24 C 55/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 34 504 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 815 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 815 Kč od [datum] do zaplacení, částky 4 689,30 Kč, úrok ve výši 56,78 % ročně z částky 25 000 Kč [datum] do [datum], úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 45 230 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 34 504 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a k vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 56,78 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 094 Kč, splatných vždy ke 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2021. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno. Schopnost žalovaného hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, když do data zesplatnění celého úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky [číslo] v délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovavého dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč a to z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky [číslo] v délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6.4. smlouvy, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 28 417,15 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od [datum] až do jejího zaplacení. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 28 417,15 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, smluvní pokuty ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny od [datum] do dne sepsání žaloby v celkové výši 4 689,30 Kč a úroku za poskytnutý úvěr z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 56,78 %. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ani poté, co byl předžalobně upomenut. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že k uzavření úvěrové smlouvy [číslo] došlo dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně nacházející se na internetové adrese, do které měl povolen vstup výhradně žalovaný. Ověření totožnosti žalovaného vyplývá především z bodu 21, 24. a 25 technického popisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl tzv.„ nový klient“, žalobkyně musela nejprve ověřit zadanou emailovou adresu žalovaného, a to konkrétně adresu [email]. Po zadání emailu žalovaným do systému zaslala žalobkyně žalovanému ověřovací email dle bodu 8.A.1. technického popisu. Součástí ověřovacího emailu byl specifický kód pro ověření emailové adresy žalovaného. Žalovaný následně tento specifický kód zadal do systému žalobkyně, a tím ověřil svoji emailovou adresu. Jak dále vyplývá z předloženého technického popisu, bylo ověřeno také telefonní číslo žalovaného, a to obdobným způsobem přes zadání specifického kódu zaslaného na uvedené telefonní číslo. Žalovaný mimo jiné musel nahrát do systému svůj občanský průkaz, ze kterého byly zřejmé veškeré osobní údaje žalovaného. Žalovaný do systému nahrál také výpisy z bankovního účtu č. [bankovní účet], přičemž jako majitel bankovního účtu je uveden na bankovním výpisu právě žalovaný. Žalobkyně také podotýká, že bankovní účet byl žalovaným uveden jako bankovní účet, na který měla být vyplacena částka ve výši 25 000 Kč. Před podpisem smlouvy o úvěru ze strany žalovaného zaslala žalobkyně žalovanému na bankovní účet částku ve výši 1 Kč, ve které uvedla variabilní symbol, přičemž tento variabilní symbol sloužil pro podpis smlouvy o úvěru v klientské zóně žalovaného na internetových stránkách žalobkyně. Žalovaný následně smlouvu o úvěru podepsal, a to tak, že na své osobní stránce v klientské zóně vyplnil ve smlouvě o úvěru do příslušného podpisového okna své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu. Žalobkyně smlouvu akceptovala dne [datum]. Žalovanému byla následně na bankovní účet vyplacena částka ve výši 25 000 Kč, tedy poskytovaný úvěr. Žalobkyně (věřitel) řádně zjišťovala úvěruschopnost. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala jak na základě informací získaných od spotřebitele, tak z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jakož i z jiných zdrojů. Na základě tohoto posouzení žalobkyně dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a úvěr žalovanému poskytla.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil svým podáním ze dne [datum], když uvedl, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Žalovaný se žalobkyní nevstoupil do žádného smluvního vztahu. Žalovaný z uvedené smlouvy neobdržel ani žádné plnění, tedy ani částku 25 000 Kč dne [datum]. Žalovaný předpokládá, že se jedná o podvod a oznámí toto na PČR, kde jim předá i doručenou žalobu. Navíc se žalovaný podivuje nad tím, že žalobkyně nespecifikuje majitele účtu, na který byl úvěr vyplacen. Dále žalovaný doplnil podáním ze dne [datum], že dne [datum] učinil oznámení na PČR.

3. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně, která na jednání uvedla, že trvá na podané žalobě.

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda žalobkyně se žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu, a zda žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 25 000 Kč.

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] na základě které měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měl žalovaný žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 094 Kč, činila částku 37 692 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovaným hrazeny nejpozději do 12. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 56,78 % ročně a RPSN ve výši 74,15 %. Dle čl. 6 Smlouvy si strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 Smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 15 dnů, má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy platí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinny zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru, Předsmluvní formulář, kopie občanského průkazu žalovaného, oznámení o schválení úvěru, Informace pro klienta).

7. Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného (Výpis z nebankovního registru, Výpisy z účtu od [datum] do [datum], Výpis záznamu z registru [příjmení], Osobní karta, Karta klienta [celé jméno žalovaného]).

8. Částka ve výši 25 000 Kč byla žalovanému vyplacena bankovním převodem dne [datum] na účet č. [bankovní účet], který žalovaný při sjednávání smlouvy o úvěru uvedl, přičemž z tohoto účtu pocházejí i žalovaným před uzavřením smlouvy doložené výpisy z účtu vedeným na jeho jméno (Doklad o vyplacení úvěru, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru, Výpisy z účtu od [datum] do [datum], Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni neuradil ničeho (Karta klienta).

9. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, proto byl v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzýván k úhradě dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru (Výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum]). Dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 29 815 Kč (Oznámení ze dne [datum]).

10. Žalovaný byl předžalobně upomenut výzvou ze dne [datum] zástupkyní žalobkyně (Předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně Podacího archu).

11. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky byla soudem zjištěna nominální úroková sazba v červnu [rok], kdy úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 7,31 % ročně, s fixací poté 6,98 % ročně, revolvingového úvěru 11,69 % ročně, kontokornetu 14,60 % ročně, kreditní karty 17,65 % ročně, a úročeného úvěru z kreditní karty poté 23,85 % ročně (Výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky).

12. Soud však nepovažuje za prokázané a nemá tedy zjištěn skutkový stav, týkající se toho, že by úvěrová smlouva byla uzavřena jinou osobou než žalovaným. Žalovaný dne [datum] podal vysvětlení na PČR, když uvedl, že si na jeho doklady půjčuje peníze jeho sestra, a to u vícera společností, avšak tyto skutečnosti žalovaný neprokazuje jinak, než pouze svým tvrzením, když se i v případě podání vysvětlení jedná jen a pouze o tvrzení žalovaného. Dále nebylo nikterak prokázáno, že by žalovaný neobdržel částku 25 000 Kč (Úřední záznam o doplnění podání vysvětlení žalovaného ze dne [datum]).

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

14. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 15. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 16. Podle ustanovení § 588 o. z. platí, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejní pořádek.“ 17. Podle ustanovení § 1796 o.z. platí, že„ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ 18. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

19. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61.

20. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému k čerpání peněžní prostředky v částce 25 000 Kč, které byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 094 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Výše zápůjční úrokové sazby byla sjednána ve výši 56,78 % ročně a RPSN, tedy efektivní úroková sazba, byla stanovena na 74,15 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, přičemž žalobkyně pro porušení sjednaných podmínek splácení, úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru u úvěrů se v období června [rok] pohybovala v rozmezí 6,98 % - 23,85 % ročně.

21. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou dobrých mravů ohledně sjednané výše úroků z úvěrů. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 74,15 % ročně. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v červnu [rok] byl běžný úrok u bankovních institucí v rozmezí 6,98 % - 23,85 % ročně. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než třínásobku nejvyšší úrokové sazby zjištěné soudem a skoro desetinásobku dolní hranice obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem u bankovních a nebankovních institucí.

22. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 74,15 % ročně, která převyšuje několikanásobně běžnou průměrnou výši úroků, dospěl soud k závěru, že takové ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 a § 588 o. z. Současně je toho názoru, že je zde nutné také aplikovat § [číslo] o.z, kdy zjištěný nepoměr úrokové sazby zjištěné soudem a sjednaným smlouvě je v hrubém nepoměru a nelze rozlišovat zda se jedná o bankovní či nebankovní poskytovatelé. Soud proto shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou.

23. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek.

24. Vzhledem k uvedeným závěrům týkající se neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo na straně žalovaného (§ 2993 o. z.). Žalovaný se tak obohatil o finanční částku, kterou mu žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla, tedy o částku 25 000 Kč. Jak bylo v řízení zjištěno a prokázáno, žalovaný žalobkyni žádné finanční prostředky neuhradil a nedošlo tak z jeho strany k vrácení ani části dlužné částky. Soud tedy žalobě co do zaplacení jistiny ve výši 25 000 Kč vyhověl v souladu s § 2993 o.z.

25. Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodl soud dle § 570 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal až ode dne následujícím po doručení žaloby žalovanému, tj. [datum].

26. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodu nesvědčí.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. kdy více neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla úspěch toliko ve výši 72,4 % (zaokrouhleno na 72 %, když byla úspěšná co do částky 25 000 Kč), žalovaný měl ve věci úspěch ve výši 27,6 % (zaokrouhleno na 28 %, když byla žaloba co do částky 9 504 Kč zamítnuta). Od úspěchu žalobkyně proto soud musel odečíst úspěch žalovaného, tedy 72 % - 28 % = 44 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení ve výši 44 %. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1, bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 1 726 Kč. Dále odměnou právní zástupkyně žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška), kdy soud v případě úkonů podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky vycházel z ust. 14b vyhlášky, kdy paušální náhrada činí 500 Kč za jeden úkon, tedy celkem 1 500 Kč za tři úkony právní služby, dále pak režijní paušál po 100 Kč za jeden úkon, tj. za tři úkony 300 Kč. A dále za jeden úkon právní služby dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. g), tedy 2 500 Kč. Dále právní zástupkyni žalobkyně náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Náhrada nákladů je též tvořena 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 966 Kč (21% ze 4 600 Kč), jelikož je právní zástupkyně žalobkyně plátcem DPH. Celková částka náhrady nákladů řízení by tak při 100 % úspěchu ve věci činila 7 292 Kč, avšak žalobkyni lze přiznat toliko 44 % z této částky, což činí 3 208,4 Kč, zaokrouhleno na 3 208 Kč.

28. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.