27 C 195/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 286 248 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 152 484,71 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 056,93 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 806 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 928,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 14. 3. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 286 248 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 120 013,22 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 99 613 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobní nárok byl založen na tvrzení, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 5. 12. 2019 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 80 000 Kč, a který byl žalovanému vyplacen v souladu se smlouvou. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 72 splátkách po 2 058 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, přičemž celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila 148 165 Kč včetně sjednaných úroků ve výši 68 165 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23 % ročně a RPSN činila 37,21 %. Žalovaný si ujednal u žalobkyně doplňkovou Inkasní službu a doplňkovou službu Podpora, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný nedodržel podmínky splácení, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou den 15. 1. 2020, když nezaplatil splátku v celkové výši 3 461 Kč sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 2 058 Kč, dále splátky za inkasní službu ve výši 331 Kč měsíčně a splátky za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši 1 072 Kč měsíčně. Na základě tohoto porušení smlouvy žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne 20. 1. 2020, za kterou si v souladu se smlouvou účtovala poplatek ve výši 300 Kč, dále pak i druhou upomínku ze dne 5. 2. 2020, za kterou si v souladu se smlouvou účtovala poplatek ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že výzvy zůstaly ze strany žalovaného bez reakce, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 21. 2. 2020. Celková žalovaná částka činí 286 248 Kč, když tato sestává ze zbylé části jistiny ve výši 79 475,48 Kč, zbylé části úroků ve výši 66 631,78 Kč, zbylé části Inkasní služby ve výši 23 501 Kč (331 Kč v 71 splátkách), zbylé části doplňkové služby Podpora v celkové výši 76 112 Kč (1 072 Kč v 71 splátkách), smluvní pokuty (dle ust. V. 5.5 smlouvy o spotřebitelském úvěru) ve výši 39 737,74 Kč a nákladů na upomínání 800 Kč. Zákonné úroky z prodlení žalobkyně požadovala ve výši 10 % ročně od 7. 3. 2020 do zaplacení z dlužné jistiny, nákladů na upomínání a smluvní pokuty (souhrn jistin těchto dílčích nároků činí 120 013,22 Kč). Dále žalobkyně požadovala smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně od 7. 3. 2020 do zaplacení z dlužné částky za neuhrazenou část Inkasní služby a neuhrazenou část doplňkové služby Podpora (souhrn jistin těchto dílčích nároků činí 99 613 Kč). Částku 66 631,78 Kč, představující zbylou část smluvních úroků, žalobkyně požadovala zaplatit bez úroku z prodlení. Žalobkyně dále zohlednila dílčí platbu žalovaného ve výši 10 Kč. Žalovaný na svůj zesplatněný dluh ničeho nezaplatil ani přesto, že byl zástupcem žalobkyně předžalobně upomenut. Žalobkyně v žalobě dále podrobně rozvedla svou právní argumentaci k oprávněnosti jednotlivých dílčích nároků. Ještě podrobnější rozbor svého žalovaného nároku žalobkyně předložila v rámci svého vyjádření z 21. 1. 2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení zůstal zcela nečinný. K ústnímu jednání, nařízenému na den 17. 3. 2021, se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán; soud tak věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Na ústním jednání dne 17. 3. 2021 - po sdělení předběžného právního názoru soudu, avšak ještě před zahájením jednání ve věci samé - vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, pročež soud v rozsahu zpětvzetí usnesením řízení částečně zastavil a rozhodl o vrácení části soudního poplatku. Po částečném zpětvzetí požadovala žalobkyně po žalovaném zaplatit částku 152 484,71 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 056,93 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 806 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Ponížená žalobní částka se skládá z následujících částí. Jednak ze zbývající částky jistiny úroku úvěru 79 475,48 Kč (beze změny), poplatků za upomínky ve výši 800 Kč (beze změny) a části smluvní pokuty dle ust. V. 5.5 smlouvy o spotřebitelském úvěru v částce 2 781,45 Kč (po částečném zpětvzetí v rozsahu 36 956,29 Kč); souhrn těchto dílčích položek činí 83 056,93 Kč, přičemž žalobkyně nadále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 7. 3. 2020 do zaplacení. Druhak z dlužné částky za část Inkasní služby a část doplňkové služby Podpora v rozsahu splátek, s nimiž byl žalovaný v prodlení již před zesplatněním (dvě měsíční splátky po celkem 1 403 Kč, po částečném zpětvzetí v rozsahu 96 807 Kč); souhrn jistin těchto dílčích nároků činí 2 806 Kč, přičemž žalobkyně nadále požaduje zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od 7. 3. 2020 do zaplacení. A konečně z dlužné částky 66 621,78 Kč, představující zbylou část smluvních úroků 66 631,78 Kč po odečtení platby žalovaného ve výši 10 Kč; částku 66 621,78 Kč žalobkyně požaduje zaplatit bez úroku z prodlení (beze změny).

