27 C 65/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, naposledy stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 11 P 22/2006, se s účinností od [datum] zrušuje.

II. V části, v níž se žalobce domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalované za období od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce, jakožto otec žalované, domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalované, stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 11 P 22/2006, s tím, aby výživné nebyl povinen platit od [datum]. Výživné bylo naposledy stanoveno v době nezletilosti žalované, a to ve výši 14 000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že s dcerou (žalovanou) má v důsledku vyhroceného vztahu s její matkou špatné vztahy, dcera si dokonce změnila své jméno, prohlásila, že nemá zájem s žalobcem udržovat žádné vztahy. Vztahy se vyostřily v roce 2013 v souvislosti s demolicí domu [adresa] v ulici [ulice]. Žalobce souhlasil s rekonstrukcí domu, který spolu s pozemkem dříve věnoval žalované a kterýmžto majetkem v několikamilionové hodnotě měla být žalovaná a její sestra [jméno] zabezpečeny do budoucna po rozchodu žalobce s jejich matkou. Dům však byl neoprávněně zcela zdemolován, a pozemky, na nichž stál, dcery žalobce převádějí na svou matku. Žalovaná se tak záměrně zbavuje majetku. Informace o žalované žalobce čerpá ze sociálních sítí, měla by studovat Metropolitní univerzitu v Praze, dříve studovala [anonymizována čtyři slova] [obec], s žalobci neznámým výsledkem. Dle údajů na facebooku by měla žalovaná také již pracovat a mít tak vlastní příjmy. Dle výpisů z obchodního rejstříku je žalovaná společníkem obchodní společnosti a členem dozorčí rady další společnosti. Změnily se též poměry na straně žalobce, kterému se dne [datum] narodila dcera, na níž po dohodě s její matkou přispívá výživným 5 000 Kč měsíčně. Má za to, že vyživovací povinnost vůči žalované zanikla ze zákona, neboť je zletilá a plně způsobilá se sama živit. Výživné platil do [anonymizováno] 2018 včetně, ačkoli se domnívá, že žalovaná se cílevědomě a soustavně nevěnovala a nevěnuje přípravě na budoucí povolání a je výdělečně činná již mnohem delší dobu. Závěrem odkázal na judikát Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 1247/13 o limitech vyživovací povinnosti rodiče ke zletilému dítěti. Byť tedy vyživovací povinnost již zanikla ze zákona, z opatrnosti navrhuje jeho zrušení soudem, s tím, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum] tak, že navrhla její zamítnutí. Nesouhlasila s žalobcem popisovanými příčinami vzájemného špatného vztahu a jeho posouzením nakládaní s majetkem žalované. Namítla, že žalobce netvrdí a neprokazuje, že by žalovaná měla příjmy a že by tyto měly vliv na výši výživného. S majetkem žalované bylo nakládáno vždy v souladu s právními předpisy. Narození další dcery je žalobcem uplatňováno až s mnohaletým zpožděním. Žalobce neuvedl, proč přestal platit výživné v [anonymizováno] 2018. Žalovaná souhlasila, že vyživovací povinnost není bezbřehá, avšak podmínky pro zrušení výživného splněny nejsou, neboť ona se i do budoucna hodlá připravovat na budoucí povolání. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodné s životní úrovní rodičů, což bylo neplacením výživného ze strany žalobce porušeno.

3. Replikou ze dne [datum] žalobce doplnil svá žalobní tvrzení. Žalovaná dosáhla [anonymizováno] let, řádně nestuduje, podle svých vlastních tvrzení pracuje již od roku 2017 a žalobce proto na zrušení vyživovací povinnosti trvá. Žalovaná ve svém vyjádření neuvedla ničeho ke svému studiu či zaměstnání a k doplnění informací ji tak má vyzvat soud. Uvedl další tvrzení k vývoji špatných vztahů s žalovanou i její sestrou, v souvislosti s rozchodem a vyhrocením vztahů s jejich matkou v roce 2005. Doplnil další informace o účasti žalované v obchodních korporacích. K nemovitostem jím darovaným žalované doplnil, že se jednalo o majetek v hodnotě cca 8 mil. Kč, darovaný z jeho výlučného vlastnictví za účelem jejího zajištění. Tento majetek nyní žalovaná, spolu se sestrou, vlastnící dříve sousední pozemky, darovaly své matce darovací smlouvou z [datum]. K předchozí argumentaci doplnil, že žalovaná navštěvuje drahé kluby a diskotéky a celkově žije nákladným životem. Žalovaná netrpí nouzí, dosahuje vysoké životní úrovně a není závislá na výživném od otce. Dosáhla věku, kdy je obvyklé, že jsou děti již připraveny na své budoucí povolání, pokud řádně studovaly. Naopak žalobce dosáhl věku [anonymizováno] let, má další dvě vyživovací povinnosti a zhoršený zdravotní stav. Výživné uhrazené před [datum] od žalované vracet nepožaduje.

