27 C 372/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 183 654 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 183 654 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 47 879,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované, Mgr. Ing. [jméno] [jméno], advokáta.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 183 654 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů řízení. Dle žalobních tvrzení žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum]„ Nájemní - servisní a materiálovou smlouvu [číslo] 2016“ (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl nájem kopírovacího stroje Konica Minolta bizhub [příjmení] C1060L a údržba a doplňování spotřebního materiálu do tohoto stroje. Na základě čl. V. odst. 1 smlouvy účtovala žalovaná žalobci pevnou složku nájemného a pohyblivou složku nájemného, jejíž výše se odvíjela od počtu průjezdů archu papíru tiskárnou. Pohyblivá složka nájemného byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,38 Kč bez DPH za každý průjezd papíru tiskárnou při černobílém tisku a ve výši 1,28 Kč bez DPH za každý průjezd papíru tiskárnou při barevném tisku. V období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalovaná osmi samostatnými fakturami na pohyblivé složce nájemného celkem 246 643 Kč bez DPH, žalobce všechny faktury (vč. DPH) zaplatil. V souvislosti s předmětným smluvním vztahem byly v minulosti žalovanou proti žalobci podány dvě žaloby. Předmětem řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 4 C 112/2019 bylo zaplacení pevné složky nájemného v celkové výši 54 390 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 8 C 267/2019 bylo zaplacení pohyblivé složky nájemného v celkové výši 259 293 Kč s příslušenstvím. V řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 8 C 267/2019 byla mezi žalobcem a žalovanou neshoda ohledně významu slova„ průjezd“ ve smlouvě, kterýžto sloužil jako podklad pro vyúčtování pohyblivé složky nájemného. Žalovaná tvrdila, že„ průjezd“ byl v předmětném smluvím vztahu představován jedním tiskem ve formátu SRA3. Naopak dle znaleckého posudku ze dne [datum], jehož se dovolává žalobce, je termín„ průjezd“ v odvětví tiskárenství ustálený a znamená jeden fyzický průjezd jednoho papíru tiskovým strojem, bez ohledu na velikost, potiskovanou plochu apod. Údaj počítadel barevného a černobílého tisku (za něž žalovaná účtovala a inkasovala pohyblivou složku nájemného) byl 2,6x vyšší, než (skutečný) celkový počet průjezdů. Je-li počet účtovaných průjezdů 2,6x vyšší než počet skutečných průjezdů, je i částka účtovaná jakožto pohyblivá složka nájemného, která se odvíjí právě od počtu průjezdů, 2,6x vyšší. Z částky 246 643 Kč bez DPH fakturované žalovanou byla tedy částka 151 780 Kč účtována neoprávněně. Celkem bylo včetně DPH neoprávněně vyúčtováno (a vyinkasováno) 183 654 Kč. Tato částka, získaná bez právního důvodu, představuje bezdůvodné obohacení získané žalovanou na úkor žalobce. To, že počítadlo tiskařského stroje bylo nastaveno v rozporu se smlouvou, žalobce dříve zjistit nemohl. Tato skutečnost byla postavena najisto teprve předmětným znaleckým posudkem. Žalobce spoléhal na to, že žalovaná provádí vyúčtování pohyblivé složky nájemného řádně a v souladu se smlouvou. Teprve v listopadu 2018 žalobce mohl mít reálný důvod zjišťovat nepoměr mezi skutečným počtem průjezdů a stavem počítadel, který byl podkladem pro fakturu žalované [číslo] ze dne [datum]. Zaplacení této faktury bylo předmětem výše uvedeného řízení, vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 8 C 267/2019. V předmětném řízení žalobce (v postavení žalovaného) uplatnil dne [datum] námitku započtení v celkové výši 329 055,30 Kč (21 755,80 Kč sleva na nájemném za období 7 a 8/ 2018, 61 677,63 Kč sleva na nájemném za období 1/ 2016 - 9/ 2019, 244 871,48 Kč neoprávněně fakturovaná pohyblivá složka barevného tisku, 750,39 Kč neoprávněně fakturovaná pohyblivá složka černobílého tisku). Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 4. 5. 2022, č.j. 8 C 267/2019-99 ve znění opravného usnesení ze dne 14. 7. 2022, č.j. 8 C 267/2019-126 žalobu žalované vůči žalobci zcela zamítl, ovšem z jiných důvodů, a proto se námitkou započtení nezabýval. Rozsudek nabyl v (meritorním) výroku I. právní moci dne [datum]. Ode dne uplatnění námitky započtení žalobcem dne [datum] do skončení řízení dne [datum] promlčení lhůta neběžela, a nynější žalobou uplatňovaný nárok tak není promlčený.

2. Ve vyjádření datovaném [datum] žalovaná učinila nesporným uzavření předmětné smlouvy, namítala však, že pro účely účtování pohyblivé složky nájemného byla sjednána účtovací jednotka tisku o formátu A4. Žalovaná navíc do stroje nastavila formát větší (SRA3), a tedy pro žalobce ještě výhodnější než sjednaný, pročež naopak žalobce žalované zaplatil méně, než bylo sjednáno. Znalec nebyl oprávněn posuzovat význam pojmu„ průjezd“ ve smlouvě, neboť se jedná o právní a nikoli odborné skutkové hodnocení. Žalovaná zdůraznila, že žalobce je podnikatelem v oboru, přesto nikdy žádnou námitku proti jednotlivým vyúčtováním a fakturám nevznesl a naopak je vždy uhradil. Své nové účelové tvrzení vznesl až v rámci řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7, zahájeném žalovanou poté, kdy neuhradil pohyblivou část nájemného vyúčtovaného za 2. pololetí roku 2018, a to právě ve vztahu k tomuto vyúčtování. Nelze tak uvěřit tomu, že se žalobce o údajném nesprávném účtování dozvěděl až v listopadu 2018, a to i s přihlédnutím k tomu, že i poté žalobce v tisku pokračoval, a to až do [datum]. Opožděným uplatněním námitky též žalobce znemožnil včasné prověření stroje žalovanou, přičemž je mu známo, že ověřit historický stav počítadel je nereálné. Kdyby snad měl být přese všechno nárok žalobce shledán důvodným, vznesla žalovaná námitku promlčení. Objektivní promlčecí doba začala plynout vždy úhradou té které faktury, a počátek subjektivní lhůty se shoduje s odsouhlasením count listů, jež byly vždy přílohou faktur a obsahovaly údaje o výpočtu pohyblivé složky nájemného. Pokud žalobce své nároky uplatňoval v předchozím řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, pak tak neučinil způsobem, který by měl za následek stavení promlčecí lhůty. Nešlo o vzájemný návrh, nýbrž procesní obranu (námitku započtení), navíc byla uplatněna neurčitě. Žalobce nyní s odstupem 6-7 let napadá zavedenou obchodní praxi mezi účastníky, a takové právní jednání nepožívá právní ochrany.

