27 C 12/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu titul Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného v současnosti neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem titul celé jméno opatrovnice , advokátkou sídlem adresa opatrovnice o zaplacení 2 184,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 184,83 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 81,91 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 184,83 Kč od 2. 4. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta.

1. Žalobkyně podala dne 9. 9. 2019 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 184,83 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a dle Smlouvy byl žalovaný rovněž povinen platit právní předchůdkyni ceny za poskytnuté služby a produkty v souladu s jejím platným sazebníkem. Na předmětném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovanému tak vznikla jednak povinnost tento zůstatek vyrovnat a druhak hradit z částky tohoto nepovoleného zůstatku úrok z prodlení dle Oznámení [jméno] [anonymizováno] (ve výši zákonné sazby). Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany [jméno] [anonymizováno] žalovaným vyrovnán nebyl, a proto [jméno] [anonymizováno] převedla pohledávku na zaplacení nepovoleného debetního zůstatku dne 1. 12. 2016 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 184,83 Kč a úrok z prodlení částku 30,16 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek s nepovoleným debetním zůstatku i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 12. 2016 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od 1. 4. 2017, žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 21. 4. 2017 Ani za období od postoupení pohledávky nebylo na předmětnou pohledávku ničeho zaplaceno a žalobkyně tak požaduje příslušenství pohledávky rovněž za období od postoupení pohledávky. Žalovaný nárok se tak sestává z jistiny ve výši 2 184,83 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 81,91 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a dále zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 184,83 Kč od 2. 4. 2017 do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby na výše uvedený dluh nezaplatil ničeho, přestože byl dne 26. 4. 2017 předžalobně upomenut.

2. Jelikož pobyt žalovaného, jakožto cizího státního příslušníka, se soudu ani přes veškerou snahu nepodařilo zjistit (viz spisový materiál), soud k ochraně jeho zájmů ustanovil opatrovníka, a to usnesením ze dne 11. 1. 2021, č.j. 27 C 12/2020-52.

3. Žalovaný se dne 5. 3. 2021 prostřednictvím ustanoveného opatrovníka vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že vznesl námitku promlčení. Ze žalobních tvrzení totiž dle jeho názoru není patrné, kdy věřiteli nárok na vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku vznikl a žalobní tvrzení jsou tak v tomto směru zcela nekonkrétní a v případě, že by se tak stalo před 9. 9. 2016, byl by nárok promlčen. V rámci tohoto vyjádření pak byl ze strany žalované dán souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. V rámci repliky podané dne 6. 4. 2021 žalobkyně upřesnila svá žalobní tvrzení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 12. 2016 odstoupila od Smlouvy a pohledávku zesplatnila, a to dopisem ze dne 1. 12. 2016. Promlčení pohledávky by tak dle platných právních předpisů i ustálené judikatury nastalo až 2. 12. 2019, přičemž žaloba byla podána již dne 9. 9. 2019, nemohlo tak dojít k promlčení žalovaného nároku.

5. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně (již v žalobě) i žalovaný s tímto postupem souhlasili, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba], jako bankou a žalovaným jako klientem uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, přičemž zároveň s tím byla uzavřena smlouva o účtu č. [bankovní účet] (dále též jen„ Smlouva“). Dle Smlouvy byl otevřen shora uvedený účet ke dni [datum], který byl veden (dle splněných podmínek) v režimu„ [anonymizována dvě slova] [jméno] [anonymizována dvě slova]“. Dle čl. 8 Smlouvy jsou součástí smlouvy Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi (dále jen VOP, viz předmětná smlouva o účtu). Dle čl. 6 VOP je právo ukončit smlouvy výpovědí nebo odstoupením upraveno v příslušných smlouvách, případně v příslušných právních předpisech. Dle čl. 7 VOP byla v případě prodlení klienta (žalovaného) [právnická osoba] oprávněna k účtování úroku z prodlení ve výši uvedené v jejím ceníku nebo v zákonné výši. Dle čl. 9 v případě vzniku nepovoleného záporného zůstatku na sjednaném účtu, vzniká dluh, který je úročen příslušnou úrokovou sazbou a vedle této může být účtována i smluvní pokuta. Dle čl. 12 [právnická osoba] činí pokuta za prodlení částku 500 Kč, u jednoho účtu maximálně jednou měsíčně, přičemž nárok na zaplacení této pokuty vzniká v každém kalendářním měsíci, ve kterém bude na účtu nedoplatek vyšší než 100 Kč (příslušná pasáž ceníku). Dopisem ze dne 1. 12. 2016 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši (vč. úroku) 2 214,99 Kč a současně žalovaného informovala o vypovězení smlouvy o účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem (dopis ze dne 1. 12. 2016). Nepovolený (a neuhrazený) záporný zůstatek na předmětném účtu žalovaného č. [bankovní účet] pak vznikal od července 2016 (- 85,54 Kč), kdy postupně docházelo k jeho navyšování, i vlivem účtovaných smluvních pokut za prodlení ve výši 500 Kč dne 26. 8. 2016, 25. 9. 2016 a 25. 10. 2016. K 1. 12. 2016 pak byla celková dlužná pohledávka žalovaného ve výši 2 184,83 Kč převedena na evidenční účet [právnická osoba] [bankovní účet]. Žalovaný dlužil právní předchůdkyni žalobkyně k 1. 4. 2017 (datum postoupení pohledávky) na jistině částku 2 184,83 Kč a na úroku z prodlení částku 81,91 Kč (výpisy z účtu žalovaného od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016, sestava ZUV 235). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě se žalobkyně s účinností k 1. 4. 2017 stala novým věřitelem žalovaného (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dohody o úplatě ze dne [datum], přílohy [číslo] – Seznam pohledávek a přílohy [číslo] – potvrzení o zaplacení kupní ceny). [právnická osoba] žalovanému dopisem ze dne 21. 4. 2017 oznámila postoupení pohledávky žalobkyni a současně ho upozornila, že ke dni postoupení činí dlužná částka (vč. úroků) 2 266,74 Kč (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 4. 2017 včetně podacího lístku). Žalobkyně žalovaného předžalobně vyzývala k úhradě dlužné částky, přičemž mu stanovila náhradní lhůtu do 6. 5. 2017 (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 26. 4. 2017 včetně podacího lístku ze stejného dne).

