27 C 240/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 835 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 835 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 505 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 100 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 26 835 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy dne 21. 1. 2020, dne 19. 8. 2020 a dne 16. 7. 2020 a tyto byly doručeny dne 5. 2. 2020, 3. 9. 2020, resp. 31. 7. 2020. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo 1“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 28. 3. 2019 do dne 31. 8. 2019 a ode dne 1. 9. 2019 do dne 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Předmětné vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní v prvním jmenovaném období a 122 dní v druhém uvedeném období, čímž žalovaný opakovaně porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně shora uvedeným postupem dále zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo 2“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 13. 12. 2019 do dne 10. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Předmětné vozidlo tak bylo nepojištěno 120 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek ohledně obou shora uvedených vozidel za zmíněná období. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvků nastala dne 6. 3. 2020, 2. 11. 2020, resp. 29. 9. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byly mu dne datum a dne datum zaslány předžalobní upomínky ohledně příspěvků k vozidlu 1 a dne datum ohledně příspěvku k vozidlu 2, s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání. Žalovaný po zaslání předžalobních upomínek neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit ohledně vozidla 1 dlužné částky 10 505 Kč a 8 230 Kč, které se skládají: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), tzn. 157 dní krát 65 Kč = 10 205 Kč, 122 dní krát 65 = 7 930 Kč; b) Z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý z citovaných příspěvků na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje uhradit ohledně vozidla 2 dlužnou částku ve výši 8 100 Kč, která se skládá: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), tzn. 120 dní krát 65 Kč = 7 800 Kč; b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný do dne podání žaloby na požadovaná plnění neuhradil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut.

2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisy ze dne 21. 1. 2020, 19. 8. 2020 a 16. 7. 2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu obec anonymizována dvě slova s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo registrační značka a vozidlo registrační značka jichž je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebyla v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 a od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 ohledně prvního vozidla a od 13. 12. 2019 do 10. 4. 2020 ohledně druhého vozidla pojištěna s tím, že předpis příspěvku za tato období činí 10 205 Kč a 7 930 Kč ohledně prvního vozidla (kdy poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění žalobkyně nepožadovala, pakliže dojde k úhradě ve stanovené lhůtě) a 8 100 Kč ohledně druhého jmenovaného vozidla. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 30 dnů, resp. 60 dnů u posledních dvou jmenovaných částek, od doručení výzev (předmětné výzvy). Žalovaný byl opětovně vyzýván žalobkyní k úhradě příspěvků do garančního fondu dopisy ze dne datum, datum, datum a datum (řečené upomínky, doručenky). Dopisy ze dne datum, datum a ze dne datum byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za uvedená vozidla ve výši 11 805 Kč a 8 915 Kč ohledně vozidla 1 a 8 800 Kč ohledně vozidla 2 (předžalobní upomínky z tohoto dne, záznam o podaných zásilkách).

4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětných vozidel byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 a od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 (vozidlo 1), a dále v období od 13. 12. 2019 do 10. 4. 2020 (vozidlo 2) splnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů (resp. v prodloužené lhůtě 60 dnů) od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonných příspěvků splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 26 835 Kč, která sestává z částky 10 505 Kč a 8 230 Kč jakožto zákonných příspěvků z nepojištěného vozidla 1 a nákladů vymáhání (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 8 100 Kč jakožto zákonného příspěvku z nepojištěného vozidla 2 a nákladů vymáhání (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení odvozených od dob splatnosti příspěvků za jednotlivá období, jak je ve výroku uvedeno. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 074 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 2 526 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.