27 C 330/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresa adresa žalovaného o zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 004 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 19. 8. 2021 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že jako kupující uzavřela se žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl mobilní telefon iPhone 11 PRO, 256 GB Gold Cellular, IMEI: 353836108648775, za cenu 19 000 Kč (dále jen telefon). O nabídce ke koupi telefonu se dozvěděla prostřednictvím inzerátu na Market place, což je profil Facebooku. Předmět koupě si žalobkyně převzala dne 27. 5. 2020, přitom byla ujištěna, že telefon je bezvadný až na funkci Face ID. Po dvou dnech užívání však telefon začal vykazovat chybu mobilní sítě, proto jej žalobkyně nechala dne 7. 8. 2020 prohlédnout v autorizovaném servisu, kde se dozvěděla, že telefon je sestavený z několika kusů a„ tělo“ mobilního telefonu je nahlášeno ve Velké Británii jako kradené. Na základě toho se žalobkyně dne 12. 8. 2020 obrátila na Policii ČR (dále jen PČR), která jí však odkázala na civilní soud. Požadavek žalobkyně na vrácení peněz žalovaný odmítl. Když se od PČR dozvěděla jméno a adresu žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce dne 4. 9. 2020 písemně odstoupila od kupní smlouvy a požádala o vrácení kupní ceny. Žalovaný kupní cenu neuhradil, byť byl zástupcem žalobkyně ještě dne 9. 2. 2020 (správně 9. 2. 2021 - pozn. soudu) písemně upomenut. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně je případně rovněž připravena upravit žalobní petit a vrátit telefon žalovanému v případě, že by soud měl za to, že je třeba synallagmatického plnění mezi účastníky. Podáním doručeným soudu dne 8. 9. 2021 žalobkyně doplnila, že kupní cenu zaplatila dne 27. 5. 2020, při převzetí telefonu.

2. Dne 30. 11. 2021 žalobkyně dále doplnila svá tvrzení, a to ve smyslu, že inzerát na telefon byl na inzertní platformě sociální sítě Facebook, kdy veškerá komunikace probíhala výhradně elektronicky, identita žalovaného tak vyšla najevo až na základě žalobkyní podaného trestního oznámení skrze šetření PČR. Vady telefonu byly žalovanému vytčeny v rámci elektronické komunikace. Ke stavu telefonu žalobkyně nechala vyhotovit odborné posouzení v autorizovaném servisu, který zjistil, že telefon je ve skutečnosti kompilátem několika dílů, část byla odcizena v Anglii; do základní desky bylo neodborně zasahováno. Kdyby toto žalobkyně věděla, nikdy by jej nezakoupila. Odstoupení bylo žalovanému doručeno dne 17. 9. 2020.

3. U ústního jednání konaného dne 20. 5. 2022 žalobkyně nad rámec výše uvedeného doplnila, že telefon byl předložen do dvou autorizovaných servisů ke kontrole pouze za účelem zjištění existence a povahy vad, nebylo do něj nijak zasahováno. Dle žalobkyně se ani nejedná o telefon, jenž byl inzerován, jedná se o jakousi„ slátaninu“ různých částí několika mobilních telefonů, přičemž některé jsou kradeného původu. Pakliže žalovaný uvedl, že by telefon mohl opravit jeho servisní technik ve Slovinsku, nejednalo se o relevantní nabídku vyřízení reklamace, respektive reakce na vytknutou vadu, neboť žalovaný nesdělil k tomuto technikovi jakékoli údaje a zda se jedná o autorizovaného technika, přičemž k opravám těchto telefonů je potřeba autorizovaného servisu, jinak dochází ke ztrátě záručního balíčku. Nejednalo se tak o poctivé vyřízení reklamace a žalobkyně na tuto nabídku dále nereagovala. Žalovaný má na Marketplace řadu negativních hodnocení.

4. Podáním ze dne 21. 9. 2021 se k žalobě vyjádřil žalovaný tak, že s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že předmětný telefon žalobkyni prodal bez záruky, žalobkyně si telefon prohlédla, ujistila se o funkčnosti vyjma funkce Face ID, o jejíž nefunkčnosti byla spravena a telefon zaplatila a převzala. Po několika dnech se žalovanému žalobkyně ozvala s problémem, který chtěl žalovaný bezplatně řešit, to nicméně žalobkyně odmítla a telefon nechala opravovat v několika servisech i u samozvaných opravářů. Žalovaný jí upozornil, že pokud bude telefon opravovat neodborná cizí osoba, jeho benevolence k bezplatné opravě padá. Žalovanou částku odmítá uhradit do doby, než bude telefon ve stavu, který byl při prodeji.