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, přičemž zároveň s tím byla uzavřena smlouva o účtu č. [bankovní účet]. Na tomto účtu žalovaného pak došlo v druhé polovině roku 2016 ke vzniku nepovoleného záporného zůstatku, který nebyl ani přes výzvy žalovaným uhrazen a právní předchůdkyně žalobkyně tak dopisem ze dne 1. 12. 2016 odstoupila od smlouvy o účtu a všech souvisejících dohod a požadovala zaplacení celkové dlužné částky nepovoleného záporného zůstatku a úroků z prodlení v zákonné výši. Z právního hlediska soud tuto situaci posoudil analogicky s ujednáním o kontokorentním úvěru (§ 2665, § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o.z.), když ve prospěch žalovaného byly fakticky poskytnuty peněžní prostředky ve výši záporného zůstatku na jeho účtu, přičemž žalovaný byl následně, shora uvedenou výzvou, vyzván k jejich vrácení a zaplacení úroků (§ 2399 odst. 1 o.z.). Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani na opakovanou výzvu žalobkyně po postoupení pohledávky. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by svůj závazek, vyplývající ze shora uvedeného právního stavu, plnil řádně a včas nebo že by na dlužnou pohledávku vůbec něčeho zaplatil.

8. Soud nepřisvědčil procesní obraně žalovaného ohledně promlčení žalovaného nároku, když naopak přisvědčil argumentaci žalobkyně, ve znění repliky ze dne [datum]. V daném případě skutečně došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od veškerých vzájemných smluvních vztahů dopisem ze dne 1. 12. 2016, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě celkové dlužné částky s příslušenstvím. Dle názoru soudu došlo tímto úkonem k zesplatnění celé pohledávky žalovaného, jinými slovy řečeno, teprve po tomto úkonu mohlo být právo uplatněno ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1 o.z. Při zohlednění tříleté subjektivní promlčecí lhůty dle citovaného ustanovení a skutečnosti, že žalobní návrh byl podán u zdejšího soudu dne 9. 9. 2019, je pak patrné, že k promlčení žalovaného nároku před podáním žaloby dojít nemohlo. Jen pro úplnost soud konstatuje, že podáním žaloby dochází ke stavení běhu promlčecí lhůty (§ 648 o.z.), tudíž po tomto datu již promlčecí lhůta neběží.

9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen a.t.) ve výši 600 Kč za celkem 3 úkony právní služby před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně paušální částky náhrady v celkové výši 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za tyto úkony ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) a.t.. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 3 a.t. v celkové výši 2 000 Kč za 2 úkony právní služby učiněné po podání žaloby (vyjádření ze dne 19. 6. 2020 a replika ze dne 1. 4. 2021), včetně paušální částky náhrady v celkové výši 600 Kč jako paušální náhradu advokátových výdajů za tyto 2 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. K takto vyčíslené náhradě nákladů řízení soud připočetl příslušnou 21 % sazby DPH ve smyslu § 14a a.t. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, když se jedná o standardizovanou žalobu na úhradu dlužné částky ze záporného zůstatku na účtu (kontokorentního úvěru), kdy většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 4 635 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

11. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.