4. V duplice ze dne [datum] žalovaná vyvracela argumentaci žalobce, kterou považovala za ostudnou. Tvrzení žalobce jsou nepravdivá a účelově prezentovaná, předkládané“ důkazy“ irelevantní. Svým jednáním žalobce ukazuje, že selhal v roli biologického otce i v rovině lidského charakteru. Žalobce nikdy neposkytoval žalované rodičovskou péči a nyní ji hodlá ještě potrestat tím, že ji chce zpětně připravit o výživné, které jí beztak zcela nezákonně přestal hradit. Žalovanou, její sestru i matku žalobce mnoho let bezdůvodně napadá. Vyhrocení vztahů přitom nebylo zaviněno žalovanou, neboť ta byla v té době nezletilá a nemohla chování žalobce jakkoli ovlivňovat. Žalobce opakovaně vedl proti žalované a její rodině několik soudních řízení, šikanoval je iniciací řízení u OSPOD a žalovanou v době nezletilosti psychicky zatěžoval. Na žalovanou vyvíjel tlak proti matce, nebo se ji snažil naklonit přes slíbené materiální výhody, což žalovaná vždy odmítla. V den plnoletosti žalované nechal žalobce jí i sebe zažalovat třetím subjekte ve své vlivové sféře, když chtěl patrně pouze zatížit majetek žalované. Ačkoli byla žaloba odmítnuta, zanechala v žalované trauma z jednání biologického otce. Co se týká darovaného nemovitého majetku, zastává žalovaná názor, že jí byl darován nikoli otcem ale oběma rodiči. Při dalším nakládání s majetkem žalované a její sestry jim žalobce činil svévolné překážky, zejm. účelovými podáními ve stavebním řízení. Sestra žalovaná se z tohoto důvodu dokonce úspěšně domohla předčasného přiznání plné svéprávnosti. To, že žalovaná netrpěla a netrpí nouzí je pouze zásluha matky a jejího manžela, jakož i jí samé, když se i v době zdravotních problémů snažila brigádně pracovat. Za svou účast v obchodních korporacích nepobírá žalovaná žádnou stálou odměnu, jde pouze o její budoucí zabezpečení. Žalovaná je od dětství těžce zrakově postižená, což je žalobci známo. Má také problémy se štítnou žlázou a trpí sníženou imunitou jaterních orgánů. Přesto se díky své píli a péči matky a rodiny dokázala prosadit v běžném životě. Je přesvědčena, že splnila a plní své povinnosti spojené se studiem a vede řádný život. V termínu dostudovala jak střední, tak vysokou školu. Žalobce svou vyživovací povinnost k žalované i její sestře dlouhodobě plnil s několikaměsíčním zpožděním, po urgencích a s vulgárními komentáři. Žalobce má vysoký životní standard, což sám prezentuje na veřejnosti, má faktický vliv na obchodní korporace, údajnou špatnou finanční situací takto již dříve neúspěšně argumentoval v původním řízení na určení výživného. Žalovaná řádně dostudovala Metropolitní univerzitu Praha o.p.s. dne [datum] a získala titul bakaláře. Poté chtěla navázat pokračujícím magisterským studiem, což by bylo možné od [anonymizováno] 2019. Plánovala tří až čtyřměsíční studentskou stáž v zahraničí, což jí bohužel opakující se zdravotní problémy neumožnily. V průběhu [anonymizováno] 2019 prodělala opakující se chřipková onemocnění, oslabení imunity a došlo u ní ke zhoršení zraku tak, že nemohla dále ani řídit automobil. Toto jí i neumožnilo kompletní přípravu na zkoušky na VŠ, protože se jí při delším čtení dělalo zle. Žalovaná se připravovala na re operaci očí prvním vstupním vyšetřením dne [datum]. Po prodělané operaci [anonymizována dvě slova] v pěti letech bylo totiž nutné v období dospělosti přistoupit k druhému zákroku. Tato operace měla proběhnout v období [anonymizováno] 2019, kdy však u žalované došlo k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která měla za následek další cca tříměsíční léčení. Žalovaná z uvedeného důvodu nemohla absolvovat žádný operační zákrok a z důvodu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] špatně mluvila a musela pravidelně docházet na obličejovou rehabilitaci. Náklady akupunktury byly 1710 Kč. Až dne [datum] absolvovala operaci očí v [anonymizováno] a poté následnou rekonvalescenci. Celkové náklady na operaci činily 30 900 Kč Zdravotní stav žalované v průběhu roku 2019 jí znemožnil přípravu na návazné magisterské studium a je zcela objektivním důvodem, proč nemohla nastoupit denní studium na vysoké škole. Žalovaná se dále, s ohledem na výše uvedené zdravotní komplikace, prodělané v roce 2019, rozhodla v roce 2020 nepokračovat ve své snaze o další studium a nastoupit do zaměstnání. Souhlasila tedy se zrušením vyživovací povinnosti, avšak až od [datum]. Dále požadovala stanovení povinnosti žalobce zaplatit jí nedoplatek na výživném a náhradu nákladů řízení.

