27 C 384/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 198, Praha 4, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , 150 00 Praha 5 proti žalované: Anonymizováno a.s., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 00 Praha 9 zastoupená advokátem JUDr. Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení relativní neúčinnosti právního jednání

I. Zamítá se žaloba, aby soud:1. určil, že vůči žalobci je neúčinná kupní smlouva ze dne , datum, , uzavřená mezi žalovanou jako kupující a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., IČO , IČO, jako prodávající, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k jednotce č. 177/5, vymezené dle zákona č. 89/2012 Sb. na pozemku parc.č. 285/6, v k.ú. , adresa, ,2. uložil žalované povinnost poskytnout žalobci náhradu v podobě zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak byla žalobci přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ,3. uložil žalované povinnost poskytnout žalobci náhradu v podobě zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak byla žalobci přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro , adresa, , náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro , adresa, , soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Odpůrčí žalobou ze dne , datum, (ve znění „částečného zpětvzetí“ ze dne , datum, a rozšíření žaloby ze dne , datum, ) se žalobce domáhal vydání rozsudku, obsahově odpovídajícího výroku I. tohoto rozsudku. Právním jednáním, jehož relativní neúčinnosti se žalobce dovolával, je kupní smlouva ze dne , datum, (k otázce správnosti uvedeného data viz níže), uzavřená mezi žalovanou jako kupující a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. (nyní , právnická osoba, .), IČO , IČO, jako prodávající, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k jednotce č. 177/5, vymezené dle zákona č. 89/2012 Sb. na pozemku parc.č. 285/6, v k.ú. , adresa, (dále též jen „předmětná jednotka“ nebo „předmětný byt“); právní účinky vkladu nastaly k , datum, („dále též jen „předmětná kupní smlouva“). Odporovaným právním jednáním mělo dojít ke zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce za společností , Anonymizováno, a.s. (dále též jen „dlužník“) ve výši , částka, s příslušenstvím, jak mu byla přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (vykonatelnost , datum, ), jakož i (po rozšíření žaloby) vykonatelné pohledávky za dlužníkem ve výši , částka, s příslušenstvím, jak mu byla přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (vykonatelnost , datum, ). Žalobce se nemůže domoci uspokojení těchto svých pohledávek za dlužníkem (exekuce sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, jsou dlouhodobě vedeny zcela bezúspěšně) s ohledem na absenci postižitelného majetku dlužníka; odporovaným právním jednáním přitom byla z majetku dlužníka vyvedena předmětná bytová jednotka č. 177/5, z níž (z jejíhož exekučního prodeje) by jinak mohl žalobce své pohledávky za dlužníkem uspokojit. Předmětná kupní smlouva tak představuje zkracující právní jednání ve smyslu § 589 občanského zákoníku, přičemž žalobce se dovolal neúčinnosti tohoto právního jednání dle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, neboť právní jednání bylo učiněno v posledních pěti letech, dlužník jej učinil v úmyslu zkrátit své věřitele a žalované byl tento úmysl dlužníka znám. Jelikož předmětná jednotka byla před podáním žaloby (smlouvou ze dne , datum, , s právními účinky vkladu ke dni , datum, ) převedena žalovanou na třetí osobu – , jméno FO, . , jméno FO, – uspokojení žalobce přímo z předmětné jednotky není možné (převod na , jméno FO, . , jméno FO, žalobce v řízení nijak nezpochybnil) a žalobce tak po žalované požaduje poskytnutí náhrady ve smyslu § 595 odst. 1 poslední věta občanského zákoníku.

2. Ohledně subjektivní stránky - z hlediska podmínek odporovatelnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku - odkázal žalobce v žalobě na neobvyklé okolnosti spojené s odporovanou kupní smlouvou, s dlužníkem i s žalovanou. Žalobce má s dlužníkem dlouhodobě negativní zkušenosti, smírná jednání s ním nikam nevedla a dle názoru žalobce byla tato jednání ze strany dlužníka jen obstrukční, poskytující mu prostor pro odklánění majetku z dosahu věřitelů. Jedním z těchto odklonů byla předmětná kupní smlouva. Sjednaná kupní cena ve výši , částka, za novou bytovou jednotku byla zjevně podhodnocená tržní ceně takové jednotky v roce 2016. Kupní cena navíc nebyla uhrazena v hotovosti, ale formou zápočtu (údajných) pohledávek žalované za dlužníkem ve výši , částka, . Kupní smlouva řádně neřeší osud zbývající části pohledávek, převyšující započítávanou kupní cenu (, částka, ). Pochybné započítávané pohledávky za dlužníkem „z obchodního styku“ měla navíc žalovaná nabýt postoupením od třetí osoby. K uzavření kupní smlouvy došlo v době, kdy byla finanční situace dlužníka katastrofická. Dlužník při jejím uzavření musel vědět, že tím může zkrátit své (další) věřitele a byl s tím srozuměn; z okolností uzavření smlouvy pak toto musela vědět i žalovaná a být s tím srozuměna.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním učiněným dne , datum, . Učinila nesporným uzavření předmětné kupní smlouvy, úhradu kupní ceny zápočtem i nabytí předmětné jednotky od dlužníka do svého vlastnictví. Celá transakce však byla zcela standardní a v souladu s právem. Kupní cena podhodnocená nebyla, a i kdyby snad ano, pak žalovaná nemohla toto nijak rozpoznat, neboť není profesionálem v oboru. Dále zdůraznila, že předmětné pohledávky žalobce za dlužníkem (jež jsou předmětem neúspěšných exekučních řízení) vznikly až po uzavření předmětné kupní smlouvy, žalovaná tak o nich ani nemohla při jejím uzavírání vědět. O údajné katastrofické finanční situaci dlužníka ke dni uzavření kupní smlouvy nic nenasvědčovalo. Naopak, dlužník vlastnil v té době i další bytové jednotky, které prodával ještě v průběhu roku 2017., právnická osoba, replice ze dne , datum, žalobce zejména doplnil, že pohledávky, jež žalovaná započítávala na kupní cenu, nabyla postoupením od společnosti , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., IČO , IČO, (kromě této společnosti správně též od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , viz dále; obě společnosti dále též jen jako „společnosti , jméno FO, . , jméno FO, “). Setrvala též na argumentu, že výše kupní ceny byla podhodnocená, o čemž žalovaná musela vědět. Otázka data vzniku pohledávek žalobce za dlužníkem není tak relevantní, jak se snaží tvrdit žalovaná. Specifické skutkové okolnosti, z nichž pohledávky žalobce za dlužníkem vznikly, byly dány již dříve; dlužník o nich (a tedy i o budoucím vzniku pohledávek) věděl, a přinejmenším s přihlédnutím k tehdejší katastrofické finanční situaci dlužníka o možném vzniku pohledávek musela vědět i žalovaná. Zcela zřejmé jí to pak muselo být již s ohledem na charakter a stáří pohledávek za dlužníkem, jež sama nabyla postoupením od společností , jméno FO, . , jméno FO, ; ty totiž byly představovány kontinuální sérií nedoplatků od června 2012 – kdy již tedy musel mít dlužník finanční obtíže, pro něž nebyl schopen hradit své závazky – do dubna 2016.

5. V duplice učiněné dne , datum, žalovaná zejména uvedla, že úhrada kupní ceny zápočtem není jakkoli nestandardní okolností, a nejedná se ani o znak zkracujícího jednání. Dlužník navíc v té době disponoval nemovitým majetkem v hodnotě až desítek milionů, nenacházel se tedy ve špatné finanční situaci. Kupní smlouva byla uzavřena více, než rok před vznikem pohledávek žalobce za dlužníkem. O zkracující jednání se tedy nemohlo jednat ani z pohledu žalované, ovšem ani z pohledu dlužníka.

6. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu podrobně rozvedl, v čem spatřuje naplnění podmínek odporovatelnosti. Poprvé v řízení zaměřil pozornost na osobu , jméno FO, . , jméno FO, , který byl mimo jiné jednatelem a jediným společníkem společnosti , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., IČO , IČO, (a , právnická osoba, , IČO , IČO, , viz dále). Tyto společnosti nejméně od poloviny roku 2012 poskytovaly dlužníku účetní a daňové služby, dle příloh předmětné kupní smlouvy (obsahující soupis údajných pohledávek těchto společností za dlužníkem) však dlužník společnostem za tyto služby nikdy (resp. do roku 2017) ničeho neplatil. , jméno FO, měl detailní přehled o ekonomické situaci dlužníka. Přitom je sousedem p. , jméno FO, , předsedy představenstva žalované, a společnosti , jméno FO, . , jméno FO, poskytují účetní služby též žalované. Je tak evidentní, že postoupení pohledávek společnostmi , jméno FO, . , jméno FO, právě na žalovanou nebylo nijak náhodné. Dlužníkovi muselo být jasné, že převedením vlastnictví k předmětné jednotce na žalovanou dojde k znemožnění uspokojení dalších věřitelů dlužníka (vč. žalobce) z této jednotky. S ohledem na popsané propojení žalované a dlužníka prostřednictvím , jméno FO, . , jméno FO, je zřejmé, že postoupení pohledávek a převod jednotky byly součástí (všemi zúčastněnými) promyšlené , podezřelý výraz, , jejímž smyslem bylo mařit budoucí uspokojení pohledávek dalších věřitelů.

7. Žalovaná ve vyjádření učiněném dne , datum, podotkla, že předmětnou kupní smlouvu za ni podepisovala paní , jméno FO, , konstrukce žalobce o případném vztahu , jméno FO, . , jméno FO, k p. , jméno FO, je tak v zásadě irelevantní. Připomněla, že zápočtem zanikly dřívější pohledávky společností , jméno FO, . , jméno FO, za dlužníkem (v tom smyslu, že došlo k zániku dluhů dlužníka), a tedy nedošlo ke snížení majetku dlužníka; zánik vzájemných pohledávek započtením je přitom v obchodním styku zcela běžným způsobem majetkového vypořádání.

8. Na prvním ústním jednání dne , datum, žalobce upozornil, že některé z původních pohledávek společností , jméno FO, . , jméno FO, za dlužníkem byly v době uzavření předmětné kupní smlouvy a zápočtu pohledávek již promlčené. Podezřelou okolností je dále to, že žalovaná za postupované pohledávky měla hradit společnostem , jméno FO, . , jméno FO, v hotovosti, což je neobvyklé. Zejména je pak zvláštní, že žalované nepřišlo nic divného na tom, že dlužník od roku 2012 za služby společností , jméno FO, . , jméno FO, ničeho nehradil a byl tedy dlužníkem dlouhodobým. Namítá-li žalovaná, že dlužník v době uzavření předmětné kupní smlouvy disponoval nemovitým majetkem, odhlíží od specifické povahy těchto nemovitostí. Dlužník byl developerem, a jednotky, jež vystavěl, byly zatíženy právy budoucích kupujících. O skutečné situaci dlužníka vypovídá nejlépe to, jak skončil. Dlužník krátce po uzavření předmětné kupní smlouvy přestal zakládat řádně dokumenty do sbírky listin, přestal plnit některé své závazky, došlo k faktickému ukončení činnosti a změně statutárního orgánu na „bílého koně“; závazky věřitelů za dlužníkem jsou dlouhodobě nevymožitelné. Žalobce opětovně zdůraznil propojení žalované a dlužníka přes , jméno FO, . , jméno FO, . Dále upozornil, že žalovaná později jednotku prodala se značným ziskem (, jméno FO, . , jméno FO, byla kupní smlouvou z , datum, prodána za , částka, ). Za značně podezřelou označil postupní smlouvu ze dne , datum, , kdy postoupení samostatné pohledávky společnosti , jméno FO, . , jméno FO, za dlužníkem na žalovanou, z údajně uhrazené zálohy z údajné smlouvy o smlouvě budoucí (ze dne , datum, , č. 1/201-U-B), zřejmě není ani právně možné, a pro postoupení všech práv a povinností z takové smlouvy o smlouvě budoucí by chyběl jako smluvní strana dlužník. Předmětná smlouva o smlouvě budoucí ani nebyla žalovanou založena k důkazu.Žalovaná uvedla, že okolnost, zda dlužník společnostem , jméno FO, . , jméno FO, za poskytování služeb fakticky platil či nikoli, bylo čistě věcí dohody mezi nimi. Nic nebránilo např. ujednání o bezúplatnosti vztahu či o úhradě např. nepeněžní formou. Žalovaná při uzavírání předmětné kupní smlouvy o žádných potenciálních věřitelích dlužníka (jiných, než ona), kteří by mohli být jejím uzavřením zkracováni, nevěděla a vědět nemohla, a ostatně ani existence takových věřitelů nebyla prokázána. Předmětná jednotka nebyla v době uzavření předmětné kupní smlouvy zatížena zástavním právem ani jinou zjistitelnou právní závadou. Žalovaná nepopírá, že dlužník špatně skončil, avšak k žalobcem namítaným skutečnostem došlo až s časovým odstupem po uzavření předmětné kupní smlouvy. I kdyby zde byl osobní vztah mezi , jméno FO, . , jméno FO, a p. , jméno FO, , nelze z toho dovozovat, že by žalovaná měla detailní přehled o majetkové situaci dlužníka, resp. měla možnost rozpoznat případnou zkracující povahu předmětné kupní smlouvy. Žalovaná jednotku po jejím nabytí držela tři roky, což by jistě nečinila, pokud by jí snad nabyla protiprávně; „tunelující“ subjekt by jí převedl obratem. Že žalovaná pozdějším prodejem realizovala zisk je dáno zejména obecným rozdílem cen nemovitostí mezi lety 2016 a 2020. Smlouvou o smlouvě budoucí na předmětnou jednotku žalovaná nedisponuje.Závěrem jednání bylo řízení koncentrováno dle § 118b odst. 1 o.s.ř., a to k okamžiku uplynutí lhůty 90 dnů od jeho konání, čili do konce dne , datum, .

9. Ve vyjádření podaném dne , datum, žalovaná doplnila, že dohoda mezi , jméno FO, . , jméno FO, a dlužníkem byla taková, že společnosti , jméno FO, . , jméno FO, budou dlužníkovi poskytovat služby bez faktického hrazení peněžité úplaty, avšak k úhradě za tato plnění bude následně sloužit předmětná jednotka (resp. dojde k zápočtu těchto pohledávek na kupní cenu jednotky). , jméno FO, . , jméno FO, následně přestal mít o jednotku zájem, nicméně mu zůstaly předmětné pohledávky za dlužníkem; ty řádně postoupil na žalovanou, která mu za to hradila sjednanou úplatu. K tomu došlo s vědomím a souhlasem dlužníka, a to s tím, že stejným způsobem dojde k umoření předmětných pohledávek předmětnou jednotkou.

10. Žalobce ve vyjádření ze dne , datum, uvedl, že podmínka odporovatelnosti z hlediska existence pohledávky za dlužníkem k okamžiku odporovaného právního jednání nevyžaduje ani to, aby se jednalo o pohledávku konkrétně žalobce, nemusí se jednat ani o pohledávku splatnou, postačí dokonce i pohledávka budoucí. V projednávané věci takovou pohledávkou byla přinejmenším pohledávka Městské části , adresa, za dlužníkem z titulu neuhrazeného sponzorského daru dle smlouvy o spolupráci z , datum, , z níž částka , částka, byla splatná již , datum, a nebyla ani ke dni uzavření předmětné kupní smlouvy ani částečně uhrazena. O existenci této pohledávky , jméno FO, . , jméno FO, musel v té době vědět. Rovněž vznik dalších pohledávek, uplatňovaných nyní vůči dlužníkovi před soudy, musel být s ohledem na finanční situaci dlužníka a další okolnosti předpokládán již v době uzavření předmětné kupní smlouvy. Zkracující úmysl dlužníka postačuje nepřímý, a u druhé smluvní strany (zde žalovaná) postačí povědomí o jejím zvýhodnění na úkor jakéhokoli dalšího věřitele. O tehdejších problémech dlužníka dále svědčí to, že termín jeho developerské výstavby byl opakovaně prodlužován. Dlužník zároveň neměl na dokončení výstavby prostředky, když si musel počátkem roku 2017 vzít další úvěr u Equa Bank a.s. Ohledně postupování pohledávek společností , jméno FO, . , jméno FO, za dlužníkem na žalovanou žalobce poukázal na to, že tyto pohledávky byly postupovány za úplatu ve výši své nominální hodnoty, což je krajně neobvyklé. Poslední vyjádření žalované pak jasně svědčí o tom, že žalovaná měla podrobné informace o poskytování služeb společnostmi , jméno FO, . , jméno FO, dlužníkovi, a musela tak mít informace i o finanční situaci dlužníka. Za situace popisovaného propojení dlužníka, žalované a , jméno FO, . , jméno FO, je pro žalobce značně obtížné rozkrýt přesný způsob provedení předmětné transakce. O tom, že by společnostem , jméno FO, . , jméno FO, neměl dlužník za poskytnuté služby platit hotově a namísto toho mu měl v budoucnu převést předmětnou jednotku, žádným způsobem nesvědčí smlouvy o poskytování předmětných služeb, kde byla jasně sjednána měsíční fakturace. Z ničeho ani neplyne, jak měla být určena cena předmětné jednotky, mělo-li k jejímu převodu dojít až ve vzdálené budoucnosti. Ohledně údajné smlouvy o smlouvě budoucí č. 1/201-U-B, která stále nebyla založena k důkazu a jejíž obsah není znám, se navíc ve spise objevují různá data (, datum, , , datum, ). Žalobce konečně setrval na tom, že předmětná kupní smlouva je “pouze“ relativně neúčinná, nikoli absolutně neplatná pro trestněprávní jednání aktérů, neboť orgány činné v trestním řízení při prověřování transakce dospěly k tomu, že nešlo o právní jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena v souladu se zákonem (tzn. není neplatná), avšak tak, aby výsledkem byla preference jednoho věřitele před ostatními (tzn. je relativně neúčinná).

11. Jak bylo uvedeno výše, od , datum, bylo řízení koncentrováno dle § 118b odst. 1 o.s.ř.

12. Na druhém ústním jednání dne , datum, byl mj. proveden svědecký výslech , jméno FO, . , jméno FO, . Žalobce považoval jeho svědectví za krajně nedůvěryhodné, zároveň byly prokázány nestandardní vztahy na ose dlužník – , jméno FO, . , jméno FO, – žalovaná (resp. p. , jméno FO, ). Žalovaná mj. namítla, že v době uzavření předmětné kupní smlouvy nebyl p. , jméno FO, ani členem statutárního orgánu žalované.

13. Na třetím ústním jednání dne , datum, byl mj. proveden svědecký výslech , jméno FO, . , jméno FO, , bývalého člena statutárního orgánu dlužníka, a výslech bývalé členky statutárního orgánu žalované, paní , jméno FO, .

14. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. dále doplnil tvrzení ohledně naplnění podmínek odporovatelnosti. Uvedl, že poměry dlužníka (společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. / , právnická osoba, .) nelze posuzovat izolovaně. Dlužník byl součástí širšího koncernu s mateřskou společností , Anonymizováno, a.s. (nyní , právnická osoba, .). Tato společnost, po které dlužník v podstatě výstavbu převzal, přitom byla v platební neschopnosti již od roku 2014 a bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení. Společnosti , jméno FO, . , jméno FO, přitom poskytovaly účetní a daňové služby všem společnostem v koncernu a musel tak mít povědomí o širších problémech skupiny. Ohledně naplnění podmínek odporovatelnosti žalobce upozornil, že sám dlužník v žádosti o úvěr z počátku roku 2017 uvedl, že v roce 2016 měl dluhy po splatnosti , částka, , čili v době uzavření kupní smlouvy měl - i dle jeho vlastních dokladů – alespoň jednoho věřitele. Touto informací musela prostřednictvím , jméno FO, . , jméno FO, disponovat i žalovaná. Je přitom irelevantní, že p. , jméno FO, v rozhodné době nebyl členem statutárního orgánu žalované, neboť z výpovědi p. , jméno FO, jasně vyplynulo, že právě on byl vždy klíčovou osobou ve společnosti žalované. O blízkém vztahu p. , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, dále vypovídá jejich působení ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dříve e , právnická osoba, .), v níž se v průběhu let 2008 – 2016 střídali v pozicích společníků a jednatelů, docházelo též k jejich vzájemnému zastupování. K poslednímu převodu z , jméno FO, . , jméno FO, na p. , jméno FO, navíc došlo , datum, , tedy ve zcela těsné časové souvislosti s uzavřením předmětné kupní smlouvy, přičemž předmětná společnost navíc dlouhodobě neplní své povinnosti ve směru zakládání povinných dokumentů do sbírky listin. I tento převod tak mohl být součástí v řízení popisovaného promyšleného konceptu, do něhož spadá i předmětné odporované právní jednání. Žalobce dále upozornil, že obdobnou konstrukci s postupováním a započítávám pohledávek volil , jméno FO, . , jméno FO, i ve zcela jiné kause, kde takové právní jednání shledal insolvenční soud (Městský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ) zkracujícím a neúčinným.

15. Na čtvrtím ústním jednání dne , datum, byl mj. proveden svědecký výslech pana , jméno FO, , bývalého člena statutárního orgánu dlužníka, a svědecký výslech paní , jméno FO, , bývalé zaměstnankyně dlužníka.

16. Na pátém ústním jednání dne , datum, byl mj. proveden svědecký výslech paní , jméno FO, , členky dozorčí rady dlužníka. Dokazování bylo skončeno a po poučení o neúplné apelaci dle § 119a odst. 1 o.s.ř. bylo jednání odročeno za účelem předložení písemných závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci.

17. Na šestém ústním jednání dne , datum, , po konstatování obsahu závěrečných návrhů (jež v zásadě shrnovaly dosavadní argumentaci účastníků) soud vyhlásil tento rozsudek.

18. Dle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Dle odst. 2, neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).Dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z., věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám.Dle § 594 odst. 1 o.z., neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.Dle § 595 odst. 1 o.z., neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

19. Soud považuje za vhodné se úvodem vyjádřit k věci z hlediska formálně procesního vymezení předmětu řízení. Jakkoli je institut odporovatelnosti (relativní neúčinnosti) právního jednání tradiční součástí tuzemského právního řádu, jeho praktické uchopení soudní praxí není příliš ustálené, liší se názory různých autorů z řad právní teorie a tito zároveň kriticky hodnotí nečetnou sjednocovací judikaturu Nejvyššího soudu /“Rozmanitá podoba zkracujících jednání dlužníka má za následek rovněž pestrost žalobních petitů, přičemž nelze říci, že by ohledně jejich konkrétní podoby vládla v nauce a praxi shoda (srov. Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 § , adresa, )“ (DVOŘÁK, Bohumil. § 589 [Předpoklady odpůrčího práva]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, s. 1909, marg. č. , hodnota, .); ke konkrétním kritickým názorům nauky na judikaturu Nejvyššího soudu pak viz např. A. Janoušková (JANOUŠKOVÁ, Anežka. § 589 [Zkracující jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023.)/. Již jen z tohoto důvodu není dle názoru soudu možné klást na žalobce přehnaně formalistické požadavky co do konkrétní formulace žalobního petitu. V projednávané věci žalobce zvolil (po dílčích dispozicích, viz dále) kombinovanou formu petitu, kdy se domáhal jednak určení relativní neúčinnosti předmětné kupní smlouvy, jednak přiznání finančních náhrad , částka, s příslušenstvím a , částka, s příslušenstvím. Nárok na finanční náhrady žalobce uplatnil na základě § 595 odst. 1 poslední věta o.z., přičemž už v žalobě jednoznačně tvrdil, že předmětná jednotka, jež ušla z majetku dlužníka, nebyla již k okamžiku podání žaloby ve vlastnictví žalované, a tudíž se z ní nemůže žalobce uspokojit. Takový postup (bez ohledu na konkrétní formulační znění dané části petitu, které tak jako tak není s ohledem na zamítnutí žaloby zásadní) je v souladu s názory právní nauky /“Jediné nesporné řešení se tak zřejmě nabízí tam, kde se věřitel na odpůrci žalobou domáhá zaplacení odpovídající peněžité náhrady podle § 595 odst. 1 věty druhé. V takových případech musí žalobní petit znít na peněžité plnění odpůrce věřiteli, přičemž by v žalobní žádosti mělo být rovněž vyjádřeno, pro uspokojení které vykonatelné pohledávky věřitele za dlužníkem je žalovaný povinen konkrétně vyjádřenou peněžitou částku zaplatit. Odpůrčí žaloba zde má charakter žaloby na plnění, a bude-li jí vyhověno a odpůrce uloženou povinnost nesplní dobrovolně, může se věřitel proti odpůrci domáhat jejího splnění v exekuci na peněžité plnění.“ (DVOŘÁK, Bohumil. § 589 [Předpoklady odpůrčího práva]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, s. 1909–1910, marg. č. , hodnota, .)/. Citovaný názor právní teorie zpochybňuje správnost postupu žalobce z hlediska prvního žalobního bodu, když posouzení neúčinnosti právního jednání má soud zjevně provést toliko jako předběžnou otázku v řízení o peněžité plnění (o zaplacení náhrady). První žalobní bod (o určení neúčinnosti právní jednání) by se tak nabízelo zamítnout bez dalšího pro nesprávnou volbu petitu, resp. pro absenci naléhavého právního zájmu na takovém určení. Soud se s takovým právním názorem (resp. s jeho potenciálním procesním důsledkem) neztotožňuje. Jazykový i systematický výklad ustanovení občanského zákoníku o relativní neúčinnosti svědčí správnosti postupu žalobce. Dle § 589 odst. 1 o.z.: „Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. (…)“. Dle § 595 odst. 1 o.z.: „Neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.“. První citované ustanovení jednoznačně hovoří o určení neúčinnosti soudem, čili předpokládá podání určovací žaloby. Druhé ustanovení pak řeší až potenciální následky neúčinnosti. Soud má zato, že je věcí žalobce, zda v případě uplatňování nároku na náhradu bude žádat (též) vyslovení neúčinnosti právního jednání samostatným výrokem, a to také proto, že takový závěr není v rozporu ani s výkladem teleologickým. Žalobce může mít další právní zájem na takovému určovacím výroku, nad rámec konkrétních nároků na plnění konkrétních náhrad. Je to pouze výrok rozsudku, který nabývá právní závaznosti, nikoli jeho odůvodnění (vč. vyřešení předběžné právní otázky). Tak může mít (hypotetický) žalobce zájem na deklarování neúčinnosti ve výroku např. v případě pozdějšího uplatnění další náhrady dle § 595 odst. 1 poslední věta o.z. v samostatném řízení, nebo jako podkladový výrok v jiném řízení o náhradu škody apod. Z uvedených důvodů má soud dokonce zato, že i v případě možného uplatnění nároku na náhradu § 595 odst. 1 poslední věta o.z. nic žalobci nebrání žalovat pouze na určení neúčinnosti dle § 589 odst. 1 o.z. Vyslovená relativní neúčinnost právního jednání zakládá neúčinnost daného právního jednání vůči žalobci bez dalších omezení, např. kvantitativních. Kvantitativní omezení konkrétního nároku úspěšného žalobce za neúspěšným žalovaným pramení pouze z výše pohledávek žalobce za dlužníkem, k jejichž zkrácení došlo (popř. z dalších omezení dle § 595 a násl. o.z.), přičemž dle názoru soudu není významné, zda všechny takové pohledávky nabyly vykonatelnosti již k okamžiku rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě (resp. postačí, pokud vykonatelnosti nabyla alespoň jedna z nich). Jinými slovy, jednomu právnímu jednání nemůže žalobce vůči jednomu žalovanému úspěšně odporovat vícekrát z důvodu, že má za dlužníkem více pohledávek – právní jednání vůči němu buď neúčinné je, nebo není, a lišit se mohou pouze z toho pramenící nároky na uspokojení jednotlivých pohledávek v intencích § 595 o.z. A z tohoto důvodu jsou také prekluzivní lhůty dle § 590 o.z. zásadně vázány na podání žaloby na určení neúčinnosti právního jednání, nikoli např. podání žaloby na zaplacení té které konkrétní náhrady dle § 595 odst. 1 poslední věta o.z. Rovněž výhrada dle § 593 o.z. pak slouží pouze pro účely toho, aby žalobci neuplynula prekluzivní lhůta dříve, než se alespoň jedna pohledávka žalobce za dlužníkem stane vykonatelnou. Podá-li žalobce žalobu o určení neúčinnosti konkrétního právního jednání v souvislosti s jednou ze svých pohledávek za dlužníkem, není již prostor pro to odporovat témuž konkrétnímu právnímu jednání další odpůrčí žalobou či uplatňovat výhradu dle § 593 o.z. jen proto, že žalobce má za dlužníkem též další pohledávku či pohledávky. Žalobce tedy dle názoru soudu zvolil v tomto směru správný petit (či přinejmenším nezvolil nesprávný), pokud žaloval též na určení neúčinnosti.

20. Právě uvedené úvahy mají pro projednávanou věc zejména tyto následky. Návrh na vklad vlastnického práva žalované k předmětné jednotce, na základě předmětné kupní smlouvy, byl podán na katastr nemovitostí dne , datum, . Prekluzivní pětiletá lhůta dle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku tak uplynula , datum, . Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení relativní neúčinnosti předmětné kupní smlouvy, byla podána dne , datum, , její rozšíření (o náhradu ve výši , částka, s příslušenstvím) provedla žalobkyně podáním ze dne , datum, . Jelikož k zachování propadné lhůty postačovalo podat žalobu o určení relativní neplatnosti předmětného právního jednání, což žalobce učinil, nelze uvažovat o tom, že by mu prekludovala možnost domáhat se též náhrady ve výši , částka, s příslušenstvím. Ostatně ani žalovaná se prekluze dílčího nároku žalobce nikdy nedovolávala. Co se týká výhrady dle § 593 o.z., kterou žalobce učinil v rámci žaloby ve vztahu k tehdy ještě nevykonatelné pohledávce za dlužníkem ve výši , částka, s příslušenstvím, neměla by již jen z výše uvedených důvodů právní význam, a to i bez ohledu na skutečnost, že ji žalobce podáním ze dne , datum, „vzal zpět“. Soud nicméně k výhradě ani k jejímu „částečnému zpětvzetí“ v řízení vůbec nepřihlížel, a to s ohledem na § 41a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“), jak účastníky vyrozuměl na prvním ústním jednání dne , datum, . Výhrada dle § 593 o.z. není procesním úkonem, k němuž by docházelo v rámci občanského soudního řízení, vedeného na návrh dle třetí části o.s.ř. Výhradu (oznámení výhrady) činí přímo věřitel, a soud ji na jeho návrh pouze doručuje; jde přitom o tzv. jinou činnost soudu dle sedmé části o.s.ř., jak vyplývá z procesní úpravy § 354 o.s.ř.; proces se nezahajuje na “návrh“ a není vedeno “řízení“ /viz např. LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád (§251 – 376). Exekuční řád. Exekuční právo. Praktický komentář. , adresa, : Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 556/.

21. Z provedených důkazů zjistil soud zejména následující skutečnosti, rozhodné pro posouzení věci.

22. Ze stanov žalobce z , datum, , že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek (dále též jen „SVJ“) v domě na adrese , adresa, (jak vyplývá z dalších důkazů, jde o dům, označovaný v rámci developerské výstavby dlužníka v , adresa, jako etapa „C“). Z předmětné kupní smlouvy ze dne , datum, , že dlužník prodal žalované předmětnou bytovou jednotku č. 177/5 o podlahové ploše 35,5 m2, v prvním nadzemním podlaží domu č.p. 177 (jak vyplývá z dalších důkazů, jde o dům, označovaný v rámci developerské výstavby dlužníka v , adresa, jako etapa „B“, tedy o odlišný dům, než v němž působí žalobce jako SVJ). Sjednaná kupní cena byla , částka, vč. DPH; na daňový základ bytu , částka, připadala 14% sazba DPH platná v době uhrazení zálohy, na daňový základ bytu , částka, připadala 15% sazba DPH platná v době převodu a na daňový základ (podílu na) pozemku , částka, připadala 15% sazba DPH. Kupní cena byla vypořádána zápočtem proti pohledávkám žalované za dlužníkem v celkové hodnotě , částka, s tím, že rozdíl , částka, žalovaná nadále bude za dlužníkem jako pohledávku evidovat. Započítávané pohledávky tvořily a) pohledávky za dlužníkem postoupené na žalovanou společností , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., IČ , IČO, , a to jednak pohledávkami „z obchodního styku“ v celkové výši , částka, , jednak „uhrazenou zálohou“ ve výši , částka, „ze dne , datum, “, b) pohledávky za dlužníkem postoupené na žalovanou společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , „z obchodního styku“ v celkové výši , částka, . Dílčí postupované pohledávky jsou vypočteny (a specifikovány hodnotou, číslem faktury a datem dílčí postupní smlouvy) v přílohách kupní smlouvy – oznámeních společností , jméno FO, . , jméno FO, dlužníkovi o postoupení pohledávek na žalovanou; u pohledávky ze „zálohy“ ve výši , částka, je uveden odkaz na smlouvu o budoucí smlouvě kupní č. 1/201-U-B ze dne , datum, (tato smlouva nebyla k důkazu provedena, nepodařilo se o ní zjistit nic bližšího a datum jejího uzavření neodpovídá dalším listinným důkazům). V bodě 9.5 předmětné kupní smlouvy je též řada ujištění žalované ze strany dlužníka, vč. toho, že dlužník není v exekuci ani mu tato nehrozí, a že převodem jednotky nezkracuje své věřitele; dále že jednotka není zatížena zástavním právem. Předmětnou kupní smlouvu podepisovala za žalovanou paní , jméno FO, jako předsedkyně představenstva (dne , datum, ), a za dlužníka , jméno FO, . , jméno FO, jako předseda představenstva (dne , datum, ). Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , že žalovaná byla k tomuto datu vlastníkem předmětné bytové jednotky, a to na základě kupní smlouvy „ze dne , datum, “ s právními účinky zápisu ke dni , datum, . Co se týká rozdílu v datu na smlouvě (, datum, ) a ve výpisu (, datum, ), pak tímto v řízení nebylo ze strany účastníků jakkoli operováno a nejeví se pro řízení podstatným; soud pro účely rozhodnutí ve věci vycházel z toho, že došlo k administrativnímu pochybení na straně katastru, kdy bylo přehlédnuto, že žalovaná sice smlouvu podepisovala sice 18. dne měsíce, ale již listopadu, nikoli až prosince, jak učinil dlužník pro změnu jeho 16. dne. Z kupní smlouvy ze dne , datum, a z výpisu z katastru nemovitostí LV 1849 ke dni , datum, , že žalovaná dne , datum, předmětnou jednotku dále prodala, a to , jméno FO, . , jméno FO, za kupní cenu , částka, , právní účinky vkladu k , datum, . Tímto se předmětná jednotka dostala z dispozice žalované; v řízení nebylo žalobcem tvrzeno, že by , jméno FO, . , jméno FO, byl do odporovaného právního jednání (či celé záležitosti) jakkoli zapojen, jednotku tedy nabyl v dobré víře.

23. Z rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že dlužníku bylo uloženo zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím z titulu nedoplatků vlastníka 19 jednotek v budově č.p. 198 (tedy spravované žalobcem) na vyúčtování záloh na služby za rok 2017. Rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, a vykonatelnosti dne , datum, . Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a ze sdělení exekutora o stavu řízení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že žalobce ve věci předmětné pohledávky za dlužníkem , částka, s příslušenstvím inicioval exekuční řízení, v němž nebylo k , datum, ničeho vymoženo pro nemajetnost dlužníka a přednost jiných, dříve zahájených exekucí. V další fázi zdejšího řízení žalobce stvrdil, že nadále nebylo na pohledávku ničeho vymoženo, a žalovaná toto nijak nezpochybňovala. Z žaloby datované , datum, , že zdejší žalobce podal u Obvodního soudu pro , adresa, proti dlužníkovi žalobu o zaplacení , částka, s přísl., jako náhrady škody vztahující se ke stavebním vadám na budově č.p. 198 (tedy spravované žalobcem), za níž dlužník odpovídá jako developer projektu a prodávající jednotlivých jednotek členům žalobce. Z rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , že rovněž této žalobě bylo vyhověno, a rozsudek nabyl právní moci dne , datum, a vykonatelnosti dne , datum, . Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , že žalobce ve věci předmětné pohledávky za dlužníkem , částka, s příslušenstvím inicioval exekuční řízení. V další fázi zdejšího řízení žalobce stvrdil, že nadále nebylo ani na tuto pohledávku ničeho vymoženo, a žalovaná toto nijak nezpochybňovala. Z usnesení exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že proti dlužníku je vedeno přinejmenším jedno další exekuční řízení, pro vymožení pohledávky věřitele s lepším pořadím.

