27 C 240/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 835 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 835 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 505 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 100 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 26 835 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy dne 21. 1. 2020, dne 19. 8. 2020 a dne 16. 7. 2020 a tyto byly doručeny dne 5. 2. 2020, 3. 9. 2020, resp. 31. 7. 2020. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo 1“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 28. 3. 2019 do dne 31. 8. 2019 a ode dne 1. 9. 2019 do dne 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Předmětné vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní v prvním jmenovaném období a 122 dní v druhém uvedeném období, čímž žalovaný opakovaně porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně shora uvedeným postupem dále zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo 2“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 13. 12. 2019 do dne 10. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Předmětné vozidlo tak bylo nepojištěno 120 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek ohledně obou shora uvedených vozidel za zmíněná období. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvků nastala dne 6. 3. 2020, 2. 11. 2020, resp. 29. 9. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byly mu dne [datum] a dne [datum] zaslány předžalobní upomínky ohledně příspěvků k vozidlu 1 a dne [datum] ohledně příspěvku k vozidlu 2, s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání. Žalovaný po zaslání předžalobních upomínek neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit ohledně vozidla 1 dlužné částky 10 505 Kč a 8 230 Kč, které se skládají: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), tzn. 157 dní krát 65 Kč = 10 205 Kč, 122 dní krát 65 = 7 930 Kč; b) Z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý z citovaných příspěvků na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje uhradit ohledně vozidla 2 dlužnou částku ve výši 8 100 Kč, která se skládá: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), tzn. 120 dní krát 65 Kč = 7 800 Kč; b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný do dne podání žaloby na požadovaná plnění neuhradil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut.

2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisy ze dne 21. 1. 2020, 19. 8. 2020 a 16. 7. 2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] a vozidlo [registrační značka] jichž je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebyla v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 a od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 ohledně prvního vozidla a od 13. 12. 2019 do 10. 4. 2020 ohledně druhého vozidla pojištěna s tím, že předpis příspěvku za tato období činí 10 205 Kč a 7 930 Kč ohledně prvního vozidla (kdy poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění žalobkyně nepožadovala, pakliže dojde k úhradě ve stanovené lhůtě) a 8 100 Kč ohledně druhého jmenovaného vozidla. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 30 dnů, resp. 60 dnů u posledních dvou jmenovaných částek, od doručení výzev (předmětné výzvy). Žalovaný byl opětovně vyzýván žalobkyní k úhradě příspěvků do garančního fondu dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (řečené upomínky, doručenky). Dopisy ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za uvedená vozidla ve výši 11 805 Kč a 8 915 Kč ohledně vozidla 1 a 8 800 Kč ohledně vozidla 2 (předžalobní upomínky z tohoto dne, záznam o podaných zásilkách).

4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětných vozidel byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 a od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 (vozidlo 1), a dále v období od 13. 12. 2019 do 10. 4. 2020 (vozidlo 2) splnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů (resp. v prodloužené lhůtě 60 dnů) od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonných příspěvků splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 26 835 Kč, která sestává z částky 10 505 Kč a 8 230 Kč jakožto zákonných příspěvků z nepojištěného vozidla 1 a nákladů vymáhání (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 8 100 Kč jakožto zákonného příspěvku z nepojištěného vozidla 2 a nákladů vymáhání (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení odvozených od dob splatnosti příspěvků za jednotlivá období, jak je ve výroku uvedeno. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 074 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 2 526 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.