3. V replice ze dne [datum] žalobce uvedl, že znalec se ohledně termínu„ průjezd“ vyjadřoval z hlediska odborného a nikoli právního. Žalovaná se nemůže odvolávat na zavedenou obchodní praxi mezi účastníky, neboť ta pramenila pouze z žalovanou nesprávně a v rozporu se smlouvou provedeného nastavení počítadel, která žalobce nemohl zjistit. O způsobu nastavení počítadel na formát tisku SRA3 - namísto (sjednaného) průjezdu papíru - se žalobce dozvěděl dokonce až ze znaleckého posudku, vzniklého teprve po důkladném znaleckém zkoumání. Až při zpracování zakázky velkého objemu mohl žalobce nesrovnalosti zjistit (a také zjistil). Proto žalobce mohl stav počítadel rozporovat až v e-mailu z [datum], a proto také neuhradil (poprvé) až fakturu z [datum]. Po zjištění rozporů sice žalobce skutečně nadále na stroji nějakou dobu dále tisknul, avšak pouze proto, že neměl s ohledem na vlastní zakázky na výběr (neboť náhradní tiskový stroj neměl k dispozici), a zároveň doufal ve smírné řešení. Námitka promlčení není žalovanou vznesena důvodně, neboť žalobce svůj nárok již v předchozím řízení uplatnil řádně a ke stavení promlčecí doby došlo.

4. Na ústním jednání dne [datum] nebylo zahájeno jednání ve věci samé, neboť účastníci po předestření předběžného právního názoru soudu projevili zájem o mimosoudní řešení. Dne [datum] žalobce soud informoval, že k dohodě nedošlo.

5. Na prvním ústním jednání ve věci samé dne [datum] žalovaná uvedla, že pohyblivou složku nájemného účtovala řádně dle dohodnutého formátu SRA3, ostatně stroj ani neumí rozlišit průjezdy archů při barevném a černobílém tisku. Dále doplnila, že žalobce na stroji dále tiskl dokonce i v období od [datum] do [datum] (dne [datum] byl stroj vrácen žalované), přičemž ani za toto období neuhradil na pohyblivém nájemném ničeho. Fakturovaná částka za toto období činila 71 629 Kč; žalovaná z opatrnosti vznesla v tomto rozsahu námitku započtení jako procesní obranu, pokud by žalovaný nárok měl být shledán důvodným. Proti tomuto započítávanému nároku vznesl naopak žalobce námitku promlčení. Oba účastníci byli následně soudem vyzváni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Žalobce k tomu, jaký byl správný počet barevných tisků (průjezdů) v žalovaném období a jaký byl správný počet černobílých tisků (průjezdů) v žalovaném období; žalovaná pak obdobně ve vztahu k období, k němuž se vztahovala její námitka započtení. Žalobce setrval na dosavadním stanovisku, že pro oba druhy tisku je plně použitelný závěr znaleckého posudku o koeficientu 2,6, jenž byl využit již při sepisu žaloby; žalovaná konkludentně setrvala na správnosti jí užitého vyúčtování dle formátu SRA3. Po poučení soudem, že setrváním na dosavadních tvrzeních a důkazních návrzích není možné poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dostát, žádali účastníci o poskytnutí dodatečné lhůty. Ta soudem poskytnuta nebyla s ohledem na to, že na zcela shodných základech byl vystaven již předběžný právní názor soudu na jednání dne [datum], a účastníci měli do [datum] dostatek prostoru k jeho zohlednění. Žalobce následně doplnil důkazní návrh dotazem na znalce, zda by byl schopen požadované závěry učinit dodatečně. Soud takový důkazní návrh nevyhodnotil jako řádný (odpověď na dotaz, zda znalec něco dokáže či nikoli, není důkazem), zejména měl však z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. 8 C 267/2019 za dostatečně zjištěné, že znalec toto nedokáže, neboť jinak by tak učinil již v řečeném řízení a ostatně se v tomto směru jasně vyjádřil při svém výslechu; důkazní návrh byl proto zamítnut. Konečně žalovaná na jednání k dotazu soudu uvedla k otázce žalovaným provedených úhrad za žalované období, že faktura ze dne [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a faktura ze [datum] byla uhrazena [datum]. Žalovaný sice uvedené údaje neučinil výslovně nespornými ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. (neboť neměl na jednání k dispozici přístup k historickým výpisům z účtu), avšak zároveň uvedl, že se tato data jeví jako možná či pravděpodobná, a dále uvedl, že nevznáší námitku nesprávnosti těchto údajů. Tyto údaje nikoli nesporné, avšak nesporované, vzal soud za součást skutkových zjištění na základě § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), část za středníkem.

6. Soud provedl k důkazu všechny navržené listiny a účastnický výslech žalobce, jakož i připojené spisy Obvodního soudu pro Prahu 7 (§120 odst. 2 o.s.ř.). Z nich zjistil zejména následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

7. Z Nájemní - servisní a materiálové smlouvy [číslo] 2016 ze dne [datum], že žalobce si od žalované pronajal na dobu určitou [datum] – [datum] tiskový/kopírovací stroj Konica Minolta bizhub [příjmení] C1060L (s dalším příslušenstvím); žalovaná měla zajišťovat též údržbu a doplňování spotřebního materiálu. Cena základního pronájmu byla 8 990 Kč měsíčně se splatností dle splátkového kalendáře v příloze, a cena kopií/tisků černobíle 0,38 Kč za průjezd a barevně 1,28 Kč za průjezd (vše bez DPH). Počáteční stav počítadla (A4) byl 0 stran – nový stroj (čl. I.). Nájemným se dále zabýval čl. V. smlouvy, kdy dle odst. 1 se toto skládalo z pevné složky (písm. a)), 1. pohyblivé složky dle počtu strojem pořízených černobílých kopií či tisků (písm. b)) a 2. pohyblivé složky dle počtu strojem pořízených barevných kopií či tisků (písm. c)). Dle odst. 2 je cena kopií/tisků dle odst. 1 cenou jednotkovou, tj. za 1 průjezd pořízený prostřednictvím stroje. Ve smlouvě bylo též sjednáno, kdy bude žalovaná provádět odečty počítadel a jak bude o nájemném fakturováno.