24. Z rozvahy v plném rozsahu ke dni , datum, , jaká byla z účetního hlediska majetková situace dlužníka; soud z ní nevyčetl žádné “podezřelé“ okolnosti. Z přílohy k účetní závěrce za rok 2016, že dlužník - prostřednictvím , jméno FO, . , jméno FO, jako daňového poradce – dne , datum, sestavil účetní závěrku za rok 2016; v roce 2016 měl ještě 2 zaměstnance. Z výpisu ze sbírky listin ke dni , datum, , že dlužník výše uvedenou účetní závěrku za rok 2015 založil do sbírky listin dne , datum, , že účetní závěrky za roky 2016 a 2017 založil do sbírky listin až v červnu 2019, a že další závěrky již nezaložil vůbec. Z rozvahy dlužníka v plném znění ke dni , datum, včetně výkazu zisku a ztrát a přílohy k roční účetní závěrce, že z účetního hlediska ani ke konci roku 2017 nevykazoval dlužník účetně “podezřelé“ okolnosti z hlediska jeho majetkové situace. Z údaje o subjektech DPH ke dni , datum, , že registrace dlužníka k DPH byla platná do , datum, a že dlužník je od , datum, veden jako tzv. nespolehlivá osoba. Uvedené listiny podporují závěr, že dlužník postupně přestával řádně plnit (též) své veřejnoprávní povinnosti, první signály se však objevily až v roce 2017 (kdy nezveřejnil účetní závěrku za rok 2016); v roce 2020 muselo být podnikání dlužníka již rozvrácené, neboť jako developer by nemohl fungovat pod evidencí k DPH jako tzv. nespolehlivá osoba. Listiny však neprokazují tvrzení žalobce, že by již v pro rozhodnutí klíčovém období (tzn. na přelomu let 2016 – 2017) byla finanční situace dlužníka „katastrofální“; naopak např. porovnání rozvah za roky 2015 a 2017 vykazuje – alespoň účetně – nárůst ekonomické aktivity dlužníka právě v předmětném období.

25. Ze screenshotu mapy části ulice Na Falaříkách, že adresy Na Falaříkách 1040 (bývalé sídlo žalované a donedávna též bydliště p. , jméno FO, ) a Na Falaříkách 1085 (bydliště , jméno FO, . , jméno FO, ) jsou od sebe vzdáleny jen 33m v rámci obce , adresa, .

26. Ze smlouvy o postoupení pohledávky městské části z , datum, , z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, a z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , že dlužník uzavřel dne , datum, s Městskou částí , adresa, dohodu o poskytnutí sponzorského daru ve výši , částka, , ve znění pozdějších dodatků, kterou se dlužník zavázal zaplatit městské části dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Dlužník na tyto dluhy ničeho neuhradil, pohledávky byly uplatněny u soudu žalobami z let 2018 a 2019; dne , datum, byly pohledávky postoupeny společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, a této přisouzeny předmětnými rozsudky pro uznání. Žalobce z těchto důkazů dovozoval, že dlužník měl již ke dni , datum, neuhrazený dluh po splatnosti, a to dluh zásadního charakteru, což svědčí o jeho špatné finanční situaci již více než rok před uzavřením předmětné odporované kupní smlouvy. Takový závěr však učinit nelze s ohledem na specifika dluhu vůči městské části, jak byla osvětlena výpověďmi svědků, když se jednalo přinejmenším o pohledávku spornou, jíž se dlužník bránil vlastními nároky proti městské části.

27. Z přípisu Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že jen u tohoto soudu bylo proti dlužníkovi vedeno několik soudních sporů; je však třeba podotknout, že žaloby byly dle spisových značek podávány až od roku 2017.

28. Z rozhodnutí Městské části , adresa, o umístění stavby ze dne , datum, , že bylo rozhodnuto u umístění staveb dlužníka jakožto developera, mj. předmětných domů etapy „B“ a „C“. Ze smlouvy o rezervaci z , datum, , smlouvy o budoucí smlouvě kupní z , datum, , smlouvy o budoucí smlouvě kupní z , datum, , smlouvy o budoucí smlouvě kupní z , datum, , kupní smlouvy z , datum, , smlouvy o rezervaci z , datum, , smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze , datum, a z anonymizovaných kupních smluv ze dne , datum, a z , datum, , že dlužník v časovém období 2014-2017 uzavíral smlouvy rezervační, o smlouvě budoucí a kupní na jednotky v budově č.p. 198 (etapa „C“ - tedy v jiné budově, než ve které se nachází předmětná jednotka). Např. byt o výměře 103,4 m2 ve 2. NP byl prodán za sjednanou kupní cenu , částka, a byt o výměře 91,3 m2 v 2. NP byl prodán za sjednanou kupní cenu , částka, ; kupní cena zahrnovala vždy též spoluvlastnický podíl na společných garážích a právo užívat parkovací stání. Zvláště je třeba zmínit smlouvu o smlouvě budoucí ze dne , datum, , neboť ta se vztahovala na byt č. C1.05, jenž byl svými parametry (34,13 m2 + sklep) velmi podobný předmětnému bytu č 177/5 v projektu „B“, přičemž kupní cena byla sjednána na , částka, , tedy opět velmi podobnou. Z uvedených smluv a dále z kolaudačního souhlasu Městské části , adresa, z , datum, , že dlužník opakovaně posouval plánované datum dokončení výstavby etapy „C“, a kolaudační souhlas získal až , datum, (ovšem získal jej). Z těchto důkazů mj. též vyplývá, že dlužník ještě v roce 2017 realizoval svou podnikatelskou developerskou činnost v zásadě běžným způsobem.

29. Z notářského zápisu č. 1304/2021 ze dne , datum, , že došlo k zániku , právnická osoba, . fúzí sloučením s nástupnickou , právnická osoba, . Ze zástavní smlouvy ze dne , datum, , že dlužník zřídil zástavní právo ve prospěch , právnická osoba, . k zajištění úvěru, poskytnutého mu ve výši , částka, , a to na pozemku parc.č. 285/3 (pozemek, na němž byla následně postavena etapa „C“).

30. Z výzvy ke sjednání nápravy z , datum, , dohody o narovnání z , datum, , e-mailové komunikace ve věci pana Bittmana, předžalobní upomínky z , datum, , dohody o narovnání z , datum, , e-mailové komunikace ve věci pana Švestky, dopisu , tituly před jménem, Šperkovi ze , datum, , elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. EPR , Anonymizováno, /2019-7, předexekuční výzvy z , datum, , exekučního návrhu z , datum, , vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , exekučního příkazu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , e-mailové komunikace ve věci předzahrádek, dopisu s nabídkou převodu pozemku ze dne , datum, včetně přílohové mapy a související e-mailové komunikace a z výpisu z katastru nemovitostí LV 1277 ke dni , datum, , že dlužník měl již v počátku roku 2018 problém s plněním svých závazků, že se na něj klienti (z etapy „C“) obraceli s různými výtkami co do faktických i právních vad prodávaných nemovitostí a že se dlužník tyto problémy snažil řešit stále méně obvyklými a účinnými postupy (např. po vytknutí vad tyto neodstranil, uzavřel dohodu o narovnání ve formě finanční kompenzace, kterou následně neposkytl a nabízel namísto financí převod jiné nemovitosti; nebo že dlužník nabízel převody nemovitostí, s nimiž nebyl oprávněn nakládat z důvodu exekučního inhibitoria). První výtky se začaly objevovat závěrem roku 2017, kdy docházelo k faktickému předávání jednotek v etapě „C“ kupujícím, neobvyklé nabídky dlužníka na převody nemovitostí pocházejí z počátku roku 2019. Uvádí-li žalobce, že z těchto důkazů je jasné, že dlužník již k okamžiku uzavření, popř. vkladování předmětné kupní smlouvy se žalovanou (přelom let 2016 a 2017), musel vědět, že z vad na etapě „C“ mu vzniknou dluhy, které nebude schopen splácet, soud k takovému kategorickému skutkovému závěru nedospěl. Ostatně ke kolaudaci předmětného domu „C“ došlo (a to úspěšně) až v březnu 2017.

31. Z trestního oznámení ze dne , datum, , že žalobce podal trestní oznámení na neznámého pachatele, které po obsahové stránce směřuje proti dlužníku a v něm působícím osobám. Dlužník dle žalobce úmyslně neplnil své závazky, docházelo k tunelování jeho majetku za účelem zmaření uspokojení pohledávek věřitelů (mj. převodem předmětného bytu do vlastnictví žalované). Z vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, , že předmětné trestní oznámení bylo založeno, neboť z uplatněných tvrzení neplyne podezření ze spáchání trestného činu. Na jednání dne , datum, žalobce uvedl, že proti předmětnému postupu OSZ žádným způsobem nebrojil, a ani v pozdější fázi řízení netvrdil, že by tak učinil či že by inicioval nové trestní oznámení.

32. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ke dni , datum, včetně výpisu ze sbírky listin, notářského zápisu č. N 344/2011, NZ 272/2011 ze dne , datum, a notářského zápisu č. N 433/2019, NZ 422/2016 ze dne , datum, včetně příloh, že , jméno FO, . , jméno FO, a p. , jméno FO, byli v úzkém obchodním kontaktu v souvislosti s touto společností, střídali se v pozicích jejích společníků i členů orgánů; o této spolupráci žalovaná v řízení ničeho neuváděla, a , jméno FO, . , jméno FO, se o ní nezmínil ani v žádné ze součinností jeho společností, ani při svém svědeckém výslechu.

33. Z celkem , hodnota, smluv o postoupení pohledávky (38 z nich předložila žalovaná – 4 z nich nejprve nekompletní; všechny a kompletní – vč. chybějících smluv z , datum, , z , datum, a z , datum, pak předložily společnosti , jméno FO, . , jméno FO, ), že společnosti , jméno FO, . , jméno FO, postoupily v období od , datum, do , datum, postupně na žalovanou celkem , hodnota, pohledávek za dlužníkem v celkovém objemu , částka, , jak bylo vypočteno v přílohách předmětné kupní smlouvy. Za žalovanou byly smlouvy podepisovány p. , jméno FO, jako předsedkyní představenstva. V naprosté většině se jednalo o pohledávky identifikované odkazem na konkrétní fakturu či faktury, cena postoupení se rovnala nominální výši pohledávky/pohledávek a měla být hrazena v den uzavření smlouvy v hotovosti. U smlouvy ze dne , datum, je pohledávka identifikovaná odkazem na fakturu č. , hodnota, (shodně s přílohou předmětné kupní smlouvy), ač číslo předmětné faktury je 20150068. Toto soud přikládá toliko administrativnímu pochybení při uzavření postupní smlouvy, z níž byl nesprávný údaj následně přepsán též do oznámení postoupení (do přílohy předmětné kupní smlouvy). Atypickou je pak především smlouva z , datum, . Kromě dvou „běžných“ pohledávek po , částka, je jí postupována též pohledávka ve výši , částka, , identifikovaná jako záloha na smlouvu o budoucí smlouvě kupní č. 1/201-U-B ze dne , datum, , uhrazenou dne , datum, , k níž dlužník vytavil daňový doklad k přijaté platbě č. , tel. číslo, ze dne , datum, . Atypický je také sjednaný způsob úhrady ceny za postoupení, kdy zde byla ujednána platba na bankovní účet postupitele (a pouze částka , částka, byla skutečně uhrazena převodem, zbytek byl oproti ujednání uhrazen v hotovosti, viz dále). Dále je atypickou smlouva z , datum, , v níž je bez bližšího rozvedení uvedeno, že spolu se třemi postupovanými pohledávkami na žalovanou „přechází“ též veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí smlouvě kupní č. 1/201-U-B ze dne , datum, . V této souvislosti zbývá připomenout, že v oznámení o postoupení (v příloze předmětné kupní smlouvy) je u smlouvy o smlouvě budoucí č. 1/201-U-B uvedeno, že pochází (až) ze dne , datum, , že záloha ve výši , částka, na jejím základě byla uhrazena (až) dne , datum, a že daňový doklad k této záloze byl vystaven dlužníkem (až) , datum, . Tyto rozpory v datech (v příloze kupní smlouvy oproti údajům v obou postupních smlouvách, zabývajících se smlouvou o smlouvě budoucí) zůstaly v řízení neobjasněny.

34. Bližší osvětlení okolností vzniku a dalšího osudu pohledávky ve výši , částka, na „záloze“ přinesly další listinné důkazy, zejm. ze součinností společností , jméno FO, . Ze smlouvy o výkonu daňového poradenství z , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., IČO , IČO, se zavázala společnosti , Anonymizováno, a.s., IČO , IČO, (odlišná společnost ze skupiny dlužníka) poskytovat služby z oboru účetnictví a daňového poradenství nejen této společnosti, ale také dlužníkovi a dalším dvěma společnostem ze skupiny, za což jí byla společnost , Anonymizováno, a.s. povinna hradit sjednanou odměnu. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z dohody o provedení zápočtu ze dne , datum, , že za období , datum, až , datum, nebyla společnosti , jméno FO, společností , Anonymizováno, a.s. fakturovaná odměna hrazena, a z celkem , hodnota, takto neuhrazených faktur disponovala společnost , jméno FO, . , jméno FO, za společností , Anonymizováno, a.s. pohledávkami v celkové výši , částka, . Společnost , jméno FO, . , jméno FO, tyto pohledávky za společností , Anonymizováno, a.s. ve výši , částka, postoupila dlužníkovi za sjednanou cenu , částka, . Pohledávku na úhradu ceny postoupení dlužník a společnost , jméno FO, . , jméno FO, započetli na „budoucí závazek z titulu úhrady zálohy na bytovou jednotku č. , hodnota, na pozemcích LV č. , hodnota, a č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , které jsou ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, .“. Z daňového dokladu č. , tel. číslo, z , datum, , že dlužník následně evidoval částku , částka, jako zálohu společnosti , jméno FO, . , jméno FO, na bytovou jednotku , právnická osoba, .2 v k.ú. , adresa, . Z knihy faktur ze závazků a pohledávek s úhradami z , datum, pro , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., že rovněž společnost , jméno FO, . , jméno FO, následně evidovala částku , částka, jako „zálohu“, a to ve vztahu k daňovému dokladu č. , tel. číslo, . Jak již bylo uvedeno výše, společnost , jméno FO, . , jméno FO, následně postoupila tuto pohledávku za dlužníkem smlouvou z , datum, na žalovanou. Žalovaná uhradila společnosti , jméno FO, . , jméno FO, úplatu za postoupení zálohy třemi platbami v celkové výši , částka, , jak soud zjistil ze zálohové faktury - daňového dokladu č. , hodnota, z , datum, , obsahujícího též odkaz na smlouvu o budoucí smlouvě kupní č. 1/201-U-B (bez uvedeného data uzavření). Jak soud zjistil z účetního deníku - seznam vět k postoupení pohledávek v celkovém objemu , částka, z , datum, včetně tří příjmových platebních dokladů, část úplaty za postoupení, jež měla být dle smlouvy z , datum, v celé částce , částka, uhrazena na účet postupitele, byla ve výši , částka, uhrazena hotově.

35. Ze smlouvy o vedení účetnictví a poskytování daňového poradenství z , datum, , smlouvy o vedení účetnictví a poskytování daňového poradenství z , datum, a generální plné moci z , datum, , že nadále již společnosti , jméno FO, . , jméno FO, poskytovaly služby z oboru účetnictví a daňového poradenství přímo na základě smluv, uzavřených s dlužníkem, který byl též povinen hradit za to sjednanou odměnu. Ze Seznamu záznamů z fakturace z , datum, včetně 68 faktur a ze Seznamu záznamů z fakturace z , datum, včetně 5 faktur, že společnosti , jméno FO, . , jméno FO, vystavily dlužníku mj. 49 předmětných faktur za služby daňového a účetního poradenství v celkové fakturované částce , částka, , jak jsou uvedeny v oznámeních o postoupení pohledávek (přílohách předmětné kupní smlouvy) a že o nich tyto společnosti účtovaly. Společnost , právnická osoba, vystavovala faktury za služby daňového a účetního poradenství dlužníkovi i nadále (počínaje fakturou č. f20160145), a to až do dubna 2018, kdy pohledávky z těchto faktur (v celkovém objemu , částka, ) však již nebyly předmětem postoupení na žalovanou a tedy ani zápočtu na kupní cenu předmětné jednotky.

36. Z , adresa, faktur ze závazků a pohledávek s úhradami z , datum, , z Účetního deníku - seznam vět k postoupení pohledávek z , datum, , z Účetního deníku - seznam vět s rozúčtováním z , datum, z Účetního deníku - seznam vět s rozúčtováním z , datum, a z Účetního deníku za období se zůstatky - účet 315100 ze dne , datum, , že a jak žalovaná účtovala o jednotlivých pohledávkách za dlužníkem, jak jí byly postupovány společnostmi , jméno FO, . , jméno FO, , a že a jak účtovala o úplatách vyplacených těmto společnostem za tyto pohledávky (v celkové objemu , částka, , jak odpovídá přílohám předmětné kupní smlouvy). Z Účetního deníku za období se zůstatky - účet 315100 ze dne , datum, , že a jak žalovaná účtovala o úhradě kupní ceny za předmětnou jednotku ve formě zápočtu na pohledávky za dlužníkem. Z Účetního deníku - seznam vět k bytové jednotce č. 177/5 ze dne , datum, , že a jak žalovaná předmětnou jednotku účetně odepisovala. Z Účetního deníku za období se zůstatky - účet 042011 ze dne , datum, , ze 3 inventárních karet majetku z , datum, a z 7 interních účetních dokladů, že a jak žalovaná účtovala o předmětné jednotce. Z účetního deníku - seznam vět k postoupení pohledávek v celkovém objemu , částka, z , datum, včetně tří příjmových platebních dokladů a z účetního deníku - seznam vět k postoupení pohledávek v celkovém objemu , částka, z , datum, včetně třinácti příjmových platebních dokladů, že na dílčí úplaty žalované za některé z pohledávek postoupených společnostmi , jméno FO, . , jméno FO, (v celkovém objemu , částka, ) byly společnostmi , jméno FO, vystaveny příslušné příjmové platební doklady, a že a jak žalovaná účetně tyto doklady evidovala.

37. Z Potvrzení o bezdlužnosti z , datum, , že dlužník, jako dosavadní vlastník předmětné bytové jednotky 177/5, neměl k tomuto datu žádné dluhy u Společenství vlastníků pro dům na pozemku parc. č. 285/6 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, /nyní , právnická osoba, /, IČO , IČO, (SVJ v domě, v němž se nachází předmětná jednotka, tedy subjekt odlišný od žalobce).

38. Z knihy faktur ze závazků a pohledávek s úhradami z , datum, pro , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o. a z knihy faktur ze závazků a pohledávek s úhradami z , datum, pro , právnická osoba, , že a jak společnosti , jméno FO, . , jméno FO, účtovaly o pohledávkách za dlužníkem (mj. o všech pohledávkách, které byly následně postoupeny žalované).

