27 C 114/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 51 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 51 100 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 51 100 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 249,78 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokáta.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 51 100 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce zapůjčil žalovanému částky v níže uvedené specifikaci: dne datum částku ve výši 500 Kč, dne datum částku ve výši 1 000 Kč, dne datum částku ve výši 40 000 Kč, dne datum částku ve výši 2 100 Kč, dne datum částku ve výši 2 500 Kč a dne datum částku ve výši 5 000 Kč. Celkem se jedná o částku 51 100 Kč. Částky byly vždy odeslány z bankovního účtu žalobce č. č. účtu na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. O vrácení zápůjčky žalobce žalovaného opakovaně vyzýval. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, splatnost uvedené zápůjčky byla dohodnuta do konce listopadu 2023. Z formální opatrnosti nicméně žalobce vypověděl předmětnou smlouvu o zápůjčce v rámci zaslané předžalobní výzvy ze dne datum. Žalobce tak má za žalovaným pohledávku v celkové výši 51 100 Kč z titulu poskytnuté zápůjčky, kterou je žalovaný povinen vrátit zpět žalobci. Žalobce žalovaného o vrácení předmětných částek opakovaně vyzýval, naposledy jej vyzval formou předžalobní výzvy ze dne datum prostřednictvím svého právního zástupce, kde mu byla stanovena dodatečná lhůta k uhrazení dluhu do datum.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor s tím, že žalobce překroutil veškerá fakta, v žalobě lže a neuvádí fakta.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Chorvatské republiky, soud se proto zabýval otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva a dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a článku 4 odstavec 1 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když v dané věci se jednalo o závazek ze smlouvy, žalovaný měl v době zahájení řízení bydliště na území České republiky a současně se nejedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu článku 17 a násl. citovaného nařízení. Rozhodné právo soud určil v souladu s článkem 4 odstavec 2 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo České, neboť žalovaný měl v souladu se smlouvou poskytnuté finanční prostředky vrátit (jednalo se tak o povinnost poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu) a jeho bydliště ke dni zahájení řízení bylo na území České republiky.

4. K nařízenému jednání dne datum se žalovaný, ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odstavec 3 o.s.ř., když věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Z potvrzení o odchozích úhradách ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce zaslal z účtu 2236422014/3030 na účet č. č. účtu dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 40 000 Kč, dne datum částku 2 100 Kč, dne datum částku 2 500 Kč a dne datum částku 5 000 Kč (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady). Dopisem ze dne datum žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 51 100 Kč s odůvodněním, že výše uvedené platby byly odeslány z bankovního účtu žalobce na účet žalovaného, dále zde žalobce uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, splatnost uvedené zápůjčky byla sjednána do konce listopadu 2023 a z formální opatrnosti ji žalobce tímto vypovídá předmětnou smlouvu o zápůjčce dle § 2393 odst. 1 o. z. s tím, že také tímto nejpozději dochází k zesplatnění zápůjčky a dále žalovaného žádá o vrácení částky nejpozději do datum (předžalobní výzva ze dne datum, podací stvrzenka ze dne datum).

6. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému částku v celkové výši 51 100 Kč s tím, že smlouva o zápůjčce byla žalobcem vypovězena a žalovaný byl vyzván žalobcem k vrácení částky 51 100 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce nejpozději do datum.

7. Žalovaný, ač byl vyzván k vyjádření k žalobě, v jeho vyjádření nebyl obsažen žádný věcný argument. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k nařízenému jednání nedostavil, nemohl být podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen k doplnění skutkových tvrzení k uzavření smlouvy o zápůjčce, např. by mu uvedené částky nebyly žalobcem poskytnuty, či že mu byly poskytnuty na základě jiného právního důvodu než zápůjčky, či že došlo k vrácení poskytnutých finančních prostředků, a označení tomu korespondujících důkazů. Poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popř. při přípravném jednání, nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (21 Cdo 4314/2008). Takové chování účastníka řízení pak znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Lze tak uzavřít, že žalovaný předně dostatečně a jednoznačně netvrdil, a tudíž ani neprokazoval okolnosti stran uzavření smluvního vztahu účastníky.

8. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 51 100 Kč (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud mu rovněž uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 044 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnou advokáta ve výši 15 900 Kč (5 úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) při sazbě mimosmluvní odměny 3 180 Kč), paušální náhrada hotových výdajů 1 500 Kč (3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT), náhrada za ztrátu času ve výši 800 Kč (16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT), 21% daně z přidané hodnoty ve výši 3 822 Kč a cestovné ve výši 1 483,78 Kč (cesta adresa a zpět), přičemž z cestovného nebyla DPH přiznána. Celková výše nákladů řízení tak činí 25 549,78 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.