27 C 122/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci manžela: osobní údaje manžela fakticky bytem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela] a [jméno] [celé jméno manžela], uzavřené dne 13. 2. 2018 před Čyhyrynským okresním matričním oddělením, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Společným návrhem ze dne [datum], podaným dne 5. 5. 2022, se manželé domáhají rozvodu svého manželství, uzavřeného dne 13. 2. 2018 před Čyhyrynským okresním matričním oddělením. Oba manželé jsou státními občany Ukrajiny, poslední společné bydliště měli na adrese [adresa]. Z manželství se nenarodily žádné nezletilé děti. Manželé se rozcházejí v názorech na život a na společných prioritách do budoucnosti, což vedlo k vzájemnému citovému odcizení. Soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Déle, než 12 měsíců spolu nežijí, intimně se nestýkají, netvoří rodinné společenství, v březnu 2021 se dohodli, že se manžel odstěhuje. O vypořádání majetkových vztahů a právu bydlení uzavřeli dohodu, výživné mezi sebou nepožadují. Navrhují provedení tzv. nesporného rozvodu, žádají o upuštění od účastnických výslechů a souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

2. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti k rozvodu manželství, a použitelné hmotněprávní úpravy, když oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Dle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 (sdělení č. 123/ 2002 Sb. m. s., dále též jen„ Smlouva“), konkrétně Čl. 30 bodu 1.:„ Rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Dle Čl. 30 bodu 3. Smlouvy:„ Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.“ Jelikož mají oba manželé ukrajinské občanství, a oba žijí na území České republiky, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání návrhu, nicméně podmínky rozvodu mají být zkoumány dle ukrajinského hmotného práva.

3. Za rozhodný právní předpis pro hmotněprávní posouzení věci soud vzal Zákon Ukrajiny o rodině z roku 2002, № 21-22, ст .135, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“). Z procesního hlediska soud - na základě Čl. 30 bodu 3. Smlouvy ve spojení s § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - postupoval dle českých procesních předpisů (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z.ř.s.“). Tam, kde se procesněprávní a hmotněprávní aspekty právní úpravy prolínají (např. lhůta dle Čl. 109 odst. 4 Zákona, viz dále), upřednostnil soud s ohledem na občanství obou manželů ukrajinské právo.

4. Dle Čl. 106 Zákona provádí rozvod na základě společného návrhu bezdětných manželů občanský matriční úřad. Jak již bylo uvedeno, v řízení se procesně postupuje dle z.ř.s., navíc ani prostředky mezinárodního práva nelze měnit funkční příslušnost českých orgánů. O návrhu tedy rozhodl soud, přičemž postupoval dle Zákona tak, jako by o návrhu dle Čl. 106 Zákona byl příslušný rozhodovat soud. Jakožto obsahově nejbližší ustanovení soud posoudil čl. 109 Zákona, upravující soudní rozvod při vzájemném souhlasu manželů se společnými nezletilými dětmi, přičemž z logiky věci soud neaplikoval ty části normy, týkající se dětí (jež manželé v projednávané věci nemají). Dle Čl. 109 odst. 3 Zákona soud manželství rozvede, jestliže zjistil, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušena jejich osobní a majetková práva. Dle Čl. 109 odst. 4 Zákona soud rozhodne o návrhu na rozvod po uplynutí jednoho měsíce ode dne podání. Před ukončením této lhůty mají žena i muž právo na zpětvzetí návrhu.

5. S ohledem na zjevné splnění všech podmínek rozvodu dle ukrajinského práva, výslovný souhlas obou manželů (s úředně ověřenými podpisy), jakož i s ohledem na dlouhodobě nepříznivou epidemiologickou situaci soud dospěl k závěru, že jsou - výjimečně - splněny podmínky pro rozvod manželství bez nařízení ústního jednání, když zejména od výslechu účastníků nelze očekávat žádná významná zjištění a ostatně ani ukrajinské právo provedení ústního jednání a výslechů nevyžaduje. Jelikož s tímto postupem oba manželé výslovně souhlasili, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl bez nařízení jednání.

6. Ze shodných skutkových tvrzení manželů v návrhu vzal soud za zjištěné, že rozvod odpovídá skutečnému zájmu účastníků. Z uzavřené Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 4. 5. 2022 má soud za prokázané, že manželé upravili svá práva pro dobu po rozvodu, a ta tedy nebudou porušena. Od podání návrhu uplynulo více, než 1 měsíc, a žádný z manželů nevzal návrh zpět. Z oddacího listu a výpisů z databáze ISZR bylo zjištěno, že manželé skutečně uzavřeli manželství dne 13. 2. 2018 před Čyhyrynským okresním matričním oddělením, že toto manželství trvá a že manželé nemají žádné společné děti. Jelikož byly splněny všechny Zákonem stanovené podmínky, soud manželství rozvedl.

7. Pro úplnost soud připomíná, že ustanovení čl. 115 odst. 2 Zákona, jež soudu ukládá zaslat rozsudek občanskému matričnímu úřadu (na Ukrajině), je ryze procesním ustanovením, a tudíž se v projednávané věci neaplikuje.