33 C 128/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem (údaje o zástupci) proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) o odstranění liniového vedení stavby a ochraně před neoprávněným zásahem do vlastnického práva

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla povinna odstranit nadzemní komunikační vedení sítě elektronických komunikací z pozemku parc. č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví) pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (anonymizována čtyři slova) (část [obec]), se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla povinna zdržet se provozování sítí elektronických komunikací nad pozemkem parcelní č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví) pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (anonymizována čtyři slova) (část [obec]), se zamítá.

III. Žaloba, aby bylo určeno, že žalovaná má vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů na přeložení sítí provozovaných žalovanou nad pozemkem parcelní č. (rok), zapsaným na (list vlastnictví) pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeným (anonymizována čtyři slova) (část [obec]), ve výši stanovené soudem dle v řízení zjištěných skutečností v souladu s ustanovením § 104 odstavec 17 zákona o elektronických komunikacích, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 18 712 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (příjmení) (jméno) (příjmení).

1. Žalobou doručenou soudu dne (datum) a k výzvě soudu doplněnou dne (datum) se žalobkyně domáhala, aby žalované byla primárním petitem uložena povinnost ad I a ad II výrokové části tohoto rozsudku a pro případ, že nebude možné primárnímu petitu vyhovět, aby bylo určeno tak je uvedeno ad III. výrokové části. Svůj žalobní nárok odůvodnila tak, že je vlastníkem pozemku parc. č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (stát. instituce), (stát. instituce) (dále jen„ Nemovitost žalobce“).

6. Dne (datum) podala žádost o vydání stavebního povolení na stavbu nazvanou jako„ Obytný soubor (ulice) (ulice)“ na pozemku parc. č. (rok) v (katastrální uzemí), při ul. (ulice), (obec a číslo) (část obce) (dále jen„ Stavba“). (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby a územního rozvoje rozhodnutím ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (spisová značka) (spisová značka), sp. zn. (spisová značka) (spisová značka) (dále jen„ (ulice) povolení“), rozhodl tak, že povoluje Stavbu obsahující stavební objekty: (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizováno) dům obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 40 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována dvě slova) F ( (anonymizováno) dům obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 26 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizována dvě slova) obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 76 bytů) a (anonymizováno) - (anonymizována dvě slova) zařízení staveniště mezi budovou (anonymizováno) a (anonymizováno) (oplocené dočasné objekty – 16ks stavebních buněk do patra se schodištěm), jako stavba dočasná.

2. Žalovaná ve výše uvedeném stavebním řízení vystupovala jako jeho účastník, neboť dle svého vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobkyně veřejné komunikační sítě. Dle vyjádření žalované ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), dojde ke kolizi se stávajícími sítěmi elektronické komunikace (dále jen„ (příjmení)“), respektive ochrannými pásmy paprsků (příjmení). Prakticky totožné vyjádření zaslala žalovaná zástupci žalobkyně již dne (datum). Žalovaná ve svých vyjádřeních uvedla, že započetí jakékoli stavební činnosti je stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, povinen oznámit zaměstnanci žalované pověřenému ochranou sítě a projednat s ním podmínky. Žalovaná upozornila žalobkyni, že v případě, kdy hodlá umístit v předmětné lokalitě stavbu, je povinna ji umístit tak, aby nebyl žádnou částí stavby paprsek přerušen, a to včetně jeho ochranného pásma. Žalovaná ve svém vyjádření rovněž uvedla, že v případě nutnosti přeložení (příjmení) nese stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo pozemního vedení (příjmení), náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku (příjmení), a to na úrovni stávajícího technického řešení. Stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, je povinen bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistí potřebu přeložení (příjmení), nejpozději však před počátkem zpracování projektu stavby, která vyvolala nutnost přeložení (příjmení), kontaktovat příslušeného zaměstnance žalovaného za účelem projednání podmínek přeložení (příjmení). Stavebník, nebo jím pověřená osoba, je povinen uzavřít s žalovaným„ Smlouvu o provedení vynucené překládky (příjmení)“. 3. (ulice) povolení bylo ze strany žalované napadeno odvoláním, které bylo zamítnuto rozhodnutím (stát. instituce), odboru stavebního řádu ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), sp. zn. (anonymizováno) (číslo). V rámci odůvodnění citovaného rozhodnutí odvolací správní orgán uvedl, že„ ač za účastníka stavebního řízení dle uvedeného ustanovení byla označena odvolatelka (pozn. žalovaná), které bylo rozhodnutí doručováno jednotlivě, tj. jako hlavnímu účastníku řízení ve smyslu ust. § 27 odst. 1 správního řádu, nebylo specifikováno, na základě jakých konkrétních skutečností je třeba odvolatelku považovat za účastníka ve smyslu uvedeného ustanovení správního řádu, tj. pro jaké společenství práv či povinností s žadatelem (stavebníkem) se na ní dané postavení vztahuje. Dle údajů v katastru nemovitostí pro daný pozemek č. parc. 1938 v k.ú. (část obce) odvolatelka není vlastníkem stavby na daném pozemku ani jí nesvědčí věcné břemeno k pozemku ve smyslu ust. § 104 ZEK“. Odvolací správní orgán dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že„ po posouzení obsahu uvedeného vyjádření ze dne (datum) je třeba uvést, že z něj nevyznívá zcela jednoznačný závěr o tvrzeném střetu (příjmení) se stavbou (povolovanými objekty). Především však žadatelka, kromě vydaného vyjádření ze dne (datum) a podaného odvolání, danou skutečnost neprokázala doložením relevantních dokladů, jak i tvrdí stavebník ve svém vyjádření k odvolání v tomto smyslu, tj. že mu příslušné doklady či údaje /body (místa), z nichž dochází k vysílání daného paprsku/ nebyly odvolatelkou poskytnuty či sděleny, když nebyl předložen důkaz o nepravdivosti tohoto tvrzení stavebníka“.

