24 C 7/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 348,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum, doplněným dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka z titulu neuhrazené jistiny a poplatku ze sjednané zápůjčky (spotřebitelského úvěru), zákonný úrok 10 % ročně částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaných úroků, úrok 10 % ročně částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši částka, částky částka na smluvní pokutě a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka v hotovosti. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal splatit i poplatek ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem částka, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách, které měly být splaceny v hotovosti. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmu a výdajů. Pravdivost údajů žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem. Žalovaný však závazek, včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, a že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni datum svůj závazek nesplnil. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku ve výši částka. Jednotlivé úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále sjednané sankční poplatky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. O tomto byl žalovaný informován. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení ve výši částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného poplatku ve výši částka, nesplacených poplatků za upomínání ve výši částka a nesplacené smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka, a to dle čl. 6 smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na ústní jednání dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z účasti omluvila, o odročení nežádala, souhlasila s projednáním v nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.

5. Dne datum požádal žalovaný právního předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba o spotřebitelský úvěr ve výši částka (zákaznická karta – žádost o úvěr). Téhož dne pak byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce - Anonymizováno v hotovosti, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka splatit formou 18měsíčních splátek po částka (smlouva o zápůjčce, Standartní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti, pak z karty zákazníka – žádost o úvěr soud zjistil, že žalobkyně eviduje ke dni uzavření úvěrové smlouvy, že žalovaný má 3 děti, je ženatý, zaměstnána jako OSVČ s příjmem částka měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti částka, bez splátek jiných úvěrů, výdaje žadatele částka.

7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení postoupení pohledávky ze dne datum, příloha smlouvy o postoupení pohledávky, dopis ze dne datum). Za účelem upomenutí žalovaného o úhradu dlužné částky byl dne datum žalovanému zaslán dopis, ve dnech 1. 3 a datum byl učiněn telefonický hovor a dne datum proběhla osobní návštěva žalovaného (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum, dopis ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne datum (výzva před podáním žaloby ze dne datum).

8. Soud tak měl v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dne datum poskytl žalovanému částku částka.

9. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala údaje, uvedené v kartě zákazníka, a pokud je snad měla získat toliko z tvrzení žalovaného v žádosti o úvěr, jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o příjmech žalovaného z podnikání. Zejména však absentují jakékoli údaje o výdajích žalovaného, popř. jeho domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona).

10. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěrů, po odečtení všech dosavadních plateb, vztahujících se ke smlouvě. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši jistiny částka a žalovaný zaplatil částka, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit zbývající část jistiny ve výši částka (výrok I.)

13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soud určil pariční lhůtu nikoliv dle § 160 odst. 1 o. s. ř. nýbrž lhůtu delší, s ohledem na poměry žalovaného, které nebyly na jisto postaveny, a především s ohledem na výši dlužné částky, a to ve výši 30 dnů.

14. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do smluvních poplatků, smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je stejný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.