8. Ze stěžejní faktury ze dne [datum] včetně tabulky vyúčtování smlouvy a count listu z [datum], že žalovaná vyúčtovala žalobci za období od odečtu dne [datum] do odečtu dne [datum] na pohyblivé složce nájemného 36 018 Kč bez DPH, vč. DPH pak 43 582 Kč. Účtováno bylo dle tabulky vyúčtování za 1 428 černobílých a 27 715 barevných tisků, když stav počítadel byl k [datum]: 6 778 černobílých tisků a 162 539 barevných tisků a k [datum]: 8 206 černobílých tisků a 190 254 barevných tisků. Tyto údaje odpovídají údajům v count listu u položek B/W counter (8 206) a Full color counter (190 254). Na počítadle Output paper count byla zaznamenána hodnota 89 850. Údaje v tabulce vyúčtování specifikují vývoj počítadel k jednotlivým dnům odečtů v celém žalovaném období a odpovídají údajům v tabulkách předchozích (viz dále).

9. Z tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury ze [datum], že žalovaná vyúčtovala žalobci za první období (tedy od uzavření smlouvy do odečtu dne [datum]) na pohyblivé složce nájemného 18 426 Kč bez DPH, vč. DPH pak 22 296 Kč. Účtováno bylo dle tabulky vyúčtování za 647 černobílých a 14 203 barevných tisků. Tyto údaje odpovídají údajům v count listu u položek B/W counter (647) a Full color counter (14 203). Na počítadle Output paper count byla zaznamenána hodnota 7 954.

10. Z tabulek vyúčtování včetně count listů a faktur vystavených v mezidobí (tedy z tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum], tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum], tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum], tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum], tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum] a tabulky vyúčtování smlouvy včetně count listu z [datum] a faktury z [datum]), že odečty a fakturace v žalovaném období probíhaly shodně, jako bylo výše popsáno u první faktury z [datum] včetně tabulky vyúčtování smlouvy a countlistu z [datum], i u pozdější (za žalované období poslední) faktury ze dne [datum] včetně tabulky vyúčtování smlouvy a count listu z [datum]. Údaje na sebe navazují, žádný z účastníků v tomto směru ničeho nezpochybňoval ani nenamítal a soud proto na tomto místě pro stručnost neopisoval z listin jednotlivé konkrétní údaje.

11. Ze (zcela poslední) faktury ze dne [datum] (jejíž přímou součástí je - oproti fakturám dřívějším - přímo výpočet vyúčtování) vč. count listu z [datum], že žalovaná vyúčtovala žalobci za období od [datum] do (zcela posledního) odečtu dne [datum] na pohyblivé složce nájemného 59 197,50 Kč bez DPH, vč. DPH pak 71 628,97 Kč. Účtováno bylo za 1 297 černobílých a 45 863 barevných tisků, když„ počáteční“ stav počítadel byl: 11 195 černobílých tisků a 356 782 barevných tisků a k [datum]: 12 492 černobílých tisků a 402 645 barevných tisků. Tyto údaje odpovídají údajům v count listu u položek B/W counter (12 492) a Full color counter (402 645). Na počítadle Output paper count byla zaznamenána hodnota 164 999. Na základě této faktury uplatnila žalovaná na jednání dne [datum] svou námitku započtení. Žalobce se bránil námitkou promlčení; nezpochybnil, že na fakturu nehradil, namítl nicméně, že stejnopis předmětného count listu od žalované neobdržel, na rozdíl od count listů předchozích (svůj podpis na něm však nezpochybňoval). Pro přehlednost soud uvádí, že k důkazu nebyly navrženy a provedeny faktury vč. příloh, jež nespadají ani do žalovaného období, ani do období, jež učinila žalovaná předmětem námitky započtení. Z těchto zbývajících faktur byla nicméně faktura ze dne [datum] (vč. tabulky vyúčtování smlouvy a count listu z [datum]) součástí k důkazu provedeného znaleckého posudku (viz příslušná pasáž dále). Zda a kolik dalších faktur bylo vystaveno mezi fakturou z [datum] a fakturou z [datum] nebylo v řízení tvrzeno, a nebylo to ani podstatné pro rozhodnutí ve věci (pravděpodobně se jednalo již pouze o jedinou další fakturu, a to z [datum], jak lze dovodit ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. 8 C 267/2019).

12. Z montážních - dodacích listů č. 2019 [číslo], 2019 [číslo], 2019 [číslo] a 2019 [číslo], že žalovaná i v období od [datum] do [datum] prováděla servis/údržbu předmětného stroje, a zejména, že dne [datum] žalobce stroj žalované vrátil z důvodu předčasného ukončení nájemní smlouvy.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] z [datum], že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], na objednávku zdejšího žalobce, pro účely řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp.zn. 8 C 267/2019, podrobně zkoumal dokumentaci a informace poskytnuté mu ohledně předmětného stroje, se zaměřením na správnost počítání/účtování. Znalec se zejména jednoznačně vyjádřil, že účtovací jednotka (pojem)„ průjezd“ představuje fyzický průjezd papíru tiskovým strojem, a to bez ohledu na velikost, potiskovanou plochu apod. (viz např. bod [číslo]). Nastavení počítadel barevného a černobílého tisku ve stroji neodpovídá obecně platnému pojmu průjezd (viz např. bod [datum]). Celkový počet barevných a černobílých tisků dle počítadel odpovídá průměrně 2,6 násobku průjezdu papírů strojem, přičemž tento koeficient byl znalcem zjištěn ve vztahu součtu obou počítadel barevného a černobílého tisku oproti celkovému počtu průjezdů /bez ohledu na barvu tisku/ ke dni odečtu [datum] (viz např. bod [číslo] ve spojení s bodem 6.3). Od žalované znalec zjistil, že počítadla barevného a černobílého tisku měla dle tvrzení zdejší žalované pracovat s formátem každého jednotlivého tisku SRA3 (viz např. bod 6.8 písm. a)).