5. Na dupliku žalované nesouhlasně reagoval žalobce svým vyjádřením, doručeným soudu dne [datum]. Měl za to, že vyjádření žalované je pouze pokračováním rétoriky a dehonestujících tvrzení její matky, jež je výrazně konfliktní osobou a kterou je žalovaná manipulována. Původní výživné bylo stanoveno dohodou rodičů, žalovaný jej hradil a dle svých možností přispíval i značně nad jeho rámec. Ohledně ukončení studia žalované doplnil, že ta s ním cca od roku 2015 vůbec nekomunikuje a proto byl odkázán na veřejně dostupné zdroje. Má k dispozici informaci, že žalovaná dostudovala již v [anonymizováno] 2018 a proto ji také od té doby přestal platit výživné. Diplom byl sice skutečně vydán až [datum], ale rozhodující pro ukončení studia je datum složení státnic. Uvedl, že pokud bude zjištěno, že žalovaná skutečně studium ukončila až v [anonymizováno] 2018, je připraven výživné do té doby doplatit. Ohledně zdravotního stavu žalované žalobce potvrdil, že ta od narození trpěla zrakovým onemocněním, pro které se podrobila i složité operaci a zároveň nezpochybňoval možné zdravotní problémy žalované v roce 2019. Žalovaná nicméně netvrdila, že by se jednalo o komplikace takového druhu, že by jí neumožňovaly po ukončení studia dosahovat vlastních příjmů a byla tak odkázána na výživné. Tvrzení žalované, že jí zdravotní problémy bránily v přípravě na další studium, vyvrací veřejné profily žalované na sociálních sítích. Podle nich žila bohatým společenským životem, sportovala a věnovala se neomezeně všem svým zálibám. Sama také dne [datum] na Instagramu uvedla, že si za výplatu pořídila nový mobilní telefon. Žalobce se dále ohradil proti tvrzením o jeho finanční situaci a ovládání třetích subjektů. Je jednatele v jediné společnosti, v níž je také zaměstnán, s čistým průměrným měsíčním příjmem [částka]. Ve [anonymizována dvě slova] je neplaceným funkcionářem, a [anonymizována dvě slova], v němž je předsedou dozorčí rady, nevyvíjí od roku 2018 žádnou činnost. Osobní automobil má zapůjčený od syna, bydlí v nájemním bytě, nevlastní nemovitosti ani jiné hodnotné věci. Má zdravotní obtíže spojené též s finančními náklady. Zopakoval, že dceru zajistil darem nemovitého majetku v tehdejší hodnotě 6-7 mil. Kč, a zdůraznil, že se nejednalo o dar obou rodičů, jak tvrdí žalovaná. Souhlasil také s tím, aby si žalovaná a její sestra navzájem darovaly poloviční podíly na svých nemovitostech, aby jejich zabezpečení do budoucna bylo spravedlivé, a toto řešení sám inicioval. Žalovaná i její sestra se však tohoto majetku bezúplatně zbavily darováním své matce. Takto žalovanou darovaný majetek měl hodnotu nejméně 5 mil. Kč, a k darování došlo v době, kdy žalovaná nepracovala a měl se zhoršit její zdravotní stav. Toto zbavení se majetku přitom žalovaná nevysvětlila. Za popsaných okolností jde o další okolnost svědčící pro zrušení vyživovací povinnosti. Navrhl, aby vyživovací povinnost byla ukončena počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž žalovaná ukončila studium na vysoké škole.

6. Na prvním ústním jednání dne [datum] nebylo zahájeno jednání ve věci samé, když účastníci projevili zájem pokusit se o mimosoudní řešení sporu. Tento pokus nebyl úspěšný.

7. Na druhém ústním jednání dne [datum] obě strany odkázaly na svá písemná podání. Žalobce dále doplnil argument, že žalovaná nemůže požadovat výživné za situace, kdy neodvolala svůj dar matce, neboť vyživovací povinnosti otce předchází u zletilé dcery její povinnost uspokojovat své potřeby nakládáním s vlastním majetkem. Namítl také absenci faktické kausy darování, když v době převodu již matka žalované měla k nemovitosti zřízení věcné břemeno doživotního bezplatného užívání. Žalovaná potvrdila a doplnila své stanovisko, že studium ukončila dne [datum], dříve dostudovat nemohla ze zdravotních důvodů. Po provedeném dokazování byly vůči účastníkům učiněny výzvy dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a řízení bylo koncentrováno dle § 118b odst. 1 o.s.ř., to vše s poskytnutím lhůty 30 dnů od jednání.

8. Včasným podáním, doručeným [datum], doplnil žalobce svá tvrzení a důkazní návrhy k tomu, že předmětné nemovitosti daroval žalované ze svého výlučného majetku.

