27 C 68/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa o zaplacení 130 062 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do jistiny ve výši 5 099,45 Kč a dále co do zákonných úroků z prodlení, jak byly v žalobě požadovány z důvodu prodlení žalovaných s hrazením záloh.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 124 962,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 867 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 37 590,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokátky.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 12. 2021 se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení (původně) částky 118 195 Kč s příslušenstvím, a to společně a nerozdílně. Žalovaní jsou vlastníky jednotky [číslo] v domě [adresa], k.ú. [část obce], obec Praha; žalobce je společenstvím vlastníků jednotek v předmětném domě. Žalovaní jsou povinni žalobci dle §§ 1180, 1181 občanského zákoníku přispívat na náklady spojené se správou domu a hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu. Pro rok 2021 byla výše plnění pro celý dům (pro všechny vlastníky) stanovena rozhodnutím Shromáždění žalobce. Prostřednictvím správce domu pak Výbor žalobce distribuoval jednotlivým vlastníkům (vč. žalovaných) předpisy měsíčních plateb pro rok 2021. Výbor stanovil též datum splatnosti měsíčních plateb pro rok 2021, a to na 15. den v měsíci (shodná splatnost záloh vyplývá též ze stanov žalobce). Žalovaní neuhradili na měsíčních zálohách za období 1/ 2021 2021 ničeho a dluží tak na těchto zálohách 118 195 Kč, ačkoli byli žalobcem opakovaně upomínáni a též předžalobně vyzváni. Žalobce se domáhá též zákonných úroků z prodlení, a to z každé z 11 dlužných měsíčních záloh po 10 745 Kč, vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení.

2. Ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 4. 2022 žalovaní vyslovili své 4 námitky proti žalobě. Zaprvé uvedli, že s navýšením měsíční platby na částku 10 745 Kč nebyli nikdy obeznámeni a ani ji nikdy neodsouhlasili. Zadruhé zmínili, že upomínky ani předžalobní výzvu neobdrželi. Zatřetí připomněli, že měsíční platby jsou pouze zálohové a roční vyúčtování za rok 2021 doposud nebylo provedeno, natožpak žalovaným doručeno. Začtvrté uvedli, že výše nákladů na vymáhání je neadekvátní výši dluhu.

3. V replice ze dne 2. 5. 2022 žalobce k vyjádření žalovaných a k výzvě soudu ze dne 19. 4. 2022 doplnil, že v roce 2021 hospodařil dle rozpočtu na tento rok, schválený Shromážděním žalobce dne 27. 8. 2020. Předpis záloh byl žalovaným vhozen do jejich poštovní schránky, neboť mají faktické i trvalé bydliště v předmětném domě. Zároveň jim byl předpis zaslán e-mailem. Další zásilky byly žalovaným zasílány poštou. Vše se tak dostalo do dispoziční sféry žalovaných. Požadavek na náhradu nákladů řízení vychází z platné právní úpravy.

4. Podáním ze dne 11. 8. 2022 (ve znění opravy ze dne 16. 8. 2022) žalobce navrhl změnu žaloby. Uvedl, že v dubnu 2022 bylo provedeno vyúčtování za rok 2021, z něhož vyplynul nedoplatek žalovaných ve výši 130 062 Kč, který tito ani přes písemné výzvy neuhradili. Předžalobní výzvou ze dne 26. 7. 2022 byla žalovaným poskytnuta náhradní lhůta do 10. 8. 2022, ani v ní však ničeho nezaplatili. Nově se tedy žalobce domáhal zaplacení částky 130 062 Kč (z titulu nedoplatku z vyúčtování 2021) a zákonných úroku z prodlení, a to jednak z jednotlivých záloh (shodně jako v žalobě), jednak z rozdílu mezi souhrnem záloh a celkovým nedoplatkem (11,75 % ročně z částky 11 837 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení), jakož i náhrady nákladů řízení.

5. Výrokem I. usnesení ze dne 22. 8. 2022, č.j. 27 C 68/2022-46 soud změnu žaloby připustil a výrokem II. vyzval žalované, aby se ke změněné žalobě vyjádřili; usnesení nabylo právní moci dne 5. 9. 2022. Žalovaní se ke změněné žalobě v určené lhůtě ani později nijak nevyjádřili.