4. Žalovaná dle svého vlastního tvrzení provozuje nad (právnická osoba) a v tomto ohledu zaslala žalobkyni současně s vyjádřením k existenci sítě elektronických komunikací situační nákres, z něhož má vyplývat existence pěti paprsků (příjmení). Dle tvrzení žalované jsou tyto paprsky rovněž opatřeny ochranným pásmem v šířce 1,5 m od každého z paprsků (příjmení).

14. Žalovaná sdělila žalobkyni již v e-mailu ze dne (datum), že v případě Nemovitosti žalobkyně eviduje„ min. 6 paprsků, které jsou kolizní“. Dále rovněž uvedla, že„ vzhledem k současnému osazovaní našeho vysílače na sousedním projektu (anonymizováno) si myslím, že budou existovat ještě nějaké další sítě, které povedou pres váš budoucí projekt. (příjmení) za 1 paprsek se pohybuje okolo 200 000 Kč až 500 000 Kč a to dle použité technologie. (příjmení) zahrnuje nákup potřebné technologie, výstavbu nového sajtu pro retlanslaci, úhradu nájemného a elektřiny na 10 let, vytvoření projektu, revize apod.“ Dle vyjádření žalované by bylo možné„ o něco málo snížit“ cenu překládky tím, že síť bude přemístěna na střechu projektu žalobkyně plánovanou na Nemovitosti. Žalovaná rovněž navrhla variantu, při níž by provedla překládku tvrzené sítě na vlastní náklady za předpokladu, že jako kompenzaci žalobkyně umožní žalované umístit do plánovaných bytových domu jeho síť (optické kabely do všech bytů) pro účely distribuce jeho služeb. Současně si však vymiňovala působení na dalších projektech žalobkyně.

5. Žalobkyně si z důvodu podezření, že se žalovanou uváděné skutečnosti nezakládají na pravdě, nechala zpracovat (právnická osoba) analýzu, z níž mj. vyplývá, že místním šetřením provedeným dne (datum) bylo zjištěno, že v blízkosti budoucího staveniště nebyly nalezeny žádné telekomunikační stavby v trase zakreslených paprsků. Dále bylo dne (datum) provedeno měření výšky stromů, které prokázalo kolizi s paprsky tvrzené (příjmení), pokud by se na místě nacházela. Na základě výše uvedených zjištění dospěla (právnická osoba) k závěru, že výskyt paprsků (příjmení) v kolizní výšce tak jak jsou zakresleny ve vyjádření žalované, není prokazatelný, a to jak z důvodu výskytu vysokých stromů v trase paprsků, tak z důvodu netypické topologie zákresu. Společnost (anonymizováno) uzavřela, že spoj (příjmení) v rozsahu tvrzeném žalovanou by z technického hlediska nemohl být funkční. Dle vyjádření žalované se jedná o spoje v bezlicenčním nekoordinovaném pásmu, jejichž existenci není možné bez znalosti jejích koncových bodů, respektive bez součinnosti žalované prokázat.

6. Žalovaná tedy dle svého vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobkyně síť (respektive sítě) elektronické komunikace, avšak tyto sítě nejsou nikde evidovány a žalovaná rovněž odmítá žalobkyni v rozporu s § 161 odst. 10 StavZ sdělit, kde se nacházejí koncové body těchto sítí. K dotazu žalobkyně, sdělil (anonymizována tři slova) dne (datum), že žalovaná je podnikatelem, který oznámil zajišťování veřejné komunikační sítě, avšak úřad tyto sítě neeviduje, neboť pokud se jedná o územní řízení či vydávání stavebních povolení, nejedná se o činnosti, které by jakkoliv spadaly do jeho kompetence.

7. Žalovaná zaslala dne (datum) dotaz, kdy žalobkyně plánuje zahájit výstavbu na Nemovitosti žalobkyně, neboť je dle jejího názoru třeba se dohodnout na„ překládce sítě, nebo jiné kompenzaci“. Žalobkyně sdělila, že v souladu s dosavadní praxí jsou náklady ve výši 200 - 500 tis. Kč za přeložku jednoho paprsku zcela neodůvodněné a vyzvala žalovanou k doložení důvodnosti těchto nákladů. Žalovaná odpověděla, že detaily průběhu jejích sítí nad Nemovitostí žalobkyně již zaslala a upozornila žalobkyni, že v rámci stavebního řízení bude od žalované potřebovat souhlasné stanovisko s výstavbou, a to je žalovaná připravena poskytnout společně s uzavřenou smlouvou o překládce sítě a úhradou nákladů na překládku, které žalovaná stanoví. Žalovaná zdůraznila, že pokud se sítě budou překládat mimo Nemovitosti žalobkyně, může trvat poměrně dlouho, než žalovaná najde jinou vhodnou lokalitu na retranslaci, což může vést ke zdržení začátku výstavby žalobkyně.

8. K dotazu žalobkyně sdělil příslušný stavební úřad, kterým je (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby – stavební úřad, dne (datum), že nevydal pro vedení nadzemních sítí elektronických komunikací k Nemovitosti žalobce žádné povolení a neeviduje tedy žádné ochranné pásmo (příjmení), ani nemá v archivu uloženou žádnou dokumentaci, na jejímž základě by bylo možné ověřit existenci (příjmení) nad Nemovitostí žalobce.

9. Na základě uvedeného proto žalobkyně dospěla k závěru, že pokud žalovaná skutečně provozuje nadzemní bezdrátové vedení nad Nemovitostí žalobkyně, pak tuto síť provozuje bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva žalobkyně.

10. Přestože dle § 104 odst. 1 písm. a) ZEK platí, že podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání (viz výše vyjádření (anonymizována tři slova)), je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, žádnou takovou smlouvu žalobkyně s žalovanou neuzavřely a žalovaná existenci takové smlouvy nejenže neprokázala, ale ani netvrdila. Podle § 104 odst. 5 ZEK navíc platí, že omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné. To v daném případě neplatí, neboť pokud je pravdivý situační plán tvrzených paprsků (příjmení) nad Nemovitostí žalobkyně zaslaný žalovanou, pak tyto sítě zabírají prakticky celou Nemovitost žalobkyně, ačkoliv část paprsků údajných (příjmení) má probíhat prakticky paralelně. Pro takové zatěžování Nemovitosti žalobkyně neexistuje ospravedlnitelný důvod, neboť technicky by bylo možné nahradit tyto paprsky jen jediným, případně v jiné výšce. Nadto ačkoli žalovaná žalobkyni ve svém vyjádření k existenci (příjmení) tvrdila, že předmětné sítě jsou rovněž opatřeny ochranným pásmem, žalobkyně dotazem na stavební úřad zjistila, že tomu tak není, neboť stavební úřad taková ochranná pásma tvrzených paprsků (příjmení) nad Nemovitostí žalobkyně vůbec neeviduje a proto žalobkyně argumentem a contrario dovozuje, že taková ochranná pásma vztahující se k síti provozované žalovanou umístěné nad Nemovitostí žalobkyně neexistují.

11. S odkazem na § 506 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a § 1023 odst. 1 o.z. má žalobkyně za tom že žalovaná nejenže porušuje stavebně- právní přepisy, ale svým jednáním porušuje i vlastnická práva žalobkyně, neboť bez patřičné a zákonem předvídané smlouvy s žalobkyní či rozhodnutí příslušného státního orgánu provozuje dle svého vlastního tvrzení nad Nemovitostí žalobkyně bezdrátové vedení sítě elektronických komunikací.

12. Žalobkyně má za to, že předmětné nadzemní komunikační vedení ve smyslu § 104 odst. 9 ZEK lze podřadit pod liniové stavby jako tzv. jiná vedení ve smyslu § 509 o.z.. Proto se v souladu s § 1085 o.z. domáhá, aby soud rozhodl, že žalovaný zřídil předmětnou liniovou stavbu na pozemku žalobce, ač na to nemá právo, a proto je povinen tuto liniovou stavbu odstranit. Žalobkyně ve smyslu § (číslo) ObčZ rovněž žádá, aby žalovaná v budoucnu do jeho vlastnického práva dále nezasahoval, a aby se zdržel zřizování a provozování sítí elektronických komunikací nad jeho Nemovitostí.