9. Včasným podáním, doručeným [datum], doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy žalovaná. K otázce dalšího studia pouze zopakovala předchozí argumentaci a uvedla, že přihlášku na navazující magisterské studium nepodala. Její výdělečné činnosti (s výjimkou příležitostných brigád) bránily zdravotní důvody a také její plány na další studium. Dlužné výživné exekuční cestou nevymáhala, a to z důvodu, že to považovala za morálně sporné. Ke kause darování nemovitostí své matce uvedla, že bylo vhodné, aby ona i sestra převedly vlastnické právo na svou matku za účelem dosažení eliminace vlivu žalobce na jakékoli budoucí nakládání s předmětnými nemovitostmi. To dávala do souvislostí s dřívějším mařením stavby budovy ze strany žalobce a s dřívějším zatížením nemovitostí soudními spory v důsledku podnikatelských aktivit žalobce. Rozporovala dále argumentaci žalobce, že bylo její povinností (předcházející povinnosti žalobce platit jí výživné) žádat po své matce vrácení daru, když podmínkou vrácení daru je nouze, přičemž žalovaná se nenacházela v nouzi, měla však nárok na shodnou životní úroveň s žalobcem. Setrvala též na tvrzení, že nemovitosti byly žalované darovány oběma rodiči a nikoli pouze žalobcem.

10. Na třetím ústním jednání dne [datum] žalovaná doplnila argumentaci tak, že hodnota předmětných nemovitostí od jejich nabytí žalobcem do jejich darování žalované se zvýšila bez přičinění žalobce; k darování do vlastnictví žalované navíc došlo před posledním rozhodnutím o výživném, nejde tedy o přípustnou novou okolnost. Dále doplnila tvrzení k vlivu žalobce na [právnická osoba] a o skutečných motivech žalobce k darování nemovitostí žalované. Po dokončení dokazování obě strany v závěrečných návrzích setrvaly na svých stanoviskách.

11. Soud v řízení provedl všechny účastníky založené listinné důkazy a dále k návrhu žalované její účastnický výslech. Pro rozsah prováděného dokazování, zjišťování skutkového stavu a jeho hodnocení byl rozhodující právní názor soudu o zásadním významu otázky, zda a případně kdy žalovaná nabyla schopnosti sama se živit, a pouze subsidiárním významu dalších účastníky uplatňovaných tvrzení a důkazů (viz dále).

12. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění, významná pro rozhodnutí ve věci: Ze screenshotu ze sociální sítě na č. l. 4, že na [anonymizováno] 2017 žalovaná uváděla několik svých pracovních pozic. Z darovací smlouvy ze dne [datum] na č. l. 47-49, že žalovaná a její sestra darovaly své matce každá spoluvlastnický podíl id. ½ na pozemku parc. [číslo] (jehož součástí je stavba [adresa]) a pozemcích souvisejících, vše v k.ú. [část obce] (předmětné nemovitosti). Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 50, že matka žalované měla mj. k pozemku parc. [číslo] (jehož součástí je stavba [adresa]) ke dni [datum] zřízeno věcné břemeno užívání doživotní. Z výpisů z obchodního rejstříku na č.l. 51-63, že žalovaná je od [datum] společníkem [právnická osoba] s obchodním podílem [anonymizováno] a tato společnost byla společníkem dalších obchodních společností, a že žalovaná je od [datum] členem dozorčí rady [právnická osoba] Ze screenshotů ze sociální sítě na č.l. 84-91, že žalovaná v období od [datum] do [datum] zveřejňovala fotografie a příspěvky o své plánované či proběhlé účasti na společenských, sportovních a cestovních akcích, a dne [datum] z„ výplaty“ pořídila přístroj Samsung Galaxy Note 9. Z diplomu ze dne [datum] na č.l. 120, že žalovaná získala na Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. vysokoškolské vzdělání v programu [anonymizováno 6 slov], a titul bakalář. Z platebního dokladu na č.l. 121, že žalovaná dne [datum] absolvovala vyšetření v [anonymizováno] a zaplatila za ně 1 100 Kč. Z pokladních dokladů na č.l. 123-125, že žalovaná v období od [datum] do [datum] absolvovala na [anonymizováno] [část obce a číslo] akupunkturních ošetření, za něž zpravidla platila 150 Kč. Z platebního dokladu na č.l. 126, že žalovaná dne [datum] absolvovala vyšetření v [anonymizováno] a zaplatila za ně 2 000 Kč. Z platebního dokladu na č.l. 127, že žalovaná dne [datum] absolvovala operaci očí v [anonymizováno] a zaplatila za ni 27 800 Kč. Z rozsudku na č.l. 128-129, že dne [datum] zdejší soud rozhodl mimo jiné o zvýšení vyživovací povinnosti žalobce k žalované na částku 14 000 Kč měsíčně, dále že žalovaná trpěla závažnou oční vadou, onemocněním [anonymizována tři slova] problémy a [anonymizováno] vadou [anonymizováno]. Z dodatku diplomu na č.l. 144-148, že žalovaná složila závěrečnou zkoušku na vysoké škole dne [datum]. Z dohody o vypořádání BSM na č.l. 157-160, že ke dni [datum] měla být hodnota předmětných nemovitostí [částka]. Z darovací smlouvy a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 na č.l. 169-172, že ke dni [datum] měla být hodnota předmětných nemovitostí [částka]. Z usnesení Městského soudu v Praze na č.l. 177-178, že tento soud změnil usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] tak, že se zamítá návrh [právnická osoba] na nařízení předběžného opatření v řízení proti (zdejším) žalobci a žalované, jímž mělo být mj. dosaženo zákazu zřízení věcného břemene k některým předmětným nemovitostem ve prospěch matky (zdejší) žalované.