14. Z e-mailu ze dne [datum], že žalobce v něm jednateli žalované, v návaznosti na předchozí komunikaci, sděloval své vyjádření ke sporným otázkám ohledně stroje, nájemní smlouvy a služeb poskytovaných žalovanou, kdy s těmito nebyl spokojen; mimo jiné sporoval též oprávněnost vyúčtování pohyblivé složky nájemného s ohledem na stavy počítadel; sporoval vyúčtování z [datum] s tím, že počty z počítadel neodpovídají, neboť tolik archů papíru nemohl vytisknout, když je ani nenakoupil. Namítl, že žalovaná účtuje jinak než za průjezdy, a tedy v rozporu se smlouvou. Z e-mailu ze dne [datum], že žalobce si na spolupráci se žalovanou stěžoval již [datum], byť nikoli ve vztahu k počítadlům/vyúčtováním.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně doručenky, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 183 654 Kč za neoprávněně fakturovanou část pohyblivého nájemného, vyúčtovaného ve fakturách vydaných v období od [datum] do [datum]; částka byla vypočtena shodně, jako v projednávané žalobě. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne [datum], že právní zástupce žalované uplatněný nárok odmítl.

16. Žalobce při svém účastnickém výslechu ve stručnosti shrnul okolnosti, jak je uvedl již v žalobních tvrzeních. Dále uvedl, že počítadla nemohla pracovat dokonce ani s formátem SRA3, jak tvrdí žalovaná, neboť on tiskl právě především v tomto formátu a tolik tisků v daném formátu, odpovídajících konstrukci žalované, jistě neprováděl, počítadlo naskakovalo rychleji. Tvrzení žalované je podezřelé i proto, že o formátu SRA3 se poprvé zmínila až na dotaz znalce v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, byť žalobce se vysvětlení nesrovnalostí počítadel domáhal již dlouho předtím a toto možné vysvětlení mu nikdy nabídnuto nebylo. K okolnostem předsmluvních jednání ve stručnosti uvedl, že tato proběhla a týkala se i způsobu účtování (vč. toho, že byl jako zúčtovací jednotka ujednán průjezd ve smyslu jednoho průchodu papíru strojem), a na jejich základě mu byla žalovanou předložena předmětná nájemní smlouva, kterou podepsal, aniž by v předloženém návrhu navrhoval změny. Count listy při odečtu vyhotovoval technik žalované, která je následně připojila k fakturám a vč. tabulek vyúčtování zasílala žalobci k úhradě. Správnost údajů žalobce ověřoval jen srovnáním tabulky vyúčtování a count listu, kde žádné nesrovnalosti nezjistil, neboť žalovaná údaje do tabulky pouze z count listu opisovala. Že údaje z count listů neodpovídají počtu fyzických průjezdů nebylo v jeho možnostech zjistit s ohledem na charakter jeho podnikatelské činnosti. Na předmětném stroji byly realizovány menší zakázky na různých velikostech papíru, sledování počtu průjezdů a jejich porovnávání s údaji na počítadlech by bylo administrativně nemyslitelné. Ostatně ani on sám svým klientům z důvodu specifik této činnosti (tisky knih o malém nákladu) zpravidla neúčtoval dle počtu papírů, ale rozpočtem na celou zakázku. Až při jedné veliké zakázce si všiml nesrovnalosti mezi počtem papírů a účtovanými jednotkami, na jeho dotazy a námitky ale nebylo ze strany žalované reagováno. V tisku pokračoval i po zjištění nesrovnalostí, neboť z ekonomického hlediska nemohl své zakázky přerušit, položilo by to firmu; věřil v dohodu se žalovanou. Ani po zjištění nesrovnalostí nezačal evidovat počty průjezdů, resp. vkládaných papírů, a to stále s ohledem na administrativní náročnost.

17. Soud k důkazu provedl podstatnou část spisů Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. 4 C 112/2019 a sp.zn. 8 C 267/2019, kde zdejší účastníci vystupovali v opačných procesních rolích. Tři listinné důkazy předložené žalobcem, jež byly jako jeho listinné důkazy k důkazu čteny samostatně, byly kopie podání a rozhodnutí ze spisu sp.zn. 8 C 267/2019, a soud je proto pro přehlednost uvádí až v jeho rámci.

18. V řízení sp.zn. 4 C 112/2019 (původně pod sp.zn. EPR [číslo] 2019) se (zdejší) žalovaná domáhala po (zdejším) žalobci žalobou (návrhem na vydání EPR) ze dne [datum] zaplacení pevné složky nájemného za období leden 2019 – květen 2019 po 10 878 Kč měsíčně, celkem 54 390 Kč s přísl. Dne 15. 10 2019 podal žalobce proti EPR odpor spojený s návrhem na spojení řízení, zmínil v něm existenci pohledávky za žalovanou. V doplnění odporu ze dne [datum] žalobce uplatnil„ procesní obranu“, spočívající v započtení vlastní pohledávky ve výši 329 055,30 Kč. Tato celková částka byla složena z částky 21 755,80 Kč jako slevy 100% na pevné složce nájemného za období červenec 2018 – srpen 2018, z částky 61 677,63 Kč jako slevy 27% na pevné složce nájemného za období leden 2016 – září 2019, z částky 244 871,48 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za barevný tisk ze blíže neurčené období a z částky 750,39 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za černobílý tisk ze blíže neurčené období. Usnesením ze dne 12. 12. 2019, č.j. 4 C 112/2019-18 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku 13 734 Kč za vzájemný návrh. Jelikož soudní poplatek zaplacen nebyl, usnesením ze dne 27. 1. 2020, č.j. 4 C 112/2019-20 bylo řízení o vzájemném návrhu zastaveno. Žalobce nicméně v řízení nadále pohledávku uplatňoval jako procesní obranu ve formě započtení (viz např. č.l. 31 a č.l. 57PV předmětného spisu). Žalovaná se ohrazovala, že žalobce stejný nárok jako námitku započtení uplatňuje též v řízení sp.zn. 8 C 26/2019 (viz např. č.l. 50 předmětného spisu). Rozsudkem ze dne 26. 3. 2021, č.j. 4 C 112/2019-59 bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud zejména neshledal důvodnou námitku započtení. Ohledně té části započtení, jež se týkala neoprávněně účtované pohyblivé složky nájemného, soud jednak nepovažoval pohledávku za splatnou, zejména však ji vyhodnotil jako nezpůsobilou k započtení s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5711/2017, resp. konstatoval, že započtení bylo neplatné s ohledem na to, že pohledávka je nejistá a neurčitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. (viz č.l. 61 předmětného spisu). V odvolání ze dne [datum] sice žalobce vyslovil se závěry soudu nesouhlas, soudní poplatek za odvolání však nezaplatil a odvolací řízení bylo zastaveno; rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