4. Soud provedl k důkazu veškeré navržené a založené listiny, z nichž učinil zejména následující skutková zjištění, významná pro rozhodnutí ve věci. Mezi účastníky byla dne 5. 12. 2019 prostřednictvím dálkové komunikace uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 80 000 Kč. Částka 41 720 Kč byla se souhlasem žalovaného užita k úhradě jeho předchozího závazku vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] částka 23 780 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka 14 500 Kč byla započtena na náklady žalobkyně dle bodu 4.8 Smlouvy. Zápůjční úroková sazba činila 23 % ročně a RPSN činila 37,21 %. Žalovaný se zavázal jistinu 80 000 Kč a úrok z úvěru ve výši 68 165 Kč zaplatit žalobkyni v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 058 Kč. V čl. V. 5.3 písm. c) a čl. V. 5.5 Smlouvy smluvní strany ujednaly smluvní pokutu. Součástí Smlouvy byla jako její Příloha č. 4 též Smlouva o inkasní službě, podle jejíhož bodu 1.5 cílem inkasní služby bylo zajištění plnění závazků žalovaného s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného. Konkrétně se jednalo o umožnění hrazení závazků ze Smlouvy formou přímého inkasa z účtu žalovaného. Za zřízení Inkasní služby se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 23 832 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 331 Kč; v čl. 2 byl sjednán smluvní úrok z prodlení. Součástí Smlouvy byla jako její Příloha č. 6 též Smlouva o zřízení Doplňkové služby Podpora, podle jejíhož bodu 1.5 cílem takové služby byla eliminace rizik žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Konkrétně se jednalo o možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců pro případ úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace či pro případ nezaviněné ztráty zaměstnání. Za zřízení Doplňkové služby Podpora se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 77 184 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1 072 Kč; v čl. 2 byl sjednán smluvní úrok z prodlení. Všechny výše uvedené skutečnosti byly zjištěny z předmětné Smlouvy vč. příloh, z elektronických dokumentů, zaslaných žalobkyní žalovanému, z potvrzení o provedených platbách, z předchozí smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] s ní souvisejících dokumentů. Žalovaný svůj závazek řádně nesplácel, když se dostal do prodlení s druhou měsíční splátkou splatnou 15. 1. 2020, byl žalobkyní dvakrát upomenut a následně (po splatnosti třetí splátky, splatné 15. 2. 2020) byl úvěr dne 21. 2. 2020 pro neplacení zesplatněn a žalovaný byl předžalobně vyzván (s lhůtou pro úhradu do 14 dnů od zesplatnění), vyúčtovány byly žalovanému též náklady na zaslání upomínek v souladu se Smlouvu a smluvní pokuta dle čl. V. 5.5 Smlouvy (zjištěno z upomínek a ze zesplatňovacího dopisu z 21. 2. 2020 a plné moci vč. dokladů o odeslání těchto listin, ze Smlouvy). Žalobkyně před uzavřením Smlouvy ověřila totožnost a úvěruschopnost žalovaného (zjištěno ze Smlouvy, kopií dokladů totožnosti vč. výpisu z registru neplatných dokladů, výpisů z insolvenčního rejstříku, rejstříku exekucí, scoringu nebankovního registru úvěrů, výpisu z účtu žalovaného a jeho výplatní pásky, a z metodiky žalobkyně pro vyhodnocení úvěruschopnosti). Žalovaný potvrdil uzavření Smlouvy též úhradou částky 10 Kč, kterou žalobkyně započetla oproti jeho dluhu (zjištěno z potvrzení o platbě částky 10 Kč, kde je v popisu platby uveden též souhlas s uzavřením Smlouvy, a ze zesplatňovacího dopisu z 21. 2. 2020). K poskytování spotřebitelských úvěrů byla žalobkyně oprávněna (zjištěno ze seznamu nebankovních poskytovatelů úvěru registrovaných u ČNB). Ze zbývajících provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti zásadně významné pro rozhodnutí ve věci. Při rozhodování dle § 132 o.s.ř. soud vzal dále v potaz tvrzení žalobkyně a procesní pasivitu žalovaného.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud po právním zhodnocení k závěru, že žalobní nárok je (po částečném zpětvzetí) uplatňován důvodně. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla dne 5. 12. 2019 distančním způsobem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 1842, § 2395 o. z. a § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu se sjednanými úroky v celkové výši 68 165 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 058 Kč. Zároveň byla mezi týmiž účastníky uzavřena smlouva o Inkasní službě (s výší platby 23 832 Kč v měsíčních splátkách po 331 Kč měsíčně) a smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora (s výší platby 77 184 Kč v měsíčních splátkách po 1 072 Kč měsíčně). Celková měsíční splátka vč. doplňkových služeb činila 3 461 Kč a byla splatná vždy do 15. dne v měsíci, počínaje 15. 12. 2019. Předmětná Smlouva obsahuje zákonem požadované náležitosti, kdy žalobkyně rovněž řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla část poskytnutého úvěru použita na splacení žalovanému dříve poskytnutého úvěru, byly tyto úvěry čerpány v bezprostřední časové posloupnosti, kdy jejich čerpání nedělila ani doba jednoho týdne. V porovnání s výší měsíční splátky, příjmy žalovaného a dalšími zjištěnými informacemi neodůvodňovaly tyto skutečnosti pochybnost žalobkyně o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno a tím méně prokázáno, že by nad rámec žalovanou zohledněné jedné měsíční splátky ve výši 3 461 Kč (splatné 15. 12. 2019) a částky 10 Kč (ověřovací platba při uzavírání Smlouvy) plnil dále vůči žalobkyni řádně své závazky ze shora citovaných smluv či vůbec cokoli dalšího uhradil. Žalovaný podmínky splácení nedodržel, proto žalobkyně žalovaného v souladu se smluvnímu ujednáními vyzvala k úhradě dlužné splátky (druhé splátky, splatné 15. 1. 2020) nejprve první upomínkou a následně i druhou upomínkou. Vzhledem k tomu, že žalovaný na zaslané upomínky nereagoval, žalobkyně jistinu úvěru včetně úroku zesplatnila a vyzvala jej též k úhradě smluvní pokuty (článek V. 5.4 a V. 5.