13. Z účastnického výslechu žalované provedeného na jednání dne 15. 1. 2021, zachyceného v podrobnostech v protokolu a na zvukovém záznamu, soud především zjistil, že studium na Metropolitní univerzitě Praha o.p.s. dokončila až v [anonymizováno] 2018 ze zdravotních důvodů, s nimiž se v průběhu studia potýkala. V průběhu roku 2019 byla opakovaně nemocná, což jí přípravu na další studium, respektive na přijímací zkoušky, komplikovalo. Co se týká operace očí, ta byla původně plánována na [anonymizováno] 2019, poté na [anonymizováno] 2019 a nakonec proběhla až v [anonymizováno] 2019 z jiných zdravotních důvodů, neboť na [anonymizováno] 2019 měla [anonymizována dvě slova], na což navazovala [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která si vyžádala [anonymizováno] rehabilitaci. Po operaci dospěla k závěru, že další studium již nemá smysl, bylo by vhodnější postoupit do výdělečného procesu, aby jí už nemusela matka a přítel živit. Je nemocná téměř neustále, má oslabenou imunitu, časté chřipky atd. Byla i často v nemocnici. Byla v péči [anonymizováno] [obec], a těch zdravotních obtíží byla celá řada, byla pravidelně na antibiotikách, trpěla na chřipky, měla [anonymizováno], má nemocná játra, ledviny a řadu dalších zdravotních obtíží. V době od provedené operace očí do začátku roku 2020, kdy začala být ekonomicky aktivní, došlo ke zlepšení jejího zraku, u ostatních zdravotních obtíží žádné zlepšení nepozoruje, ale ani zrak nemá dle svého názoru zcela v pořádku. Přihlášku na navazující magisterské studium si v roce 2019 nepodala, v roce 2018 ji nepodala proto, že předpokládala, že ze zdravotních důvodů nestihne probíhající poslední ročník bakalářského studia včas dokončit. Nikdy nepodala přihlášku ke studiu ani na jinou vysokou školu. V rozhodném období chodila pouze na sporadické brigády, když jí někdo ze známých něco doporučil nebo dohodil, v průměru se jednalo tak o 4 jednorázové akce za 6 měsíců. Ohledně screenshotů ze sociálních sítích se jedná o sporadické případy, kdy byla zrovna zdravá, nejednalo se o to, že by tímto způsobem života žila konstantně, je mladá, je normální, že se stýká s přáteli a žije odpovídajícím společenským životem. K dotazu na rozpory v tvrzeních a výpovědi žalované ve vztahu k zdravotním obtížím před [datum] a po [datum] a s tím související nemožnosti výdělečné činnosti uvedla, že placení za ní již bylo dost, chtěla normálně žít s přítelem v nájmu a bylo třeba, aby si vydělávala, avšak ani od [datum] nemohla vydělávat v úplném režimu ze zdravotních důvodů. V souvislosti se zdravotními obtížemi nikdy nežádala o částečnou invaliditu či jinou pomoc ze strany státu, zdrojem jejích prostředků nebo podpory jsou její matka a otčím. V obchodních společnostech, u nichž figuruje v obchodním rejstříku, nic nedělá.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, a proto je ani dále nehodnotil. Zbývající důkazní návrhy soud zamítl, neboť ani samotná tvrzení, která jimi měla být prokazována, nebyla s to ovlivnit výsledek řízení.

15. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. <b>Dle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</b> Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. <b>16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.</b> 17. Rovněž pro vyživovací povinnost rodiče k dítěti platí obecné ustanovení § 911 o.z., podmiňující nárok na výživné tím, že oprávněný není schopen sám se živit. Zatímco u nezletilých dětí se takováto neschopnost presumuje, u zletilých dětí judikatura vychází z pravidla, že tyto jsou zásadně schopny živit se samy. Mezi základní výjimky z tohoto pravidla patří soustavná příprava na výkon budoucího povolání (typicky školní studium) nebo objektivní překážky samostatné výdělečné činnosti (typicky setrvalý nepříznivý zdravotní stav).

18. V projednávané věci byla vyživovací povinnost žalobce (jakožto otce) vůči žalované (jakožto dceři) naposledy upravena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp.zn. 11 P 22/2006, tedy vydaným v době nezletilosti žalované, a to tak, že žalobci bylo uloženo hradit na žalobkyni výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně. Žalovaná dosáhla zletilosti dne [datum]. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti žalobou podanou dne [datum], a to s účinností od [datum].

19. Z procesního hlediska se zrušení dříve soudně stanovené vyživovací povinnosti ve formě dávek výživného mezi zletilými realizuje analogicky dle § 163 o.s.ř. (nedošlo-li k dohodě oprávněného s povinným). Rozsudek o výživném je tak možno zrušit i se zpětnou účinností (před podáním žaloby), k okamžiku, kdy oprávněný nabyl schopnosti živit se sám. Řízení o zrušení vyživovací povinnosti mezi rodičem a zletilým dítětem, stanovené dříve rozsudkem opatrovnického soudu v době nezletilosti dítěte, vydaným v režimu nesporného řízení, probíhá již v režimu běžného sporného řízení.