5. Žalovaný doplnil své procesní stanovisko dne 16. 5. 2022. Sdělil, že poté, co žalobkyně nechala do telefonu zasahovat neautorizované osoby, odmítl telefon nadále jakkoli řešit, přestože předtím nabízel bezplatnou opravu. Telefon měl před prodejem prasklý LCD displej a zadní sklo, což žalovaný vyměnil, za standardní náhradní díly koupené přes e-shop. Ztracený SIM slot byl nahrazen jiným, který zakoupil přes internet, což je jediná součástka, která má neznámý původ a je na něm vyraženo jiné IMEI než samotného telefonu, a tedy tento mohl být z odcizeného telefonu. Peníze žalovaný vrátí, pokud mu bude vrácen telefon ve stavu jako při prodeji. Zároveň uvedl, že v současné době je pracovně v Belgii cca na 4 měsíce, nemůže se tak zúčastnit nařízeného soudního jednání, nicméně souhlasil s projednáním sporu ve své nepřítomnosti.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze servisního protokolu ze dne 7. 8. 2020 na č.l. 33-35 vzal soud za prokázané, že žalobkyně nechala telefon iPhone 11 PRO 256 GB – GOLD, označený v protokolu IMEI 358709093478075, prohlédnout u servisu ServiceExpert, sídlem [adresa]. Dále soud z protokolu zjistil, že závadami jsou: 1) Poškozená základní deska – špatný modem – základní deska nereaguje na SIM kartu a nevidí IMEI telefonu, telefon nelze vůbec aktivovat do menu, dále je zde nefunkční WIFI modul na základní desce; 2) Vyměněné tělo telefonu, neboť telefon je psán jako zlatý, ale záda má černá a tělo a simtray mají odlišný IMEI 353829101449127, pocházející z telefonu, který byl ztracen nebo odcizen v Anglii; 3) Nefunkční Face ID; 4) Uvnitř telefonu je pod mikroskopem vidět neodborný zásah, snaha o opravu základní desky špatným způsobem. Z protokolu je dále patrné, že telefon je neopravitelný, neboť modem na základní desce je zničený a nelze jej vyměnit, telefon nelze vyměnit ani v rámci výměnného programu APPLE, neboť je složen z více různých telefonů, z nichž jeden z nich je v blacklist statusu hlášený jako kradený/ztracený. Z k protokolu přiložené fotodokumentace (2. část protokolu) je patrné, že telefon samotný (zřejmě základní deska) pochází z modelu iPhone 11 PRO GOLD 256 GB, IMEI 353836108648775, kdežto tělo telefonu a simtray pochází z modelu iPhone 11 PRO 256 GB Space gray Cellular, IMEI: 353829101449127, původem z Velké Británie, který je nahlášen jako ztracený nebo ukradený.