6. Dne 12. 10. 2022 se ve věci konalo první ústní jednání, k němuž se žalovaní bez řádné omluvy a žádosti o odročení (viz dále) nedostavili, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti. Žalobce, jenž se k jednání řádně dostavil, vzal v prvé řadě žalobu částečně zpět, a to jednak co do části jistiny, odpovídající ve vyúčtování za rok 2021 položce„ Úroky z prodlení“ (5 099,45 Kč) a dále co do zákonných úroků z prodlení, jak byly v žalobě požadovány z důvodu prodlení žalovaných s hrazením záloh (tzn. co co zákonných úroků z prodlení z každé z 11 dlužných měsíčních záloh po 10 745 Kč, vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení). Ve zbývajícím rozsahu (tedy co do jistiny 124 962,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 867 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení, a náhrady nákladů řízení) navrhl žalobce žalobě vyhovět. Uvedl, že ve věci se ničeho nezměnilo, žalovaní na dluh doposud nic neuhradili.

7. Pro úplnost soud uvádí, že po vyhlášení rozsudku (jednání skončeno dne 12. 10. 2022, v 10:40h), byla dne 12. 10. 2022, v 15:37h, soudci předložena omluva žalovaných z (již skončeného) jednání. Podání bylo dle elektronické dodejky doručeno soudu běžným e-mailem bez uznávaného či kvalifikovaného podpisu dne 11. 10. 2022, ve 20:06h, ze soudu neznámé e-mailové adresy [email]. Omluva byla odůvodněna údajnými pozitivními antigenními testy obou žalovaných, který si měli provést dne 11. 10. 2022; součástí omluvy byla žádost o odročení jednání. Jakkoli byla omluva soudci předložena až po skončení jednání, soud uvádí, že ani v opačném případě by jednání k žádosti žalobců odročeno nebylo. Soudu je z úřední činnosti známo (viz rozsudky zdejšího soudu č.j. 19 C 194/2019-58, č.j. 98 C 82/2020-40 a č.j. 7 C 42/2021-64, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 370/2020, odkazující též na obecně platné závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 3358/2007) že žalovaní v jednotlivých řízeních s žalobcem konstantně používají obstrukční taktiku, spočívající zejména v opakovaných nedůvodných či z hlediska důvodnosti neprokázaných žádostech o odročení jednání, činěných zpravidla na poslední chvíli. Obdobně tomu v nyní projednávané věci již žalovaní žádali o odročení jednání, původně nařízeného na den 17. 8. 2022, kdy žádost o odročení, z důvodu údajné zahraniční dovolené (sic) v období 14. 8. 2022 – 23. 8. 2022, byla podána dne 12. 8. 2022, ačkoli předvolání bylo žalovaným doručeno již 13. 6. 2022 (sic). Obdobným způsobem jako nyní - den před jednáním - se žalovaní domáhali (resp. žalovaný 1. domáhal) odročení ve věci sp.zn. 7 C 42/2021, pro údajný kontakt s kolegou nakaženým Covid 19. Obdobně též v řízení před odvolacím soudem sp.zn. 28 Co 370/2020 se žalovaný 1. omluvil den před jednáním z důvodu údajné pracovní neschopnosti. Soudy ve výše citovaných rozsudcích posoudily jednání žalovaných jako obstrukční a jednání (resp. příslušné poslední jednání) neodročily. O obstrukčním charakteru žádosti žalovaných v nyní projednávané věci svědčí i další okolnosti. Žalovaní například v omluvě vůbec neuvádějí, že by měli nějaké příznaky onemocnění Covid 19, či proč si den před jednáním vůbec dělali antigenní test. Dále žalovaní v žádosti přislíbili, že výsledky PCR testů soudu zašlou v den ústního jednání; v dané lhůtě (avšak ani do dne sepsání písemného vyhotovení rozsudku, tedy do 21. 10. 2022) žalovaní žádný výsledek soudu nezaslali. Žalovaní – a to ani na výslovnou výzvu soudu ze dne 22. 8. 2022 – nepředložili žádné písemné vyjádření ke (změněné) žalobě. Žalovaní pak zejména žádnou argumentaci nepřiložili ani k první žádosti o odročení (z 12. 8. 2022) ani k druhé žádosti o odročení (z 11. 10. 2022), ačkoli ani v jednom případě nemohli automaticky předpokládat, že soud žádosti vyhoví a že tedy budou mít možnost argumentaci doplnit později. Soud proto vychází z toho, že žalovaní žádnou argumentací proti žalobnímu nároku nedisponují, a žádosti o odročení tak činí nikoli z důvodu zájmu ochrany svých práv na ústním jednání, nýbrž toliko z důvodu snahy o co nejdelší odklad vydání rozhodnutí ve věci samé. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 6 o.s.ř. by soud takovému zneužití práva nemohl přiznat ochranu, a jednání by neodročil, i kdyby o žádosti věděl před konáním jednání.

8. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které hodnotil v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přičemž přihlížel též ke všemu, co uvedli účastníci. Na základě toho dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaní jsou vlastníky jednotky [číslo] v domě [adresa], k.ú. [část obce], obec Praha; jednotka je v jejich společném jmění manželů (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, zapsaným v příslušném veřejném rejstříku, a je subjektem odpovědným za správu předmětného domu (výpis z rejstříku SVJ, stanovy žalobce). Dne 27. 8. 2020 proběhla schůze Shromáždění žalobce, na níž byl při zachování usnášeníschopnosti příslušným kvorem schválen rozpočet žalobce pro rok 2021. Součástí přijatého usnesení byl též přehled jednotlivých částek, jež měly být, dle v něm obsaženého klíče, rozvrženy mezi jednotlivé vlastníky prostřednictvím předpisů měsíčních plateb (zápis ze Shromáždění vč. přehledu hlasování a rozpočtu pro rok 2021, stanovy žalobce). Žalobce prostřednictvím správce domu (společnosti [právnická osoba]) vyhotovil předpis měsíčních plateb pro rok 2021 ve vztahu k předmětné jednotce, platný pro žalované od 1/ 2021, s měsíční platbou 10 745 Kč (předpis měsíčních plateb pro rok 2021). Dne 8. 12. 2021 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalované předžalobně k úhradě částky 118 195 Kč do 20. 12. 2021, s tím, že žalovaní dluží na zálohách za období 1/ 2021 – 11/ 2021; přiložen byl předpis měsíčních plateb pro rok 2021 a přehled dlužných záloh (předžalobní výzva z 8. 12. 2021 vč. příloh a podacích lístků). Žalobce prostřednictvím správce domu (společnosti [právnická osoba]) vyhotovil vyúčtování za rok 2021 ve vztahu k předmětné jednotce, platný pro žalované. Podíl nákladů předmětné jednotky na nákladech domu za rok 2021 činil celkem částku 130 062 Kč, na zálohách nebylo žalovanými za rok 2021 uhrazeno ničeho, dluh za rok 2021 tak činil 130 062 Kč. Za roky 2019 a 2020 měli žalovaní rovněž nedoplatky, a to v celkové aktuální výši 151 854 Kč. Celkový nedoplatek za roky 2019, 2020 a 2021 proto činí 281 916 Kč. Přílohou vyúčtování bylo rozúčtování nákladů na teplo, teplou vodu a studenou vodu za rok 2021 ve vztahu k předmětné jednotce, vyhotovené [právnická osoba], s.r.o. (vyúčtování 2021 vč. rozúčtování). Dne 26. 7. 2022 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalované předžalobně k úhradě částky 130 062 Kč do 10. 8. 2022, s tím, že žalovaní dluží na nedoplatku za rok 2021 částku 130 062 Kč; přiloženo bylo vyúčtování za rok 2021 (předžalobní výzva z 26. 7. 2027 vč. přílohy – vyúčtování 2021 - a podacích lístků).

9. Dle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rok 2021 (dále jen„ o.z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2). Dle § 1181 o.z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

10. Soud v prvé řadě rozhodl o částečném zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby na jednání dne 12. 10. 2022, a to dle § 96 o.s.ř. (výrok I.).