39. Ze součinnosti katastru nemovitostí - přípisu z , datum, včetně přehledu nabývacích a pozbývacích listin a příloh (4x přehled vlastnictví a jiných věcných práv, 1x evidence práv pro osobu, 8x výpis z katastru nemovitostí), jaký byl stav nemovitého majetku dlužníka k datu uzavření předmětné kupní smlouvy (, datum, ) a jak se tento stav následně měnil (a to k , datum, , , datum, a k , datum, ) až do , datum, . Z těchto listin je patrné, že dlužník v rozhodném období přelomu let 2016 a 2017 vlastnil poměrně rozsáhlý nemovitý majetek v , adresa, . Zejména se jednalo o 19 rozestavěných jednotek v budově na pozemku parc.č. 285/12 (etapa „C“). Dále šlo o „zbylé“ jednotky v budově na pozemku parc.č. 285/6 (etapa „B“) - předmětná bytová jednotka č. 177/5 a dále nebytová jednotka č. 177/19. Jednotky v této budově právně vznikly k , datum, , předmětná jednotka č. 177/5 byla prodána předmětnou kupní smlouvou a poslední jednotka dlužníka v budově - č. 177/19 - přestala být v majetku dlužníka k , datum, . Dlužník byl dále spoluvlastníkem dvou nebytových jednotek (č. P1 a č. , hodnota, ) – hromadných garáží – v budově postavené na pozemku parc.č. 285/6 (zřejmě šlo o etapu „D“, viz též dále výslech , jméno FO, . , jméno FO, ). K jednotce č. P1 náležel dlužníku spoluvlastnický podíl id. 9/20 a k jednotce č. , hodnota, náležel dlužníku spoluvlastnický podíl id. 13/24. Konečně byl dlužník vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, , jež zřejmě představovaly prostor pro budoucí dlužníkovu výstavbu, na kterou však již nikdy nedošlo. Všechny nemovitosti postupně odplývaly z dlužníkova majetku, a to s výjimkou nemovitostí na LV č. , hodnota, , které od , datum, představovaly jediný nemovitý majetek dlužníka; tím byly též k datu poskytnutí součinnosti, tedy k , datum, . Z již výše uvedeného usnesení exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, je pak zřejmé, že část předmětných nemovitosti na LV č. , hodnota, byla v majetku dlužníka ještě k , datum, , kdy měly být exekučně draženy k uspokojení pohledávky dalšího věřitele. Soud má z předmětných listin za to, že v rozhodném období přelomu let 2016 - 2017 měl dlužník takový nemovitý majetek, že bez dalšího nebylo lze předpokládat, že by jej uzavření předmětné kupní smlouvy na pouhou jednu bytovou jednotku mohlo (bez ohledu na výši kupní ceny) majetkově ohrozit, či že by mohlo krátit uspokojení věřitelů. Zejména ve vztahu k právě dokončované etapě „C“ je třeba podotknout, že – byť jednotky byly zajištěné zástavním právem banky (viz dále) a zjevně se alespoň k některým vztahovaly nároky budoucích kupujících (viz výše), bylo třeba předpokládat, že dlužník jejich prodejem realizuje zisk. Ostatně již z listin založených samotným žalobcem je evidentní, že dlužník měl – přinejmenším v některých žalobcem evidovaných případech (např. kupní smlouva ze dne , datum, ) – fakticky inkasovat až s poměrně značným odstupem po uzavření předmětné kupní smlouvy, a kupní cena tak nemohla být v té době „vytunelována“.

40. Ze součinnosti , právnická osoba, . (právního nástupce , právnická osoba, ., viz výše) – přípisu z , datum, a příloh (žádost o úvěr z , datum, , úvěrová smlouva č. 0004/2017 z , datum, , dohoda o způsobu vyplnění blankosměnky z , datum, , zástavní smlouva č. 0004/2017.1 z , datum, , návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí podaný , datum, , žádost o čerpání úvěru z , datum, a návrh na poskytnutí úvěru č. 0004/2017.ZP01), že , právnická osoba, . zajišťovala úvěrové financování developerského projektu dlužníka v etapě „C“. V roce 2015 poskytla banka úvěr na výstavbu etapy „C“ ve výši , částka, , se splatností , datum, , dlužník prostředky na výstavbu dále čerpal z půjčky od , jméno FO, . , jméno FO, ve výši , částka, a z půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, . Na přelomu let 2016 a 2017 dlužník banku požádal o dodatečný úvěr (na nákup a prodej , právnická osoba, a stavební práce) ve výši , částka, , který mu banka poskytla dne , datum, se splatností do , datum, . V řízení nebylo sporováno, že dlužník veškeré svá závazky k bance řádně splnil (úvěry splatil), toto bylo též prokázáno výslechy svědků. Úvěry banky byly zajištěny zástavním právem na nemovitostech dlužníka (toliko) v projektu „C“ – nejprve na pozemku parc.č. 285/3, následně na rozestavných jednotkách v tomto pozemku vymezených. Hodnotu zajištěného majetku banka odhadla na nejméně , částka, . Před poskytnutím dodatečného úvěru provedla banka obchodní analýzu a hodnocení rizik, kdy mj. zjistila, že dlužník má závazky po splatnosti v hodnotě , částka, či že společnost , Anonymizováno, a.s. čelí insolvenčnímu návrhu, přesto po vyhodnocení zjištěných okolností úvěr poskytla, mj. proto, že odhadovaný výnos z prodeje všech jednotek v etapě „C“ činil , částka, . Co se týká výše zmíněného bytu č. C1.05 (svými vlastnostmi nejvíce podobného předmětnému bytu č. 177/5 v projektu „B“), pak banka stanovila jeho minimální prodejní cenu na pouhých , částka, .

41. Z výpisu žalobce z veřejného rejstříku, že tento vznikl , datum, (tedy až po uzavření předmětné kupní smlouvy) a až do února 2018 v něm však vykonával funkci statutárního orgánu developer, tedy dlužník. Z výpisu žalované z veřejného rejstříku, že vznikla , datum, a do , datum, měla sídlo na adrese Na , Anonymizováno, 1040, , adresa, . Jako jediný akcionář je od , datum, zapsán p. , jméno FO, , který vykonává též funkci předsedy představenstva (od , datum, do , datum, a od , datum, nadále). V období od , datum, byla členkou představenstva p. , jméno FO, , od , datum, do , datum, byla předsedkyní představenstva. Z výpisu dlužníka z veřejného rejstříku, že vznikl dne , datum, pod firmou , právnická osoba, ., od , datum, do , datum, byl zapsán pod firmou , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. a od , datum, doposud opět pod firmou , právnická osoba, . , jméno FO, . , jméno FO, byl předsedou představenstva od vzniku dlužníka až do , datum, ., kdy jej ve funkci vystřídal pan , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, byl zapsán jako jediný akcionář dlužníka od , datum, do , datum, . Členem představenstva dlužníka byl mj. též p. , jméno FO, , a to od , datum, do , datum, , předtím byl od , datum, do , datum, předsedou dozorčí rady. , jméno FO, byla členkou představenstva dlužníka od , datum, do , datum, a členkou dozorčí rady dlužníka je od , datum, doposud. Z výpisu společnosti , právnická osoba, z veřejného rejstříku, že vznikla , datum, pod firmou , Anonymizováno, , s.r.o., od , datum, byla zapsána pod firmou , právnická osoba, , adresa, s.r.o. a od , datum, doposud pod firmou , právnická osoba, , jméno FO, se stal společníkem , datum, s podílem 20 % a je jím doposud, druhá společnost , jméno FO, . , jméno FO, , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o. se stala společníkem , datum, s podílem 80% a je jím doposud. Jediným jednatelem je , jméno FO, . , jméno FO, od , datum, doposud. Z výpisu společnosti , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o. z veřejného rejstříku, že vznikla , datum, pod firmou , jméno FO, – , právnická osoba, ., od , datum, je zapsána pod firmou , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o. Jediným společníkem je po celou dobu , jméno FO, . , jméno FO, , který je po celou dobu též jednatelem, a to s výjimkou období od , datum, do , datum, jednatelem jediným.

42. Ze společného vyjádření společností , jméno FO, . , jméno FO, z , datum, , jakým způsobem probíhala spolupráce , jméno FO, . , jméno FO, a jeho společností s dlužníkem a dalšími společnostmi ze skupiny okolo , jméno FO, . , jméno FO, . Od roku 2007 do dubna 2011 poskytoval služby skupině přímo , jméno FO, . , jméno FO, , následně společnost , právnická osoba, , jméno FO, s.r.o., od , datum, pak společnost , právnická osoba, Do konce března 2012 bylo fakturováno společnosti , Anonymizováno, a.s., následně již dlužníkovi. , právnická osoba, fakticky zajišťoval , jméno FO, . , jméno FO, , účetní služby (poskytované od , datum, ) paní , jméno FO, . Kromě , jméno FO, . , jméno FO, se za dlužníka na spolupráci podílela paní , jméno FO, , kterou v roce 2015 vystřídala paní , jméno FO, ; tyto jednaly s p. , jméno FO, ve věcech účetních - předávání a chystání dokladů a vystavování faktur. V roce 2011 došlo k dohodě mezi , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na předmětný byt, kdy dlužník (původně též , Anonymizováno, a.s.) nebudou hradit vystavované faktury za služby, které se budou kumulovat jako záloha na kupní cenu bytu. V srpnu 2012 již , jméno FO, . , jméno FO, o byt zájem neměl a dojednal se žalovanou, že převezme pozici budoucího kupujícího; proces nehrazení faktur dlužníkem bude nadále stejný a společnosti , jméno FO, . , jméno FO, budou postupovat své pohledávky za dlužníkem na žalovanou. Od května 2016 až do ukončení spolupráce s dlužníkem , datum, již dlužník hradil faktury společnosti , jméno FO, . , jméno FO, běžným způsobem. Za dobu spolupráce s dlužníkem nezaznamenaly společnosti , jméno FO, . , jméno FO, indicie o budoucí úpadkové situaci dlužníka, šlo o řádně fungující společnost realizující developerské projekty.

43. Jelikož se společnosti , jméno FO, . , jméno FO, ve společném vyjádření z , datum, nevyjádřily k otázce soudu, zda poskytovaly daňové a účetní služby též žalované, byly na to soudem dotazovány opakovaně. V podáních ze dne , datum, se obě společnosti vyjádřily tak, že v období 6/2012-12/2017 „nedohledaly žádnou vystavenou fakturu“ na žalovanou, a z toho „usuzují“ že takové služby žalované neposkytovaly.

44. Soud jako svědka vyslechl , jméno FO, . , jméno FO, , bývalého jediného akcionáře a bývalého předsedu představenstva dlužníka. Ten uvedl, že společnost , právnická osoba, . (dlužníka) koupil cca v roce 2007, cca v letech 2015-2016 do společnosti majetkově vstoupil p. , jméno FO, se svými spolupracovníky, svědkovi zůstal podíl cca 25%, a i ten cca v letech 2018-2019 převedl p. Večerkovi; pak se již o společnost dále nezajímal. Po celou dobu svého působení byl svědek členem statutárního orgánu, v době působení p. , jméno FO, ve společnosti byl též on členem statutárního orgánu. P. , jméno FO, se svými spolupracovníky do společnosti vstupovali proto, že se společnost začala rozvíjet a tito pánové přišli s možnostmi zajímavých nových zakázek, avšak jejich podmínkou bylo, že se budou na společnosti podílet též majetkově. S p. Večerkem svědek v žádném bližším kontaktu nebyl a není, možná se s ním někdy zahlédl na stavbě. , jméno FO, je svědkova manželka; po prodeji akcií z jeho strany se na chodu dlužníka žádným způsobem nepodílela, neúspěšně se snažila o uvolnění z funkce v dozorčí radě, ale ze strany dlužníka nebylo reagováno.V rámci developerské výstavby dlužníka v , adresa, byly vystavěny , právnická osoba, /etapy, označované , právnická osoba, a D. Co se týká domů s byty (, právnická osoba, a C), pak projekt „A“ byl zahájen v roce 2010, dokončen koncem roku 2012 nebo v roce 2013, projekt „B“ byl zahájen 2014 a dokončen 2016 nebo 2017 a projekt „C“ byl zahájen 2015 nebo 2016, dokončen snad 2017. Budova „D“ je garážový dům, který byl průběžně stavěn spolu s prvními dvěma etapami a byl dokončen spolu s etapou „B“; garážová stání v něm však byla převáděna i kupujícím z etapy „C“.Účetnictví společnosti již asi svědek nemá. Účetnictví dělala účetní společnost , jméno FO, . , jméno FO, a pravděpodobně předala doklady dál, v konečném důsledku tedy pravděpodobně panu Večerkovi. S , jméno FO, . , jméno FO, se svědek seznámil někdy v letech 2006-2008, kdy začal poskytovat služby daňového a účetního poradenství pro společnost , Anonymizováno, a.s., a jelikož svědek působil ve více společnostech, tak , jméno FO, . , jméno FO, postupně přebíral agendu i pro tyto společnosti. Spolupracují dodnes, neboť v jedné ze společností svědka stále tyto služby daňového a účetního poradenství poskytuje. Co se týká jejich osobního vztahu, pak ten je daný na pracovní bázi, společně se nevídají, komunikují prostřednictvím e-mailu ve věcech účetních a daňových.Snad někdy v letech 2012-2013 projevil , jméno FO, . , jméno FO, zájem o koupi menší garsonky od dlužníka, šlo snad o byt označený 1.2, v etapě „B“ . Dlužník a jedna ze společností , jméno FO, . , jméno FO, na to uzavřeli písemnou smlouvu; tu svědek nemá, byla pravděpodobně předána dál spolu s účetnictvím. Zda měla smlouva nějaké kódové označení neví, byla to určitě jedna z prvních smluv uzavíraných na jednotky v etapě „B“. Budoucí kupní cena byla stanovena cca , částka, a jednalo se o cenu katalogovou, tedy za jakou by jednotku i jinak nabízeli na trhu. , jméno FO, . , jméno FO, zaplatil tehdy nějakou zálohu, snad 350 nebo 390 tisíc korun, a později přišel s tím, že by se zbytek ceny mohl řešit zápočtem vzájemných závazků, a ať mu tedy dlužník přestane proplácet faktury; na tom se jednoznačně dohodli, byť uzavření písemné smlouvy si svědek nevybavuje. Výstavba projektu se komplikovala a pozdržela, zahájeno bylo snad v roce 2014. Dříve, než byl příslušný dům dokončen, přišel , jméno FO, . , jméno FO, s tím, že on si již jednotku kupovat nechce, ale že má za sebe náhradu – žalovanou, na níž postoupí své pohledávky za dlužníkem. Svědek, resp. dlužník s tímto souhlasil, na tomto se s , jméno FO, . , jméno FO, , resp. jeho společností dohodli; uzavření písemné smlouvy o tom si svědek nevybavuje, neví ani, zda byla písmeně uzavřena nová smlouva mezi dlužníkem a žalovanou. Byla však jistě uzavřena písemná kupní smlouva mezi dlužníkem a žalovanou, za dlužníka ji podepisoval svědek. Zda, kdo a jak oznamoval dlužníku postupování pohledávek společností , jméno FO, . , jméno FO, za dlužníkem na žalovanou si již svědek nepamatuje, ale v kupní smlouvě byly zápočty ošetřeny; správnost zápočtů zajišťoval sám svědek, jinak celou záležitost vyřizovala jeho asistentka, paní , jméno FO, . Služby společností , jméno FO, . , jméno FO, , k nimž se vztahovaly následně postupované pohledávky, bylo poskytovány řádně, bez výhrad ze strany dlužníka. Společnost , jméno FO, . , jméno FO, i po provedení zápočtu nadále poskytovala dlužníkovi služby. Svědek si nepamatuje, zda se v rámci jednání a uzavírání kupní smlouvy nějakým způsobem dlužník zajímal o to, zda pohledávky žalované za ním nejsou již promlčeny. Zda byla kupní cena v kupní smlouvě se žalovanou totožná s budoucí kupní cenou ujednanou v rezervační smlouvě s , jméno FO, . , jméno FO, si svědek nepamatuje; v rezervační smlouvě snad mohla být o něco nižší, což snad mohlo souviset s následujícím růstem DPH. Výsledkem zápočtu byl nějaký přeplatek, asi 15-20 tisíc, který měl ještě dlužník žalované vrátit; zda k tomu skutečně došlo si svědek nepamatuje.Co se týká žalované, resp. jejích statutárních orgánů, tak ty svědek v zásadě nezná, s nikým ze společnosti žalované osobně nejednal, možná se viděl s nějakou paní, ale nepamatuje si. Žalovanou jako kupujícího zprostředkoval , jméno FO, . , jméno FO, , dříve o ní svědek vůbec nevěděl, a věci okolo kupní smlouvy vyřizovala za dlužníka p. , jméno FO, .Co se týká finanční situace dlužníka na přelomu let 2016-2017, svědek má za to, že dlužník podstatné dluhy neměl, neboť na počátku roku 2017 obdržel další úvěr od , právnická osoba, . na financování dostavby etapy „C“; byly pravděpodobně nějaké dluhy vůči dodavatelům, které se při developerské výstavbě vyskytují běžně. O dluzích vůči žalobci svědek neví ničeho. , právnická osoba, “ byl nejprve financován úvěrem od kampeličky, následně refinancován úvěrem od , právnická osoba, .; projekt „C“ byl od počátku financován , právnická osoba, ., přičemž se jednalo o zdroj financí, z něhož byla pokryta převážná část nákladů výstavby. Podklady k žádosti o úvěr zpracovávaly společnosti , jméno FO, . , jméno FO, . Zástavou byly vždy pouze nemovitosti v příslušné úvěrované etapě, popř. včetně souvisejících pozemků, žádné jiné nemovitosti. Veškeré pohledávky , právnická osoba, . z úvěrového financování byly dlužníkem řádně splaceny.Ohledně smlouvy o sponzorském daru Městské části , adresa, svědek uvedl, že takový závazek dlužníka zde byl, avšak městská část činila vůči dlužníku nějaké kroky, snad ve správním řízení; zároveň mu nenahradila výdaje, které v jejím zájmu vynaložil na vybudování pozemní komunikace. Je nicméně též možné, že v době splatnosti neměl dlužník volné prostředky, svědek si to již nepamatuje. Každopádně mezi dlužníkem a městkou částí byly nedořešené záležitosti, snad došlo i k dohodě o posunu splatnosti daru.Při výstavbě etapy „C“ vznikly problémy s generálním dodavatelem/zhotovitelem, který neodváděl kvalitní práci a měl veliká zpoždění. Dlužník pak započítával nároky ze smluvních pokut na odměnu zhotovitele. Zhotovitel slíbil problémy vyřešit, ale neučinil tak, dlužník musel od smlouvy dlužník odstoupit a projekt „C“ dokončit sám za pomoci dílčích dodavatelů – menších společností a řemeslníků. Tyto záležitosti již za dlužníka více řešil p. , jméno FO, .