20. Z výše uvedeného též vyplývá, že za dané procesní situace u povinného rodiče postačuje, pokud v žalobě o zrušení vyživovací povinnosti uplatní argumentaci v obecné rovině, tedy že dítě od posledního rozhodnutí zletilo a že mezi účastníky nedošlo k dohodě o ukončení vyživovací povinnosti. Je pak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že navzdory dosažení zletilosti trvají či nastaly takové rozhodné okolnosti, pro něž není schopen sám se živit a vyživovací povinnost rodiče tedy nezanikla (popř. zanikla k pozdějšímu, než žalobcem uplatněnému datu).

21. Soud se tak v projednávané věci zaměřil primárně na posouzení otázky, zda a případně kdy žalovaná nabyla schopnosti sama se živit ve smyslu § 911 o.z.. Teprve kdyby se ukázalo, že žalovaná této schopnosti nenabyla, popř. jí nabyla později, než uplatňoval žalobce, bylo by na místě zabývat se dalšími okolnostmi, účastníky v řízení široce uplatňovanými (zejm. k otázce špatného vztahu mezi účastníky a jeho příčin, životní úrovně účastníků apod.). Soud přitom v prvé řadě došel k závěru, že vysokoškolské studium žalované na Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. představovalo soustavnou přípravu na výkon budoucího povolání. Byť žalobce již v žalobě vyslovoval pochybnosti o soustavnosti a cílevědomosti žalované při tomto (popř. i již předcházejícím) studiu, nepředložil k tomu konkrétní tvrzení a zejména důkazy. Naopak sám v pozdější fázi řízení připustil, že jeho vyživovací povinnost vůči žalované byla na místě až do okamžiku řádného ukončení studia na předmětné vysoké škole (ostatně o tom dále svědčí jak původně navržené datum zrušení vyživovací povinnosti, tak pozdější zaměření se na zjišťování data skutečného ukončení studia). V průběhu řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná ukončila předmětné studium dne [datum] splněním poslední studijní povinnosti a ziskem bakalářského vysokoškolského titulu. Z provedeného dokazování soud nezjistil, že by žalovaná ukončila studium“ až“ v [anonymizováno] účelově či z nějakých zištných důvodů, a žalobce to ostatně ani výslovně netvrdil.

22. Mezi účastníky bylo nesporné, že po [datum] již žalovaná nikdy ve studiu nepokračovala. Žalovaná pak uvedla, že v roce 2020 nastoupila do zaměstnání a sama navrhla zrušení vyživovací povinnosti od [datum] (z tohoto“ částečného uznání“ žalované zároveň vyplynulo, že nejpozději od [datum] tedy byla žalovaná schopna sama se živit ve smyslu § 911 o.z., byť zdravotní obtíže tvrdila i po tomto datu). Stěžejním pro rozhodnutí ve věci tak bylo stanovení data zrušení vyživovací povinnosti v období mezi [datum] a [datum].

23. Procesní obrana žalované byla postavena (z hlediska skutečností, považovaných soudem za významné pro rozhodnutí ve věci) na dvou základních pilířích. Jednak šlo o tvrzení, že měla zájem pokračovat v dalším vzdělávání i po [datum] (v čemž jí zabránily zdravotní důvody), jednak že navzdory ukončení vysokoškolského studia nebyla schopna se sama živit (opět ze zdravotních důvodů).