7. Z dále k důkazu provedeného vyrozumění Policie České republiky z 10. 9. 2020 na č.l. 36-37 soud vzal za své, že k trestnímu oznámení žalobkyně na žalovaného ze dne 12. 8. 2020 PČR toto oznámení uložila bez dalších opatření a doporučila žalobkyni řešit věc cestou občanskoprávního řízení. Toto PČR učinila poté, co žalovaný podal na PČR vysvětlení, v rámci kterého uvedl, že o vyměněném LCD displeji, zadním krytu a nefunkčním Face ID žalobkyně věděla, zároveň nevyloučil, že omylem vyměnil i šuplík k SIM kartě za jiný z nefunkčního telefonu, ale popřel výměnu základní desky. Žalovaný zde vyjádřil přesvědčení, že přístroj rozbila nebo poškodila žalobkyně. K důkazu soud dále provedl screenshoty výňatku SMS komunikace účastníků z příloh žalobkyně ze dne 27. 5. 2020 až 28. 5. 2020 v rozsahu, v němž přesahují později založené listiny (8 listů), ze které je patrné, že účastníci spolu komunikovali ohledně sjednání místa a času předání telefonu, poté po předání ještě ohledně drobných problémů. Z vyjádření žalovaného v této konverzaci vyplývá, že telefon byl ve vlastnictví žalovaného cca ½ roku. Z konverzace ze dne 29. 5. 2020 je pak patrné, že telefon přestal fungovat a dále že u něj byla rovněž měněna baterie, přičemž není zřejmé, zda je vyměněná baterie originál. Na tuto zprávu žalobkyně žalovaný 2x odepsal, že všechny díly jsou originální (resp.„ vše je originál“), na dotazy k původu baterie či důvody výměny nikdy neodpověděl. Dále žalovaný po marném poskytnutí několika rad ohledně zprovoznění nabídl, že má známého ve Slovinsku, který telefon opraví na náklady žalovaného. K tomuto známému žalovaný uvedl pouze to, že za něj ručí, pokud to žalobkyně dá opravit jinde, ztratí od žalovaného záruku. Ze screenshotů výňatku SMS komunikace mezi účastníky od 29. 5. 2020 do 10. 9. 2020 (22 listů) je dále patrné, že žalovaný přiznal pochybný původ dílu simrail (zpráva z 10. 9. 2020), který je zřejmě nelegální. V rámci této komunikace byl rovněž uveden screenshot předmětného inzerátu, v rámci kterého žalovaný nabízel k prodeji použitý telefon šedé barvy v hezkém stavu, typ iPhone 11 pro 256 GB, u něhož byla z důvodu prasknutí vyměněna záda a LCD displej, oboje za originální díly a dále je zde nefunkční služba Face ID. Dále soud k důkazu ještě provedl screenshoty výňatku SMS komunikace s „ Oprava Iphone Praha“ bez data (1 list), ze které je patrná komunikace žalobkyně z blíže neurčenou osobou, ohledně toho, že žalovaný ukradl kolegovi této osoby ze skladu displeje a obecně se o něm ví, že dělá špatné opravy a prodává„ zvláštní věci“. Z navazujícího čestného prohlášení pana [jméno] [příjmení] z 19. 5. 2022 bez podpisu soud vzal za své, že on je tím, o němž psala shora píšící osoba, přičemž žalovaný mu měl odcizit LCD panely pro mobilní telefony (jež p. [příjmení] prodává v rámci své podnikatelské činnosti) při prohlídce prostor jeho provozovny.

8. K důkazu soud následně provedl odstoupení od kupní smlouvy ze 4. 9. 2020 včetně výpisu sledování zásilky na č.l. 31-32, ze kterých je patrné, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o koupi předmětného telefonu, z výše uvedených důvodů a dále jej vyzvala k vrácení částky kupní ceny 19 000 Kč do 3 dnů. Předmětné odstoupení bylo žalovanému doručeno dne 17. 9. 2020. Z předžalobní výzvy z 9. 2. 2021 včetně výpisu sledování zásilky na č.l. 29-30 soud vzal za své, že žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k úhradě dlužné částky 19 000 Kč do 7 dnů.

9. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o.z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

10. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 2079 odst. 1 o.z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 2110 písm. a) o.z., kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci, 14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po takto provedeném řízení soud již další dokazování neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně prokázaný. Ze skutkového hlediska je pro posouzení věci stěžejní následující. Z inzerátu, kterým žalovaný telefon nabízel k prodeji, vyplývá, že předmětem kupní smlouvy měl být (použitý) šedý telefon typu iPhone 11 Pro 256 GB, v hezkém stavu, u něhož byla (z důvodu prasknutí) vyměněna„ záda“ a LCD displej (za originální díly) a u něhož nefunguje Face ID. Z SMS komunikace účastníků z 27. 5. 2020 vyplývá, že telefon měl být ve vlastnictví žalovaného cca ½ roku. Dle servisního protokolu ze dne 7. 8. 2020 jde o telefon složený z několika telefonů; má nefunkční základní desku (do které bylo též neodborně zasahováno), vyměněné tělo telefonu. Telefon (myšleno zřejmě základní deska) pochází z přístroje iPhone 11 Pro 256 GB Gold, IMEI 353836108648775 nebo/a 358709093478075 (podle 1. části protokolu), zatímco tělo a simtray z přístroje iPhone 11 Pro 256 GB Gray, IMEI 353829101449127, ztraceného nebo odcizeného v Anglii. Z vyrozumění PČR ze dne 10. 9. 2020 je pak zřejmý obsah vysvětlení podaného žalovaným, který policii uvedl, že na telefonu byl měněn LCD displej a zadní kryt (to odpovídá inzerátu), nevyloučil však, že„ omylem“ vyměnil„ i šuplík k SIM kartě“ za jiný, z nefunkčního telefonu; popřel, že by byla vyměněna základní deska. Z další SMS komunikace účastníků z 29. 5. 2020 plyne, že v telefonu též nebyla původní baterie, žalobkyně měla podezření, že není originální, na což žalovaný reagoval tak, že„ vše je originál“, což opět zopakoval v další SMS z téhož dne; na opakované dotazy žalobkyně na důvod výměny baterie, či její původ, žalovaný nikdy neodpověděl. V SMS ze dne 10. 9. 2020 žalovaný uvádí, že„ simrail“ (zjevně myšleno simtray) je jediný zřejmě nelegální díl, co v telefonu je. Ve vyjádření ze dne 16. 5. 2022 žalovaný uvádí, že ztracený sim slot byl nahrazen jiným, který koupil přes internet, je to také jediná součástka, která má neznámý původ a je na něm vyražené jiné IMEI, než je IMEI telefonu. Sim slot mohl být z odcizeného telefonu, ostatní vyměněné součástky byly standardní náhradní díly koupené přes e-shop.

