27 C 247/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení, advokáta.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl dne datum ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice v obec a číslo, která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl vystaven daňový doklad číslo ze stejného dne, znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne datum. Žalovaný tento dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním ze dne datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl o úhradu upomínán. Dlužná částka se skládá z následujících položek s uvedením ceny: Poskytovaná zdravotní péče – 1 340 Kč, biochemie - 250 Kč, 2 x alkotest - 180 Kč, zdravotnický materiál - 50 Kč, pití - 30 Kč, mycí a desinfekční prostředky - 150 Kč, náklady za ubytování činí 1 000 Kč Celkem se jedná o částku 3 000 Kč s DPH. Jedná se o nutné náklady, které žalobkyně vynaložila od příjmu po propuštění žalovaného na Protialkoholní záchytné stanici.

3. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaný byl dne datum ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici v nemocnice, obec a číslo a na úhradu za toto ošetření a pobyt mu byla stejného dne vystavena faktura číslo znějící na částku 3 000 Kč, která byla splatná dne datum (faktura ze dne datum). Žalovaný dne datum uznal shora citovaný dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit do 30 dnů od podpisu uznání (uznání dluhu ze dne datum). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky (dopis z tohoto dne, podací lístek).

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V daném případě žalovaný uznal svůj dluh za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici dne datum v částce 3 000 Kč co do důvodu a výše a toto uznání dluhu má veškeré náležitosti uznání dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb. Důkazní břemeno tak přešlo na žalovaného a bylo na něm, aby případně tvrdil a prokázal, že dluh nevznikl, zanikl splněním, či jinak. Žalovaný byl však v řízení zcela nečinný. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč (§ 24 odst. 2 zák. č. 65/2017 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.