24. Co se týká první argumentační linie žalované, pak soud v prvé řadě opětovně odkazuje na výše zmíněnou obecnou premisu, že zletilí jsou zásadně schopni a povinni živit se sami. Judikatura mj. Ústavního soudu pak možnou výjimku z této premisy, spočívající v soustavné přípravě na výkon budoucího povolání, ukládá soudům posuzovat obezřetně. Dokonce i v případě, kdy zletilé dítě reálně studuje, není nárok na výživné automatický, nevykazuje-li studium dostatečnou soustavnost, cílevědomost a smysluplnost. Žalovaná přitom v rozhodném období reálně nestudovala vůbec. Její tvrzení o„ plánování“ blíže neurčené zahraniční studijní stáže, jakož i o záměru pokračovat ve studiu v nástavbovém magisterském studijním programu (bez uvedení školy, oboru, využitelnosti pro výkon budoucího zaměstnání apod.) byla značně vágní a zejména důkazně nepodpořená. Žalovaná dokonce připustila, že k dalšímu studiu si na žádné vysoké škole ani nepodala přihlášku, ať již v roce 2018, či v roce 2019. Již jen z tohoto důvodu nelze akceptovat argumentaci žalované, že právě zdravotní důvody byly příčinou, pro kterou se nemohla řádně připravovat na přijímací zkoušky na magisterské studium, když se k takovým zkouškám nikdy ani nepřihlásila. Nad rámec je na místě zmínit, že v posledních letech již velké množství vysokých škol nabízí různé úlevy pro zdravotně znevýhodněné zájemce o studium, přičemž žalovaná žádným způsobem neprezentovala, že by tyto možnosti byť jen zjišťovala. Aniž by soud jakkoli zpochybňoval či bagatelizoval zdravotní obtíže žalované (ty ostatně připouštěl i žalobce), žalovaná ani v rámci skutkových tvrzení, ani v rámci důkazní aktivity přesvědčivě neuvedla a neprokázala, jak přesně měly její zdravotní obtíže znemožňovat přípravu na přijímací zkoušky. Ostatně sama opakovaně hovořila spíše o komplikacích takové přípravy. Zdravotní problémy mohou samozřejmě způsobit prodloužení stávajícího či odklad navazujícího studia - a v takovém případě nebudou zpravidla považovány za ukončení soustavné přípravy na výkon budoucího povolání – ovšem neplatí to pro zdravotní problémy jakékoli. Musejí být na jednu stranu natolik závažné, že znemožňují studium či přípravu na ně i za ztížených podmínek (např. využití kompenzačních pomůcek, doučování, žádost o úlevy ze strany školy apod.), zároveň se ale musí jednat také o problémy toliko dočasné. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná netvrdila a zejména neprokazovala konkrétní a přezkoumatelné dopady zdravotních komplikací na možnost připravovat se na přijímací zkoušky, resp. že a jak se tyto komplikace snažila (marně) překonat. I kdyby pak skutečně zdravotní důvody bránily žalované v přípravě na pokračování ve studiu od [datum] do [datum], nemůže takto dlouhé období - započaté již ziskem vysokoškolského titulu a zakončené nástupem do práce - v jehož průběhu žalovaná ani nepodala jakoukoli přihlášku k dalšímu studiu, ze samotné definice spadat pod institut soustavné přípravy na výkon budoucího povolání. Takovou přípravou totiž nemůže být pouhé přání či záměr studovat., neprojevil-li se alespoň v elementárních prvcích reálných úkonů k takovému studiu směřujících.

25. Co se týká druhé argumentační linie žalované, žalovaná tvrdila pro rozhodné období zcela zásadní komplikace ve svém zdravotním stavu, de facto znemožňující jí v období od [datum] do [datum] sama se živit výdělečnou činností, avšak k jejich prokázání předložila pramálo důkazů. I po podrobné výzvě dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. na ústním jednání dne [datum], z níž musel být zcela zřejmý zásadní význam této otázky pro rozhodnutí ve věci, žalovaná nepředložila žádné nové listiny, nenavrhla svědky, a pouze odkázala na již dříve založené doklady o [anonymizováno] operaci očí v [anonymizováno] 2019 a doklady o absolvování akupunktury v období od [anonymizováno] do [anonymizováno] 2019, z nichž však její tvrzení ohledně intenzity, trvání a dopadů zdravotních obtíží nevyplývají. Soud pak vstřícně souhlasil ještě s žalovanou navrženým provedením důkazu účastnickým výslechem žalované (ačkoli by dle § 131 odst. 1 o.s.ř. měl být takový důkaz proveden pouze tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak), a to za situace, kdy by měla mít žalovaná s ohledem na tvrzenou závažnost a mnohočetnost zdravotních obtíží“ přebytek“ lékařských zpráv a dalších důkazů o svém zdravotním stavu a jeho dopadech na možnost výdělečné činnosti (ať již manuální či intelektuální, ve vystudovaném oboru či mimo něj). Účastnický výslech žalované však v tomto směru přinesl v zásadě jen obecné zopakování skutkových tvrzení. Nadto žalovaná vypověděla, že v jejím zdravotním stavu nedošlo v období od roku 2019 (kdy dle skutkových tvrzení pracovat nemohla) do roku 2020 (kdy nastoupila do práce a sama souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti) k podstatnému zlepšení. Dále z účastnického výslechu vyplynulo, že jedním z hlavních důvodů, proč od [datum] nastoupila do práce, bylo to, že jí vadilo, že na ni stále někdo přispíval (matka, otčím, přítel). To však svědčí spíše o subjektivních než objektivních příčinách toho, proč nebyla žalovaná výdělečně činnou již v období před [datum]. Konečně jako významné soud hodnotil zjištění z účastnického výslechu, že žalovaná nikdy nezažádala o (částečný) invalidní důchod či jinou formu veřejné podpory pro zdravotně znevýhodněné občany. V řízení nebylo ani tvrzeno, že by se žalovaná marně snažila o získání pracovního místa, vhodného pro zdravotně znevýhodněné, např. prostřednictvím Úřadu práce. Pouze doplňkový význam pak soud přiznal důkazu screenshoty z facebooku žalované (č.l. 84-91). Tyto pocházejí z různých částí celého rozhodného období a svědčí o tom, že žalovaná byla (alespoň namátkově) společensky aktivní. Jakkoli lze plně akceptovat námitku žalované, že se jedná o jednotlivé případy a že v jejím věku je přirozené žít společenským životem, nelze odhlédnout od toho, že při volném hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř. logicky zpochybňují tvrzení žalované o dlouhodobě závažném zdravotním stavu, znemožňujícím (resp. právně významně komplikujícím) přípravu na přijímací zkoušky či výdělečnou činnost.

