27 C 34/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený rodiči, jméno příjmení a jméno celé jméno žalovaného oba trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 9, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s tím, že dne 23. 11. 2021 při jízdě na lince autobusu [číslo] dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 23. 11. 2021 na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému pak vyplývají z přiložené listiny o informacích pro cestující přistižené při přepravní kontrole bez dokladu v dopravních prostředcích žalobkyně a rovněž jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2022 pak vyplývá, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě částky 1 893 Kč.

4. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

5. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

6. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Žalobkyně nereflektovala novelu zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o.s.ř.), provedenou zákonem č. 192/2021 Sb., kdy s účinností od 1. 7. 2021 není možné vydat platební rozkaz (a tedy ani elektronický platební rozkaz) proti osobě, která je ke dni zahájení řízení nezletilá bez plné svéprávnosti (§ 172 odst. 2 písm. c) o.s.ř., po předmětné novele). Jelikož z tohoto důvodu nebylo možno vydat v řízení elektronický platební rozkaz, soud dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, Položka 2 bod 2 Sazebníku, doměřil soudní poplatek do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku, čímž žalobkyni vznikla povinnost uhradit doplatek ve výši 600 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného, resp. předepsaného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.