11. Ohledně zbývající části žalobního nároku soud právně posoudil zjištěný skutkový stav, a dospěl k závěru o důvodnosti žaloby, přičemž v souladu s § 154 odst. o.s.ř. rozhodoval dle stavu věci ke dni vydání rozhodnutí. Při svém hodnocení se soud soustředil zejména na otázky, jež byly mezi účastníky výslovně sporné, tedy na čtyři konkrétní námitky obsažené v procesní obraně žalovaných ve vyjádření ze dne 7. 4. 2022 (když žalovaní žádné jiné námitky proti žalobnímu návrhu v průběhu řízení neuplatnili, zejména pak nijak nebrojili proti žalobnímu návrhu po řádně připuštěné změně žaloby). Změnou žaloby byla s konečnou platností vyřešena třetí námitka žalovaných (o tom, že jsou žalovány zálohové platby, když vyúčtování za rok 2021 nebylo doposud provedeno). Pro úplnost lze nicméně doplnit, že dle ustálené judikatury je možné žalovat i pouhé zálohy, byť žaloba může být úspěšná pouze, je-li soudem rozhodováno před okamžikem doručení vyúčtování za příslušný rok, kdy se totiž nárok na dlužné zálohy transformuje do nároku na úhradu nedoplatku z vyúčtování a žalobu je třeba v tomto směru změnit (jak správně v projednávané věci žalobce učinil). S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a na řádně připuštěnou změnu žaloby se stala obsoletní rovněž první námitka žalovaných o tom, že nebyli s navýšením měsíční platby na částku 10 745 Kč nikdy obeznámeni a ani ji nikdy neodsouhlasili. Jelikož předmětem řízení zůstal pouze nárok žalobce na úhradu nedoplatku z vyúčtování, otázkou záloh (resp. případného prodlení žalovaných s jejich placením ve vztahu k úrokům z prodlení z jednotlivých záloh) se soud pro zjevnou nadbytečnost dále nezabýval. Co se týká druhé námitky žalovaných, tedy že upomínky ani předžalobní výzvu (ve vztahu k dlužným zálohám) neobdrželi, jde rovněž o námitku neaktuální (žalovaní nijak netvrdili, že by neobdrželi – též – upomínky či předžalobní výzvu ke změněné žalobě, tedy k dluhu z vyúčtování 2021). Co se týká čtvrté námitky žalovaných, že výše nákladů na vymáhání je neadekvátní výši dluhu, soud odkazuje níže na výpočet náhrady nákladů řízení, kdy tato výše odpovídá příslušným ustanovením právních předpisů. Soud zároveň již na tomto místě zdůrazňuje, že z obsahu spisu nevyplynuly žádné výjimečné okolnosti pro případné snížení či odepření náhrady ve smyslu § 150 o.s.ř. Naopak, z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaní jsou dlouhodobými neplatiči bez dovolání se relevantního důvodu (viz rozsudky zdejšího soudu č.j. 19 C 194/2019-58, č.j. 98 C 82/2020-40 a č.j. 7 C 42/2021-64), čímž žalobce (který je navíc jakožto SVJ z podstaty věci zásadně nepodnikatelským, resp. nevýdělečným subjektem) nutí opakovaně uplatňovat nároky nákladně soudní cestou, což úvahy o jakékoli moderaci v zásadě vylučuje.

12. Po vypořádání veškerých námitek žalovaných tedy soud uzavírá, že žalovaní byli povinni (jakožto vlastníci v režimu společného jmění manželů společně a nerozdílně) zaplatit žalobci částku 124 962,55 Kč, odpovídající nedoplatku z vyúčtování 2021 (130 062 Kč po odečtení částky 5 099,45 Kč, ohledně níž byla žaloba vzata zpět). Tuto povinnost měli z titulu vlastnictví předmětné jednotky, vůči žalobci, jakožto subjektu odpovědnému za správu předmětného domu ve smyslu občanského zákoníku a jakožto poskytovateli služeb ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. Svou povinnost k úhradě nedoplatku nesplnili ani v dodatečné lhůtě, stanovené jim v předžalobní výzvě dle § 142a o.s.ř. z 26. 7. 2022, jež byla žalovaným prokazatelně odeslána na poslední známou adresu (viz podací lístky). Prodloužená lhůta k plnění marně uplynula dne 10. 8. 2022, a pokud se tak žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení (z vlastní vůle pouze z částky ve výši 11 867 Kč namísto z celého dluhu ve výši 124 962,55 Kč) od 11. 8. 2022, je i v tomto rozsahu žaloba po právu (výrok II.).

13. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení převážně úspěšný, má tedy nárok na poměrnou náhradu svých nákladů. Ty sestávají ze soudního poplatku celkem 5 904 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř) a nákladů zastoupení advokátem ve výši dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) dle § 151 odst. 2 o.s.ř.. Tarifní hodnota dle § 7 a.t. činila za úkony právní služby poskytnuté do rozšíření žaloby 118 195 Kč a odměna za jeden úkon tedy 5 860 Kč, po rozšíření žaloby činí tarifní hodnota 130 062 Kč a odměna za jeden úkon tedy 6 340 Kč. Za převzetí zastoupení a za sepis žaloby (tedy 2 úkony dle § 11 odst. 1 a.t.) a za jednoduchou výzvu k plnění (tedy 1 úkon dle § 11 odst. 1 a.t. s nárokem na poloviční odměnu) činí odměna (2 x 5 860 + 1 x 2 930) částku 14 650 Kč. Za rozšíření žaloby a za účast na jednání (tedy 2 úkony dle § 11 odst. 1 a.t.) činí odměna (2 x 6 340 Kč) částku 12 680 Kč. Spolu s 5 paušálními náhradami nákladů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za každý úkon právní služby (v celkové výši 1 500 Kč), DPH 21% (ve výši 6 054,30 Kč) a výše uvedeným soudním poplatkem činí náklady žalobce celkem 40 788,30 Kč. Poměr procesního úspěchu (124 962,55 Kč) a procesního neúspěchu (5 099,45 Kč) žalobce činí 92,16%, žalovaní jsou tak povinni (společně a nerozdílně) žalobci nahradit náklady v poměrné částce 37 590,50 Kč, a to k rukám právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).