26. Mezi stranami spornou byla dále otázka darování spoluvlastnického podílu žalované na nemovitostech, vlastněných žalovanou a její sestrou, matce žalované, darovací smlouvou z [datum]. Soud nepovažuje za logické, aby žalovaná - pokud tvrdí, že v době uzavření smlouvy nebyla schopna se sama živit - bezúplatně a bez přesvědčivého odůvodnění převedla na třetí osobu nemovitý majetek značné hodnoty. Soud přitom nepovažuje za významné, jaká byla přesná hodnota nemovitostí, resp. spoluvlastnického podílu id. ½ žalované. Předmětný [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] v [obec] musí mít hodnotu v řádech milionů, o čemž svědčí provedené důkazy o hodnotě předmětných nemovitostí v minulosti, když ceny nemovitostí zejm. v [obec] od té doby dlouhodobě rostly. Po výzvě dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. na ústním jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že důvodem uzavření darovací smlouvy byla eliminace vlivu žalobce na budoucí nakládání s předmětnými nemovitosti, přičemž odkazovala na překážky a komplikace, které v minulosti žalobce ve vztahu k nemovitostem působil žalované a jejím blízkým. Tato úvaha však nebyla podpořena žádným tvrzením o konkrétní obavě, jak by žalobce mohl či měl žalovanou či její sestru ve vztahu k předmětným nemovitostem do budoucna ohrožovat. Obě spoluvlastnice byly k datu uzavření darovací smlouvy [datum] zletilé a plně svéprávné, dřívější komplikace, související s výkonem rodičovských práv vůči dětem ze strany žalobce, tedy nehrozily. Případnému účelovému„ zatížení“ nemovitostí soudními spory pak jejich darování rovněž nemůže zabránit. S ohledem na uvedené okolnosti soud bezúplatné zbavení se nezanedbatelného majetku žalovanou hodnotil jako další (byť toliko podpůrný) argument zpochybňující hypotézu o neschopnosti žalované sama se živit.

27. Po zhodnocení relevantních tvrzení stran a provedených důkazů postupem dle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že po zisku bakalářského vysokoškolského titulu a uplynutí přiměřené dodatečné doby (viz dále) došlo k podstatné změně okolností ve smyslu § 163 o.s.ř., když již zletilá žalovaná nabyla schopnost sama se živit ve smyslu § 911 o.z. Takový závěr je zcela dostačující pro rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, jak byla stanovena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp.zn. 11 P 22/2006. Soud proto dále nehodnotil další sporné okolnosti mezi účastníky a provedené důkazy (viz výše), neboť jejich posouzení je pro rozhodnutí ve věci nadbytečné, a ze stejného důvodu pak soud zamítl též zbývající návrhy na doplnění dokazování.

28. Byť žalovaná ukončila studium dne [datum], dospěl soud k závěru, že po ní nebylo možné spravedlivě požadovat, aby se sama živila okamžitě po ukončení studia. Na druhou stranu žalovaná měla možnost poptávat zaměstnání ještě před předpokládaným dnem ukončení studia a ziskem titulu a diplomu. Jako přiměřenou dodatečnou dobu soud zhodnotil 1 týden po ukončení studia, kdy ještě nebylo možné považovat žalovanou za schopnou se sama živit a kdy tedy vyživovací povinnost žalobce trvala. Tato úvaha soudu je navíc v souladu se stanoviskem žalobce v jeho vyjádření, doručeném soudu dne [datum], když podpořil, aby vyživovací povinnost byla ukončena počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž žalovaná ukončila studium na vysoké škole. Pro úplnost je třeba uvést, že zmíněné stanovisko soud nemohl pro neurčitost hodnotit jako změnu či částečné zpětvzetí žaloby (nebylo tak ani žalobcem označeno), když žalobce v něm a ani nikdy poté neuvedl (na rozdíl od žaloby) konkrétní datum, a zároveň mezi účastníky nebylo v řízení učiněno nesporným, že právě den [datum] byl dnem řádného ukončení studia žalované na Metropolitní univerzitě Praha o.p.s. Co se pak týká návrhu žalované v podání ze dne [datum], aby soud žalobci uložil nahradit jí nedoplatek na výživném, soud k němu nepřihlížel v souladu s § 41a odst. 2 o.s.ř., neboť v řízení o zrušení vyživovací povinnosti není takový návrh přípustný.

29. S ohledem na vše výše uvedené soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti ke dni [datum] (výrok I.). Jelikož žalobce požadoval vyživovací povinnost zrušit již ke dni [datum], nezbylo soudu, než žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II.).

30. Protože byl žalobce v řízení z procesního hlediska převážně úspěšný, svědčil by mu nárok na částečnou náhradu nákladů řízení ze strany žalované (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož však zcela jednoznačně v žalobě i závěrečném návrhu požadoval, aby soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, rozhodl soud v souladu s tímto návrhem (výrok III.).