13. Žalobkyně nemá – jak je výše uvedeno – vědomost o umístění opěrných bodů (příjmení) ve vlastnictví žalované, není tedy schopna předložit geometrický plán, z něhož by bylo patrné, jakého nadzemního komunikačního vedení se jeho žalobní návrh týká. Žalobkyně disponuje toliko nákresem nadzemního komunikačního vedení (příjmení), který mu předložila žalovaná, a který neodpovídá skutečnosti (nehledě na to, že dle jeho dispozic by nebylo možné geometrický plán vypracovat).

14. Pravomoc soudu k rozhodování daného sporu je dle žalobkyně dána, když dle § 7 odst. 1 o. s. ř. se v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány a v daném případě jde o ochranu vlastnického práva před neoprávněnou stavbou, kde dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne 24.2.2011, sp. zn. 33 Cdo 4979/2008) pravomoc soudu založena je.

15. Pokud by snad soud dospěl k závěru, že žalovanou tvrzené (příjmení) se nad Nemovitostí žalobkyně skutečně nacházejí, a že žalovaná je oprávněna tyto (příjmení) vést přes Nemovitosti žalobkyně, pak žalobkyně navrhuje, aby soud určil v souladu s citovaným § 100 odst. 10 ZEK výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na přeložení těchto sítí, neboť mezi žalobkyní a žalovanou existuje neshoda o výši nákladů na přeložení sítí podle § 104 odst. 17 ZEK s tím, že žalobkyně zastává názor, že náklady požadované žalovanou v žádném případě nemohou dosahovat výše 500 000 Kč, v rámci překládek (příjmení) jiných operátorů jde o částky maximálně ve výši desítek tisíc korun.

16. Žalovaná k žalobě uvedla, že nároky žalobkyně neuznává, neboť žalobkyně jako investor výstavby vyvolala svým záměrem výstavby bytových domu v uvedené lokalitě překládku sítě žalované, která je dle zákona o elektronických komunikacích v uvedené lokalitě řádně umístěná. Z důvodu vyvolané překládky sítě dle §104 odst. 17 zákona č. 127/2005 Sb. se měla žalobkyně nejprve domluvit na vyřešení střetu sítě. Žaloba je proto neopodstatněná. Dále uvedla, že provozovatelem sítě žalované v uvedené lokalitě je (právnická osoba) (příjmení), ([příjmení]), proto by měla žaloba směřovat proti této firmě.

17. V průběhu řízení pak žalovaná doplnila, že si zajistila na vlastní náklady překládku sítí elektronických komunikací nad pozemkem žalobkyně a v současné době by tam, pokud jde o projekt žalobkyně, nemělo docházet k žádnému střetu, dále že má za to, že není dána pravomoc soudu rozhodovat v této věci, zároveň se ohradila proti navrhovanému výroku II. primárního petitu, kdy má za to, že žalovaná má ze zákona oprávnění provozovat sítě elektronických komunikací za určitých podmínek a nepovažuje za možné, aby se žalobkyně domáhala uložení povinnosti ve znění petitu pod bodem II. primárního petitu. Pokud jde o eventuální petit, pak rovněž vyjádřila pochybnosti o tom, zda je možné určit náklady na překládku v situaci, kdy nelze předjímat, zda vůbec do budoucna nějaké náklady vzniknou a v jaké výši. Nevyloučila, že současné řešení překládky sítí může být pouze dočasné, a že do budoucna v rámci pokračujícího projektu žalobkyně k nějakému střetu dojde, s tím však, že v současném okamžiku žalovaná vůči žalobkyni nenárokuje náhradu nákladů překládky.

18. Přes výzvu soudu, aby žalovaná doplnila svá obranná tvrzení tak, aby bylo zřejmé, kde se nacházely paprsky, respektive sítě elektronických komunikací a kde se nacházely koncové body těchto sítí elektronických komunikací v době, kdy se žalovaná účastnila stavebního řízení a namítala střet s plánovaným developerským projektem žalobkyně, jakým způsobem dle svého tvrzení dočasně vyřešila překládku těchto paprsků, tak aby bylo zřejmé, kde se v současné době tyto paprsky nachází včetně toho, kde se nachází koncové body těchto sítí elektronických komunikací a má-li být toto řešení dočasné, jakým způsobem ve vztahu k těmto konkrétním paprskům plánuje řešení trvalé a jaké náklady jí vznikly v souvislosti s tvrzenou dočasnou překládkou sítí elektronických komunikací, nedoplnila žalovaná ničeho.

19. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

20. Žalobkyně je právnická osoba podnikající, mimo jiné, v oblasti prodeje nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalovaná je právnická osoba podnikající, mimo jiné, v oblasti elektronických komunikací (prokázáno výpisy z obchodního rejstříku).

21. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (stát. instituce), (stát. instituce). Dne (datum) podala žádost o vydání stavebního povolení na stavbu nazvanou jako„ Obytný soubor (ulice) (ulice)“ na pozemku parc. č. (rok) v (katastrální uzemí), při ul. (ulice), (obec a číslo) (část obce). (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby a územního rozvoje rozhodnutím ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (spisová značka) (spisová značka), sp. zn. (spisová značka) (spisová značka), rozhodl tak, že povoluje Stavbu obsahující stavební objekty: (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizována dvě slova) obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 40 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizována dvě slova) obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 26 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizována dvě slova) obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 76 bytů) a (anonymizováno) - (anonymizována dvě slova) zařízení staveniště mezi budovou (anonymizováno) a (anonymizováno) (oplocené dočasné objekty – 16ks stavebních buněk do patra se schodištěm), jako stavba dočasná. Žalovaná ve výše uvedeném stavebním řízení vystupovala jako jeho účastník, neboť dle jeho vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobce veřejné komunikační sítě. Dle vyjádření žalované ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), dojde ke kolizi se stávajícími sítěmi elektronické komunikace (dále jen„ (příjmení)“), respektive ochrannými pásmy paprsků (příjmení) s tím, že započetí jakékoli stavební činnosti je stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, povinen oznámit zaměstnanci žalované pověřenému ochranou sítě a projednat s ním podmínky. Žalovaná upozornila žalobkyni, že v případě, kdy hodlá umístit v předmětné lokalitě stavbu, je povinna ji umístit tak, aby nebyl žádnou částí stavby paprsek přerušen, a to včetně jeho ochranného pásma. Žalovaná ve svém vyjádření rovněž uvedla, že v případě nutnosti přeložení (příjmení) nese stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo pozemního vedení (příjmení), náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku (příjmení), a to na úrovni stávajícího technického řešení. Stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, je povinen bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistí potřebu přeložení (příjmení), nejpozději však před počátkem zpracování projektu stavby, která vyvolala nutnost přeložení (příjmení), kontaktovat příslušeného zaměstnance žalovaného za účelem projednání podmínek přeložení (příjmení). Stavebník, nebo jím pověřená osoba, je povinen uzavřít s žalovaným„ Smlouvu o provedení vynucené překládky (příjmení)“. (ulice) povolení bylo ze strany žalované napadeno odvoláním, které bylo zamítnuto rozhodnutím (stát. instituce), odboru stavebního řádu ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), sp. zn. (anonymizováno) (číslo). Odvolací správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že není zřejmé na základě jakých konkrétních skutečností je třeba odvolatelku považovat za účastníka ve smyslu uvedeného ustanovení správního řádu, tj. pro jaké společenství práv či povinností s žadatelem (stavebníkem) se na ní dané postavení vztahuje, když dle údajů v katastru nemovitostí pro daný pozemek č. parc. (rok) v k.ú. (část obce) odvolatelka není vlastníkem stavby na daném pozemku ani jí nesvědčí věcné břemeno k pozemku ve smyslu ust. § 104 ZEK a dále, že z odvolání, resp. vyjádření ze dne (datum) nevyznívá zcela jednoznačný závěr o tvrzeném střetu (příjmení) se stavbou (povolovanými objekty) a danou skutečnost odvolatelka neprokázala doložením relevantních dokladů (prokázáno informací o pozemku parcelní č. (rok), (územní celek), (katastrální uzemí) č. (list vlastnictví), uvedeným rozhodnutím. (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odboru výstavby a územního rozvoje ze dne (datum), vyjádřením o existenci sítě elektronických komunikací ze dne (datum), vyjádřením o existenci sítě elektronických komunikací ze dne (datum), vyrozuměním o obsahu podaného odvolání ze dne (datum), vyjádřením k odvolání ze dne (datum), rozhodnutím stavebního odboru (stát. instituce) ze dne (datum rozhodnutí) (číslo jednací)).

