33 C 124/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 86 000 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 86 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení v roční výši 8,5 %.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 15 752,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 86 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem územní celek, na základě Zřizovací listiny v platném znění je oprávněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací a k jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN kód a umístila jej na jí provozované odtahové parkoviště. Vozidlo bylo vráceno dne datum Cena za odtah činí částku 1 900 Kč, cena za parkovné první až třetí den činí částku 250 Kč, čtvrtý až stoosmdesátý den činí částku 400 Kč za den a dále 50 Kč za každý následující den po stoosmdesátém dnu. Žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení částky 86 000 Kč za odtah (1 900 Kč) a za parkování vozidla (84 100 Kč, tj. 750 Kč za 1. až 3. den parkování, 70 800 Kč za 4. až 180. den parkování a 12 550 Kč od 181. dne parkování). Žalovaný žalobkyni požadovanou částku neuhradil, a to ani poté, co žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, proto žalobkyni nezbývá, než domáhat se svého práva prostřednictvím této žaloby a krom žalované částky požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů tohoto řízení 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne datum s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy.

6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně představující cenu za odtah vozidla a jeho parkování na parkovišti provozovaném žalobkyní (§ 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., ustanovení pr. předpisu anonymizováno. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 752,80 Kč. V první fázi řízení nebyla žalobkyně právně zastoupena, proto jí náleží náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu hotových výdajů v paušální výši určené zvláštním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne datum číslo která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení. Dle § 2 cit. vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Dle § 3 cit. vyhlášky, v ostatních případech činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř částku 300 Kč za každý úkon. V daném případě hodnota sporu převyšuje 50 000 Kč, takže žalobkyni, která nejprve v řízení nebyla zastoupena advokátem, náleží paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden procesní úkon, tzn. za 2 úkony (podání žaloby a předžalobní upomínka) celkem ve výši 600 Kč. Od datum je pak žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty ve výši 86 000 Kč sestávající z částky 9 080 Kč za 2 úkony právní služby (tj. 4 540 Kč za jeden úkon), a sice 1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky a 2/ účast na jednání konaném u soudu dne datum - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 2 x režijní paušál za 2 shora citované úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky + 21 % DPH ve výši 2 032,80 Kč. Dále pak je součástí nákladů řízení i zaplacený soudní poplatek ve výši 3 440 Kč. Zástupce žalobkyně požadoval dále zaplacení třetího úkonu nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za závěrečný návrh ze dne datum. Za tento úkon však soud žalobkyni nepřiznal ničeho, neboť žalobkyni k takovému návrhu nevyzýval a sama žalobkyně v tomto svém návrhu za tento úkon ani ničeho nepožadovala, když výslovně uvedla, že nárokuje pouze 600 Kč za dva úkony již citované shora. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti výroku I. rozsudku pro zmeškání lze podat odvolání pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát (§ 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), případně, že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b o.s.ř.). V takovém případě lze proti výroku I. rozsudku pro zmeškání podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala prvé jednání z omluvitelných důvodů (§ 153b odst.4 o.s.ř.). Proti výroku II. rozsudku pro zmeškání o náhradě nákladů řízení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.