19. V řízení sp.zn. 8 C 267/2019 (původně pod sp.zn. EPR [číslo] 2019) se (zdejší) žalovaná domáhala po (zdejším) žalobci žalobou (návrhem na vydání EPR) ze dne [datum] zaplacení pohyblivé složky nájemného za období [datum] – [datum] vyúčtovaného fakturami ze dne [datum] a [datum], celkem 259 293 Kč s přísl. Dne 16. 10 2019 podal žalobce proti EPR odpor spojený s návrhem na spojení řízení, zmínil v něm existenci pohledávky za žalovanou. V doplnění odporu ze dne [datum] žalobce i v tomto řízení uplatnil„ procesní obranu“, spočívající v započtení vlastní pohledávky ve výši 329 055,30 Kč. Tato celková částka byla (shodně, jako v řízení sp.zn. 4 C 112/2019) složena z částky 21 755,80 Kč jako slevy 100% na pevné složce nájemného za období červenec 2018 – srpen 2018, z částky 61 677,63 Kč jako slevy 27% na pevné složce nájemného za období leden 2016 – září 2019, z částky 244 871,48 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za barevný tisk ze blíže neurčené období a z částky 750,39 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za černobílý tisk ze blíže neurčené období. Usnesením ze dne 24. 7. 2020, č.j. 8 C 267/2019-27 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku 16 453 Kč za vzájemný návrh. Sdělením ze dne [datum] žalobce namítl, že se nejednalo o vzájemný návrh, ale o námitku započtení; usnesením ze dne 9. 10. 2020, č.j. 8 C 267/2019-30 bylo této námitce vyhověno. Na ústním jednání dne [datum] byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] k jeho posudku [číslo] ze dne [datum]. Znalec uvedl, že z výstupů stroje lze určit celkový počet fyzických průjezdů papíru, nelze však odlišit průjezdy barevné a černobílé. Zopakoval, že výraz průjezd je definován jako průjezd jednoho papíru strojem, bez ohledu na velikost papíru. Účtováno bylo více, než byl skutečný počet průjezdů. Dále byl účastníkům sdělen předběžný právní názor soudu, že pro vyhovění žalobě je podmínkou, aby byl zjištěn počet průjezdů barevného tisku a počet průjezdů černobílého tisku. Na jednání dne [datum] (viz protokol na č.l. 114 a násl. předmětného spisu) se soud opětovně pokoušel od (zdejší) žalované zjistit počet průjezdů barevného tisku a počet průjezdů černobílého tisku, avšak žalovaná toto nebyla schopna řádně tvrdit ani prokázat; zdejší žalobce zopakoval námitku započtení. Rozsudkem ze dne 2. 5. 2022, č.j. 8 C 267/2019-99 byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, neboť (zdejší) žalovaná neunesla procesní břemena počtu průjezdů barevného tisku a počtu průjezdů černobílého tisku, když ve smlouvě byla pohyblivá složka odměny sjednána právě na základě těchto údajů a nikoli např. na počtu tisků SRA3. Žalovaná neprokázala ani uzavření dohody se žalobcem o změně způsobu účtování oproti písemné nájemní smlouvě. Pro nadbytečnost se soud nijak nezabýval námitkou započtení, vznesenou žalobcem. V blanketním odvolání ze dne [datum] sice žalovaná napadla i meritorní výrok rozsudku, podáním ze dne [datum] však odvolání vzala částečně zpět, a to též do meritorního výroku; rozsudek nabyl v meritorním výroku právní moci dne [datum].

20. Dle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 621 o.z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle § 649 o.z., uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno. Dle § 1987 odst. 2 o.z., pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Provedené důkazy soud zhodnotil dle § 132 o.s.ř., kdy přihlížel též k tvrzením účastníků. Dospěl pak k následujícím skutkovým a právním závěrům.

22. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření předmětné nájemní smlouvy, poskytnutí stroje žalovanou do dispozice žalobce (jenž na něm skutečně tiskl), jakož i uhrazení všech žalovanou vystavených faktur za pohyblivou složku nájemného v předmětném (žalovaném) období ze strany žalobce v celkové částce 246 643 Kč bez DPH (spolu s DPH bylo uhrazeno celkem 298 442 Kč, jak vyplývá ze součtu částek na fakturách z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Procesní obrana žalované spočívala primárně na tvrzení, že údaje na fakturách byly správné, neboť počítadla, z nichž vycházely údaje o účtovacích jednotkách, počítala správně, v souladu se smluvním ujednáním. Tato argumentace byla vyvrácena již v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp.zn. 8 C 267/2019. V nyní projednávané věci nebyly zjištěny žádné podstatné nové, dříve neznámé skutečnosti, jež by mohly přispět ke zjištění jiného skutkového stavu, a soud považuje za přiléhavý i výklad a právní hodnocení skutkového stavu, provedené tamějším soudem. S ohledem na ustanovení § 13 o.z. soud v tomto směru především odkazuje na přesvědčivé odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 5. 2022, č.j. 8 C 267/2019-99. Podpůrně je na místě připomenout také to, že žalovaná se proti předmětnému rozsudku sice původně odvolala, odvolání proti meritornímu výroku však vzala zpět, aniž by umožnila (údajně) nesprávné závěry rozsudku přezkoumat odvolacím soudem. Jen ve stručnosti tak soud rekapituluje tvrzení žalované, podle nichž bylo mezi stranami ujednáno, že účtovací jednotkou bude jeden„ tisk“ ve smyslu potištění plochy o sjednaném rozměru (naposledy tvrzen formát SRA3), bez ohledu na velikost papíru. Bude-li tak na jeden papír provedeno více tisků (resp. potištěna větší plocha), počítadlo toto zohlední jako násobek tisků bez ohledu na skutečnost, že bylo tištěno na jeden papír (neboli při jednom průjezdu). Rovněž zdejší soud má za to, že takové ujednání se z nájemní smlouvy nepodává, když v ní byla zúčtovací jednotka naopak výslovně ujednána jakožto„ průjezd“, tedy jeden fyzický průjezd papíru strojem, bez ohledu na potištěnou plochu, resp. množství tisků, a bez ohledu na velikost papíru. Tento závěr podporuje kromě jazykového výkladu zejména důkaz znaleckým posudkem (vč. výslechu znalce, provedeného v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7). S žalovanou lze souhlasit, že znalec nebyl oprávněn provádět právní výklad právního jednání (nájemní smlouvy), je ovšem třeba zdůraznit, že znalec hodnotil nikoli izolovaně ujednání v konkrétní nájemní smlouvě, ale vyjadřoval se jako odborník v oboru k otázce ustálené praxe a obchodních zvyklostí, což naopak přípustné je. Jeho závěr v tomto směru byl kategorický, jednoznačný a přesvědčivý, a žalovaná ani v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, ani v řízení tomto nepředložila relevantní argumentaci k jeho zpochybnění, a zejména jej nezpochybnila důkazně. Tvrdila-li žalovaná, že u dané nájemní smlouvy byl význam pojmu průjezd mezi účastníky ujednán v jiném smyslu, je toto (kromě textu smlouvy) vyvraceno též účastnickým výslechem žalobce. [jméno] skutečnost, že žalobce se proti jednotlivým vyúčtováním zpočátku nebránil, nemůže být důkazem nejen o odlišném ujednání, ale ani o dodatečné změně smlouvy (ústní změnu žalovaná tvrdila v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 /avšak nijak neprokázala/, konkludentní změnu naznačovala v řízení tomto). Změna smlouvy, byť konkludentní, je právním jednáním, a nemůže k ní dojít omisivně, resp. z nedbalosti; žalovaná přitom neprokázala, že by žalobce měl v úmyslu původně písemně ujednanou jednotku průjezdu jakkoli měnit. Tvrdila-li žalovaná v tomto řízení nově, že předmětná tiskárna ani neuměla průjezdy barevného tisku a průjezdy černobílého tisku počítat zvlášť (v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 naopak tvrdila, že toto uměla), jednalo by se (pokud by toto tvrzení vůbec bylo prokázáno, což nebylo) pouze o technický problém na straně žalované, nikoli o důvod odlišného výkladu smluvního ujednání mezi účastníky. Důvěryhodnosti tvrzení žalované nepřidává ani to, že velikost tiskové plochy nastavila (údajně, tato skutečnost rovněž nebyla nikdy prokázána) ve stroji na formát SRA3, který však nebyl nikde v nájemní smlouvě uveden a nevyplývá ani z jiných listin, jež žalovaná žalobci v průběhu doby předkládala, a ani ze vzájemné e-mailové komunikace. Z té je navíc patrné, že žalovaná na stížnosti žalobce ve věci pochybností o správnosti počítadel a údajů ve vyúčtování vůbec nereagovala. O formátu SRA3 se zmínila poprvé až v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7, ve vyjádření na výzvu znalce dne [datum] (sic). Již zcela nedůvěryhodné a důkazně zcela nepodložené je pak tvrzení žalované ve vyjádření k žalobě (uplatňované nově až v tomto řízení), že mezi účastníky dokonce byla sjednána účtovací jednotka tisku o formátu A4, kterou pak - bez jakékoli dohody s žalobcem – sama změnila„ v jeho prospěch“ na formát SRA3 (rozměr A4 je přitom jen zmíněn v nájemní smlouvě bez bližšího kontextu, a nikdy se na něj nikdo neodvolával). Zdejší soud tedy uzavírá, že neměl žádné pochybnosti o tom, že účtovací jednotka byla sjednána (a to pro celou předmětnou dobu) jako fyzický průjezd papíru strojem, a to zvlášť při barevném tisku (s jednotkovou cenou 1,28 Kč bez DPH), zvlášť při černobílém tisku (s jednotkovou cenou 0,38 Kč bez DPH).