16. Z výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému zjištění, že sám žalovaný prováděl do telefonu vlastní silou neodborné zásahy, když přinejmenším měnil simtray (šuplík na SIM kartu), o kterémžto (nově vloženém) dílu sám uvedl, že se jednalo o součástku neznámého původu, která mohla pocházet z trestné činnosti. Klíčovým je pak zjištění ze servisního protokolu, podle něhož má simtray stejný IMEI, jako tělo telefonu. Oba díly (tělo i simtray) tedy pocházejí ze stejného přístroje, a to takového, který byl v Anglii ztracen či (spíše) odcizen. Tím je bezpečně prokázáno, že žalovaný měnil na předmětném telefonu nejen„ drobnou“ součástku simtray, nýbrž také zásadní část telefonu (tělo), přičemž pochází-li z podezřelého zdroje simtray, je evidentní, že ze stejného zdroje pochází i tělo (neboť jsou ze stejného původního přístroje). Těžko pak mohl žalovaný cokoli na telefonu měnit„ omylem“.

17. Tento základní zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

18. Dle žalobních tvrzení – a v zásadě též dle procesní obrany žalovaného – byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl mobilní telefon typu iPhone 11 Pro 256 GB. Jednalo se o konkrétní kus tohoto typu telefonu, který byl inzerován žalovaným k prodeji na internetové platformě Facebook Marketplace. Jeho konkrétní vlastnosti byly definovány v inzerátu žalovaného, když se mělo jednat o (z logiky věci použitý) šedý telefon typu iPhone 11 Pro 256 GB, v hezkém stavu, u něhož byla (z důvodu prasknutí) vyměněna„ záda“ a LCD displej (za originální díly), a u něhož nefunguje Face ID. Žalobkyně později od kupní smlouvy odstoupila, předmětem sporu mezi účastníky zůstala toliko důvodnost odstoupení.

19. Soud nicméně dospěl k právnímu závěru, že kupní smlouva vůbec mezi účastníky uzavřena nebyla, neboť se jednalo o zdánlivé právní jednání (§ 551 o.z.). Základní ustanovení definuje kupní smlouvu za využití pojmu„ předmět koupě“ (§ 2079 odst. 1 o.z.), přičemž vůle smluvních stran musí z logiky věci při uzavírání kupní smlouvy směřovat ke stejnému předmětu koupě. Zatímco vůle žalobkyně směřovala k převodu vlastnictví k mobilnímu telefonu (ač byl použitý, LCD a záda měl vyměněná za originální náhradní díly a u něhož nefunguje funkce Face ID), pak vůle žalovaného směřovala k převodu vlastnictví čehosi, co vůbec mobilním telefonem nebylo, neboť definiční část dané věci byla složena (přinejmenším) ze dvou různých přístrojů, neodborně žalovaným smontovaných dohromady. Tělo a simtray navíc pocházely z podezřelého (zřejmě nelegálního) zdroje, o čemž žalovaný musel vědět. Na věc je – za použití analogie – možno hledět obdobně, jako by žalovaný vědomě prodával žalobkyni např. pouhou maketu telefonu, zatímco vůle žalobkyně směřovala ke koupi telefonu skutečného. Jak pak opakovaně uvedla žalobkyně, kdyby měla povědomí o těchto vlastnostech telefonu, nikdy by kupní smlouvu neuzavřela, neboť nikdy neměla vůli k převodu vlastnictví k té věci, ohledně které měl vůli k převodu vlastnictví žalovaný. Soud tedy předmětnou kupní smlouvu zhodnotil jakožto zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 o.z., neboť mezi účastníky nikdy nebyla shodná vůle jednajících osob (co do předmětu převodu), jako základní podmínka uzavření (kupní) smlouvy. Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

