33 C 119/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem (adresa žalobkyně) proti žalované: osobní údaje žalované sídlem (adresa) o zaplacení částky (částka) s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku (částka) spolu s úrokem z této částky za dobu od (datum) do zaplacení v měsíční výši 20% a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši (částka).

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši (částka).

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) s.r.o., (příjmení), se sídlem (adresa) (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši (částka) a to převodem na účet žalované č. (bankovní účet), jak bylo ve smlouvě sjednáno. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do (datum) s tím, že každý měsíc zápůjčky, počínaje dnem (datum), bude hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky. Celková dlužná pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy představující částku (částka) s příslušenstvím, byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne (datum) mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Žalovaná dosud ani přes upomínky žalobkyni na dlužnou pohledávku neuhradil a ničeho a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne (datum). (příjmení) žalované částky požaduje žalobkyně na žalované i zaplacení jejího příslušenství, jež je tvořeno jednak úrokem ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky a jednak náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši (částka), a rovněž i náhrady nákladů řízení.

2. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, pokud žalovaný uzná v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.).

3. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

5. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být poučen.

6. Ve věci byl dne (datum) vydán elektronický platební rozkaz, (číslo jednací), ve kterém bylo žalované mj. uloženo, aby se v případě, že podá proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která byla připojena s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla rovněž poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání /ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) /.

7. Shora citovaný elektronický platební rozkaz byl žalované doručen do vlastních rukou dne (datum) a žalovaná podala proti němu dne (datum) včasný odpor, čímž byl elektronický platební rozkaz ze zákona zrušen (ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř.). V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná uvedla pouze to, že proti němu podává v zákonné lhůtě odpor a ani dodatečně se ve věci nevyjádřila, jedná se tedy o odpor tzv. blanketní. Poslední den lhůty k podání odporu připadl na den (datum) a lhůta k vyjádření k žalobě ve věci samé pak skončila dnem (datum). Žalovaná se v této zákonem stanovené lhůtě k žalobě ve věci samé nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalovaný se kvalifikovaně ve lhůtě stanovené soudem k žalobě nevyjádřil, nastaly tak účinky fikce uznání nároku.

8. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Po právní stránce soud věc posoudil jako § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru § (číslo), § (číslo) odst. 1 a § 2316 zák. č. 89/2012 Sb.. V souladu s uzavřenou smlouvou soud uložil žalované povinnost k zaplacení úroku z úvěru ve výši 20 % měsíčně, jež si účastníci ve smlouvě sjednali. Dále pak v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil soud žalované povinnost k zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši (částka).

9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání a rozhodl tak ve věci samé bez nařízení jednání dle § 153a o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu hotových výdajů v paušální výši určené zvláštním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne (datum) (číslo) která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení. Dle § 2 cit. vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje (částka), činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně (částka) za každý úkon. Dle § 3 cit. vyhlášky, v ostatních případech činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř částku (částka) za každý úkon. V daném případě činí paušální náhrada hotových výdajů (částka) za jeden procesní úkon, tzn. za 2 úkony (podání žaloby a předžalobní upomínka) celkem ve výši (částka) Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku ve výši (částka), kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši (částka) + náhrada hotových výdajů ve výši (částka) s tím, že žalované byla uložena povinnost zaplatit tuto náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí.