27 C 95/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25 424,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 166,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3 257,91 Kč a co do veškerých žalovaných smluvních úroků a úroků z prodlení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 756,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 35 089,49 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalobkyně je základ nároku tvořen neuhrazenými povinnostmi žalované vyplývajícími ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne datum jakožto Dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo uzavřené dne datum. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná řádně neplnila své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy a žalobkyně z toho důvodu následně celý úvěr zesplatnila k datum. Žalobkyně celkový dluh žalované specifikovala jako jistinu 35 089,49 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 536,59 Kč za období od datum do datum, smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 36 834,67 Kč za období od datum do datum, smluvní úrok ponížený v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tedy ve výši 15 % ročně z částky 36 834,67 Kč od datum do datum, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 35 089,49 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 36 834,67 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 35 089,49 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná na úhradu dluhu ničeho nezaplatila, byť byla předžalobně vyzvána. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části jistiny ve výši 9 664,89 Kč, smluvního úroku z této částky od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, s odůvodněním, že žalovaná částku 9 664,89 Kč dne datum (tedy po podání žaloby) zaplatila. Usnesením ze dne 11. 4. 2023, č.j. 27 C 95/2023-24 soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku žalobkyni (vrácená částka činila 387 Kč).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Na ústní jednání dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se podáním ze dne datum z jednání omluvila z důvodu„ hospodárnosti“ a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že bude její účast na jednání„ považovat za nutnou“, nechť ji o tom vyrozumí), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní, když občanský soudní řád (až na výjimky) nemá účast účastníků na ústním jednání za„ nutnou“, a ponechává na jejich uvážení, zda přijdou svá práva na ústní jednání řádně hájit či nikoli. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na ústním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a, 118b o.s.ř.

4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich následující skutková zjištění. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb číslo. Na základě této smlouvy byl žalované u žalobkyně veden účet č. bankovní účet (předmětná rámcová smlouva). Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou příjmení číslo k této rámcové smlouvě, kterým byl žalované poskytnut neúčelový úvěr ve výši 37 654 Kč s úrokovou sazbou 17,9 % ročně a měsíční splátkou 740 Kč (Dodatek číslo podmínky pro používání úvěru účinné od 31. 10. 2018, výpis z účtu žalované). Tato částka byla žalované poskytnuta na shora uvedený účet dne datum. Žalovaná byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru (formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro čerpání úvěru). Z přehledů plateb k úvěru žalované soud vzal za své, že před podáním žaloby žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 5 822,42 Kč, po podání žaloby celkem 9 664,89 Kč (přehledy plateb k úvěru žalované, výpis z účtu žalované, splátkový kalendář). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkového dluhu ze shora uvedených ujednání ve výši datum Kč výzvou k předčasnému splacení dluhu ze dne datum, která je zároveň výzvou předžalobní (předmětný dopis, podací list ze dne datum).

5. V Obchodních podmínkách žalobkyně (dále jen„ OP“), která určují pravidla pro poskytování bankovních služeb (od str. 3), jsou upraveny základní pojmy, ověřování totožnosti, přihlášení do internetového, mobilního bankovnictví. Dle čl.„ příjmení a příjmení odpovědnost“ bodu 1. OP má žalovaná povinnost plnit ve stanovené lhůtě závazky vůči žalobkyni. Smluvní vztah o poskytování služeb žalobkyní vzniká uzavřením rámcové smlouvy. Dle čl.„ Zánik bankovní služby a rámcové smlouvy“ bodu 15. OP může žalobkyně od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby, odstoupit v případě, kdy žalovaná podstatným způsobem poruší své smluvní povinnosti nebo své zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy žalobkyně považuje mj. nedodržení podmínek stanovených v rámcové smlouvě nebo v jiném smluvním dokumentu, nepovolený debetní zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořícím účtu (čl.„ Zánik bankovní služby a rámcové smlouvy“ bod 16. příjmení). Dle čl.„ Bankovní služby“ bodu 2. OP jsou tyto poskytovány na základě rámcové smlouvy, samostatné smlouvy nebo dodatku. Žalovaná jako majitel účtu měla povinnost udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby včetně závazků žalované vůči žalobkyni (čl.„ Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu“ bod 17. příjmení). Obsahově stejná práva a povinnosti smluvních stran jsou obsaženy i v Obchodních podmínkách žalobkyně účinných od datum (ulice podmínky právnická osoba, účinné od 12. 1. 2022, ulice podmínky právnická osoba, účinné od 14. 12. 2013). Podle bodu 3 kapitoly„ Několik bodů k ukončení smlouvy“ písm. a) pokud je klient v prodlení se placením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo jiného závazku vůči žalobkyni, nebo podle písm. e) pokud dojde k porušení smluvních povinností klienta vůči žalobkyni, je ta oprávněna mj. požadovat předčasné splacení celého čerpaného úvěru (produktové podmínky pro používání úvěru žalobkyně účinné od 31. 10. 2018).

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná, byť žalobkyně neunesla důkazní břemeno k části svých (jinak dostatečných) tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.).

7. Soud má v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalobkyně téhož dne poskytla žalované částku 37 654 Kč.

8. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila žádné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, ve věci C číslo v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona).

9. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, obec, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni datum) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaná byla v řízení zcela nečinná a nebylo možno zjistit její možnosti a poměry (a ani žalované nebylo možno dát pro její nepřítomnost poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), nespatřuje soud důvod k poskytnutí delší lhůty, než činí běžná pariční lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. S ohledem na výše uvedené soud žalované uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru, po odečtení všech dosavadních plateb. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty ve výši 37 654 Kč, před podáním žaloby žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 5 822,42 Kč, po podání žaloby celkem 9 664,89 Kč, celkem tak je žalovaná povinna vrátit žalobkyni ještě 22 166,69 Kč, kteroužto částku jí soud uložil zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

12. Po částečném zastavení řízení byla žalobkyní požadována na jistině částka 25 424,60 Kč; protože však její oprávněný nárok činil pouze 22 166,69 Kč, soud žalobu zamítl ve výši rozdílu, tedy co do jistiny 3 257,91 Kč. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do veškerého požadovaného smluvního úroku. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny 22 166,69 Kč (výrok II).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 756,34 Kč, když tato částka představuje 74,37 % z jejich celkové výše (poměrná část náhrady 74,37% je představována rozdílem úspěchu žalobkyně a úspěchu žalované ve vztahu k jistině, jež zůstala předmětem řízení po částečném zastavení řízení, tedy k částce 25 424,60 Kč). Celková výše nákladů žalobkyně (1 017 Kč) sestává z té části zaplaceného soudního poplatku, jež nebyla žalobkyni vrácena na základě částečného zastavení řízení, tedy z částky 1 017 Kč, když náhradu jakýchkoli jiných nákladů žalobkyně nepožadovala ani v žalobě, ani později. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.