45. Svědek , jméno FO, uvedl, že v počátcích (přibližně 10 let zpět) byl věřitelem dlužníka, když , jméno FO, . , jméno FO, , respektive dlužníkovi, půjčil peníze na dokončení etapy „B“, kterou se nepodařilo rozprodat tak, aby byly pokryty všechny náklady; v projektech byly též problémy z doby působení , jméno FO, . , jméno FO, . Dlužníku hrozila insolvence, a to proto, že měl několik věřitelů včetně splatného úvěru u banky. Finanční prostředky dlužníku poskytoval postupně, tak, jak byly potřeba. Nejprve na nějaké nižší dluhy, to se jednalo o částku přibližně , právnická osoba, 000 Kč, když předmětné dluhy svědek skoupil, a následně na dokončení výstavby etapy „B“ asi , částka, ; svědek a jeho společnost se také za dlužníka zaručily u , právnická osoba, . Z těchto důvodů následně svědek do společnosti dlužníka majetkově vstoupil, kdy se stal vlastníkem některých akcií. Byl též v určitých obdobích členem dozorčí rady a představenstva. Do společnosti dlužníka vstupoval sám, neměl další spolupracovníky. Dohlížel v těchto pozicích na dokončení etapy „C“. Poté, co mu byly , jméno FO, . , jméno FO, , respektive dlužníkem, investované finanční prostředky vráceny, tak svou účast ve společnosti ukončil; je tomu přibližně čtyři nebo pět let nazpět. Akcie byly převedeny zpět na , jméno FO, . , jméno FO, . Jeho majetková účast ve společnosti dlužníka v tomto směru tedy měla charakter v zásadě podmíněného dočasného převodu. , jméno FO, . , jméno FO, následně společnost dlužníka prodal, nejspíše panu Večerkovi, a ta poté špatně skončila.S p. Večerkem svědek jednal, a to asi rok po tomto prodeji. Původní kontakt byl ze strany p. Večerka, který po svědkovi zjišťoval informace ohledně etap „B“ a „C“ a vztahů, které v projektu měl , jméno FO, . , jméno FO, , neboť ten s p. Večerkem příliš nekomunikoval. Následně svědek s p. Večerkem jednal též o osudu pozemní komunikace ve vlastnictví dlužníka. Společnost svědka (, jméno FO, Group, a. s.) po jeho odchodu ze společnosti dlužníka koupila pozemek s touto komunikací sousedící, na němž má zájem realizovat vlastní projekt, a měla zájem pozemní komunikaci, zatíženou exekucí pro pohledávku finančního úřadu za dlužníkem, odbřemenit. Pohledávka finančního úřadu za dlužníkem vznikla cca půl roku po ukončení účasti svědka ve společnosti dlužníka, a to tak, že mezi dlužníkem a finančním úřadem existoval spor o správné sazbě DPH na některé jednotky, a dlužníku mezitím naběhly úroky z neodvedené DPH; též proto je dlužník nyní evidován jako tzv. nespolehlivá osoba. Jednání svědka s p. Večerkem a s finančním úřadem nicméně nikam nevedla. P. , jméno FO, na dluh finančnímu úřadu hradil z výnosu prodeje zbylých parkovacích stání. V současné době probíhá exekuční dražba předmětné komunikace a společnost svědka má zájem o její nabytí.Žalobce svědek zná, společně s , jméno FO, . , jméno FO, jej zakládali. Žalovanou ani osoby v ní působící nezná, povědomý je mu jen název společnosti. Ostatně s kupujícími se osobně nestýkal, podpisoval pouze s , jméno FO, . , jméno FO, kupní smlouvy, a to navíc až poté, kdy byl zapsán jako člen statutárního orgánu dlužníka. Rezervační smlouvy pro dlužníka uzavíraly realitní kanceláře, byty měly svá kódová označení. O převodu konkrétně předmětného bytu na žalovanou nic bližšího neví, v době uzavření jako člen statutárního orgánu zapsán nebyl, a tak ji nepodepisoval. Po nahlédnutí do předmětné kupní smlouvy svědek uvedl, že kupní cena se mu zdá poněkud nízká, má za to, že obdobné byty v etapách „B“ a „C“ se prodávaly spíš za cenu okolo , částka, . Cena za metr čtvereční se pohybovala dle jeho odhadu okolo , částka, až , částka, , zatímco dle předmětné kupní smlouvy vychází spíše na cca , částka, . O započítávaných pohledávkách žalované nic neví, nevzpomíná si, že by měl dlužník žalovanou jako věřitele. Svědek si však vzpomněl na předmětný byt – byl takový „sporný“, neboť mu , jméno FO, . , jméno FO, k němu sdělil, že k němu má nějaký vztah , jméno FO, . , jméno FO, . Při jednání mezi svědkem a , jméno FO, . , jméno FO, ohledně předmětného bytu bylo ujednáno, že zůstane „k dispozici“ , jméno FO, . , jméno FO, , aby s ní naložil dle svých úvah, což bylo spojeno s dohodou o vzájemném vyrovnání mezi svědkem a , jméno FO, . , jméno FO, . Takovýchto jednotek bylo více, snad čtyři, které si svědek a , jméno FO, . , jméno FO, takto rozdělili a vypořádali a nabyly je následně s nimi zpřísněné osoby, jež měly za dlužníkem pohledávky, zápočtem na kupní cenu. O vztahu , jméno FO, . , jméno FO, k žalované neví ničeho, neví ani, že předmětný byt nabyla právě žalovaná., jméno FO, . , jméno FO, svědek zná, v době svého působení ve společnosti dlužníka se s ním scházel cca jednou za půl roku, když , jméno FO, . , jméno FO, přijel ze svého působiště na Moravě za , jméno FO, . , jméno FO, . Se svědkem pak řešil otázky daní, účetních uzávěrek dlužníka apod. Jednalo se o jejich veškerý kontakt, žádný bližší vztah spolu neměli; po ukončení působení svědka ve společnosti dlužníka dále v kontaktu nebyli. Ohledně plateb za služby společností , jméno FO, . Vragy má za to, že probíhala běžná fakturace, alespoň některé faktury byly též proplaceny. Když svědek vstupoval do společnosti dlužníka, měl dlužník nějaké dluhy vůči , jméno FO, . , jméno FO, , ale to si řešil , jméno FO, . , jméno FO, , dohoda byla snad taková, že , jméno FO, . , jméno FO, nebude závazky vymáhat nebo že se vypořádají po skončení projektu.Finanční situace dlužníka, v době vstupu svědka, nebyla dobrá. Když do společnosti dlužníka svědek majetkově vstupoval, nechal si udělat podrobný audit. Bylo zjištěno, že dlužník je zadlužený (např. scházely finance vybrané od zájemců předem na cca 4-5 jednotek v etapě „B“), ale že v případě řádné realizace etap „B“ a „C“ může být investice zisková, v řádu jednotek milionů. Při svém vstupu si svědek též právně zajistil, aby mohl na dlužníka dohlížet. Pohledávky za dlužníkem, o nichž věděl z auditu, svědek skoupil. Nicméně v průběhu doby se objevovaly další historické závazky z doby působení , jméno FO, . , jméno FO, („kostlivci ve skříni“), řada z nich neobvyklá nebo podezřelá. Okolo se pohybovaly nějaké rusky mluvící osoby, které například uváděly, že dlužníku či , jméno FO, . , jméno FO, půjčily peníze či že mají koupený byt, který ani neexistoval. Svědek tak při svém vstupu věděl cca asi jen o 10 % celkových dluhů. Řadu těchto dluhů (cca ½) se svědkovi podařilo vyřešit, neboť nebyly důvodné či prokazatelné, ostatní skoupil, aby bylo umožněno financování dokončení projektu bankovním úvěrem. Nejednalo se o dluhy, které by snad indikovaly vyvádění majetku – spíše šlo o nesprávné obchodní vedení , jméno FO, . , jméno FO, . Ten např. místo toho, aby se bránil sporné pohledávce generálního zhotovitele etapy „A“, tak podepsal uznání dluhu. , jméno FO, . , jméno FO, není žádný podvodník, je spíše příliš důvěřivý. Když svědek ze společnosti dlužníka vystupoval, neměl dlužník žádné dluhy a jednotky z developerské výstavby byly rozprodané; v nemovitém majetku dlužníka tehdy zbývala nějaká parkovací stání a již zmíněná pozemní komunikace. Svědek své zisky a ztráty z působení ve společnosti dlužníka hodnotil v konečném důsledku cca na nulu. Dividendy nikdy vypláceny nebyly a svědkovi v zásadě byly pouze vráceny peníze, které do společnosti napůjčoval; vše bylo účetně podchyceno a vypořádáno, např. prostřednictvím zápočtů. Kdyby již původně věděl o všech dluzích dlužníka, do projektu by nevstoupil.Svědek ví o dluzích dlužníka, vzniklých z titulu sponzorského daru vůči Městské části , adresa, , i o dalších dluzích dlužníka vůči městské části. Tyto dluhy od městské části svědek (jeho společnost) odkoupil ještě před odchodem ze společnosti dlužníka, v zájmu zlepšení svých vztahů s městskou částí. Jelikož toto považuje za investici do budoucna, předmětný závazek ani nehodnotí jako dluh dlužníka. Svědek ví obecně o dluzích dlužníka vůči žalobci – snad se týkaly problémů s ústředním vytápěním – avšak ty vznikly až cca 2 roky po ukončení jeho působení ve společnosti dlužníka.Účetnictví dlužníka měl svědek k dispozici k nahlížení v době svého působení ve společnosti dlužníka; účetní doklady a smlouvy byly v sídle dlužníka u , jméno FO, . , jméno FO, , pro společnost poskytoval služby též , jméno FO, . , jméno FO, jako daňový poradce. O dalším osudu účetnictví dlužníka svědek neví.Generálním dodavatelem/zhotovitelem etapy „B“ byla společnost Skanska a etapy „C“ společnost Raeder & Falge. Při zhotovování etapy „C“ nedodržoval zhotovitel termíny ani technologické postupy a spolupráce musela být dlužníkem ukončena. Termíny u etapy „B“, sjednané ve smlouvách, uzavřených po vstupu svědka do společnosti dlužníka, byly dodrženy; to se netýká několika rezervačních smluv uzavřených dříve, kde lhůty pro uzavření kupních smluv končily již přibližně v době vstupu svědka do společnosti dlužníka. Zda bylo prodlení u projektu „C“ si svědek nepamatuje, pokud bylo, tak v řádu měsíce nebo dvou.Financování developerské výstavby dlužníka bylo zajištěno z úvěrů od , právnická osoba, . Dlužník dle názoru svědka úvěr obdržel díky dobrému ratingu svědka, který se za úvěr zaručil. Banka při financování projektu stanovila minimální prodejní ceny jednotek, tak se to dělá vždy; takto stanovená cena představuje cca 60-70% tržní ceny. Tomu odpovídá i minimální cena za metr čtvereční, byla-li bankou stanovena na , částka, .

46. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že do společnosti dlužníka ji přivedl její manžel, , jméno FO, . , jméno FO, , někdy v letech 2011-2012. Byť byla formálně též členkou představenstva, tak se v zásadě žádných zasedání apod. neúčastnila, fakticky fungovala nejprve jako sekretářka/administrativní pracovnice, později jí , jméno FO, . , jméno FO, naučil též zadávat údaje do účetního systému a vystavovat faktury; další nakládání s účetními daty již bylo na společnostech , jméno FO, . , jméno FO, . Když později manžel ze společnosti dlužníka vystoupil, ukončila i ona svou faktickou činnost a chtěla vystoupit též ze svého působení v orgánech, ale pro nespolupráci dlužníka se jí to doposud nepodařilo. Účastníky řízení nezná, nezná ani p. Večerka; s p. , jméno FO, se sice někdy mimoděk potkala, když měl schůzku s , jméno FO, . , jméno FO, , spolu však nikdy nejednali, úkoly jí nezadával on ani , jméno FO, . , jméno FO, , to činil vždy , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, zná zběžně a jen pracovně, za jeho společnosti se svědkyní zpravidla jednala p. , jméno FO, . Účetnictví dlužníka ani smlouvy svědkyně k dispozici nemá, kde přesně jsou neví. O finanční situaci dlužníka, o kupních cenách bytů ani o financování jeho developerské činnosti apod. neví svědkyně ničeho (s výjimkou toho, že dlužník měl úvěry u bank), to si vždy řešil , jméno FO, . , jméno FO, ; ona je učitelka, těmto věcem nerozumí a řešila pouze administrativu. Pamatuje si nicméně, že ohledně faktur od společností , jméno FO, . , jméno FO, byla nějaká dohoda, že se nemají proplácet a namísto toho bude převeden byt, detaily nezná. Svědkyně i v současnosti pro , jméno FO, . , jméno FO, zajišťuje administrativu, a to ve společnosti , právnická osoba, . Pro tuto společnost poskytuje nadále služby též , jméno FO, . , jméno FO, .Ve smlouvách o smlouvě budoucí byl stanoven harmonogram plateb, a když nastal čas na další úhradu, vystavila svědkyně na ně faktury; ne vždy měla přitom konkrétní smlouvu též fyzicky k dispozici. Do systému též zadávala došlé faktury. Nic složitějšího, např. nějaké zápočty apod. ve společnosti dlužníka nečinila, složitější věci zajišťovaly společnosti , jméno FO, . Předestřená předmětná kupní smlouva je standardní, s výjimkou způsobu úhrady kupní ceny zápočtem. O postoupení práv na uzavření předmětné kupní smlouvy z , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou neví nic bližšího, jen má za to, že k něčemu takovému došlo. Jak byla v konkrétním případě stanovena výše kupní ceny neví. Pokud ví, tak u starších projektů byla kupní cena v kupní smlouvě shodná s budoucí kupní cenou dle smlouvy o smlouvě budoucí; až u současných projektů dochází k nárůstu mezi rezervačními smlouvami a pozdějšími smlouvami z důvodu nárustu cen materiálu apod. Smlouvy se v kopii zakládaly do šanonů ve společnosti dlužníka a originály se posílaly společnosti , jméno FO, . , jméno FO, . Smlouva o smlouvě budoucí na předmětný byt nejspíše uzavřena byla, ale nic bližšího o tom neví.

47. Soud vyslechl též svědkyni paní , jméno FO, . Ta uvedla, že byla zaměstnána ve společnosti dlužníka cca od roku 2013 cca do roku 2018, a to jako asistentka , jméno FO, . , jméno FO, . Škála jí vykonávaných činností byla široká - příprava projektů (zejména jednání s klienty a také objednávky matriálu), příprava faktur pro účetní a podobně; takto pro , jméno FO, . , jméno FO, pracovala nejen ve společnosti dlužníka, ale též v dalších společnostech ze skupiny. Spolupráce s , jméno FO, . , jméno FO, neskončila příliš v dobrém, když jí po určitou dobu v závěrečné fázi neplatil mzdu (i když ta nakonec byla po skončení pracovního poměru postupně doplacena). V té době ji též nechal , jméno FO, . , jméno FO, na holičkách, když spolu měli vést ustavující schůzi SVJ (žalobce), jehož byl dlužník statutárním orgánem. Členové žalobce a nově volení členové jeho statutárního orgánu chtěli důrazně řešit technické problémy s domem, ale , jméno FO, . , jméno FO, pouze přinesl podklady které napodepisoval, řešení vypjaté situace nechal na svědkyni a odešel. Když svědkyně ze společnosti dlužníka odcházela, , jméno FO, . , jméno FO, v ní ještě působil, p. , jméno FO, už nikoli; zda dlužníkovi v té době ještě poskytoval služby , jméno FO, . , jméno FO, si již nepamatuje. O , jméno FO, . , jméno FO, a jeho společnostech ví, ale osobně se ním viděla snad jen jednou, většinou jednal s , jméno FO, . , jméno FO, na Moravě. Po cca měsíci po svém odchodu pak začala pracovat pro p. , jméno FO, (resp. pro spol. , jméno FO, group, dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která byla v určitou dobu převedena z , jméno FO, . , jméno FO, na p. , jméno FO, a přejmenována), který si ji de facto „přetáhl“. Společnosti , jméno FO, . , jméno FO, poskytovaly účetní a daňové služby též společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , po jejím převodu na p. , jméno FO, si ale tento sehnal jiné poradce a účetní, kteří byli blíže. , jméno FO, . , jméno FO, později společnost dlužníka snad prodal či daroval, každopádně v ní již nepůsobil. Jméno p. Večerka zná, ale nikdy s ním do kontaktu nepřišla. Co se týká působení p. , jméno FO, ve společnosti dlužníka, svědkyně o tom nic konkrétního neví, může si pouze domýšlet. Domnívá se, že p. , jméno FO, se s , jméno FO, , , jméno FO, znal již dříve, z jiných projektů , jméno FO, . , jméno FO, , a že do společnosti dlužníka vstoupil proto, aby této společnosti pomohl z finančních problémů souvisejících s jinými projekty.Ohledně žalované si svědkyně obecně vybavuje, že kupovala byt v etapě „B“. Úkolem svědkyně bylo též předávat byty kupujícím, a ona předávala též byt žalované, za níž při tom komunikovala e-mailem s p. , jméno FO, (technikálie typu podání na katastr, přepis energií...) a fakticky byt předávala p. , jméno FO, , kterého přitom viděla poprvé; jinak se se žalovanou a jejími představiteli nezná. Svědkyně si vybavuje, že na předmětný byt měl písemnou smlouvu o smlouvě budoucí , jméno FO, . , jméno FO, ; tato smlouva určitě fyzicky existovala, měla ji v ruce, byť na obsah vč. kupní ceny, datum uzavření ani její další osud si již nepamatuje, kde se nachází neví. Mezi , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, byla dohoda, že společnostem , jméno FO, . , jméno FO, nebudou propláceny faktury a namísto toho měl , jméno FO, . , Anonymizováno, dostat jeden z bytů. Byt však následně kupovala žalovaná; proč došlo k postoupení smlouvy o smlouvě budoucí z , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou svědkyně neví. Mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a předmětné kupní smlouvy uplynula poměrně dlouhá doba, nebyl to např. půlrok apod., jak tomu bývalo obvykle. Poměrně dlouhá doba uplynula též mezi předáním většiny bytů v etapě „B“ a předáním bytu předmětného. Výše kupní ceny se zásadně ve smlouvách dlužníka nelišila mezi smlouvou o smlouvě budou í a smlouvou kupní, s výjimkou případných změn v sazbě DPH. Po předestření předmětné kupní smlouvy svědkyně potvrdila autenticitu smlouvy s tím, že ručně psaný text o podpisovém vzoru na straně 8 psala právě ona. Ohledně příloh kupní smlouvy – oznámení o postoupení pohledávek ze společností , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou – vidí svědkyně poprvé až u soudu, což však neznamená, že by ke smlouvě přiloženy nebyly. Svědkyně kupní smlouvy nečetla a nestudovala, nejvýše je někdy fyzicky donesla na katastr. Se žalovanou neřešila ani zbývající obsah předmětné kupní smlouvy, kupní cenu, jakékoli zápočty apod., to se svědkyně netýkalo. Obecně neřešila texty kupních smluv, pouze byty předávala, sepisovala protokoly, přepisovala energie apod. Pro projekt existoval vzor kupní smlouvy, který se jen upravoval pro jednotlivé kupující; to činil , jméno FO, . , jméno FO, . Svědkyně pak od p. , jméno FO, obdržela rozdělení kupní ceny na jednotlivé části (byt, pozemek, DPH…) a tyto údaje do příslušné předpřipravené smlouvy doplnila. Zda byl tento postup též u předmětné kupní smlouvy se žalovanou se svědkyně není jistá, je možné, že nikoli, neboť se jednalo spíše o záležitost , jméno FO, . , jméno FO, . Svědkyně neví, zda se žalovaná zajímala o text kupní smlouvy apod. Svědkyně neví nic bližšího o postupování pohledávek společností , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou, kromě toho, že k něčemu takovému docházelo, dílčí oznámení o postoupení pohledávek se jí do ruky nedostávala; takové věci si řešil , jméno FO, . , jméno FO, . O přeplatku ze zápočtu , částka, svědkyně neví ničeho, ani, zda byl uhrazen. Kupní cena v předmětné kupní smlouvě se svědkyni zdá velmi nízká, jde však jen o její pocit, kupní ceny v ostatních smlouvách si nepamatuje, ale byly určitě vyšší. Faktury, které chodily do společnosti dlužníka, zpracovávala p. , jméno FO, . Faktury byly nejprve v Čimicích, kde bylo sídlo dlužníka, a vždy, když se nashromáždily, tak je , jméno FO, . , jméno FO, odvážel sebou domů na Moravu, pravděpodobně je předával , jméno FO, . , jméno FO, . Co se týká dokumentace k projektům - například kupní smlouvy, rezervační smlouvy apod. - tak ty byly v sídle společnosti v Čimicích. Jaký byl další osud dokumentů neví, ze společnosti dlužníka odcházela dříve, než , jméno FO, . , jméno FO, tuto společnost převedl dále.Ohledně finanční situace dlužníka na přelomu let 2016-2017 svědkyně uvedla, že o tom ničeho neví, o takové věci se nezajímala. Do sídla dlužníka se v závěrečné fázi, před odchodem svědkyně, dostavovaly i podezřelé osoby, rusky mluvící a podobně. Dokonce došlo i k vypjatějším incidentům, kdy musela hrozit voláním policie. Nemá nicméně ve zvyku se vyptávat na věci, do kterých jí nic není, a tady o tom nemá bližší informace. Zda byl projekt ziskový či ztrátový nedokáže posoudit, není ekonom. Nicméně co se týká etapy „C“ (dříve ve společnosti dlužníka nepůsobila, resp. u etapy „B“ již jen předávala prodané a dokončené byty), tak s ním byly spojeny určité problémy, a to na straně hlavního dodavatele, společnosti Raeder & Falge, s níž se pak dlužník musel rozejít. Pak se na výstavbě střídala řada zhotovitelů a subdodavatelů, což je těžší řádně ohlídat. Etapa „C“ byla financována z úvěru od , právnická osoba, . Ohledně pohledávky Městské části , adresa, svědkyně obecně ví, že se v této souvislosti řešilo něco ohledně vztahů ke komunikacím, k osvětlení, k elektřině a podobně, ale neví, o co přesně se jednalo.