5. Smlouvy). S ohledem na shora uvedené byla soudem žalovanému uložena povinnost k zaplacení zbývající části jistiny úvěru ve výši 79 475,48 Kč, zbylé části úroků z úvěru ve výši 66 621,78 Kč (částka po zohlednění odečtené platby ve výši 10 Kč) a nákladů na upomínání ve výši 800 Kč (tyto soud shledal jako účelně vynaložené náklady žalobkyně, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru). Smluvní pokuta dle čl. V. bodu 5.5 Smlouvy splňuje limity stanovené v § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a soud ji žalobkyni přiznal v rozsahu po částečném zpětvzetí, tedy ve výši 2 781,45 Kč. Co se týká doplňkových služeb Inkasní služba a služba Podpora, soud je považuje za platně sjednané, přičemž dílčí smluvní ustanovení, která považoval za neplatná, nebyla pro posouzení věci po částečném zpětvzetí žaloby významná, a soud se k nim proto pro nadbytečnost blíže nevyjadřuje. Před zesplatněním úvěru dle čl. V. 5.5 Smlouvy se staly splatnými měsíční splátky úplaty za doplňkové služby, splatné 15. 1. 2020 a 15. 2. 2020, vždy po celkem 1 403 Kč, soud proto žalobkyni přiznal nárok na požadovanou částku 2 806 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu byla žalovanému současně uložena povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení, a to ve vztahu k částce 2 806 Kč smluvního úroku z prodlení 0,1% denně a ve vztahu k souhrnné částce 83 056,93 Kč zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); ve vztahu k částce 66 621,78 Kč žalobkyně výslovně úrok z prodlení nepožadovala. Úroky z prodlení byly v souladu s žalobním návrhem přiznány od uplynutí čtrnáctidenní lhůty po vyhotovení předžalobní výzvy, tedy od 7. 3. 2020.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 2 ve spojení s § 146 odst. 2 a § 150 o.s.ř. V části řízení po částečném zpětvzetí žaloby byla žalobkyně plně úspěšná, a proto jí soud přiznal nárok na plnou náhradu (zbylého) zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 099,50 Kč. Co se týká náhrady zastoupení advokátem, bylo třeba vzít do úvahy, že v části řízení do částečného zpětvzetí žaloby byl projednáván nárok na zaplacení částky 286 248 Kč; co do výsledku řízení byla žalobkyně úspěšná ohledně částky 152 484,71 Kč, zastavení řízení zavinila co do částky 133 763,29 Kč. S ohledem na blízkost těchto částek a s přihlédnutím ke specifikům věci (zohledňujíc § 150 o.s.ř. a při analogické aplikaci § 142 odst. 2 o.s.ř.) soud náhradu za právní zastoupení za tuto část řízení žalobkyni nepřiznal. V části řízení po částečném zpětvzetí žaloby, kdy byla žalobkyně zcela úspěšná, pak právní zástupce žalobkyně poskytl jeden úkon právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (účast na jednání dne 17. 3. 2021). Při tarifní hodnotě 152 484,71 Kč činí odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 advokátního tarifu 7 220 Kč. Soud dále přiznal náhradu jednoho režijního paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 8 půlhodin cesty z Pardubic do Prahy a zpět v celkové výši 800 Kč a náhradu za cestovné 1 456,32 Kč (dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., za 240 km, spotřeba 6 l/km) + DPH 21% z těchto částek 2 053 Kč Celkem tak soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) náklady řízení ve výši 17 928,82 Kč.

8. Třídenní lhůta k plnění, plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.