23. Žalobce v řízení nenamítal neplatnost či zánik nájemní smlouvy (v předmětném období), avšak ani neplatnost jednotlivých jednostranných právních jednání žalované – faktur za pohyblivou složku nájemného za předmětné období. Žalobce ze smlouvy plnil na základě předmětných faktur, jako protiplnění za služby, poskytnuté mu žalovanou (pronájem tiskárny za podmínek nájemní smlouvy). Je nesporné, že žalobce všechny faktury za předmětné období uhradil, jakož i že žalovaná splnila svou povinnost umožnit žalobci na tiskárně tisknout. Žalobce tak v tomto řízení toliko namítal, že faktury obsahovaly nesprávné (nadhodnocené) údaje co do počtu účtovacích jednotek, a tedy byla při vynásobení jednotkovými cenami fakturována a zaplacena nesprávná (vyšší) částka. Zcela konkrétně pak k tomu žalobce tvrdil, že nadhodnocení počtu účtovacích jednotek bylo právě 2,6 násobné a proto 2,6 násobnou tak byla i celková vyfakturovaná a jím uhrazená částka. Rozdíl mezi touto částkou (bez DPH celkem 246 643 Kč) a částkou, kterou měl žalobce povinnost uhradit (bez DPH celkem 94 863 Kč) činí 151 780 Kč bez DPH, s DPH pak 183 654 Kč, tedy částku, jež je předmětem žaloby. V této specifické situaci, kterou danou konstrukcí žalobce v tomto řízení vytvořil, to tak byl právě žalobce, koho tížilo důkazní břemeno k prokázání, že celková vyfakturovaná a zaplacená částka byla právě 2,6x vyšší. Toto své tvrzení však žalobce neprokázal, resp. bylo dokonce přímo vyvráceno provedenými důkazy. Ze znaleckého posudku jasně vyplývá, že koeficient 2,6 vznikl porovnáním součtu barevných a černobílých tisků dle počítadel B/W counter a Full color counter s počtem celkových průjezdů papírů strojem bez rozlišení černobílých a barevných průjezdů (počítadlo Output paper count), a to dle údajů v count listu, vyhotoveném při odečtu dne [datum]; navíc se jedná o hodnotu zaokrouhlenou (viz str. 46 posudku a výpočet pod bodem [číslo]). Bez ohledu na zaokrouhlení se jedná o průměrný údaj, zjištěný k datu, jež se nekryje s žalovaným obdobím. Poslední odečet, jenž se týká žaloby, byl totiž již ze dne [datum], a dle dat z count listu k tomuto dni by stejně počítaný koeficient vycházel ([číslo] + 190 254): [číslo] = 2,2 (po zaokrouhlení), tedy významně nižší, než 2,6. Při výpočtech k datu jiných odečtů by vycházel opět koeficient odlišný. Proto koeficient 2,6, který znalec evidentně zmínil jen jako orientační či„ pro efekt“, je tak žalobcem na celkovou částku aplikován zcela hypoteticky, spekulativně. [příjmení] je nicméně zejména to, že nájemní smlouva jasně rozlišovala mezi průjezdy černobílého tisku a mezi průjezdy barevného tisku, a pro každý z nich byla ujednána jiná jednotková cena. I bez ohledu na výše uvedené je proto koeficient 2,6 na věc zcela nepoužitelný, je-li znám pouze celkový počet průjezdů a není-li znám počet průjezdů barevných a černobílých, neboť ze znaleckého posudku ani z jiných důkazů nevyplývá, že nebo proč by měla být hodnota koeficientu u obou typů tisku (barevný a černobílý) stejná. Znalec sám konstatoval, že ani neví, jakým způsobem (na základě čeho) byly údaje do počítadel B/W counter a Full color counter získávány. I kdyby se pak snad skutečně jednalo o tisky formátu SRA3, jak uváděla žalovaná, nebylo z žádných důkazů zjištěno, na jak velké formáty papíru bylo v jednotlivých případech tištěno jednak při barevném a jednak při černobílém tisku, když na různé formáty papíru se vejde různé množství tisků SRA3.