48. Soud vyslechl paní , jméno FO, , bývalou předsedkyni představenstva žalované, a to v režimu účastnického výslechu bývalého člena statutárního orgánu. P. , jméno FO, uvedla, že je sestřenicí p. , jméno FO, , žalovaná společnost je jeho (je jejím zakladatelem a akcionářem, byl a je předsedou představenstva v období, kdy jím nebyla p. , jméno FO, ). Žalovaná se věnuje obchodu v oboru vína. P. , jméno FO, svého času, v souvislosti s obchody žalované, hodně cestoval a neměl čas a prostor na běžný provoz žalované. Proto se na jeho žádost o žalovanou starala v pozici předsedkyně představenstva, a to v období listopad 2011 až prosinec 2016; určitou dobu byla též akcionářem žalované. Poté již měl p. , jméno FO, na žalovanou více času a p. , jméno FO, se rozhodla dát přednost jistotám zaměstnaneckého poměru, a to ve zcela jiné společnosti; se žalovanou již nijak nespolupracuje. Při svém působení u žalované měla p. , jméno FO, na starosti hlavně jednání s dodavateli, se zákazníky apod., většinu věcí nicméně řešila společně s p. , jméno FO, , resp. na základě jeho instrukcí.Ohledně , jméno FO, . , jméno FO, vypověděla, že ten (popř. jeho společnosti) pro žalovanou prováděl daňové a účetní služby, a to přinejmenším po celou dobu působení p. , jméno FO, ve společnosti žalované. Kdykoliv bylo potřeba něco řešit - nestandardní operace, měsíční hlášení DPH, daňová přiznání apod., tak se to vždy řešilo s , jméno FO, . , jméno FO, . Za společnost žalované tuto komunikaci s , jméno FO, . , jméno FO, vedl ten, kdo zrovna byl na pozici účetního. Zda na poskytování těchto služeb byla uzavřena písemná smlouva neví, pokud ano, tak musela být z doby před jejím působením ve společnosti žalované. Na služby však byly vystavovány faktury, které žalovaná proplácela platbami z účtu. P. , jméno FO, se s , jméno FO, . , jméno FO, zná, ale nijak blízce; lépe se s ním zná p. , jméno FO, , neboť jako děti bydleli blízko u sebe, avšak nějací velcí kamarádi dle jejího názoru nebyli, s ohledem na věkový rozdíl.O společnosti dlužníka se p. , jméno FO, poprvé dozvěděla někdy v roce 2012 v souvislosti s postupováním pohledávek. Pokud ví, tak původně chtěl byt od dlužníka kupovat , jméno FO, . , jméno FO, , pak měl nicméně nějaké rodinné problémy - povídalo se o něm, že se rozvádí a potřebuje vyplatit manželku - a tudíž již byt kupovat nechtěl a nabídl p. , jméno FO, , jestli by nechtěl byt místo něj. Žalované by se zrovna byt v Praze hodil, a to za účelem ubytování v souvislosti s veletrhy či obchodními jednáními. , jméno FO, . , jméno FO, poskytoval služby daňového a účetního poradenství také dlužníku a své pohledávky z toho plynoucí postupoval v dané souvislosti žalované. S dlužníkem byla jinak p. , jméno FO, jen v e-mailovém kontaktu, a to pouze s p. , jméno FO, ohledně termínu podpisu předmětné kupní smlouvy, osobně ani telefonicky snad nikdy s nikým ze společnosti dlužníka nehovořila. Celou záležitost prodeje bytu domlouvali p. , jméno FO, s , jméno FO, . , jméno FO, . Zda měli s dlužníkem , jméno FO, . , jméno FO, nebo/a žalovaná uzavřenou písemnou smlouvu o smlouvě budoucí neví, určitě byla mezi žalovanou a dlužníkem písmeně uzavřena smlouva kupní. Finanční situaci dlužníka p. , jméno FO, nezkoumala, pokud se o ni někdo zajímal, tak jedině p. , jméno FO, , ale o ničem konkrétním neví; vždy důvěřovali , jméno FO, . , jméno FO, , že je vše v pořádku, neboť je spolehlivý a za bezpečnost transakce se zaručil. Ostatně , jméno FO, . , jméno FO, (jeho společnost) poskytovala dlužníkovi daňové a účetní služby, tudíž byl obeznámený s tím, že je vše v pořádku. Co se týká postupovaných pohledávek, tak těch bylo hodně, vznikaly v řádu několika let. , jméno FO, . , jméno FO, si vždy chodil do společnosti žalované, kde mu pokladník vyplatil finance v hotovosti odpovídající částce, uvedené ve smlouvě o postoupení té které pohledávky. Postupní smlouvy podepisovala p. , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . Bližší okolnosti týkající se pohledávek za dlužníkem nijak neprověřovala, důvěřovala plně p. , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , že je vše v pořádku. Neví, kdy a proč došlo k rozhodnutí nepokračovat v postupování pohledávek, ale uzavřít již kupní smlouvu; toto domlouval p. , jméno FO, s , jméno FO, . , jméno FO, . Předmětnou kupní smlouvu za žalovanou podepisovala ona, jaký byl impuls k finalizaci, respektive k uzavření smlouvy, už přesně neví. Návrh textu smlouvy přišel od dlužníka e-mailem. Jakým způsobem byla ujednána výše kupní ceny neví, o tom by věděl p. , jméno FO, nebo , jméno FO, . , jméno FO, . Údaje v předmětné kupní smlouvě neprověřovala, ani údaje o výši započítávaných pohledávek, ani otázky případného promlčení, ve všem plně důvěřovala p. , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . Zda dlužník žalované zaplatil přeplatek ze zápočtů dle předmětné kupní smlouvy ve výši , částka, neví, neboť smlouvu podepisovala již na samém konci svého funkčního období ve společnosti žalované a dále již neví, co probíhalo. Co se týká potvrzení SVJ v domě, v němž se nachází předmětný byt, o bezdlužnosti, tak to si vyžádal p. , jméno FO, , aby měl jistotu, že na jednotce neváznou dluhy a je „čistá“.

49. Svědek , jméno FO, . , jméno FO, úvodem výslechu odkázal na písemně podané společné vyjádření svých společností (viz výše) a potvrdil, že on a jeho společnosti poskytovali účetní a daňové služby dlužníkovi (a dalším společnostem ze skupiny dlužníka). , jméno FO, . , jméno FO, , resp. společnosti , právnická osoba, , poskytují služby nadále; p. , jméno FO, , resp. jeho společnostem nikoli. Spolupráci s dlužníkem ukončil poté, kdy se v něm angažoval p. , jméno FO, , který zvolil jiného poskytovatele; písemná smlouva o ukončení spolupráce zřejmě uzavřena nebyla, jde o běžný postup. Účetní doklady předal p. , jméno FO, nebo p. , jméno FO, , on je nemá; poté si na další spolupráci nevzpomíná. Pokud ví, tak při ukončení spolupráce , jméno FO, . , jméno FO, s p. , jméno FO, si , jméno FO, . , jméno FO, ponechal společnost , právnická osoba, a p. , jméno FO, ostatní společnosti ze skupiny. Má zato, že akcionáři dlužníka si nikdy za jeho působení nevypláceli podíl na zisku. Se žalobcem se svědek nezná, z žalované zná p. , jméno FO, a p. , jméno FO, , tu především v pracovní rovině. S p. , jméno FO, jsou kamarádi od dětství, byli i sousedé do doby, než se oženili a rozstěhovali. V době, kdy měli malé děti, spolu byli např. i dvakrát na dovolené; jedná se však o události tak 10 let zpátky, nyní již kontakt není tak intenzivní. Na pivo nebo jinak se spolu stýkají velmi omezeně, a to zejména z časových důvodů. Co se týká žalované, tak svědek nejprve při výslechu potvrdil předchozí písemnou informaci, že té účetní a daňové služby on a jeho společnosti neposkytovali, žádné faktury jí nevystavovali. Po předestření informací ze sbírky listin žalované, že se v ní nacházejí doklady jím podepsané, svědek připustil, že mohl podepisovat daňové přiznání žalované za rok 2022, neboť žalovaná potřebovala prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání. Učinil tak však zdarma, např. účetní závěrku si zpracovala sama žalovaná prostřednictvím svého ekonoma. Po předestření, že je v listině uvedlo, že závěrku zpracoval právě on, uvedl svědek, že se zřejmě jedná jen o automatické propsání informace ve stejnopisu, účetní závěrku nezpracovával. K dotazu na osvětlení rozporu ve výpovědi svědek uvedl, že za rok zpracovává 200-300 daňových přiznání, a na tento případ si nevzpomněl. Po předestření, že stejná doložka je i na daňovém přiznání žalované za rok 2019 svědek uvedl, že to bude stejný případ. Svědek setrval na tom, že účetní a daňové služby žalované neposkytoval, účetní doklady žalované k dispozici neměl; je však možné, že pokud jej někdo za žalovanou v průběhu doby oslovil s žádostí o radu, tak ji poskytl, např. telefonicky, avšak bezúplatně, avšak na konkrétní případ si nevzpomíná. Co se týká vztahu dlužníka a žalované, tak tyto společnosti se dříve neznaly, k tomu došlo až v souvislosti s postoupením jeho pohledávek a práv k předmětnému bytu na žalovanou. Jméno p. Večerka je svědkovi povědomé; má za to, že se jednalo o předsedu představenstva dlužníka v době, kdy končila spolupráce dlužníka se svědkem, avšak fakticky za dlužníka vystupoval v té době p. , jméno FO, a se svědkem jednala p. , jméno FO, . S p. Večerkem se osobně nikdy nesetkal, zda je (a kdo je) statutárním orgánem dlužníka v současnosti svědek neví.Co se týká předmětného bytu, tak svědek snad někdy v letech 2011 – 2012 přišel za , jméno FO, . , jméno FO, s tím, že by měl zájem o byt z developerské výstavby dlužníka v , adresa, . Domluvili se tak, že jelikož jednotka by měla být k dispozici přibližně za 3 roky, nebude mu klient za poskytované a fakturované služby platit a tyto částky (pohledávky za dlužníkem) budou považovány nebo použity jakožto záloha na kupní cenu jednotky; takto si vlastně bude svědek spořit na budoucí pořízení bytu, a úhrada kupní ceny bude provedena zápočtem. S uvedeným konceptem přišel svědek, neboť neměl dostatek volných finančních prostředků na složení hotové zálohy. Na toto byla uzavřena písemná smlouva, buď rezervační či o smlouvě budoucí. Obsahem smlouvy byla identifikace bytové jednotky, kupní cena a lhůta pro uzavření kupní smlouvy, kdy tyto údaje si pamatuje již jen velmi obecně, smlouvu již nemá, na její osud si přesně nevzpomíná. Byt v té době neexistoval, prohlédl si jej přes web dlužníka a byl se podívat i na místě budoucí výstavby. O smlouvě na tentýž byt z roku 2015 ničeho neví, má za to, že údaj o roku 2015 se v příslušné listině objevil administrativním nedopatřením. Někdy v letech 2012-2013 svědek potřeboval v souvislosti se svým rozvodem finanční prostředky na rekonstrukci areálu ve , adresa, , jenž patřil jedné z jeho společností. Z tohoto důvodu již také neměl další zájem na pořízení bytu od dlužníka. Napadlo ho, že by o byt mohl mít zájem p. , jméno FO, , který měl dostatek finančních prostředků a pro žalovanou sháněl byt v Praze. S ohledem na blízké vztahy a na to, že svědek – jelikož znal finanční situaci dlužníka – byl schopen p. , jméno FO, garantovat, že se jedná o reálný projekt, a tedy o své peníze nepřijde, tak se dohodli na postoupení pohledávek i práva na byt. Svědek pak na krátké schůzce, cca měsíc před prvním postoupením pohledávky, toto probral s , jméno FO, . , jméno FO, , a oznámil mu, že namísto něj bude byt kupovat žalovaná (přičemž jej ujistil též o solidnosti p. , jméno FO, ). Bylo též ujednáno, že systém fakturace za služby daňového a účetního poradenství bude probíhat nadále stejně, neboť svědek i dlužník na to byli zvyklí a byli s tím spokojení; dlužník nadále nemusel vynakládat finanční prostředky, svědek finanční plnění dostával od žalované. Písemná smlouva o této změně mezi svědkem a dlužníkem uzavřena nebyla, mezi svědkem a , jméno FO, . , jméno FO, byla v té době již vysoká míra důvěry, nepotřebovali to. Svědek má však za to, že novou smlouvu o smlouvě budoucí uzavřeli žalovaná a dlužník. Spolupráce fungovala poté tak, že jednou měsíčně vystavila společnost svědka fakturu dlužníkovi a obratem uzavírala smlouvu o postoupení pohledávky se žalovanou, která za toto zaplatila, zásadně v hotovosti. Podpis postupní smlouvy a výplata peněz probíhaly zpravidla ze strany p. , jméno FO, při osobní návštěvě svědka v provozovně žalované. Svědek má za to, že , jméno FO, . , jméno FO, vždy s fakturou poslal též kopii o postoupení odpovídající pohledávky na žalovanou. Otázku, zda starší pohledávky se do doby uzavření kupní smlouvy na byt nepromlčí, svědek se žalovanou neřešili. Po převodu svých práv k bytu na žalovanou již otázku předmětného bytu dále neřešil, a to ani s žalovanou, předmětnou kupní smlouvu mezi dlužníkem a žalovanou do soudního jednání nikdy neviděl, byť jej zřejmě p. , jméno FO, informoval, že k převodu bytu došlo. Jsou-li v kupní smlouvě uvedeny dvě sazby DPH, souvisí to zřejmě se zákonnou změnou této sazby na přelomu let 2012-2013, neboť výše sazby odvisí od data úhrady zálohy. K dotazu na to, proč svědkovy společnosti oznamovaly dlužníkovi postoupení všech pohledávek znovu v roce 2016 (jde o přílohy předmětné kupní smlouvy) svědek uvedl, že neví, zřejmě to po něm dlužník chtěl. Když došlo k ukončení dosavadního systému s postupováním pohledávek na žalovanou, dlužník začal faktury společnostem svědka opět proplácet. Všechny tyto faktury byly uhrazeny, byť nikoli vždy ve lhůtě splatnosti, což ale není nic neobvyklého; celkem tak po ukončení postupování obdržel od dlužníka odměnu ještě odhadem sto až dvě stě tisíc Kč.K finanční situaci dlužníka na přelomu let 2016-2017 svědek uvedl, že pro dlužníka zpracovával rozvahu a výkazy zisků a ztrát, a z těchto účetních podkladů vždy vyplýval kladný vlastní kapitál dlužníka, tedy nic nesvědčilo o jeho finančních problémech. Stejně tak z účetní závěrky za rok 2017 nelze vyčíst, že by měl dlužník potíže. Ani z konečné fáze svého působení pro dlužníka si nevybavuje, že by měl účetně významné dluhy, jež by se vymykaly běžné situaci developera (který typicky nějaké závazky vždy má) či že by měl dlužník problémy s provozním hospodařením. Zda byly v tomto směru vedeny dlužníkem nějaké spory s věřiteli si svědek nepamatuje, s ohledem na své úkoly se o to ani nijak blíže nezajímal, zpracovával jen dodané účetní podklady. O tom, že nebo kdy se dlužník stal tzv. nespolehlivou osobou z hlediska DPH, svědek nic neví. Neví, zda byl developerský projekt dlužníka v konečném výsledku ziskový či ztrátový, z účetního a daňového hlediska je toto irelevantní; pouze na konci účetního období se vždy zjistí, zda společnost byla v zisku či ztrátě. O dluzích dlužníka vůči Městské části , adresa, ničeho neví, slyší o tom poprvé u soudu. Na žádné větší majetkové přesuny u dlužníka nad rámec vlastní developerské činnosti si nevzpomíná. Proč došlo ke zpoždění při realizaci developerského projektu neví.Svědek neví přesně, z čeho dlužník svou developerskou výstavbu financoval, určitě však měl za tímto účelem bankovní úvěry. Na jejich sjednávání se svědek přímo nijak nepodílel, pokud potřeboval dlužník nějaké účetní či daňové podklady - typicky banky chtějí např. daňová přiznání za poslední 3 roky - k žádosti mu je poskytl. Co se týká listin ze součinnosti Raiffeisenbank, má za to, že žádné z nich sám nepřipravoval; typicky daňový poradce pouze dodá klientovi primární podklady a ten údaje z nich vyplňuje do formulářů banky.

