33 C 136/2022
č. j. 33 C 136/2022-18
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem (údaje o zástupci) proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 14 868,46 Kč s přísl. rozsudkem pro uznání I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 868,46 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od (datum) do zaplacení v roční výši 15%. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 8 260 Kč k rukám právního zástupce žalobce (příjmení) (jméno) (příjmení).
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného započtení přeplatku na zálohách na dodávky elektřiny ve výši 14 868,46 Kč proti smluvním pokutám ve výši 24 000 Kč vyúčtovaným žalovanou, přičemž již v řízení vedeném u (název soudu) pod sp. zn. (anonymizována dvě slova) (rok) bylo v rozsudku ze dne (datum) uzavřeno, že nárok zde žalované, tam žalobkyně, není oprávněný, neboť ujednání o smluvní pokutě je neplatné a zde žalované nárok na smluvní pokutu nevznikl. Usnesením ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací), soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do vlastních rukou dne (datum). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Po právní stránce soud posuzuje věc jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2291 a násl. občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 868,46 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.