20. Soud zdůrazňuje, že i kdyby předmětná kupní smlouva nebyla toliko zdánlivým právním jednáním, jednalo by se o právní jednání absolutně neplatné dle § 588 o.z. Jakkoli policie rozhodla o„ uložení“ trestního oznámení žalobkyně na žalovaného, je s ohledem na provedené dokazování evidentní, že žalovaný při uzavírání kupní smlouvy jednal v přímém úmyslu prodat žalobkyni něco zcela jiného, než ona chtěla koupit, přičemž on sám se fyzicky podílel na„ výrobě“ předmětu koupě z několika jiných telefonů, a přinejmenším některé součástky (tělo, simtray) pocházely z podezřelého zdroje (o čemž žalovaný věděl). Je všeobecně známo, že moderní mobilní telefony – iPhony obzvláště – obsahují sofistikované systémy, bránící použitelnosti přístroje při neautorizovaných či nezákonných zásazích. Již jen schopnost žalovaného provádět takovéto technické zásahy do telefonu pak svědčí o jeho obeznámenosti s těmito vlastnostmi. Vlastnoruční zakomponování součástek z podezřelých zdrojů do telefonu, který následně nabízel k prodeji jako sice použitý, avšak plnohodnotný funkční telefon (pouze s v inzerátu vyjmenovanými odchylkami a vadami), svědčí o jednání žalovaného přinejmenším v těžkém rozporu s dobrými mravy, spíše však v rozporu se zákonem. Takovýmto jednáním žalovaného je zjevně narušován veřejný pořádek ve smyslu § 588 o.z., a kupní smlouva by z tohoto důvodu byla od počátku absolutně neplatná; k absolutní neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.

21. Pro posouzení projednávané věci je nicméně irelevantní, zda se v případě kupní smlouvy jednalo o právní jednání zdánlivé, či“ jen“ absolutně neplatné, neboť právní důsledky jsou co do rozhodných okolností v obou případech shodné. Žalovaný přijal od žalobkyně„ kupní cenu“ ve výši 19 000 Kč (nesporné tvrzení) a tím se na její úkor bezdůvodně obohatil, když bezdůvodným obohacením je dle § 2991 odst. 2 o.z. mj. plnění přijaté bez právního důvodu.