22. Žalovaná sdělila žalobkyni v e-mailu ze dne (datum), že v případě Nemovitosti žalobkyně eviduje min. 6 paprsků, které jsou kolizní, že vzhledem k současnému osazovaní jejího vysílače na sousedním projektu (anonymizováno) budou existovat ještě nějaké další sítě, které povedou pres budoucí projekt žalobkyně. Dále uvedla, že částka za 1 paprsek se pohybuje okolo 200 000 Kč až 500 000 Kč a to dle použité technologie. Dle vyjádření žalované by bylo možné„ o něco málo snížit“ cenu překládky tím, že síť bude přemístěna na střechu projektu žalobkyně plánovanou na Nemovitosti. Žalovaná navrhla variantu, při níž by provedla překládku tvrzené sítě na vlastní náklady za předpokladu, že jako kompenzaci žalobkyně umožní žalované umístit do plánovaných bytových domu jeho síť (optické kabely do všech bytů) pro účely distribuce jeho služeb. Současně si však vymiňovala působení na dalších projektech žalobkyně. V emailech rovněž uvedla, že souhlasné stanovisko v rámci stavebního řízení je připravena dát společně s uzavřenou smlouvou o překládce a úhradou nákladů na překládku, které ona stanoví a upozornila na to, že hledání vhodné lokality na retlanslaci může být časově náročné a může výrazně posunout začátek výstavby žalobkyně (prokázáno emailovou komunikací ze dne (datum), (datum), (datum), emailovou komunikací ze dne (datum)).

23. Z analýzy (právnická osoba), zpracované na základě požadavku žalobkyně po prostudování dodaných podkladů, vyjádření žalované, po provedeném místním šetření a konzultaci s (anonymizováno) mj. vyplývá, že v oblasti budoucího staveniště nebyly nalezeny žádné telekomunikační stavby v trase paprsků zakreslených žalovanou. Dále bylo dne (datum) provedeno měření výšky stromů, které prokázalo kolizi s paprsky tvrzené (příjmení), pokud by se na místě nacházela. Společnost (anonymizováno) došla k závěru, že výskyt paprsků (příjmení) v kolizní výšce, tak jak jsou zakresleny ve vyjádření žalované, není prokazatelný, a to jak z důvodu výskytu vysokých stromů v trase paprsků, tak z důvodu netypické topologie zákresu. Společnost (anonymizováno) uzavřela, že spoj (příjmení) v rozsahu tvrzeném žalovanou by z technického hlediska nemohl být funkční. Existenci spojů v bezlicenčním nekoordinovaném pásmu není možné bez znalosti jejích koncových bodů, respektive bez součinnosti žalované, prokázat. Dále z analýzy vyplývá, že běžná cena překládky spoje je 15 – 25 tisíc Kč (prokázáno analýzou (právnická osoba) a.s. včetně příloh).

24. K dotazu žalobkyně, sdělil (anonymizována tři slova) dne (datum), že žalovaná je podnikatelem, který oznámil zajišťování veřejné komunikační sítě, avšak úřad tyto sítě neeviduje, neboť pokud se jedná o územní řízení či vydávání stavebních povolení, nejedná se o činnosti, které by jakkoliv spadaly do jeho kompetence. (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby – stavební úřad, sdělil dopisem ze dne (datum), že nevydal pro vedení nadzemních sítí elektronických komunikací k Nemovitosti žalobkyně žádné povolení a neeviduje tedy žádné ochranné pásmo (příjmení), ani nemá v archivu uloženou žádnou dokumentaci, na jejímž základě by bylo možné ověřit existenci (příjmení) nad Nemovitostí žalobce (prokázáno žádostí o sdělení informací o existence/neexistenci ochranných pásem nadzemních sítí elektronických komunikací ze dne (datum), sdělením k žádosti o existenci/ neexistenci ochranných pásem nadzemních sítí elektronických komunikací ze dne (datum), sdělením (anonymizována tři slova) ze dne (datum), žádostí o sdělení, odpověď ze dne (datum)).

25. Žalovaná v současné době nemá nad (právnická osoba), u nichž by hrozil střet se Stavbou žalobkyně, náhradu nákladů překládky neuplatňuje (prokázáno nesporným tvrzením žalované).

26. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Další dokazování již nebylo třeba, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

27. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (stát. instituce), (stát. instituce). Dne (datum) podala žádost o vydání stavebního povolení na stavbu nazvanou jako„ Obytný soubor (ulice) (ulice)“ na pozemku parc. č. (rok) v (katastrální uzemí), při ul. (ulice), (obec a číslo) (část obce). (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby a územního rozvoje rozhodnutím ze dne (datum), rozhodl tak, že povoluje. Žalovaná ve výše uvedeném stavebním řízení vystupovala jako jeho účastník, neboť dle svého vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobkyně veřejné komunikační sítě a dle vyjádření žalované dojde ke kolizi se stávajícími sítěmi elektronické komunikace respektive ochrannými pásmy paprsků SEK. (ulice) povolení bylo ze strany žalované napadeno odvoláním, které bylo zamítnuto rozhodnutím (stát. instituce), odboru stavebního řádu ze dne (datum). Odvolací správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že není zřejmé na základě jakých konkrétních skutečností je třeba odvolatelku považovat za účastníka ve smyslu uvedeného ustanovení správního řádu, tj. pro jaké společenství práv či povinností s žadatelem (stavebníkem) se na ní dané postavení vztahuje, když dle údajů v katastru nemovitostí pro daný pozemek č. parc. (rok) v k.ú. (část obce) odvolatelka není vlastníkem stavby na daném pozemku ani jí nesvědčí věcné břemeno k pozemku ve smyslu ust. § 104 ZEK a dále, že z odvolání, resp. vyjádření ze dne (datum) nevyznívá zcela jednoznačný závěr o tvrzeném střetu (příjmení) se stavbou (povolovanými objekty) a danou skutečnost odvolatelka neprokázala doložením relevantních důkazů. Žalovaná sdělila žalobkyni, že v případě Nemovitosti žalobkyně eviduje min. 6 paprsků, které jsou kolizní, že částka za 1 paprsek se pohybuje okolo 200 000 Kč až 500 000 Kč a to dle použité technologie. Žalovaná navrhla variantu, při níž by provedla překládku tvrzené sítě na vlastní náklady za předpokladu, že jako kompenzaci žalobkyně umožní žalované umístit do plánovaných bytových domu jeho síť (optické kabely do všech bytů) pro účely distribuce jeho služeb. Rovněž uvedla, že souhlasné stanovisko v rámci stavebního řízení je připravena dát společně s uzavřenou smlouvou o překládce a úhradou nákladů na překládku, které ona stanoví a upozornila na to, že hledání vhodné lokality na retlanslaci může být časově náročné a může výrazně posunout začátek výstavby žalobkyně.

29. V oblasti budoucího staveniště nebyly nalezeny žádné telekomunikační stavby v trase paprsků zakreslených žalovanou, že výskyt paprsků (příjmení) v kolizní výšce, tak jak jsou zakresleny ve vyjádření žalované, není prokazatelný, a to jak z důvodu výskytu vysokých stromů v trase paprsků, tak z důvodu netypické topologie zákresu. Společnost (anonymizováno) uzavřela, že spoj (příjmení) v rozsahu tvrzeném žalovanou by z technického hlediska nemohl být funkční. Dále, že běžná cena překládky spoje je 15 – 25 tisíc Kč.

30. Žalovaná je podnikatelem, který oznámil zajišťování veřejné komunikační sítě, avšak (anonymizována tři slova) tyto sítě neeviduje, neboť pokud se jedná o územní řízení či vydávání stavebních povolení, nejedná se o činnosti, které by jakkoliv spadaly do jeho kompetence. (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby – stavební úřad, nevydal pro vedení nadzemních sítí elektronických komunikací k Nemovitosti žalobkyně žádné povolení a neeviduje tedy žádné ochranné pásmo (příjmení), ani nemá v archivu uloženou žádnou dokumentaci, na jejímž základě by bylo možné ověřit existenci (příjmení) nad Nemovitostí žalobkyně. Žaovaná nikdy nedoložila relevantním způsobem existenci tvrzených (příjmení). Žalovaná v současné době nemá nad (právnická osoba), u nichž by hrozil střet se Stavbou žalobkyně, náhradu nákladů překládky neuplatňuje.

31. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

32. Ustanovení § 104 zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZEK“) stanoví, že (1) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky; (3) pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovité věci uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovité věci. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví jako cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku; (5) omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné; (9) nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič); (10) síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu64) a je ve smyslu jiného právního předpisu považována za inženýrskou síť; (17) stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení. Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.

33. Podle ustanovení § 100 odst. 9 věta čtvrtá a násl. ZEK provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle stavebního zákona. Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