24. Z výše uvedených závěrů plynul jak předběžný názor soudu na jednání dne [datum], tak výzva dle § 118a o.s.ř. na jednání dne [datum]. Tvrzení žalobce o tom, jaká měla být správná výše vyúčtování, a tedy i o správnosti žalované částky, bylo možno prokázat pouze zjištěním počtu barevných průjezdů na jedné straně a počtem černobílých průjezdů na druhé straně, žalobce však v tomto směru žádný důkaz řádně neoznačil. Neunesl tak důkazní břemeno a soudu nezbylo, než z tohoto důvodu žalobu zamítnout.

25. I kdyby žalobce důkazní břemeno k meritu nároku unesl, přesto by žalobu bylo třeba zamítnout, a to z důvodu promlčení, jehož se žalovaná řádně dovolala. Soud se neztotožňuje ani s počátkem běhu subjektivní promlčecí lhůty, jak je konstruován žalobcem (k tomu viz dále). Nicméně i kdyby tato započala běžet až„ v listopadu 2018“, jak žalobce tvrdí v žalobě (a soud vzal do úvahy hypotetické, pro žalobce nejzazší datum v daném období - [datum]), uplynula by nejpozději dne [datum], tedy více, jak rok před podáním žaloby dne [datum]. K jejímu stavění na základě § 649 o.z. přitom dojít nemohlo. [jméno] ovšem proto, že uvedené ustanovení se vztahuje jen na vzájemný návrh, jak nesprávně namítala žalovaná; vzájemným právem dle § 649 o.z. je právo uplatněné jak vzájemným návrhem dle § 97 o.s.ř., tak námitkou započtení dle § 98 o.s.ř. (lhostejno, zda věty prvé či druhé). Námitka započtení dle § 98 o.s.ř. může mít čistě procesní charakter (došlo-li již k úplnému či částečnému zániku žalované pohledávky započtením dříve) nebo procesně/hmotněprávní charakter, má-li k zániku či částečnému zániku žalované pohledávky dojít až na základě vznesené námitky. O první případ se v projednávané věci nejedná. Jak správně dovodil též Obvodní soud pro Prahu 7 v rozsudku ze dne 26. 3. 2021, č.j. 4 C 112/2019-59, e-mail žalobce ze dne [datum] nepředstavuje ani řádnou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, zejména však neobsahuje žádný projev vůle směřující k započtení jakékoli konkrétní pohledávky žalobce na jakoukoli konkrétní pohledávku žalované; v nyní projednávané věci ostatně žalobce ani netvrdí, že by k započtení mělo dojít již tímto e-mailem. Žalobce tvrdí, že k započtení došlo - až - v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, a to odůvodněním odporu ze dne [datum], sp.zn. EPR [číslo] 2019 (čili v řízení sp.zn. 8 C 267/2019). Ve druhém případě, tedy při zániku či částečném zániku žalované pohledávky až na základě vznesené námitky započtení, která má procesně/hmotněprávní charakter (čímž žalobce v nyní projednávané věci argumentuje), musí předmětné právní jednání započítávajícího splňovat jak procesní, tak hmotněprávní podmínky započtení (zejm. § 1987 o.z.), jinými slovy, musí se jednat o započtení platné. Taktomu však v případě žalobce nebylo, a to hned ze tří důvodů.

26. V prvé řadě, žalobce svou tvrzenou pohledávku – a to vždy v celé výši, tedy 329 055,30 Kč – započetl nejen v rámci odůvodnění odporu ze dne [datum], sp.zn. EPR [číslo] 2019 (čili v řízení sp.zn. 8 C 267/2019), avšak souběžně také v rámci odůvodnění odporu ze dne [datum], sp.zn. EPR [číslo] 2019 (čili v řízení sp.zn. 4 C 112/2019). Fakticky tak žalobce souběžným dvojitým započtením uplatnil pohledávku nikoli v celkové výši 329 055,30 Kč, nýbrž ve výši dvojnásobné, tedy 658 110,60 Kč, kterou samozřejmě nemohl ani teoreticky (čili v rámci jím uplatňovaných skutkových tvrzení) disponovat. Na zjevnou neplatnost započtení pak nemohl mít žádný vliv jeho návrh na spojení obou řízení ke společnému projednání, kdy takový postup jednak závisí na uvážení soudu, zejména se však jedná o návrh ryze procesní, který nemá žádné hmotněprávní účinky. Žalobce navíc v obou řízeních nadále na obou námitkách započtení setrval i v jejich následujícím průběhu, kdy již bylo zřejmé, že ke spojení řízení ke společnému projednání v žádném případě nedojde.

27. Zadruhé, započtení by bylo (byla) neplatné (neplatná) i v případě, že by bylo možné je posuzovat odděleně (např. pokud by bylo uplatněno jen v jednom či druhém řízení). Tvrzená pohledávka žalobce měla činit 329 055,30 Kč, avšak pohledávka žalované, uplatňovaná v řízení sp.zn. 4 C 112/2019, činila jen 54 390 Kč, a pohledávka žalované, uplatňovaná v řízení 8 C 267/2019, činila jen 259 293 Kč. V případě samostatného posouzení započtení by v obou řízeních byla započítávána částka vyšší, než byla uplatňována žalobou. Započítávaná pohledávka (zdejšího) žalobce byla složena ze tří, resp. čtyř dílčích pohledávek (21 755,80 Kč jako slevy na pevné složce nájemného za období červenec 2018 – srpen 2018, 61 677,63 Kč jako slevy na pevné složce nájemného za období leden 2016 – září 2019, z částky 244 871,48 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za barevný tisk ze blíže neurčené období a z částky 750,39 Kč za„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou složku nájemného za černobílý tisk ze blíže neurčené období). Žalobce přitom v úkonu započtení (ani v jednom) neurčil, kterou ze svých dílčích pohledávek započítává na kterou část pohledávky žalované a v jaké výši. Nebylo tak možno zjistit, která z dílčích pohledávek žalobce měla započtením zaniknout a v jaké výši, pročež se z hlediska hmotného práva jedná o započtení zjevně neurčité a tedy neplatné.