22. Pro úplnost soud uvádí, že i v případě platného uzavření kupní smlouvy by na straně žalovaného vzniklo týž bezdůvodné obohacení (tím je dle § 2991 odst. 2 o.z. též plnění, přijaté z právního důvodu, který odpadl), neboť žalobkyně od kupní smlouvy platně a účinně odstoupila. V tomto směru je na místě zdůraznit, že vadami telefonu, pro které bylo od smlouvy odstupováno, nebyly primárně vady spočívající v jeho (ne) funkčnosti, nýbrž vady spočívající ve složení telefonu z více přístrojů (viz skutková zjištění výše) a tedy dodání předmětu koupě, jenž svými vlastnostmi vůbec neodpovídal vymezení v kupní smlouvě (§ 2099 o.z. – za vadu se považuje i plnění jiné věci). Žalovaný (laickými slovy) namítal neplatnost odstoupení, s tím, že žalobkyně nevyužila jeho nabídky na opravu a místo toho nechala do telefonu zasahovat různými opraváři. Zjevně se tak dovolával ustanovení § 2110 o.z., dle něhož kupující nemůže od kupní smlouvy odstoupit, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Aplikace tohoto ustanovení však není na místě, neboť žalovaný v průběhu řízení nikdy netvrdil (a tím spíše neprokázal), že na telefonu skutečně došlo v průběhu servisních zásahů k nějaké změně, a případně jaké. Žalobkyně tvrdila, že telefon byl vždy pouze otevřen a odborně prohlédnut; tomu odpovídá i předložený servisní protokol a z žádného důkazu neplyne opak. Pokud by žalovaný za„ změnu stavu“ považoval již samotné otevření a následné zavření přístroje v servisu, pak je třeba odkázat na výjimku v písm. a) předmětného ustanovení § 2110 o.z., kdy se zákaz odstoupení neuplatní tehdy, došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci. To je právě případ prohlídky zachycené v servisním protokolu, když teprve díky této prohlídce mohla žalobkyně (jako technický laik) získat informace o vadách předmětu koupě, spočívajících zejm. v jeho poskládání z různých jiných telefonů, z nichž jeden byl ztracený či kradený. Předmětná vada telefonu (dá-li se vůbec hovořit o pouhé„ vadě“ – viz výše závěry soudu o zdánlivosti, popř. neplatnosti kupní smlouvy) pak jednoznačně představuje vadu tzv. podstatnou (§ 2106 o.z.), která kupujícího opravňuje k odstoupení od kupní smlouvy bez dalšího. Předmětnou vadu žalobkyně zjistila při servisním zákroku dne 7. 8. 2020, dne 12. 8. 2020 podala trestní oznámení (za účelem zjištění kontaktních údajů žalovaného) a následně dopisem svého právního zástupce ze dne 4. 9. 2020 od kupní smlouvy odstoupila; odstoupení bylo žalovanému doručeno dne 17. 9. 2020. Tím (by, v případě platnosti smlouvy) došlo k zániku kupní smlouvy od počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.) a ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

23. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí ustanovením § 1958 odst. 2 o.z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 19 000 Kč již v odstoupení ze dne 4. 9. 2020, s lhůtou 3 dnů, což v dané věci odpovídá zákonné lhůtě„ bez zbytečného odkladu“. Výzva byla žalovanému doručena dne 17. 9. 2020, dne 20. 9. 2020 lhůta skončila a od 21. 9. 2020 je žalovaný v prodlení. Žalobkyně žalobou požadovala úrok z prodlení až od 16. 2. 2021, s roční sazbou nižší (8,25 %), než by odpovídala sazbě v době vzniku prodlení (10 %); požadovala tedy méně, než činí zákonný nárok, což samozřejmě není na překážku plnému vyhovění žalobě.

24. Závěrem soud uvádí, že pokud žalobkyně opakovaně zmiňovala svou připravenost k vrácení telefonu zpět žalovanému, nepovažoval tuto okolnost za významnou pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně v petitu na sebe vzájemné nároky nenavázala. Ze zákona nutnost navázání reivindikačního výroku rovněž neplyne. Ustanovení § 2993 o.z. totiž opustilo koncepci vzájemně podmíněných plnění při„ vracení si“ bezdůvodného obohacení (synallagmatickou povahu závazku stricto sensu), a dřívější judikatura, vyžadující navázání vzájemných povinností přímo v žalobním petitu i bez námitky žalovaného, není od 1. 1. 2014 použitelná. Co se pak týká zmínek žalovaného v jeho podáních, nejedná se z procesního hlediska o uplatnění vzájemného nároku, když toliko zmiňuje, že by chtěl navrátit telefon„ do stavu při prodeji“ a nikoli že by požadoval jeho navrácení žalobkyní žalovanému; jedná se pouze o jakési konstatování, adresované spíše žalobkyni než soudu.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 6 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 19 000 Kč dle § 7 bod. 5 a § 8 odst. 1 a.t., ve výši 1 860 Kč za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, sepsání žaloby, doplnění žaloby ze dne 30. 11. 2021 a účast na jednání dne 20. 5. 2022), dále 5 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 5 úkonů právní služby (podle § 13 odst. 3 a.t.). V souvislosti s cestou právního zástupce žalobkyně na ústní jednání konané dne 20. 5. 2022 ze sídla právního zástupce žalobkyně v Karlových Varech ke zdejšímu soudu a zpět pak žalobkyni dále náleží náhrada cestovného ve výši 3 253 Kč za palivo a amortizaci vozidla ve smyslu vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 14. 5. 2022. K odměně advokáta, náhradě advokátových výdajů a cestovnému je pak třeba připočíst příslušnou 21 % DPH ve smyslu § 14a a.t., v celkové výši 2 951 Kč Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 18 004 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

26. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.