50. Výslech p. , jméno FO, nemohl být proveden, neboť ten využil svého práva člena statutárního orgánu žalované odepřít souhlas s účastnickým výslechem.

51. Z žádosti Městskému soudu v Praze o poskytnutí informací ze dne , datum, , přípisu Městského sudu v Praze ze dne , datum, , č.j. Si 706/2023-3, žádosti Vrchnímu soudu v Praze o poskytnutí informací ze dne , datum, a přípisu Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. Si 104/2023 nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

52. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , předložený žalobcem, jakož i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zajištěné soudem, nebyly provedeny k důkazu, neboť nesměřovaly po skutkové stránce k projednávané věci (věc se týkala zcela jiného dlužníka); s ohledem na skutečnost, že v daném řízení vystupovala též jedna ze společností , jméno FO, . , jméno FO, , byl však obsah rozhodnutí na jednání dne , datum, stručně rekapitulován. Soudy se v daném řízení zabývaly v určitém smyslu obdobnou situací, jako v nyní projednávané věci, a to v rámci projednávání insolvenční odpůrčí žaloby. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že bylo prokázáno, že by přezkoumávané právní jednání tamějšího dlužníka ve prospěch společnosti , jméno FO, . , jméno FO, představovalo úmyslné zkracující jednání, a řízení následně skončilo schválením smíru.

53. Zbývající důkazní návrhy soud pro nadbytečnost zamítl. Co se týká svědeckého výslechu , jméno FO, . , jméno FO, , žalobce na dotaz soudu neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, které by jím měly být prokazovány. Jak již bylo zmíněno, žalobce v řízení netvrdil žádný podíl , jméno FO, . , jméno FO, na “podezřelých“ okolnostech věci, byl pouze novým kupujícím předmětné jednotky v roce 2020. Výslechy p. Sýkory, p. Tomáška a p. Švestky měly dle žalobce směřovat k prokázání různých pochybení, jichž se dlužník dopouštěl, zejm. že řádně nekomunikoval s kupujícími/vlastníky bytů v budově č.p. 198, že později nabízel na úhradu svých dluhů nestandardní plnění apod. Tyto okolnosti soud nepovažoval za vztahující se k meritu věci, obsahově ani časově, navíc dostatečně plynou z dalších provedených důkazů; k dotazu soudu žalobce neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, které by jimi měly být prokazovány. Svědecký výslech paní , jméno FO, – zaměstnankyně , jméno FO, . , jméno FO, nebo/a jeho společností – navržený až na jednání dne , datum, a tedy mj. po koncentraci řízení (když o p. , jméno FO, a její pozici musel žalobce vědět již dlouho předtím, nejpozději ze součinností společností , jméno FO, . , jméno FO, z února 2023), považoval soud rovněž za nadbytečný. Žalobce výslovně uvedl, že má směřovat k prokázání okolností týkajících se zápočtů. Jediným zápočtem, významným pro rozhodnutí ve věci, byl zápočet pohledávek žalované (byť získaných postoupeními od společností , jméno FO, . , jméno FO, ) proti pohledávce dlužníka na úhradu kupní ceny předmětné jednotky. Z důkazního návrhu ani z obsahu spisu není patrné, proč a co by měla p. , jméno FO, o předmětném zápočtu vědět, když navíc samotný zápočet jako takový v zásadě ani mezi účastníky sporným nebyl. Za nadbytečné považoval soud provádění důkazu k návrhu žalobce celými spisy Obvodního soudu pro , adresa, sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, , když okolnosti, podstatné pro rozhodnutí ve věci, byly dostatečně zjištěny z rozsudků v těchto sporech a z dalších důkazů. Jako nekonkrétní a nadbytečné byly zamítnuty důkazní návrhy žalobce na sbírky listin dlužníka a žalované; žalobce mohl navrhnout konkrétní relevantní listiny z těchto veřejně přístupných sbírek, a také tak činil. Konečně soud za nadbytečný považoval též výpis žalované ze živnostenského rejstříku, když ohledně předmětu jejího podnikání nebyl žádný spor a nic konkrétního v této souvislosti nebylo ani tvrzeno.

54. V řízení bylo bezpečně prokázáno, že předmětná kupní smlouva ze dne , datum, představuje zkracující právní jednání dlužníka ve smyslu § 589 odst. 1 o.z. Na základě této kupní smlouvy pozbyl dlužník své vlastnické právo k předmětné bytové jednotce č. 177/5, a žalobce se proto nemůže domoci uspokojení svých vykonatelných pohledávek jejím zpeněžením v exekuci. V obou exekucích, vedených žalobcem proti dlužníkovi, přitom nebylo vymoženo ničeho právě pro nedostatek majetku (exekuce sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, ). Jak ze samotného charakteru věci (bytová jednotka v Praze), tak ze sjednané výše kupní ceny (, částka, ) a zejména pak z výše kupní ceny, za níž žalovaná jednotku za několik let prodala dále (, částka, ) je zjevné, že věc měla nezanedbatelnou majetkovou hodnotu a byla by způsobilým předmětem výkonu rozhodnutí. Tyto okolnosti, rozhodné pro posouzení právního jednání jakožto zkracujícího, nebyly ostatně ani žalovanou v řízení zpochybňovány. Zbývalo tak posoudit, zda se dlužníku za pozbytí předmětné jednotky dostalo příslušného protiplnění. Judikatura a doktrína jsou zde v zásadním rozporu co do výkladu principu ekvivalence: „Máme za to, že i u ekvivalentního právního jednání může dojít k nepřímému zkrácení, i jemu lze proto ve výjimečných případech odporovat. (…) Jinak by mohl dlužník snadno obcházet úpravu relativní neúčinnosti; sice by nemovitost převedl za odpovídající protihodnotu, nicméně získané prostředky by vzápětí v úmyslu zkrátit svého věřitele zcizil, a tak zabránil jeho uspokojení. (…) Dosavadní postoj NS, podle něhož tato jednání nikdy nemohou vést ke zkrácení, považujeme potud za nesprávný (NS , spisová značka, , , spisová značka, ).“ (JANOUŠKOVÁ, Anežka. § 589 [Zkracující jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .). V projednávané věci se však otázkou hodnoty protiplnění (čili porovnáním sjednané a tržní kupní ceny) v tomto směru soud zabývat nemusel. I k dlužníkům a jejich kontrahentům “vstřícnější“ judikatura Nejvyššího soudu jednoznačně uzavírá, že dlužníku se musí dostat “reálného“ protiplnění, k čemuž nemůže dojít, je-li sjednána úhrada kupní ceny formou zápočtu pohledávek, jak plyne např. z rozsudků sp.zn. , spisová značka, či , spisová značka, . V projednávané věci jde právě o tento případ, a objektivní hledisko zkracujícího právního jednání je ve vztahu k předmětné kupní smlouvě naplněno.

55. Je však třeba zdůraznit, že zkracující povaha právního jednání je pouze první podmínkou (a to sine qua non) pro vyhovění odpůrčí žalobě. Musí k ní přistoupit též naplnění některého z důvodů neúčinnosti, uvedených v § 590 – 592 o.z. Žalobce se výslovně dovolával důvodu dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z., tedy, že předmětné právní jednání dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, a že takový úmysl dlužníka byl žalované znám. Pětiletou prekluzivní lhůtu (jejíž běh se v případě nemovité věci, zapisované do katastru nemovitostí, počítá od podání návrhu na vklad – zde , datum, ) žalobce dodržel (pro úplnost lze připomenout, že žádný z jiných důvodů neúčinnosti dle § 590 – 592 o.z. žalobce v žalobě ze dne , datum, účinně uplatnit nemohl, neboť by tak učinil po uplynutí té které prekluzivní lhůty). Předmětem sporu tak zůstala otázka, zda dlužník uzavřel předmětnou kupní smlouvu s žalovanou v úmyslu zkrátit své věřitele, a pokud ano, tak zda žalované byl takový úmysl dlužníka znám (obě podmínky musejí být splněny kumulativně).

56. Tvrdit a prokázat konkrétní skutkové okolnosti, na jejichž základě by bylo možno spolehlivě uzavřít, že byly naplněny subjektivní podmínky neúčinnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z., je věcí věřitele (žalobce), kterého tíží příslušná procesní břemena. Je třeba souhlasit se zdejším žalobcem, že unesení těchto břemen je pro věřitele zpravidla značně obtížné, neboť se vztahují k subjektivním kategoriím úmyslu (u dlužníka), a vědomosti o úmyslu (u žalované). Tato “přísná“ břemena však zcela odpovídají vůli zákonodárce, projevené v definici jednotlivých důvodů neúčinnosti dle § 590 – 592 o.z., a to zejména z hlediska nepřímé úměry mezi délkou té které prekluzivní lhůty na jedné straně a “náročnosti“ procesních břemen na druhé straně. Důvod neúčinnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z. umožňuje právnímu jednání odporovat ve vůbec nejdelší prekluzivní lhůtě (5 let), což samo o sobě představuje významný zásah do principu právní jistoty. Z hlediska míry procesních břemen pak platí, že k prokázání tohoto důvodu odporovatelnosti nepostačí pouhá možnost, že subjektivní stránka mohla být u dlužníka i žalovaného naplněna (ale nemusela). Dle § 7 o.z.: „Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“ Dle § 574 o.z.: „Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.“, což lze za použití argumentu a maiori ad minus vztáhnout i na neúčinnost. Právní řád tedy v tomto směru zkrácenému věřiteli žádné beneficium z hlediska míry procesních břemen neposkytuje. Je-li proto v řízení zjištěn takový skutkový stav, na jehož základě nelze učinit jednoznačný závěr, že podmínky neúčinnosti byly naplněny, pak je na právní jednání třeba hledět jako na účinné, a odpůrčí žalobu nezbývá než zamítnout pro neunesení důkazního břemene.

57. Soud s žalobcem rovněž souhlasí, že některé okolnosti, související s předmětnou kupní smlouvou, nejsou “standardní“ a některé působí až “podezřele“ (namátkou značná snaha , jméno FO, . , jméno FO, popírat poskytování účetních a daňových služeb žalované). Při současném zohlednění obtížné situace z hlediska procesních břemen (viz výše) tak soud žalobci poskytl maximální součinnost, jakou při zachování zásady rovnosti účastníků poskytnout mohl, k objasnění skutkového stavu. Soud zatížil žalovanou vysvětlovací a ediční povinností, vyžádal součinnost od řady subjektů zúčastněných (např. společnosti , jméno FO, . , jméno FO, ) i nezúčastněných (např. katastr nemovitostí) a provedl všechny navržené důkazy, u nichž bylo lze očekávat, že by mohly skutkový stav dále osvětlit. Ani na základě takto zjištěného skutkového stavu však není možno spolehlivě uzavřít, že dlužník při uzavření předmětné kupní smlouvy jednal v úmyslu zkrátit své věřitele a že žalované byl takový případný úmysl znám. Přesněji řečeno, zjištěný skutkový stav umožnuje učinit přinejmenším stejně pravděpodobný závěr, že dlužník v úmyslu zkrátit své věřitele nejednal, a i kdyby tak jednal, že žalované takový jeho úmysl znám nebyl. Ve smyslu výše uvedeného tak žalobce neunesl v tomto směru důkazní břemeno.

58. Zjevná nouze žalobce co do informací i důkazního materiálu se v průběhu řízení projevovala mj. střídáním argumentace, oscilující – zjednodušeně řečeno – od “běžného“ uspokojení jednoho věřitele před ostatními na jedné straně až po “podvod“ trestněprávních rozměrů na druhé straně. Tyto krajní argumentační polohy by k procesnímu úspěchu žalobce vést nemohly. Co se týká linie “prostého“ přednostního uspokojení jednoho z věřitelů dlužníka (žalované) před ostatními (žalobcem), pak je třeba připomenout, že poměrné uspokojení věřitelů není právním zájmem, jenž by spadal pod ochranu obecné odporovatelnosti dle § 589 a násl. o.z. , adresa, poměrného uspokojení je zásadou insolvenčního práva, a z hlediska odporovatelnosti je realizována speciální odpůrčí žalobou dle § 241 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Proti dlužníku však insolvenční řízení nikdy zahájeno nebylo, a ani žalobce netvrdil, že by jeho zahájení jakkoli inicioval. Volba, kterého z více věřitelů dlužník uspokojí dříve, je zásadně (nejedná-li se např. o úpadkový stav, či nemá-li směřovat k úmyslnému zkrácení ostatních věřitelů) čistě věcí obchodního vedení. Zdejší žalovaná navíc disponovala pohledávkami s výrazně dřívější dobou vzniku i splatnosti, než např. žalobce, jehož pohledávky v době odporovaného jednání ani neexistovaly (neexistoval dokonce ani sám žalobce). Co se naopak týká linie “podvodu“, je při žalobkyní prezentovaných skutkových variantách zřejmé, že by se na takovém jednání musela aktivně (se zkracujícím úmyslem) podílet i žalovaná (např. falšováním dokumentů, účetnictví atd.), jejíž jednání by (ve shodě s dlužníkem) směřovalo k úmyslnému zkrácení věřitelů. To samozřejmě jednak nebylo prokázáno (a sotva by pak žalovaná – navíc jako jinak běžně fungující společnost a nikoli “nastrčená figurka“ – držela jednotku po celé další 3 roky), ovšem i kdyby ano, pak by to mělo za následek absolutní neplatnost předmětné kupní smlouvy pro rozpor právního jednání se zákonem. Navzdory kritice ze strany právní teorie /“Smyslem relativní neúčinnosti dle § 589 an. je chránit věřitele před jednáním, které by zkracovalo uspokojení jeho pohledávky za dlužníkem. Neplatnost právního jednání by přitom neměla tuto možnost věřitele vyloučit.“ (JANOUŠKOVÁ, Anežka. § 589 [Zkracující jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .)/ je rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ustálená v tom směru, že odporovat lze pouze platnému právnímu jednání (např. sp.zn. , spisová značka, a rozsáhlá navazující judikatura). Zdejší soud s teoretickými východisky Nejvyššího soudu souhlasí, a zároveň nemá ani zato, že by byl takový výklad ke škodě věřitelů, jak namítá právní nauka. Je-li neplatnost právního jednání zaviněna oběma kontrahenty, kteří oba jednají v úmyslu zkrátit věřitele, může zkrácený věřitel využít institut náhrady škody, jenž je pro něj v některých aspektech ještě výhodnější (15 let promlčecí doba dle § 636 odst. 2 o.z., solidární odpovědnost obou kontrahentů…). Lze tedy shrnout, že žalobě, postavené na důvodu relativní neúčinnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z., je možné vyhovět pouze tehdy, je-li napadáno právní jednání platné, čemuž odpovídá toliko situace, kdy v úmyslu zkrátit věřitele jedná pouze dlužník, nikoli též druhá smluvní strana; u ní je však zároveň vyžadováno vědomí o zkracujícím úmyslu dlužníka. Je zjevné, že prokázání takto specifických skutkových okolností bude pro zkráceného věřitele zpravidla dosti obtížné. Jak ovšem bylo uvedeno výše, takový byl záměr zákonodárce.

59. V konkrétní projednávané věci se žalobci v prvé řadě nepodařilo účinně zpochybnit vznik ani existenci započítávaných pohledávek žalované. Systém, kdy společnosti , jméno FO, . , jméno FO, poskytovaly dlužníku účetní a daňové služby, aniž by na jimi vystavované faktury bylo dlužníkem hrazeno, s tím, že takto nesplacené pohledávky představují “spoření“ na budoucí koupi bytové jednotky, není sice zcela obvyklý, ale není ani v rozporu s (přinejmenším) soukromým právem, a není ani nijak pochybný z hospodářského hlediska. Aby developer uhradil cenu služeb jednoho ze svých dodavatelů formou nepeněžitého plnění (fakticky tedy, že by namísto financí poskytl produkt své činnosti – bytovou jednotku) se zdá veskrze smysluplné a logické, a zejména v souladu se smluvní volností v občanském právu. Stejně tak nelze spatřovat problém v tom, pokud společnosti , jméno FO, . , jméno FO, (poté, kdy , jméno FO, . , jméno FO, ztratil o nabytí jednotky zájem) následně postoupily své pohledávky za dlužníkem na žalovanou, kdy se souhlasem dlužníka měla jednotku namísto , jméno FO, . , jméno FO, nabýt žalovaná. Samotné výpovědi zainteresovaných osob by snad bylo možné vyhodnotit jako účelové (jak požaduje žalobce), jsou však podporovány a potvrzovány poměrně rozsáhlým listinným důkazním materiálem, jehož pravost a správnost žalobce (navzdory různým narážkám) procesně relevantním způsobem nezpochybnil. Byly doloženy smlouvy o poskytování služeb společnostmi , jméno FO, . , jméno FO, dlužníkovi, jimi vystavené faktury, smlouvy o postoupení pohledávek na žalovanou i doklady o úhradách postoupených pohledávek žalovanou, vše podpořeno též účetními záznamy. Specifické okolnosti (kdy pohledávky za dlužníkem měly být zálohou na kupní cenu) také činí zcela irelevantní jinak trefnou námitku žalobce o neobvyklosti stanovení úplaty za postoupení pohledávky v její nominální hodnotě.

60. To, že dlužník na kupní cenu předmětné jednotky od žalované neobdržel žádného skutečného protiplnění (neboť došlo “jen“ k zápočtu pohledávek), je sice zásadní pro posouzení objektivního zkrácení z důvodu neekvivalence (viz výše), ale naopak (samo o sobě) irelevantní z hlediska subjektivní stránky neúčinnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z. Započtení pohledávek je právem aprobovaný (resp. výslovně umožněný - § 1982 a násl. o.z.) a v hospodářském styku zcela běžný způsob zániku vzájemných závazků. V projednávané věci sice dlužník neobdržel za předmětnou jednotku skutečné protiplnění (kupní cenu), avšak došlo k zániku jeho dluhů za žalovanou, které by jinak musel zaplatit (opět je na místě připomenout, že předmětné pohledávky byly již po splatnosti, a tedy potenciálně hrozilo jejich soudní, popř. též exekuční vymáhání). Ani způsob úhrady kupní ceny zápočtem tak o zkracujícím úmyslu dlužníka (a vědomí žalované o něm) nesvědčí.