28. Konečně třetím důvodem neplatnosti započtení je i to, že (přinejmenším v rozsahu dílčích pohledávek na„ neoprávněně účtovanou“ pohyblivou část nájemného) se jednalo o pohledávku neurčitou a zejména nejistou (§ 1987 o.z.). Z obsahu právního jednání - započtení (lhostejno, ve kterém řízení, neboť byla obsahově totožná) není dostatečně zřejmé, za jaké konkrétní období byly částky vypočteny, a nelze ani jednoznačně zjistit, z jakého právního důvodu je pohledávka uplatňována, když scházejí údaje o tom, zda vůbec, a pokud ano, tak kdy a kolik peněz žalobce žalované na pohyblivé služce nájemného hradil, když v právním jednání se hovoří pouze o nesprávném„ účtování“. Nad rámec je vhodné zmínit také to, že způsob výpočtu a výše uplatněných částek v započtení (ch) se odlišují od toho, jak byly provedeny a vyčísleny v nyní projednávané věci.

29. Jelikož tedy započtení nebylo učiněno (ani v jednom z řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7) řádně a platně, nemohlo dojít ke stavění lhůty dle § 649 o.z. a celá pohledávka by byla promlčena nejpozději [datum] a žalovaná v řízení zahájeném [datum] vznesla důvodně námitku promlčení.

30. Zcela nad rámec soud připomíná, že se neztotožnil ani s počátkem běhu subjektivní promlčecí lhůty, jak je konstruován žalobcem („ listopad 2018“). Subjektivní promlčecí doba počíná běžet tehdy, kdy se věřitel o vzniku bezdůvodného obohacení (resp. o souvisejících rozhodných skutečnostech) dozvědět„ měl a mohl“ (§ 619 odst. 2 o.z. ve spojení s § 621 o.z.). Zatímco ke změně smlouvy nemůže dojít omisivně z nedbalosti (viz výše), počátek běhu subjektivní lhůty nedbalostí být založen může. Soud má přitom za to, že žalobce se o nesouladu ve vyúčtováních mohl a měl dozvědět již na základě obdržení té které faktury, jejíž součástí byla vždy i tabulka vyúčtování a žalobcem podepsaný count list. Žalobce je podnikatelem, profesionálem v oboru tisku. Je tak po něm možno požadovat zvýšenou míru kvalifikované opatrnosti při kontrole tak podstatného údaje, jako je množství plnění. Jakkoli soud reflektuje specifika činnosti žalobce (která důvěryhodně popsal při svém účastnickém výslechu), jakož i obecně platný princip dobré víry v poctivé jednání druhé strany, nelze odhlédnout od toho, že žalobce měl disponovat alespoň přibližným přehledem o počtu jím realizovaných průjezdů papíru tiskárnou (spotřebovaném papíru) a značný nepoměr mezi celkovým počtem vyúčtovaných zúčtovacích jednotek a počtem použitých papírů zjistit dříve. I kdyby pak skutečně bylo z administrativních důvodů nemyslitelné počítat použité papíry, pak tento značný nesoulad plyne i z údajů v již úplně prvním count listu z [datum]. Součet položek počítadel B/W counter a Full color counter činil 14 850 jednotek, zatímco údaj počítadla Output paper count činil 7 954 jednotek, tedy téměř polovinu. Dle názoru soudu tak subjektivní promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení začala běžet zvlášť u každé faktury, kdy vědomost (ve smyslu„ měl a mohl“) nastala vždy doručením, a počátek subjektivní promlčecí doby se tak shodoval s počátkem objektivní promlčecí doby – úhradou té které faktury (§ 621 o.z.). I kdyby snad došlo ke stavění promlčecí lhůty dle § 649 o.z. (což soud vylučuje, viz výše), pak by k jejímu stavění muselo dojít již zahájením dříve zahájeného řízení sp.zn. 4 C 112/2019 (tedy dne 13. 6. 2019), nikoli, jak tvrdí žalobce, až zahájením řízení sp.zn. 8 C 267/2019 (tedy dne 28. 6. 2019) a stavění by bylo též ukončeno pravomocným skončením tohoto prvního řízení (tedy dne [datum]), nikoli, jak tvrdí žalobce, až druhého řízení (tedy dne [datum]). Datum doručení jednotlivých faktur nebylo pro nadbytečnost učiněno předmětem dokazování, byla však zjištěna data jejich úhrad (které následovaly po jejich doručení), určující počátky běhu jednotlivých subjektivních promlčecích lhůt. Faktura ze dne [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum], faktura z [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum] a faktura ze [datum] byla uhrazena [datum] a nárok by byl promlčen [datum]. Promlčecí doba (by) byla - díky námitce započtení vznesené v řízení sp.zn. 4 C 112/2019 - stavěna po dobu o něco málo pod 2 roky, nynější žaloba byla podána [datum]. I v případě hypotetického stavění promlčecí doby by tak nebyly promlčeny pouze nároky vztahující se k posledním dvěma fakturám (z [datum] a z [datum]).

31. Pro úplnost soud doplňuje, že uplatněný nárok se jeví problematický též z hlediska dobrých mravů. Na jednu stranu je zjevné, že nejasnosti ve vyúčtováních pohyblivé složky nájemného zavinila žalovaná, ať již z nedbalosti či úmyslně. Na druhou stranu, žalovaná již nesla citelné negativní důsledky v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp.zn. 8 C 267/2019, kde byla její žaloba o pohyblivou složku nájemného za období [datum] – [datum] zamítnuta v celém rozsahu. V nyní projednávané věci pak bylo zjištěno, že žalobce za tisk neplatil ani v navazujícím období od [datum] do [datum]. Žalobce tedy na pohyblivé složce nájemného neuhradil ničeho za celé období od [datum] – [datum], byť rozdíl údajů počítadla Output paper count na count listech z [datum] (89 850) a z [datum] (164 999) činí 75 149, tedy takovýto (značný) počet tisků žalobce v daném období provedl„ zdarma“. Žádat za takové situace ještě vrácení podstatné části (tehdy dobrovolně uhrazené) úplaty za období předchozí, se jeví z morálního hlediska přinejmenším sporné.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 879,70 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 183 654 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání dne [datum], na němž byl pouze jednáno o možnostech smíru a nebylo zahájeno jednání ve věci samé) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 570 Kč ve výši 8 309,70 Kč. Z vyúčtovaných nákladů soud žalované nepřiznal náhradu za sdělení ze dne [datum], jelikož se nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 a. t., nýbrž o pouhé sdělení o stavu smírných jednání. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované, o lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.