34. Podle ustanovení § 100 odst. 10 ZEK spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

35. Podle ustanovení § 102 odst. 4 ZEK činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

36. Podle § 506 odst. 1 zák. č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

37. Podle ustanovení § 1023 o.z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit.

38. Podle ustanovení § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

39. Podle ustanovení § 1085 o.z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

40. V daném případě soud neměl pochybnosti o tom, že je dána jeho pravomoc rozhodnout o žalobou uplatněném nároku, když primárně se žalobkyně domáhala ochrany svého vlastnického práva, do nějž jí mělo být zasahováno postupem žalované, byť tento postup, pokud by byl dodržen zákon, měl podléhat režimu zákona o elektronických komunikacích a stavebnímu zákonu. Jak však dále z tvrzení žalobkyně vyplynulo, žalobkyně neměla nijak postaveno najisto, že žalovaná skutečně omezuje její vlastnické právo zřízením (příjmení) nad pozemkem žalobkyně, když toto zůstalo pouze tvrzením žalované. Nejistotu se žalobkyni nepodařilo odstranit ani dotazem na příslušené úřady, které, pokud by žalovaná postupovala řádně dle práva, by nezbytně musely být žalovanou osloveny s cílem dosáhnout příslušného rozhodnutí či evidence. Za této situace pak sdílí soud přesvědčení žalobkyně, že domáhá – li se žalobkyně ochrany svého vlastnického práva, jde o spor, kde je dána pravomoc soudu. Soud považoval v řízení za nezbytné odstranit nejdříve nejistotu, zda je vůbec do vlastnického práva žalobkyně zasahována. Přes výzvu soudu směřovanou k žalované, se však nepodařilo získat žádné relevantní a konkrétní tvrzení k existenci sítě elektronických komunikací ve vlastnictví žalované nad pozemkem žalobkyně, natož pak něco takového prokázat. Nadto žalovaná v průběhu řízení sdělila, že žádné sítě elektronických komunikací nad pozemkem žalobkyně již neprovozuje, že na své náklady zajistila překládku a žádné náklady překládky neuplatňuje. Vzhledem k absenci relevantních tvrzení ze strany žalované má soud pochybnost hraničící až s přesvědčením, že takové sítě žalované nad pozemkem žalobkyně nikdy neexistovaly a celý postoj a přístup žalované, který se zdá být těžko pochopitelný, byl nejspíše účelovým obchodním taktizováním. Po tomto sdělení žalované se jakékoliv rozhodnutí, jímž by mělo být žalované uloženo odstranit komunikační vedení sítě elektronických komunikací z pozemku žalobkyně jako nadbytečné a proto byla žaloba, pokud jde o tento uplatněný nárok zamítnuta (výrok I.). Pokud se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zdržet se provozování sítí elektronických komunikací nad pozemkem žalobkyně, pak soud je přesvědčen, že takové rozhodnutí není možné, když nelze vyloučit, že žalovaná při dodržení postupů daných platnou první úpravou dosáhne povolení či možnosti sítě elektronických komunikací nad pozemkem žalobkyně provozovat. Proto i v tomto rozsahu soud žalobu zamítnul (výrok II.).

41. Vzhledem k tomu, že žaloba byla, pokud jde o primární petity zamítnuta, zabýval se soud i navrhovaným eventuálním petitem. Zde je třeba vyjádřit se k výhradě žalované, že není dána pravomoc soudu s odkazem na ustanovení § 100 odst. 9 ZEK. Jak již bylo uvedeno výše, soud shledal tvrzení žalované, že skutečně provozuje / provozovala (příjmení) nad pozemkem žalobkyně za nepravděpodobné až nevěrohodné, k podobným závěrům došly i správní orgány při přezkoumávání odvolání žalované proti stavebnímu povolení a nadto žalovaná ani netvrdila, že by se domáhala ochrany svých práv postupem předvídaným dle § 100 odst. 9 ZEK. Proto i zde soud shledal, že je dána jeho pravomoc dle § 100 odst. 10 ZEK. Vzhledem k tomu, že zde však nebylo sporu o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů překládky, žalovaná výslovně uvedla, že překládku (tvrzených) sítí elektronických komunikací nenárokuje, zamítnul soud žalobu i pokud jde o požadovaný eventuální petit (výrok III.).

42. Postoj žalované i zjištění učiněná soudem se promítla do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Soud při rozhodování aplikoval ustanovení § 143 o.s.ř. a contrario. Na základě provedeného dokazování má totiž postaveno na jisto, a nakonec i přístup žalované v průběhu celého řízení to potvrzuje, že to byla především žalovaná, která zapříčinila tento spor, když setrvávala na svých tvrzeních, že nad pozemkem žalobkyně provozuje sítě elektronických komunikací, aniž by toto byla schopna doložit (vyjma prostého situačního zákresu) a především pak doložit, že pro tento účel obstarala potřebná rozhodnutí správního orgánu. Nejistota v právním postavení pak vedla žalobkyni k podání žaloby. Z pohledu soudu je pak nerozhodné, zda by žalobkyně mohla být se všemi svými nároky ve sporu úspěšná, nebýt změny tvrzení žalované, že nad pozemkem žalobkyně žádné sítě elektronických komunikací již neprovozuje. Proto má soud za to, že žalobkyni, byť byla v řízení neúspěšná, náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 10 000 Kč, odměně advokáta ve výši 1 500 Kč za úkon právní služby dle § 9 odst. 1 vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), přičemž učinil celkem 4 úkony, paušální náhradě hotových výdajů 4 x 300 Kč za úkony právní služby: příprava a převzetí věci; žaloba vč. jejího doplnění po výzvě soudu, účast u jednání dne (datum) a (datum) (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 1 512 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 18 712 Kč, a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).