27 C 252/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 50 092,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 17,9% ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalobkyně je základ nároku tvořen neuhrazenými povinnostmi žalovaného vyplývajícími ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne datum jakožto Dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota uzavřené dne datum. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy a žalobkyně z toho důvodu celý úvěr zesplatnila k datum. Žalobkyně celkový dluh žalovaného specifikovala jako jistinu částka, dlužné pojistné částka, náklady vymáhání částka (dosud uvedené položky žalobkyně učinila součástí žalobní jistiny, tedy částky částka), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka za období od datum do datum, smluvní úrok ve výši 17,9% ročně z částky částka od datum do datum, smluvní úrok ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný na úhradu dluhu ničeho nezaplatil, byť byl předžalobně vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

3. Na ústní jednání dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se podáním ze dne datum z jednání omluvila z důvodu „hospodárnosti“ a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že bude její účast na jednání „považovat za nutnou“, nechť ji o tom vyrozumí), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní, když občanský soudní řád (až na výjimky) nemá účast účastníků na ústním jednání za „nutnou“, a ponechává na jejich uvážení, zda přijdou svá práva na ústní jednání řádně hájit či nikoli. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na ústním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a, 118b o.s.ř.

4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich následující skutková zjištění. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb č. hodnota. Na základě této smlouvy byl žalovanému u žalobkyně veden mj. běžný účet č. č. účtu (předmětná rámcová smlouva). Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným Dodatek č. hodnota k této rámcové smlouvě, kterým byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka s úrokovou sazbou 17,9 % ročně a měsíční splátkou částka; bylo ujednáno též pojištění schopnosti splácet za měsíční pojistné částka. Tato částka byla žalovanému poskytnuta na shora uvedený účet dne datum (Dodatek č. právnická osoba podmínky účinné od datum, pojistné podmínky účinné od datum, podmínky pro používání úvěru účinné od datum, ceník účinný od datum, přehled cen pojištění účinný od datum, výpis z účtu žalovaného za den datum). Žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru (formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dále soud zjistil, že žalovaný přestal úvěr řádně splácet a úvěr byl žalobkyní zesplatněn, na pojistném dlužil celkem částka; v souvislosti se sjednaným úvěrem zaplatil žalovaný žalobkyni celkem částka (zejm. splátkový kalendář z datum – sloupek Částka, dále přehled plateb k úvěru žalovaného ke dni datum a výpis z účtu žalovaného za období datum – datum, předžalobní výzva z datum vč. výpisu odeslané pošty). Žalobkyně vynaložila náklady na vymáhání dluhu částka (přehled odchozích zpráv, přehled nákladů na vymáhání dluhu, podmínky pro používání úvěru účinné od datum, obchodní podmínky účinné od datum, ceník účinný od datum, výpis z účtu žalovaného za období datum – datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze shora uvedených ujednání předžalobní výzvou ze dne datum (předmětný dopis, výpis odeslané pošty ze dne datum).

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná, byť žalobkyně neunesla důkazní břemeno k části svých (jinak dostatečných) tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.).

6. Soud má v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalobkyně dne datum poskytla žalovanému částku částka.

7. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila žádné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum). Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum) je smlouva o spotřebitelském úvěru, u níž věřitel nesplnil řádně povinnost prověřit úvěruschopnost spotřebitele, absolutně neplatná.

8. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, adresa, právnická osoba. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaný byl v řízení zcela nečinný a nebylo možno zjistit jeho možnosti a poměry (a ani žalovanému nebylo možno dát pro jeho nepřítomnost poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), nespatřuje soud důvod k poskytnutí delší lhůty, než činí běžná pariční lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru, po odečtení všech dosavadních plateb. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty ve výši částka, žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou zaplatil žalobkyni dohromady částka, celkem tak je žalovaný povinen vrátit žalobkyni ještě částka, kteroužto částku mu soud uložil zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

11. Žalobkyní byla na jistině úvěru žalována částka částka, její oprávněný nárok činil pouze částka. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do veškerého požadovaného smluvního úroku, smluvních nákladů vymáhání částka i danou smlouvou sjednaného pojistného částka, kdy posledně dvě uvedené položky byly žalobkyní zahrnuty do žalobní jistiny, která tak činila celkem částka. Rozdíl této žalobní jistiny a oprávněného nároku činí částka, a tato částka proto představuje zamítnutou část žalobní jistiny. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny částka (výrok II).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, když tato částka představuje 83,36 % z jejich celkové výše (poměrná část náhrady 83,36 % je představována rozdílem úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného ve vztahu k žalobní jistině, tedy k částce částka). Celková výše nákladů žalobkyně (částka) byla představována pouze zaplaceným soudním poplatkem, když náhradu jakýchkoli jiných nákladů žalobkyně nepožadovala ani v žalobě, ani později. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce).