z odtahového parkoviště, je předmětem této žaloby dluh za parkovné za období od datum do dne vyhotovení žaloby (datum) ve výši 30 850 Kč (617 dnů x 50 Kč parkovného/den). Ke dni podání žaloby nebylo ze strany žalované na tento dluh uhrazeno ničeho. Žalobkyně k úhradě žalovanou vyzvala výzvou dle § 142a o.s.ř. ze dne datum. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně vyjádřila souhlas výslovně ve svém návrhu (č. l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z čl. VI. zřizovací listiny žalobkyně soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných stát. instituce včetně jejich hlídání (bod 2.5), dále provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků anonymizována tři slova obec a anonymizována dvě slova (bod číslo) a zajišťování jménem anonymizováno obec správy a vymáhání neuhrazených pohledávek anonymizováno obec za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle pravidel schválených jméno anonymizováno obec (bod číslo) (zřizovací listina). jméno za služby parkovišť takto odtaženého osobního automobilu na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za první až třetí započatý den 250 Kč/den, za čtvrtý až sto osmdesátý započatý den 400 Kč/den a za sto osmdesátý prvý den až do dne vyzvednutí vozidla 50 Kč/den (nařízení územní celek číslo o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel). Dne datum provedli pracovníci žalobkyně z rozhodnutí strážníka městské policie odtah vozidla registrační značka (protokol o odtahu vozidla číslo). V kartě vozidla registrační značka je jako vlastník a provozovatel vozidla evidována právnická osoba anonymizováno, IČO. Dle sdělení právnická osoba a.s. a kupní smlouvy č. anonymizováno ze dne datum bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno z prodejce právnická osoba na žalovanou (karta vozidla, kupní smlouva č. anonymizováno ze dne datum, dopis ze dne datum). Žalovaná byla k převzetí vozidla a zaplacení nákladů odtahu a služeb parkoviště opakovaně vyzývána (dopis ze dne datum s dodejkou, ze dne datum s dodejkou, žádost o informaci ze dne datum, sdělení ze dne datum, dopis ze dne datum s dodejkou a výzva ze dne datum). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení ceny za služby parkoviště za období počínající dnem datum počítané v ceně 50 Kč za den (předžalobní výzva ze dne datum). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 30 850 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum provedla odtah předmětného vozidla a následně bylo vozidlo přemístěno na parkoviště žalobkyně. Za období od datum do datum žalobkyni náleží nárok za cenu za parkovné v sazbě za parkovné od sto osmdesátého prvního dne uskladnění vozidla ve výši 50 Kč/den podle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, celkem 30 850 Kč. Žalovaná v řízení nerozporovala, že byla vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla, ani netvrdila, že by k odtahu vozidla v předmětný den nedošlo, kdy vlastnické právo žalované bylo prokázáno kupní smlouvou ze dne datum. Ze strany žalované nebylo v řízení tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na úhradu svých závazků za odtah a parkování vozidla čehokoli uhradila. Ze shora uvedeného tak jednoznačné vyplývá, že žalovaná byla v žalovaném období vlastníkem a provozovatelem vozidla ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. Odtah vozidla dle § 45 odst. 4 zákona 361/2000 Sb. je prokázán protokolem o odtahu vozidla. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 412 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v 1 234 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 850 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.