61. K posouzení byla dále předložena otázka nominální ekvivalence vzájemných plnění. Pokud by byla sjednaná kupní cena a reálná hodnota věci ve zjevném a nedůvodném nepoměru, mohlo by se jednat o dostatečný podklad pro závěr o naplnění subjektivní stránky neúčinnosti dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z. (dlužno dodat, že i v případě, kdy by byla kupní cena reálně uhrazena standardně v penězích, tedy zcela bez ohledu na to, zda došlo zápočtu či nikoli). I kdyby bylo možné tuto otázku posuzovat izolovaně (což není, viz dále), pak její objasnění procesně zmařil žalobce. Právě žalobce od počátku tvrdil, že sjednaná kupní cena byla zjevně podhodnocená, a již v úvodu řízení navrhoval provést důkaz znaleckým posudkem ke zjištění tržní ceny předmětné jednotky v době uzavření předmětné kupní smlouvy. Opětovně vypracování znaleckého posudku navrhl po poučení soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. na jednání dne , datum, , a to v podání ze dne , datum, . Jak již bylo opakovaně zmíněno, právě žalobce byl v řízení zatížen důkazním břemenem, přesto však na výzvu soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, neuhradil (bez jakéhokoli odůvodnění) zálohu na předmětný znalecký posudek, a ten tedy nebylo dle § 141 odst. 1 o.s.ř. možno provést. Je navíc třeba podotknout, že pro naplnění subjektivní stránky dle § 590 odst. 1 písm. a) o.z. (zejm. u žalované, když dlužník byl profesionálem v oboru) by nepostačoval jakýkoli rozdíl mezi tržní cenou a sjednanou cenou předmětné jednotky. Aby byl druhé smluvní straně skutečně znám zkracující úmysl dlužníka z důvodu neekvivalence, musel by rozdíl být skutečně očividný. Nepřímé důkazy žalobce v tomto směru nejsou dostačující. Žalobcem srovnávané jednotky (viz zejm. anonymizované kupní smlouvy) se nacházejí v jiné (novější) budově, prodávány byly jindy a za jiných okolností, náležela k nim parkovací stání, nenacházela se v 1. NP atd. Dovozovat vědomí žalované o zjevném podhodnocení kupní ceny předmětné jednotky prostým porovnáním ceny za 1m2 s takto odlišnými jednotkami je spekulativní, když po soudu je žalobcem požadováno činění odborných skutkových závěrů, k nimž je kvalifikován pouze znalec; k jeho ustanovení však z výše uvedených důvodů na straně žalobce nedošlo. Pokud svědkové p. , jméno FO, a p. , jméno FO, hovořili o tom, že se jim kupní cena zdá nízká, pak oba toto sami označovali za subjektivní dojem, a nebylo ani zřejmé, zda vůbec cenu porovnávají s obdobnými jednotkami v projektu „B“ a nikoli v projektu „C“ (např. p. , jméno FO, u dlužníka působila až v rámci převodů jednotek v projektu „C“, a naopak tamější jednotky označovala za „předražené“). Také požadavek minimální ceny od banky, stanovený v rámci poskytnutí provozního úvěru dlužníkovi, odpovídá u jednotky obdobných vlastností v etapě „C“ (jako má předmětná jednotka v etapě „B“) rámcově též kupní ceně předmětné jednotky. Jakkoli je třeba mít na zřeteli, že se jedná o kupní cenu minimální, tedy určenou zejména z hlediska pokrytí splacení úvěrů, nelze odhlédnout od toho, že banka takovou částku jako reálnou kupní cenu zjevně zvažovala.

62. Případný nepoměr kupní a tržní ceny však zejména není možné posuzovat izolovaně. V projednávané věci bylo totiž prokázáno, že prvotní dohoda o budoucí koupi předmětné jednotky (, jméno FO, . , jméno FO, nebo některou z jeho společností) byla s dlužníkem uzavřena v poměrně vzdálené minulosti (v roce 2012), kdy ceny nemovitostí byly obecně nižší. Soud má za prokázané, a to zejména z důvěryhodného výslechu svědkyně p. , jméno FO, , že mezi dlužníkem a , jméno FO, . , jméno FO, byla dokonce uzavřena písemná smlouva o smlouvě budoucí. Touto smlouvou žádný z účastníků ani svědků již nedisponuje, dlužník a jeho statutární orgán jsou zcela nekontaktní; nebylo tak možno přesně zjistit její obsah. Tuto okolnost však nelze bez dalšího klást procesně k tíži žalované. Bylo bezpečně prokázáno, že , jméno FO, . , jméno FO, měl blízký vztah k , jméno FO, . , jméno FO, (a tedy k dlužníkovi), jakož i k p. , jméno FO, (a tedy k žalované; že p. , jméno FO, v zásadě za žalovanou jednala vždy jen dle instrukcí a na pokyny p. , jméno FO, má soud za nesporné). Mezi , jméno FO, . , jméno FO, na jedné straně a oběma zmíněnými pány na druhé straně existoval vysoký stupeň vzájemné důvěry, kdy mj. řada právních jednání, která by za obvyklé situace byla zachycena písmeně, takto zachycena nebyla – to však neznamená, že k nim nedošlo. To se týká např. chybějící smlouvy o změně způsobu úhrad dlužníka za služby společností , jméno FO, . , jméno FO, (resp. o neproplácení faktur), neřešení otázky promlčení předmětných pohledávek k datu zápočtu, úhrady části úplaty za postoupení pohledávek v hotovosti namísto sjednaného bankovního převodu, nedůslednost v dataci smlouvy o smlouvě budoucí v různých dokumentech apod. Zároveň nelze odhlédnout od toho, že po uzavření realizační smlouvy (např. kupní) není obecně nijak neobvyklé, pokud se původní (ryze obligační) smlouva o smlouvě budoucí pro následnou nadbytečnost již nearchivuje. Naopak jakýkoli přímý či blízký vztah mezi dlužníkem a žalovanou se neprokázal, resp. z výpovědí všech vyslýchaných naopak vyplývá, že takový vztah zde v zásadě nebyl žádný; statutární orgány dlužníka a žalované se neznaly a nebyly ve vzájemném kontaktu nad rámec uzavření předmětné kupní smlouvy a předání předmětného bytu; vše vždy probíhalo v tandemech , jméno FO, – , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, – p. , jméno FO, , bez přímého propojení dlužníka a žalované v jakékoli fázi. Z výpovědí, a zejména ze souvisejících listin, pak vyplývá jasně, že , jméno FO, . , jméno FO, již v roce 2012 ujednal s dlužníkem budoucí převod jednotky vč. určení výše a způsobu úhrady kupní ceny, jakož i že se souhlasem dlužníka na jeho místo následně vstoupila žalovaná. Stejně, jako postupování pohledávek za dlužníkem ze společnostní , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou (viz výše), tak i postoupení práv k předmětné jednotce na žalovanou je kromě jednotlivých listin podpořeno též účetními záznamy. Shodná vůle všech zúčastněných, po celou dobu trvání nastaveného systému, je evidentní, a za takové situace není stěžejní, zda se dochovala původní smlouva o smlouvě budoucí, jakož i zda k postoupení práv a povinností z ní došlo písmeně, ústně či konkludentně. Z ničeho pak zejména neplyne, že by někdy byl mezi zúčastněnými subjekty (na ose dlužník/, jméno FO, . , jméno FO, /žalovaná) nesoulad ohledně výše budoucí kupní ceny nebo že by došlo k dohodě o změně její výše. Bylo též potvrzeno několika výpověďmi, zejm. pak důvěryhodnou výpovědí p. , jméno FO, , že kupní ceny sjednané ve smlouvách o smlouvě budoucí, uzavíraných dlužníkem, se zásadně v budoucnu neměnily, s výjimkou případné změny sazby DPH (ostatně by to i popíralo smysl smlouvy o smlouvě budoucí). Byl-li dlužník vázán výší kupní ceny sjednanou již v minulosti se společností , jméno FO, . , jméno FO, , a tento závazek platil i vůči žalované v době uzavření předmětné kupní smlouvy, nelze ekvivalenci vzájemných plnění posuzovat dle aktuální tržní ceny předmětné jednotky k datu uzavření předmětné kupní smlouvy. Že by zkracující právní jednání bylo “zahájeno“ (jako zkracující připravováno) již v roce 2012 nebylo v řízení ani tvrzeno, a zkoumat v řízení konkrétní tržní cenu jednotky v tomto období by tedy bylo zbytečné bez ohledu na to, že to ani žalobce nenavrhoval. Ostatně co se týká srovnávacího materiálu pro posouzení obvyklosti výše kupní ceny v předmětné kupní smlouvě, žalobce navrhoval výlučně smlouvy, vztahující se k jednotkám ve zcela jiném domě (etapa „C“) a nenavrhl žádnou smlouvu rezervační, o smlouvě budoucí či kupní, vztahující se k jednotkám v předmětné budově (etapa „B“); byť v řízení opakovaně, a to dokonce ještě i v závěrečném návrhu, tvrdí opak, resp. etapy „B“ a „C“ opětovně zaměňuje (není zcela jisto, zda skutkovým omylem či administrativním pochybením). , adresa, důkazem k obvyklosti ceny pak byly smlouvy, uzavřené dlužníkem s p. Landovou (předložené k důkazu žalobcem). Z rezervační smlouvy ze dne , datum, a smlouvy o smlouvě budoucí z , datum, jasně vyplývá, že k této jednotce v etapě „C“ - svými vlastnostmi podobné předmětné jednotce v etapě „B“ - byla v roce 2014 sjednána též obdobná kupní cena (, částka, ; , částka, počítáno bez sklepa a zahrady). Žalobce na jednání dne , datum, argumentoval, že se nejedná o vhodný srovnávací materiál, neboť smlouvy s p. Landovou byly uzavřeny 2 roky před předmětnou kupní smlouvou se žalovanou, přičemž v cenách nemovitostí docházelo k soustavnému růstu. Takový argument by svědčil žalobci, kdyby žalovaná předmětnou kupní smlouvu skutečně uzavírala za tržních podmínek konce roku 2016, jako „kupující z ulice“. Ze všeho výše uvedeného je však zřejmé, že podmínky předmětné kupní smlouvy byly ujednány již v roce 2012, tedy naopak 2 roky před uzavřením smluv s p. Landovou. Použitá argumentace žalobce o soustavném růstu cen proto svědčí naopak závěru o obvyklosti budoucí kupní ceny předmětné jednotky k roku 2012. Velmi podstatné je také to, že rovněž k postupování pohledávek ze společností , jméno FO, . , jméno FO, na žalovanou začalo docházet již v roce 2012 – žalovaná tak do celé transakce vstoupila ještě v době, kdy ceny nemovitostí byly poměrně “nízké“, což výrazně snižuje možnost, že by jí mohl být znám (resp. že by ji měl vůbec zajímat) rozdíl mezi sjednanou cenou a tržní cenou ke konci roku 2016, což by za jiných okolností snad mohlo vést k úvahám o jejím povědomí o případné zkracující povaze předmětné kupní smlouvy. Konečně o tom, že mezi sjednanou kupní cenou a objemem postoupených pohledávek existovala reálná korelace dle ceny ujednané již v původní smlouvě o smlouvě budoucí svědčí to, že byť k uzavření kupní smlouvy došlo až v prosinci 2016, postupování pohledávek skončilo již v květnu 2016. Pokud by měla být transakce „na oko“, pak by se zúčastněné subjekty pokusily kupní cenu co nejvíce navýšit, aby nebyla tak “podezřele nízká“, čemuž by odpovídalo pokračování v (údajném) postupování (údajných) pohledávek co nejdéle. Zůstává též otázka, proč – pokud by cílem byl bezproblémový odklon předmětné jednotky z majetku dlužníka a pohledávky by byly snad pouze smyšlené – by zkrátka zúčastněné subjekty neuvedly do předmětné kupní smlouvy nikomu “nepodezřelou“ aktuální tržní cenu.

63. Již v příslušných pasážích odůvodnění, týkajících se skutkových zjištění učiněných z listin, soud vysvětlil, že a proč nemá z daných důkazů za prokázané ani to, že by se dlužník nacházel v rozhodném období přelomu let 2016-2017 v „katastrofické“ ekonomické situaci, jak tvrdí žalobce. Nad rámec již uvedeného soud odkazuje též na skutková zjištění z provedených výslechů. P. , jméno FO, i p. , jméno FO, vypověděli, že dlužník finanční problémy měl kolem roku 2014, což však bylo napraveno vstupem p. , jméno FO, do společnosti dlužníka, jenž vyřešil, popř. skoupil pohledávky za dlužníkem. V předmětném období přelomu let 2016-2017 dlužník ještě běžně realizoval svou developerskou činnost, ještě v lednu 2017 dostal úvěr od banky, etapa „C“ byla před dokončením (před kolaudací) a bylo relativně dlouho před uzavřením kupních smluv na jednotky v ní. Celkový rozvrat společnosti dlužníka nastal až později; počáteční signály se objevily až v druhé polovině roku 2017, p. , jméno FO, ukončoval své angažmá počátkem roku 2018 a p. , jméno FO, (dle všeho “bílý kůň“) vystřídal , jméno FO, . , jméno FO, v dubnu 2018, a až poté se dlužník začal chovat vskutku nestandardně. P. , jméno FO, vypověděl, že do společnosti dlužníka „napůjčoval“ celkem cca , částka, , a že při ukončení jeho působení mu tyto prostředky byly vráceny, aniž by realizoval zisk; byl v zásadě na nule. Bylo též prokázáno, že dlužník uhradil všechny své závazky k úvěrující bance. Dlužník tak zjevně z developerské činnosti v etapě „C“ realizoval značný zisk, z něhož mohl ještě v letech 2017 a 2018 splatit desetimilionové úvěry bance a navíc „vrátit“ milionové prostředky p. , jméno FO, . , adresa, byly takové majetkové dispozice (zejm. všelijaké zmiňované „zápočty“ mezi , jméno FO, . , jméno FO, a p. , jméno FO, ) v souladu s právem, popř. s oprávněnými zájmy dalších věřitelů dlužníka, je otázkou sice zajímavou, která ale nebyla předmětem tohoto řízení. Naopak otázkou zcela zásadní je to, proč by dlužník již na přelomu let 2016-2017 “odkláněl“ pod cenou ze svého majetku jednotku, kterou by mohl v rámci své developerské činnosti bez problémů prodat spolu s jednotkami z etapy „C“ za tržní cenu, a realizovat z jejího prodeje skutečný zisk (byť např. za účelem jeho následného “odklonění“), kdyby nebyl vázán právem žalované (dříve , jméno FO, . , jméno FO, či jeho společnosti) na její nabytí za cenu, sjednanou již v roce 2012.

64. Soud tedy žalobu na určení relativní neúčinnosti, včetně obou navazujících žalobních nároků na poskytnutí finanční náhrady, zamítl pro neunesení důkazního břemene žalobce k tomu, že dlužník při uzavírání předmětné kupní smlouvy jednal v úmyslu zkrátit své věřitele a že byl navíc takový případný úmysl dlužníka žalované znám (výrok I.).

65. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle zásady procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.). Důvody pro výjimečnou aplikaci § 150 o.s.ř., jež pro případ svého procesního neúspěchu uplatnil žalobce (až) v závěrečném návrhu, neshledal soud relevantními. Soud má plné pochopení pro situaci žalobce, který v důsledku řádného neplnění povinností ze strany dlužníka utrpěl majetkovou újmu, jejíž reparace ze strany dlužníka se mu nedaří a nejspíše již ani nezdaří. Jak ovšem bylo uvedeno výše, nebylo-li (přes všechny “podezřelé“ okolnosti) prokázáno, že předmětné konkrétní právní jednání dlužníka a žalované bylo vadné (ať již ve formě neplatnosti či neúčinnosti), je na ně třeba hledět jako na právní jednání bezvadné. Za takové situace nezbývá než uzavřít, že žalovaná se po právu bránila neoprávněné žalobě žalobce, a jakékoli krácení jejího nároku na náhradu nákladů řízení by pro ni bylo bezprávně poškozující. Žalobce, nota bene zastoupený advokátem, si musel být již při zahájení řízení vědom své nezáviděníhodné procesní situace, zejména tehdejší i dále hrozící důkazní nouze. Přistoupil-li za takového stavu k podání žaloby, a pokračoval-li po celou dobu ve vedení sporu, o vlastní vůli zvolil riskantní cestu s nejistým výsledkem, a setrval na ni až do konce. Ze strany žalované soud nezaznamenal žádné procesní obstrukce, jež by vedly k účelovému prodlužování řízení; naprostá většina důkazních návrhů, jež si vyžádaly opakované odročení jednání, byla předkládána žalobcem.Náklady žalované sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem (§137 odst. 1, 2 o.s.ř.) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“). Tarifní hodnota před rozšířením žaloby činila v souladu s § 12 odst. 3 a.t. součet částky , částka, dle § 9 odst. 1 a.t. za obecný návrh na určení relativní neúčinnosti a částky , částka, dle § 8 odst. 1 a.t. za návrh na přiznání peněžité náhrady, celkem , částka, . Po rozšíření žaloby dne , datum, došlo k navýšení za návrh na přiznání další peněžité náhrady , částka, , a to na celkovou částku , částka, . Odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 a.t. tak do , datum, činila , částka, a od , datum, činila , částka, . Za první období učinil zástupce žalované 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. po , částka, , a to: příprava a převzetí dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, , vyjádření datované , datum, , vyjádření datované , datum, , vyjádření datované , datum, , účast na jednání , datum, – za 2 úkony a vyjádření datované , datum, , odměna tak činí , částka, . Za druhé období učinil zástupce žalované 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. po , částka, , a to: účast na jednání , datum, – za 3 úkony, účast na jednání , datum, – za 2 úkony, vyjádření datované , datum, , nahlížení do spisu , datum, , účast na jednání , datum, dopoledne, účast na jednání , datum, a závěrečný návrh datovaný , datum, , odměna tak činí , částka, . , adresa, s 18 paušálními náhradami po , částka, dle § 13 odst. 4 a.t. v celkové výši , částka, tak náklady za úkony činí celkem , částka, . V rámci náhrady za zastoupení advokátem dále soud přiznal žalobkyní náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a.t. ve výši , částka, , a to za cesty na 5 ústních jednání a na 2 nahlížení do spisu (při časové dotaci na cestu v jednom směru 2,5h), a dále cestovné dle §13 odst. 5 a.t. ve výši , částka, (270 km cesta v jednom směru, průměrná spotřeba nafty 4,7 l/100 km; 1 cesta za účinnosti vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění od , datum, , 1 cesta za účinnosti vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění do , datum, , 3 cesty za účinnosti vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění od , datum, , 2 cesty za účinnosti vyhlášky č. 398/2023 Sb.) K celkovým nákladům advokátního zastoupení (, částka, ) pak náleží dle § 137 odst. 3 o.s.ř. též DPH 21% v částce , částka, . Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

66. Procesně neúspěšnému žalobci uložil soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit též náklady řízení, jež vznikly státu (výrok III.). Tyto náklady jsou představovány svědečným ve výši , částka, , vyplaceným , jméno FO, . , jméno FO, na základě usnesení , datum, , č.j. , spisová značka, .

67. Konečně soud rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek dle § 9 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok IV.). Poplatek byl vybrán za rozšíření žaloby, jímž se žalobce domáhal další náhrady , částka, s příslušenstvím, ve výši stanovené dle položky 1. Sazebníku, tedy , částka, . Soud pro pořádek připomíná, že tento dílčí výrok není jakkoli závislý na procesním (ne)úspěchu žalobce ve věci.