33 C 104/2023

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a Mgr. Jana Čvančary ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 161 192,62 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. září 2023, č. j. 33 C 104/2023-27 1. Rozsudek soudu I. stupně se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 10 059,76 Kč, jinak se v tomto výroku ohledně nákladů řízení potvrzuje.

2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 160 922,32 Kč spolu s úrokem z této částky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 17,9 % ročně, úrokem z částky 160 922,62 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 15 % a úrokem z částky 160 922,62 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 15 %, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 219,62 Kč, dále částku 270 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 7 348 Kč.

2. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 448 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. představující 300 Kč za každý ze tří úkonů. Pokud jde o cestovní výdaje, odůvodněné tím, že právní oddělení žalobkyně sídlí v [obec], neshledal je soud I. stupně, s ohledem na v obchodním rejstříku zapsané sídlo žalobkyně, za účelně vynaložené.

3. Proti rozhodnutí o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 348 Kč žalobkyně podala odvolání s tím, že jí soud I. stupně nepřiznal právo na náhradu nákladů vynaložených na cestovné k jednání ve věci, které se konalo u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] a na které se zaměstnanec žalobkyně dostavil z [obec] a vznikly mu cestovní výdaje ve výši 2 711,76 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že v místě sídla žalobkyně nejsou zaměstnáni pracovníci pověření k jednání za žalobkyni před soudy, jelikož oddělení právního vymáhání žalobkyně se nachází v [obec], viz pověření zaměstnanců doložená s jednotlivými procesními úkony žalobkyně. Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 1996, sp. zn. 5 Cmo 228/96, je za nutné náklady řízení nutno považovat„ všechno, co účastník řízení by byl býval nemusel vynaložit, kdyby toho řízení nebylo.“ Pokud by žalovaný zaplatil dlužnou částku řádně a včas, nebylo by toto nalézací řízení zahájeno a žalobkyně by nemusela vynaložit náklady na cestu zaměstnance z [obec] a zpět. Žalobkyně ve skutkově shodných případech vysílá zaměstnance z [obec] na soudní jednání u různých soudů, přičemž soudy rozhodují ve prospěch žalobkyně a náhradu cestovného osobním automobilem z [obec] žalobkyni přiznávají. Pokud se žalobkyně v rozhodovací praxi soudů I. stupně setkala s nepřiznáním nákladů řízení na cestovné z [obec], taková rozhodnutí byla odvolacími soudy změněna a žalobkyni bylo právo na náhradu nákladů řízení nakonec přiznáno v plné výši. V této souvislosti žalobkyně přiložila usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2020, č. j. 17 Co 24/2019-120. Žalobkyně rovněž odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. 7. 2021, č. j. 33 C 117/2021-30, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021, č. j. 14 Co 336/2021-43. Soud I. stupně však i přes upozornění na tuto skutečnost tentokrát opět rozhodl v rozporu s citovanou judikaturou.

4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 059,76 Kč a náklady odvolacího řízení.

5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadené části týkající se nákladů řízení, včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

7. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2 o.s.ř.

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Povinnost k náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je ve sporném řízení – jak vyplývá z § 142 odst. 1 o. s. ř. - založena na principu odpovědnosti za výsledek, kterým je úspěch (neúspěch) účastníka ve věci. Právo na náhradu nákladů řízení má účastník, který měl ve věci plný úspěch, a odpovídající povinnost k zaplacení této náhrady zatěžuje účastníka, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný účastník ovšem nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva; za této podmínky má právo též na náhradu nákladů spojených s jeho zastupováním advokátem (tj. odměny za zastupování a hotových výdajů advokáta, které je povinen platit zastoupený účastník), jehož účelem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 444/2016).

10. Soud I. stupně správně rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování práva. Soud I. stupně dále správně uzavřel, že náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku a z hotových výdajů žalobkyně (srov. § 137 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě však odvolací soud nesdílí úvahu soudu I. stupně, který shledal neúčelným nákladem cestovní výdaje vynaložené na cestu z [obec] k jednání před soudem I. stupně s tím, že žalobkyně má sídlo v [obec]. Otázku účelnosti je v případě tohoto nákladu třeba posoudit komplexněji. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 161 192,62 Kč s příslušenstvím, tedy nikoliv částky zanedbatelné. Žalobkyně doložila prohlášení, že její oddělení právního vymáhání sídlí v [obec]. Jednání před soudem I. stupně se zúčastnil zaměstnanec žalobkyně z oddělení právního vymáhání, pověřený k jednání za žalobkyni před soudy. Ze strany žalobkyně se za této situace nejedná o zneužívání práva na úkor žalovaného či o zbytečné navyšování nákladů řízení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního oddělení sama hájí svá práva a zájmy v řízení. Nevyužila práva nechat se zastoupit advokátem, ač má jako každý právo na poskytnutí právní pomoci v řízení před soudy (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Ve srovnání s výší předmětu sporu jsou žalobkyní požadované náklady řízení zanedbatelné. Cestovní výdaje pověřeného zaměstnance žalobkyně z [obec] do [obec] proto byly dle názoru odvolacího soudu účelně vynaloženy a žalobkyně má právo na jejich náhradu.

11. Odvolací soud proto postupem dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výši přiznaných nákladů a ve zbývajícím rozsahu tento výrok podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. Náklady řízení před soudem I. stupně činí částka 10 059,76 Kč, což představuje soudní poplatek za žalobu zaplacený ve výši 6 448 Kč, paušální náhrady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 x 300 Kč, a sice za žalobu, přípravu na jednání a účast při jednání dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., cestovné ve výši 2 711,76 Kč za cestu [obec] - [obec] a zpět dle § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a dle prováděcí vyhlášky č. 467/2022 Sb., účinné od 1. 7. 2023 (zohledněn celkový počet km 406, kombinovaná spotřeba vozidla Škoda Octavia, RZ 4 AS [číslo], 4,3 l na 100 km, cena za 1 itr motorové nafty 34,40 Kč a sazba základní náhrady 5,20 Kč).

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal za podané odvolání jednu paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 písm. a) a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.